ODS

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Petr Fiala v něm pouze parafrázuje to, co premiér Sobotka řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny v pátek 17. 2. 2017, i to, co sdělil České televizi v reportáži Událostí též ze 17.2 (čas 1:50).

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Sobotka skutečně hovoří o společném fungování ČSSD s KSČM na krajské úrovni, konkrétně uvádí: „Měli jsme jedno či dvě volební období řadu koalic s KSČM v krajích, spolupráce funguje na komunální úrovni.“ V reportáži ČT pak uvádí, že: „... Sociální demokracie spolupracovala s KSČM ve vedení celé řady krajů. Takže nemyslím si, že je potřeba, abychom se vraceli k bohumínskému usnesení, bylo přijato v nějakém historickém kontextu.“ Ve výše zmíněném rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Sobotka na otázku, zda koalice s komunisty ve vládě není problém, řekl: „Není to problém...“ Pokud premiér Sobotka zpochybňuje význam bohumínského usnesení v současnosti, nepovažuje za problém sestavit s KSČM koalici na celostátní úrovni. Zároveň připomíná spolupráci ČSSD a KSČM na krajské úrovni, lze tedy usuzovat, že otevírá dveře možnosti spolupráci ČSSD a KSČM na celostátní úrovni.

Spekulace o spolupráci mezi ODS a ANO se v médiích takřka nevyskytují, naposledy takovou úvahu nadnesl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Je to vidět třeba ze zdrženlivých postojů předsedy ODS Petra Fialy, který už panu Babišovi nadbíhá.“ Dodejme, že strana Milana Štěcha s ANO vládne na centrální úrovni tři roky. Naopak předseda ODS Petr Fiala považuje takové úvahy směšné. Když byl hostem Otázek Václava Moravce na začátku prosince, proti budoucí možné spolupráci se však jednoznačně nevymezil. Moderátorovi České televize na otázku, zda by na celostátní úrovni sestavoval vládu s Andrejem Babišem, odpověděl: „To je samozřejmě otázka do budoucnosti. My ještě ani nemáme takový mandát, abychom s někým sestavovali vládu. Já doufám, že my budeme tak silní, abychom vládu sestavovat mohli. Ale je to předčasná otázka. Já si to nedovedu představit. Já za sebe jako Petr Fiala teď říkám: toto si nedovedu představit.“

Stejné stanovisko v podstatě zopakoval v těchto Otázkách Václava Moravce, kdy podle něj nemá smysl o koalicích vůbec mluvit. Totéž uvedla v rozhovoru na Seznam zprávy (čas 10:00) i první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Popsala, že se koalicemi bude ODS zabývat, až budou výsledky.

Zda někteří členové ODS vyjednávají budoucí vládní koalice mimo veřejná jednání, pochopitelně nevíme. Nicméně Fiala reaguje na výrok Valachové, která tvrdí, že takové informace jsou dostupné v médiích. Lze ovšem konstatovat, že takové zprávy uvádí zejména sociální demokraté, kteří s hnutím ANO sami tři roky vládnou.

Znalosti dětí v matematice a přírodních vědách ověřuje mezinárodní průzkum PISA (Programme for International Student Assassment), který se zaměřuje na testování patnáctiletých studentů. Iniciátorem je organizace OECD, jež chce tímto způsobem zdokonalit vzdělávací politiku i výsledky dosažené ve vzdělání v jednotlivých zemích. Průzkum se koná v tříletých intervalech již od roku 2000.

Šetření PISA 2015 (.pdf) bylo zaměřené na zjišťování úrovně přírodovědecké gramotnosti (znalosti z oblasti přírodních věd). Sledována byla ale tradičně také matematická (slovní úlohy) a čtenářská gramotnost (schopnost a zkušenost čtenáře využívat informace z textů různých žánrů).

