Česká pirátská strana

Piráti

Česká pirátská strana
Pravda
Podmínka právního státu je v plánu obnovy EU obsažena. Snížení ročních příspěvků Dánska, Německa, Nizozemska, Rakouska a Švédska bude kompenzováno všemi členskými státy na základě jejich hrubého národního důchodu (HND). Česká republika získá navíc 1,55 mld. € z Fondu soudržnosti.

Na plánu obnovy EU se unijní lídři dohodli 21. července 2020. „Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Tuto podmínku upravují odstavce 22 a 23 (.pdf, str. 15 a 16), které kladou důraz na důležitost dodržování zásad právního státu. Pokud dojde k nedodržení zásad právního státu, rozhodne o opatřeních navržených Komisí Rada kvalifikovanou většinou.

Co se týče uváděné slevy, článek 152 (.pdf, str. 65) stanovuje snížení ročního příspěvku založeného na HND jednotlivých zemí: Dánsko (377 mil. eur), Německo (3 671 mil. eur), Nizozemsko (1 921 mil. eur), Rakousko (565 mil. eur) a Švédsko (1 069 mil. eur). Z následujícího článku 153 (.pdf, str. 65) pak plyne, že toto snížení bude financováno všemi členskými státy podle jejich HND. Tyto slevy (tzv. rabaty) byly důvodem sporu již při plánování původního dlouhodobého rozpočtu 2021–2027 a dle původních návrhů měly být podstatně zmenšeny či dokonce odstraněny. K tomu však nakonec nedošlo, naopak došlo k jejich navýšení. Pro víceletý finanční rámec 2014–2020 byly např. stanoveny slevy pro Dánsko ve výši 130 mil. eur, pro Nizozemsko 695 mil. eur či pro Švédsko 185 mil. eur (v cenách roku 2011).

Česká republika získala touto dohodou navíc 1,55 mld. eur v rámci Fondu soudržnosti (.pdf, str. 34) a také privilegium v programu „Investice pro zaměstnanost a růst“, z něhož může využít až 25 % místo 20 %, které představují maximum pro ostatní státy (.pdf, str. 14). Z fondu obnovy pak Česká republika získá na dotacích 8,7 mld. eur a dalších 15,4 mld. eur si bude moci půjčit.

Jsem rád, že se unijní lídři dohodli na plánu obnovy EU a zahrnuli i podmínku právního státu, aby v EU nevznikaly nedemokratické režimy. Zvýšené slevy čistým plátcům sice způsobí větší podíl ručení ČR, ale to snad kompenzuje navýšení peněz na dotace pro ČR https://t.co/eLv1B7kb4f

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) July 21, 2020

Nepravda
Evropská rada se 21. července dohodla na snížení rozpočtu na vědu a výzkum proti původnímu plánu o 25,17 mld. eur v kapitole Výzkum. K dalším škrtům pak došlo v kapitolách Evropského obranného fondu či Evropského kosmického programu.

2. května 2020 vydala Evropská komise návrh (.pdf) víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2021–2027. Předpokládáme, že Mikuláš Peksa má na mysli právě kapitolu „Výzkum a inovace“, která má tři složky: Horizont Evropa s rozpočtem 97,6 mld. eur (str. 5), Euratom, na který jde 2,4 mld. eur (str. 5), a projekt Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER), kam směřuje 6,07 mld. eur (str. 7).

Mezi 17.–21. červencem letošního roku došlo k jednání lídrů EU, během nějž byla přijata dohoda (.pdf) na víceletém finančním rámci a evropském programu Next Generation EU. Oproti původnímu návrhu došlo k poklesu množství financí, které mají směřovat na podporu výzkumu a inovací z víceletého finančního rámce. Program Horizont byl snížen na 75,9 mld. eur a ITER na 5 mld. eur (str. 18). Daný dokument se nezmiňuje o rozpočtu Euratomu.

Původní květnový návrh obsahuje i položku věnující se vědě a výzkumu v rámci Evropského obranného fondu (Next Generation, .pdf, str. 76) ve výši 4,1 miliardy eur. Celkový rozpočet fondu byl zmenšen z původních 13 na 5 mld. eur (.pdf, str. 5), jak byl ale umenšen rozpočet na výzkum v rámci tohoto fondu není jasné. Teoreticky by se pak do oblasti výzkumu dal zařadit i Evropský kosmický program, jehož rozpočet byl z původních 16 mld. eur (.pdf, str. 27) zkrácen na 13,2 mld. eur (.pdf, str. 18).

Pokud bychom tedy brali v potaz pouze změny v kapitole víceletého finančního rámce týkající se výzkumu a inovací, pak zjistíme, že rozpočet na výzkum byl snížen o 25,17 mld. eur. Snížení rozpočtu na výzkum se pak velmi pravděpodobně dotklo i Evropského obranného fondu a o 2,8 miliardy byl zkrácen rozpočet kosmického programu.

Součástí hodnocení tweetu není, zdali jde o dobrou zprávu, či nikoliv, stejně tak nehodnotíme názor, že škrtání na výzkumu je hloupé.

 

Dobrá zpráva - Evropská rada se konečně na něčem dokázala shodnout. 

Špatná zpráva - v porovnání s návrhem Komise z května je rozpočet na výzkum ponížený o 14 miliard €.

Pěkně prosím, škrtat na výzkumu není šetřivé, ale prostě hloupé.

— Mikuláš Peksa (@vonpecka) July 21, 2020

Neověřitelné
Vývoj počtu poslanců tesně před přerušením jednání bohužel není ze stenoprotokolů zcela jasný. Ověřit se nám nepodařilo ani tvrzení, že poslanci ANO odešli na večírek.

Dne 9. července 2020 proběhla 56. schůze Poslanecké sněmovny, která byla přerušena dle § 54 odstavce 9 jednacího řádu Poslanecké sněmovny na návrh předsedů poslaneckých klubů, a to místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem, který uvedl:

„Byl jsem informován, že došlo k dohodě předsedů poslaneckých klubů a tu dohodu akceptuje i navrhovatel pan kolega Skopeček, který zastupuje předsedu klubu ODS s tím, že je navrženo přerušení tohoto bodu 56. schůze do zítřka, tedy 10. 7. do 10.30 hodin.“

56. schůze Poslanecké sněmovny byla opětovně zahájena v 10:30 příštího dne, tedy 10. července 2020.

Na pořadu 56. schůze byly 4 body. Výrok se relevantně týká projednávání a hlasování o bodu posledním: „Informace premiéra o pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy.“ Počet přihlášených poslanců k hlasování se totiž rapidně proměnil právě až po započetí projednávání 4. bodu při hlasování číslo 34, při němž bylo přítomno 70 poslanců – oproti počtu 140 poslanců, jež byli přítomni předešlým hlasováním (33, 3231).

Poslanecká sněmovna je podle jednacího řádu usnášeníschopná, pokud je přítomná alespoň jedna třetina z 200 poslanců, tedy 67. Z důvodu malého počtu přihlášených poslanců, který dle ukazatele (video, čas 10:00:50) nepřesahoval v době projevu Jana Skopečka (ODS) potřebné kvorum 67 poslanců, proto předsedající Vojtěch Filip přistoupil k přerušení schůze v souladu s výrokem.

Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:

Jan Skopeček: „Děkuji, pane předsedající. Já to rychle dokončím. A pak požádám o jednu věc, protože vzhledem k tomu, že projednáváme podle mě velmi důležitou a podstatnou tematiku, která bude rozhodovat o budoucnosti EU, tak se mi zdá neadekvátní, aby o tom jednal poloprázdný sál, takže já po tom konci svého projevu poprosím, abychom se znovu přihlásili a zjistili, jestli počet poslanců odpovídá tomu minimálnímu množství, protože se mi nezdá nedůstojné, abychom o takto důležité věci jednali v poloprázdném sále.

(…) Nicméně, pane předsedající, jak jsem avizoval, zdá se mi, že v sále není dostatečný minimální počet poslanců, abychom mohli pokračovat. A já vás prosím, abychom tuto věc zkontrolovali. Děkuji za pozornost.“

Vojtěch Filip v reakci na Jana Skopečka: „Na druhou stranu kolegu Skopečkovi velmi dobře rozumím vzhledem k tomu, o kolik jde peněz a v jak důstojném a odpovídajícím prostředí to Sněmovna projednává. To je legitimní návrh, co řekl kolega Skopeček. To se můžeme přít politicky jakkoliv, ale tento návrh já považuji za velmi legitimní. Takže to je ode mě procedurálně, co já s tím mohu udělat. Ve chvíli, kdy nebude přihlášeno 67 poslanců – a je to vůle poslanců, nikoliv moje – tak mně nezbývá nic jiného, než postupovat podle § 54 a schůzi přerušit.