Je pravdou, že se čeští žáci oproti minulému šetření v roce 2012 zhoršili ve všech třech kategoriích. Nejhorších výsledků pak dosahovali v roce 2009, jak je vidět na následujícím grafu:

Zdroj: Národní zpráva PISA 2015, str. 9

Například v matematice došlo oproti roku 2012 k podobnému zhoršení u každého typu českých škol (kromě speciálních), což můžeme pozorovat v tabulce. Od roku 2006 klesá počet dosažených bodů v matematice ve všech typech škol (stejné je to u přírodovědné gramotnosti, zatímco v případě čtenářství zůstává nízký výsledek stabilně).

Zdroj tabulky: Národní zpráva PISA 2015, str. 39.

Podrobněji si o výsledcích PISA 2015 můžete přečíst v našem výroku dne.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, studenti některých druhů středních škol měli podle údajů za rok 2016 v jarním matematickém testu vyšší než poloviční neúspěšnost.

Zdroj: CERMAT

Při pohledu do dat v tabulce zjistíme, že jarní maturitní zkoušku z matematiky zdárně absolvovalo 6662 žáků z celkového počtu 6916 studentů gymnázií, což činí přibližně 96 % úspěšných maturantů. Naopak ze studentů středních odborných škol zdravotnických zdárně absolvovalo maturitní zkoušku z matematiky pouze 99 z 251 studentů, jejich úspěšnost se tak pohybuje okolo 39 %. Výrok poslance Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Nástupci poslance Fialy ve funkci ministra školství zrušili celoplošné testování žáků 5. a 9. tříd, testování žáků 9. tříd však nebylo úplně zrušeno, neboť České školní inspekci zůstalo oprávnění provádět výběrová testování žáků jakýchkoliv ročníků škol včetně žáků 9. tříd. Co se týče jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, jejich hlavní funkcí je stejně jako u celoplošného testování zjistit znalosti žáků, oproti celoplošnému testování však nezjišťuje znalosti žáků z cizího jazyka. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Plán plošného testování žáků 5. a 9. tříd navrhl tehdejší ministr školství Dobeš, žáci měli být testováni z češtiny, matematiky a cizího jazyka. První celoplošná zkouška testování byla ministrem Dobešem provedena (.pdf, str. 1) v květnu a červnu 2012, druhou celoplošnou zkoušku pak stanovil jeho nástupce, současný poslanec Fiala, na květen a červen 2013 (.pdf, str. 1). Další celoplošné testování žáků se však neprovedlo, Ministerstvo školství jej totiž v únoru 2014 zrušilo. Od té doby provádí Česká školní inspekce na základě pověření ze školského zákona pouze výběrová šetření, která se zaměřují na určitý počet škol, tříd a předmětů. V květnu 2015 tak Česká školní inspekce provedla šetření přírodovědných a společenskovědních znalostí žáků 9. tříd základních škol, v letošním roce zase prošetřila znalosti žáků 6. tříd základních škol a 3. ročníku středních škol.

Co se týče druhé části výroku, jednotné přijímací zkoušky na střední školy zakončené maturitní zkouškou (kromě těch, které mají stanovenou talentovou zkoušku) zavádí ke školnímu roku 2016/17 novela školského zákona, a to z českého jazyka a matematiky. Organizaci a vyhodnocení výsledků žáků pak provádí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Ministerstvo školství si od zavedení jednotných přijímacích zkoušek slibuje „objektivnější zjištění předpokladů pro studium jednotlivých uchazečů."

Výsledky nejnovějšího mezinárodního šetření PISA 2015 ukázaly i rozdíly mezi jednotlivými kraji v České republice. Uvádí to Národní zpráva zpracovaná Českou školní inspekcí. Toto srovnání je provedeno na základě výsledků v přírodovědné oblasti.

Významně horší výsledky mají žáci v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nejlepší umístění získala Praha - zpráva ale uvádí, že vzhledem k velkému rozptylu se statisticky významně neliší od krajů Libereckého, Královéhradeckého a Plzeňského. Toto srovnání vychází z průměrného dosaženého výsledku v bodech (str. 43). Pokud bychom tedy nejlepší průměrný dosažený počet bodů 520 považovali za stoprocentní výsledek, nejhorší výsledek 445 bodů pak tvoří 85 % z těchto 520 bodů. Pak lze hovořit o 15 procentních bodech rozdílu mezi znalostmi žáků.

Dalším ukazatelem je podíl žáků, kteří nedosáhli druhé základní gramotnostní úrovně (str. 45). Největší podíl takových žáků se opět vyskytuje v Karlovarském (38 %) a Ústeckém (35 %) kraji. Nejmenší podíl zaznamenáváme v Praze (13 %). To je tedy rozdíl 25 procentních bodů v podílu.

Mezi jednotlivými kraji tak lze pozorovat rozdíly ve znalostech žáků.

Podle dat OECD jsou čeští učitelé (pokud nerozdělujeme na úroveň, na které učí), mírně starší než je věkový průměr zemí. Nejedná se tedy o jeden z nejstarších učitelských sborů.

V roce 2016 ve své ročence o vzdělání „Education at a glance 2016“ OECD obecně přiznává stárnutí pedagogického sboru napříč nejen členskými zeměmi. O České republice při výčtu nejextrémnějších případů nezmiňuje (. pdf, s.442). Naopak v dokumentu (.pdf, str. 4) komentujícím výsledky za Českou republiku se píše: „Čeští učitelé jsou mírně starší než je průměr zemí napříč OECD. Je zde menší množství učitelů pod 30 let, větší množství učitelů v primárním a sekundárním školství starších 40 let, což odpovídá průměru OECD. Učitelé ve vyšším sekundárním školství jsou starší než ti na základním a nižším sekundárním - a 47 % je starších 50 let. Naopak průměrem OECD na vyšším sekundárním školství je 8 % učitelů pod 30 let a jen 38 % starších 50 let.“

Pokud se podíváme na dostupná data, v posledním šetření TALIS2013 Česká republika skončila s průměrným věkem učitele na druhém stupni školy 44,2 roku, tedy jen lehce přesahuje průměr OECD 44 roků.

Data OECD od roku 2010 (odkdy jsou data zveřejněna) ukazují za všechny úrovně vzdělávání dva trendy - v prvním trendu po počátečním sestupu roste pomalu počet učitelů ve věkové skupině 50 roků a víc, kdy v roce 2014 do této skupiny spadalo 38,4 % učitelů.

Graf 1: Počty učitelů nad 50 let věku v %

Zdroj: OECD

Na druhou stranu je zajímavý trend růstu počtu učitelů, kteří nedosáhli 40 let věku, tato skupina v roce 2014 činila přibližně 30 % z celkového počtu učitelů jak ukazuje tabulka 2.

Tabulka 2: Počty učitelů pod 40 let věku z celkového počtu

Zdroj: OECD

Roste tedy počet učitelů, kteří dosáhli věku 50 a více let, a tedy opravdu pedagogický sbor pomalu stárne, zároveň ale není pravdou, že by náš pedagogický sbor byl jeden z nejstarších, spíše se pohybuje těsně nad věkovým průměrem OECD.

Vládní zvyšování platů obsahovalo dvě složky - jak tarifní navýšení o 6 %, tak netarifní o 2 %, které mělo být vyplácené učitelům ve formě odměn. Rovněž proběhlo navýšení u nepedagogických pracovníků. Všem byla zvýšena tarifní složka o stejné procento, netarifní složka se snižovala výrazně méně, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Záměr ministryně Valachové na zvýšení platů učitelů o 8 % byl představen 19. července minulého roku a vláda ho schválila na svém jednaní v srpnu téhož roku. Ministryně si v něm kladla za cíl zvýšení platu učitelům už po dvou letech praxe a ne až po šesti, jak tomu bylo doposud. Tento záměr byl taktéž schválen a platy učitelů i s dvouletou praxí byly skutečně tarifně navýšeny, avšak jen o 6 % ze zmiňovaných 8 %.