Popsaná situace byla kritizována opozičními poslanci, dle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Michálka bylo v sále přítomno více poslanců, než bylo formálně přihlášeno, to potvrdil i Marian Jurečka, předseda lidovců.  Zda zbylí poslanci odešli, jak bylo ve výroku v nadsázce naznačeno „na večírek“, se nám nepovedlo ověřit. Pravděpodobnější je varianta, kterou přednesl během schůze poslanec Marian Jurečka – že poslanci po 19. hodině „odešli z práce domů“, i přes probíhající schůzi.

Marian Jurečka:  „Jedná se o víc, jak 300 miliard korun pro Českou republiku a jestli vám je tohle jedno a zvednete se a jdete v 19.05 domů z práce, tak nám to prostě jedno není. A jestli vy příště tady budete chodit a říkat – chceme nějakou solidní dohodu s opozicí – my vám vycházíme vstříc v mnoha ohledech, to potom nepočítejte s naší vstřícností. Tohle prostě nepovažuji za normální férový přístup u tak důležitého bodu, jako je tento.“

Nepřítomnost poslanců byla na Twitteru kritizována také poslancem ODS Petrem Beitlem:

Tak nám všichni poslanci ANO právě odešli z jednání sněmovny na večírek. Schůze musela být přerušena! 🤯

— Petr Beitl (@PetrBeitl) July 9, 2020

Bohužel se nám nepovedlo dohledat zdroj, který by objektivně mapoval počet poslanců, kteří opustili schůzi, a jejich příslušnost k politickým stranám. Lze ale usuzovat, že významný počet poslanců, kteří odešli nebo nebyli přihlášeni, pochází z řad ANO, neboť se jedná o nejpočetnější stranu, která má 78 poslanců. Dále můžeme také vycházet z debaty mezi poslanci a premiérem Babišem před přerušením schůze, ve kterém byla nepřítomnost poslanců ANO kritizována.

Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:

Jakub Michálek: „Takže já bych chtěl pana premiéra poprosit, aby se vrátil ke své dohodě s občany, se kterou kandidoval ve volbách. A součástí té dohody s občany, kterou sliboval, že bude držet za každou chvíli (?cenu), je, že nebude dělat procedurální obstrukce v Parlamentu a že naopak zařídí, aby se to vyřešilo. A teď tady sedí vaši poslanci a nejsou přihlášeni tak, aby způsobili neusnášeníschopnost. Takže jak vidíte, celý pravý sál, celý pravý sál tady, je plný a celá levá část sálu je prázdná, nebo tady kolegové sedí. Já jsem to počítal, těch lidí tady skutečně bylo dost.“

Andrej Babiš: „Já se omlouvám, nevím o čem mluví pan Michálek. Já jsem tady, kartu tam mám, já mám čas, můžeme tu být do rána, nemám žádný problém, těším se na debatu s vámi. Takže mě prosím vás neobviňujte. Nevím, z čeho mě obviňujete. Já sem chodím občas – (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) – čekal jsem od devíti ráno, než skončí ta vaše epidemiologická konference. Nevěděl jsem, že vaše kolegyně je tak zdatná. Že se nepřihlásila na tu hlavní hygieničku ta vaše kolegyně Pirátka, mohla vyhrát. Já bych ji doporučil. Takže já jsem tady, jsem ready.“

Jan Bartošek: „Pane premiére, ono to vypadá, že se navzájem odpuzujete, protože buď jste na jednání vy, anebo vaši poslanci. (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) To znamená, bylo by dobré to sladit, abyste tady byli oba dohromady, nebo všichni dohromady. Vzhledem k tomu, že opozice je přítomna a chce jednat, je většinově přítomna a ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, v ten moment si beru – (Poslanec Faltýnek na řečníka pokřikuje.) – pane předsedající, buď umravněte předsedu Faltýnka vy, nebo to udělám já. A beru si devět minut přestávku, aby se dostavili poslanci hnutí ANO a mohlo se pokračovat v jednání.“

Nakonec je potřeba pokusit se ověřit počet Pirátů ve Sněmovně. Jak již bylo výše zmíněno, k usnášení Sněmovny při hlasování je potřeba alespoň 67 poslanců (kvorum). Pirátská strana má v současné době 22 poslanců, tedy v souladu s výrokem není ani při plném počtu schopná sama zaplnit 67 potřebných křesel, bez pomoci ostatních stran.

Pokud se jedná o počet Pirátů ve Sněmovně během časového úseku mezi projednáním bodu 3 a přerušením schůze do příštího dne, lze využít zde ověřovaného příspěvku ze sociální sítě Twitter, který byl zveřejněn v 19:23 (schůze přerušena v 19:27) společně s fotografií zasedajících Pirátů v Poslanecké sněmovně. Z fotografie lze usoudit, že poslanci Pirátské strany byli přítomni v hojném počtu.

Zdroj: Twitterový účet Lukáše Bartoně

Celkově však hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo ověřit, jak se proměnil počet přítomných poslanců během devíti minutové pauzy, o kterou požádal poslanec Bartošek. Zatímco před touto pauzou bylo v sále dle poslance Michálka přítomno dostatek poslanců, z nich však někteří nebyli formálně přihlášeni, mohl se během pauzy tento počet zmenšit tak, že se Sněmovna stala skutečně neusnášeníschopnou. Navíc ani situace tesně před pauzou není zcela zřejmá. Zatímco totiž poslanec Michálek mluví o dostatečném počtu byť nepřihlášených poslanců, z tvrzení Jana Bartoška vyplývá, že v sále byl počet přítomných poslanců nedostatečný, a z tohoto důvodu si vzal onu devítí minutovou pauzu, aby do jednacího sálu mohli přijít další poslanci.

Bohužel se nám také nepodařilo ověřit, z jakého důvodu poslanci ANO opustili Poslaneckou sněmovnu. Ověřeným a pravdivým je pouze tvrzení, že Pirátů bylo přítomno dostatek.

Pravda
Při projednávání zákona upravujícího sociální zabezpečení během epidemie koronaviru i jeho novely předložila Olga Richterová pozměňovací návrhy, které by zajistily ošetřovné lidem pracujícím na dohodu. To bylo nakonec v novele přiznáno, i když dle návrhů vládních poslanců.

Poslankyně Richterová zde mluví o ošetřovném, tedy náhradě za mzdu pro lidi pečující o dítě, pro lidi pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.

V úterý 21. dubna o této problematice poslankyně Richterová promluvila na plénu 45. schůze Sněmovny. Diskuse se týkala sněmovního tisku č. 828, tedy dnes již schválené novely zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení. Tím je novelizován zákon č. 133/2020 Sb.

Původní vládní návrh, rozeslaný poslancům dne 17. dubna 2020, přitom nepočítal (.pdf) s přiznáním ošetřovného pro dohodáře.

Návrh byl projednáván ve zkráceném jednání v Poslanecké sněmovně 21. dubna 2020. Zde poslankyně Richterová představila svůj pozměňovací návrh číslo 4957 (.docx), ale kvůli schválené proceduře se o něm nehlasovalo, neboť prošel pozměňovací návrh č. 4998 (.docx) poslanců Romana Sklenáka a Jany Pastuchové za vládní strany ČSSD a ANO 2011. Ten zmiňuje „dohodáře“ ve výsledném znění a byl nahrán do systému v 14:35, zatímco poslankyně Richterová pozměňovací návrh k této novele nahrála ještě předchozí večer. Jak s procedurou v hlasování č. 35, tak s hlasováním č. 37 o výsledném pozměňovacím návrhu, souhlasilo celé plénum včetně Olgy Richterové až na pár poslanců, kteří se zdrželi.

Samotný zákon č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 byl vládou představen Sněmovně 19. března 2020 jako sněmovní tisk č. 784 a byl projednán opět ve zkráceném jednání dne 24. března 2020 na 42. schůzi. Původní znění tohoto zákona, vyhlášené 27. března, nezmiňovalo ošetřovné pro dohodáře.