Zbylá 2 % měla být vyplácena od listopadu minulého roku ve formě odměn, tedy jako nadtarifní zvýšení platu, jež mají dorovnat ředitelé škol ze svých rozpočtů. Nepedagogičtí pracovníci pak pocítili zvýšení platů o 4 % v tarifní složce a další procento mohli získat na osobním ohodnocení.

Kariérní řád obsažený v novele zákona o pedagogických pracovnících je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně. Již během projednávání na vládě k němu padlo množství zásadních připomínek ze stran dotčených institucí a krajů.

Kariérní řád neboli systém má podpořit celoživotní profesní rozvoj učitelů a propojit ho se systémem odměňování. Podle nového § 29a (.pdf, str. 12) má každý kariérní stupeň řádu požadavky na profesní kompetence. Tyto upřesní prováděcí předpis MŠMT, mají však reflektovat např. profesní znalosti, plánování výuky, vytváření pozitivního prostředí ve škole, hodnocení výsledků učení žáků a komunikaci a spolupráci s rodiči a kolegy. Podmínkou postupu do vyššího kariérního stupně sice není přímo naplnění některé z těchto kvalit, nicméně podmínkou je atestační řízení (§ 29g), kde se právě ověřuje dosažení těchto profesních kompetencí.

Na základě hodnotícího pohovoru, hodnocení výsledků ze strany ředitele školy a tzv. uvádějícího učitele (resp. pro vyšší stupeň pak České školní inspekce) je po uplynutí adaptačního období vyhodnoceno nejen to, zda splňuje formální podmínky pro přestup do vyššího stupně, ale také to, zda učitel dosahuje kvalit předepsaných zákonem doplněným o vyhlášku ministerstva spravedlnosti. Zákon je v současné chvíli v Poslanecké sněmovně, prováděcí předpis tedy doposud neexistuje.

Fiala má pravdu v tom, že motivační stupnici řád neobsahuje. Nicméně kvalita vyučujících a jejich postupů je reflektována v atestačním řízení, které učitelé absolvují pro postup do vyšší kariérní třídy pedagogů. Kvalitativní stránka je tedy při působení a kariérním postupu zohledňována, přestože přímo motivační platová stupnice chybí, což činí výrok zavádějícím.

Petr Fiala zastával funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve vládě Petra Nečase v období od května 2012 do července 2013. Začátkem února 2013 představil ministr Fiala program2X5 kroků ke zkvalitnění školství (.pdf).

Jedním z první pětice kroků, které se týkají předškolního vzdělávání i základního a středního školství je „snížit administrativní zátěž ředitelů škol prostřednictvím revize podzákonných norem“. Podle tiskové zprávy MŠMT, jež o spuštění programu informuje, došlo na začátku roku 2013 k zahájení prací na analýze, která měla vést k odstranění duplicit a zpřehlednění podzákonných norem, jimiž se školy řídí.

V tiskové zprávě z 29. 1. 2013 MŠMT informuje o tom, že proběhlo první jednání resortní pracovní skupiny, která se má zabývat snižováním administrativní zátěže škol a školských zařízení. Tuto skupinu zřídil tehdejší první náměstek ministra školství Nantl v souladu s procesem debyrokratizace resortu, již zahájil ministr Fiala. Členy resortní pracovní skupiny byli zástupci ministra školství, zástupci krajů, Česká školní inspekce (ČŠI), Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), zástupci Magistrátu hl. m. Prahy a zástupci Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT).

Ve výše zmíněné tiskové zprávě se lze také dočíst, že výsledky pracovní skupiny budou do jednotlivých šetření promítnuty v roce 2014. Ve veřejných zdrojích však nelze dohledat výsledky práce na snižování administrativní zátěže škol a školských zařízení, což pravděpodobně souvisí mimo jiné s demisí Nečasovy vlády (a tedy i ministra Fialy) v létě 2013.

Vzhledem k tomu je výrok hodnocen jako neověřitelný.