Společně s poslancem Koláříkem (Piráti) a poslankyní Šafránkovou (SPD) představila v sněmovním systému poslankyně Richterová k tomuto sněmovnímu tisku pozměňovací návrh 23. března večer. Šlo o pozměňovací návrh č. 4608 (.docx), který by přiznával lidem pracujícím na dohodu ošetřovné. Tento pozměňovací návrh však nebyl schválen. Z tohoto je patrné, že Piráti prosazovali ošetřovné pro „dohodáře“ delší dobu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Zda tuto agendu prosazovali „hodně“, je pouze subjektivním hodnocením poslankyně Richterové, které nehodnotíme.

Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali v posledních měsících na dohody a odváděli z nich pojistné. Oslovili jsme proto Českou správu sociálního zabezpečení s žádostí o poskytnutí dat a momentálně čekáme na odpověď.

Informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali na dohody a odváděli z nich pojistné, jsme nedokázali nikde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Olga Richterová stejné číslo, tedy zhruba 150 tisíc, však zmiňuje pravidelně, například na svém facebooku 21. dubna nebo na webu Pirátské strany 7. dubna.

Pokoušeli jsme se uváděné údaje najít na webových stránkách Českého statistického úřadu, ovšem bez žádného výsledku. Hledali jsme také na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, včetně dalších pod něj spadajících organizací. Jmenovitě na webových stránkách a portálu otevřených dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), neboť právě ta se pojistným zabývá. Žádná veřejně dostupná data k tématu jsme však nenalezli. Oslovili jsme proto ČSSZ o vydání informací, nyní čekáme na odpověď.

Pravda
Pro osoby pracující na DPČ nebo DPP dosud neexistuje finanční podpora na systémové úrovni, která by jim pomohla s kompenzací finančních ztrát v období vládních opatření zabraňujících šíření koronaviru.

Poslankyně Richterová naráží na nedostatek podpory pro tu část pracujících, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP). V souvislosti s koronavirovou pandemií vydala vláda v minulých týdnech řadu opatření, které měly zabránit dalšímu šíření viru, což se dotklo i omezení pracovního trhu. Ztráty na příjmové straně byly částečně kompenzovány vládními programy, které byly postupně uváděny vchod. Přímá finanční podpora byla představena v následujících programech:

– program podpory zaměstnanosti Antivirus, spuštěný 6. dubna 2020,

– a kompenzační bonus pro OSVČ, tzv. Pětadvacítka, spuštěná 9. dubna 2020.

Tyto spuštěné finanční podpory se však týkají zejména zaměstnavatelů/OSVČ a zaměstnanců pracujících na HPP, nikoliv na DPČ nebo DPP.

Na tento nedostatek poukazoval např. Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, který patří pod Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky. Tento Výbor již 14. dubna doporučil vládě zahrnout do programu Antivirus také kompenzaci odměn z dohod mimo pracovní poměr (tedy DPČ a DPP), ze kterých jsou odváděny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Poukazoval přitom na vysoký počet osob, které na tyto dohody každoročně pracují (zhruba 1 mil. na DPP a 350 tis. na DPČ) a varoval před negativními dopady na ohrožené skupiny obyvatelstva (např. matky samoživitelky či matky vracející se po rodičovské na trh práce) (.pdf).

22. dubna opoziční poslanci ve Sněmovně předložili pozměňovací návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve kterém představili rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ (.docx). Návrh byl však zamítnut, poslanci za STAN, TOP 09, KDU-ČSL, SPD, Piráty a ODS hlasovali pro, poslanci za ANO, ČSSD a KSČM buď hlasovali proti, nebo se zdrželi hlasování.

Ještě pár dní před jednáním Sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém facebookovém profilu prohlásila, že pomoc pro osoby pracující na DPP a DPČ již existuje, a to v podobě tzv. mimořádné okamžité pomoci, ta však nesměřuje výlučně na tyto osoby, ale jedná se o plošnou pomoc.

Zde dodejme, že při žádosti o nárok na tzv. mimořádnou okamžitou pomoc se přihlíží ke stavu bankovního konta žadatele. Překračuje-li tato částka dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení, nemá žadatel na mimořádnou okamžitou pomoc nárok. Z řad tzv. dohodářů se proto ozývá kritika – někteří mají na svých kontech např. rodičovské příspěvky, které limit logicky překračují, ale které se však nyní staly jejich jediným zdrojem příjmů. Další možnost finanční podpory mají dohodáři v případě, pokud jsou současně s uzavřenou DPP nebo DPČ také OSVČ na vedlejší činnosti. Na kompenzační bonus tzv. Pětadvacítky dosahují, pokud jejich příjmy nepřekročí určitý limit (do 10 tis./měs. u DPP a do 3 tis./měs. u DPČ).

Systémová podpora, která by finančně pomohla lidem pracujícím na DPČ nebo DPP, však zatím neexistuje, proto hodnotíme výrok poslankyně Richterové jako pravdivý.

Zavádějící
Piráti zavedení kompenzačního bonusu pro lidi pracující na DPP a DPČ navrhovali ve Sněmovně třikrát. V Senátu totéž navrhoval Tomáš Goláň, který přes blízké vztahy s Piráty není jejich členem. Všechny uvedené pokusy byly zamítnuty vládní většinou.

Olga Richterová hovoří o návrhu, aby zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 poskytoval pomoc i osobám pracujících na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Takové rozšíření pomoci by se mělo týkat osob, které odvádějí pojistné.

V Poslanecké sněmovně Piráti v čele s Mikulášem Ferjenčíkem skutečně třikrát navrhli změnu zákona tak, aby byl kompenzační bonus poskytován i osobám s DPP a DPČ. Všechny návrhy ale byly odmítnuty a zákon zatím zůstává v původním znění, kde podle § 2Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické.“

Poprvé Piráti přišli s pozměňovacím návrhem 6. dubna při prvním projednávání daného zákona na 44. schůzi Poslanecké sněmovny. Podle jejich návrhu (.doc, str. 2) by měl být poskytován kompenzační bonus osobám pracujícím na DPP nebo DPČ ve výši 300 korun (osoby samostatně výdělečně činné získávají kompenzaci 500 korun) za každý kalendářní den bonusového období. Ve 30. hlasování 44. schůze tento návrh ale Sněmovna odmítla – většina poslanců za ANO, ČSSD i KSČM hlasovala proti.

Podruhé prakticky stejný pozměňovací návrh (.doc) Piráti vypracovali při projednávání návrhu novely zákona o kompenzačním bonusu 22. dubna. Návrh opět nebyl v 98. hlasování 45. schůze Sněmovny přijat. Většina poslanců vládní koalice a KSČM se buď zdržela, nebo byla proti.

Naposledy se Piráti s podobným návrhem (.doc) pokoušeli uspět 6. května při vytváření další novely zákona o kompenzačním bonusu. Tentokrát požadovali ale kompenzační bonus ve výši 350 korun za každý kalendářní den bonusového období. Ani ve 232. hlasování 45. schůze vládní koalice návrh neschválila. Tato novela nyní čeká na projednání a schválení Senátem.

Senát probíral první návrh zákona na 19. schůzi 9. dubna, kde se pirátský senátor Lukáš Wagenknecht vyjadřoval o nutnosti podpory osob pracujících na DPP a DPČ. Nepodával ještě žádný pozměňovací návrh, ale apeloval na ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tuto skupinu v dalších krocích zohlednila. Senát schválil zákon v původním znění.

První novelu zákona pak Senát řešil na 21. schůzi 29. dubna a měl k ní větší výhrady. Do Sněmovny ji Senát vrátil s dvěma pozměňovacími návrhy. První z nich, navrhovaný senátory Tomášem Goláněm a Martinem Červíčkem, rozšiřoval okruh osob, kterým by měl být poskytován kompenzační bonus, o osoby, jejichž příjem nepřekročí v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč (tedy tzv. „dohodáře“). Ve Sněmovně koalice tento návrh ale opět přehlasovala a novela tak byla přijata v původním znění.

Senátor Goláň však není členem Pirátské strany. Je pravdou, že Tomáš Goláň je členem stejného senátorského klubu jako pirátští senátoři, avšak jedná se o společný klub více subjektů (Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21). Sám Goláň přitom kandidoval za hnutí SENÁTOR 21. Piráti Tomáše Goláně sice podpořili ve volbách, avšak až ve druhém kole, poté, co jejich vlastní kandidát neuspěl. Uveden pak není ani v záložce „Naši lidé" na oficiálních stránkách Pirátů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť i přesto, že Piráti mají zjevně s Tomášem Goláněm blízké vztahy, není členem jejich strany, za Piráty nekandidoval a je členem pouze společného senátorského klubu.

Olga Richterová

Pravda
Z důvodu vysoké smrtnosti u seniorů jsou lidé v domovech pro seniory považováni za rizikovou skupinu ohroženou nemocí COVID-19.

„Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.“ Tak definuje rizikové skupiny Vláda ČR.

V ČR je nejvíce nakažených nemocí COVID-19 ve středním věku. S rostoucím věkem celkový počet nakažených klesá, ale naopak se zvyšuje smrtnost.

„Senioři patří k nejohroženějším skupinám, smrtnost u lidí nad 60 let je totiž asi čtyřprocentní, a u lidí nad 80 let dokonce patnáctiprocentní (oproti smrtnosti 0,4 procenta u lidí do padesáti let)“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Potvrzují to i údaje Ministerstva zdravotnictví platné ke dni 14. května, kdy nakažení ve věkové skupině 65+ představují 20,9 % z celkového počtu nakažených. Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19, je však procentuální zastoupení mnohem větší. Zde věková skupina 65+ představuje 89,7 % z celkového počtu úmrtí.

Dalším důvodem jsou minimální nebo dokonce i chybějící příznaky nákazy nemoci především u občanů starších 80 let. Lidé s chronickými nemocemi a oslabenou imunitou jsou navíc vystaveni větší hrozbě nákazy než zdraví lidé. Varování přináší i zprávy ze zahraničí, kde se právě v domovech pro seniory nachází nejvíce obětí. 

V tuzemsku se první nákaza koronavirem v domě pro seniory objevila už na přelomu února a března v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Následovaly domovy v Litoměřicích, Michli a další.

Z důvodu vysokého počtu seniorů na jednom uzavřeném místě jsou tak domovy pro seniory považovány za jednu z nejrizikovějších skupin.

Pravda
Ve svém plánu Piráti navrhují, aby došlo ke zvýšení testování vzorků do prázdnin. Ze současných 10 tisíc vzorků by podle nich mělo do podzimu vzrůst testování až na 50 tisíc.

Piráti ve svém plánu „Budoucnost řešíme teď“, který se věnuje opatřením v koronavirové krizi, navrhují zvýšit testování v populaci i navýšení testovací kapacity laboratoří. Tento krok je konkretizován v jejich tiskové zprávě, podle které „pro zvládnutí epidemie požadují Piráti zvýšit do podzimu 2020 kapacitu testů na alespoň na 30 až 50 tisíc denně“. Kromě požadavku na navýšení testů obsahuje tento plán další epidemiologické i ekonomické kroky.

Aktuálně se počet provedených testů pohybuje kolem 3–9 tisíc denně. Testovací kapacita ČR je v současnosti 10 tisíc vzorků.

Neověřitelné
Sociální izolace a osamělost skutečně mohou mít negativní dopad na zdraví seniorů. Dle odborníků je také riziko nákazy menší venku než vevnitř. Nepodařilo se nám však dohledat, zda Piráti opravdu navrhovali postupně uvolňovat zákaz návštěv v domovech pro seniory.

Podle některých studií může sociální izolace a osamělost negativně ovlivnit duševní i tělesné zdraví seniorů i lidí obecně. Může vést například k vyššímu riziku srdečních chorob, artritidy, cukrovky II. typu, depresí nebo také demence. Tuto část výroku Olgy Richterové lze tedy považovat za pravdivou. 

To platí i pro její slova o tom, že ve venkovním prostředí je riziko nákazy koronavirem menší než vevnitř, jak dokládají vyjádření odborníků. Například podle profesora Harvardovy univerzity Rogera Shapira se kapénky viru ve větru rozptýlí velmi rychle a nepředstavují tak vážné nebezpečí nákazy, samozřejmě pokud lidé zrovna nestojí blízko sebe.

Nepodařilo se nám však ověřit hlavní část výroku, tedy zdali Pirátská strana někdy navrhovala zavést postupné uvolňování restrikcí, které se týkají návštěv v domovech seniorů. Tato informace se neobjevuje ani na oficiálním webu Pirátů, na jejich speciálních stránkách o koronavirové krizi nebo na veřejně přístupném pirátském internetovém fóru. Zmínku o takovém návrhu se nám nepodařilo nalézt ani na facebookovém účtu Pirátské strany či na účtu samotné Olgy Richterové. Nelze však vyloučit, že postupné povolování návštěv domovů seniorů ve venkovních prostorách navrhovali Piráti například při jednání s dalšími politickými stranami.