Piráti

Pro účely srovnání toho, jak si strana vede dnes oproti volbám v r. 2017, můžeme sledovat volební modely a stranické preference. Volební modely simulují výsledky voleb v době sběru dat. Volební model (jak vysvětluje CVVM) pracuje tedy pouze s respondenty, kteří by k volbám pravděpodobně dorazili, a dále rozděluje voliče, kteří v danou chvíli nejsou schopni jednoho kandidáta či stranu vybrat. Stranické preference naproti tomu vypovídají o rozložení sympatií k politickým stranám mezi celou populací, tedy i mezi osobami, které k volbám nepůjdou. S výsledky voleb je přímo porovnatelný pouze volební model.

Nejprve budeme porovnávat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, s volebními modely agentur CVVM, Kantar, Median a STEM.

První graf ukazuje výsledky voleb do PS z října 2017:

Zdroj: iRozhlas

Volební model CVVM za říjen 2019:

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Průzkumu CVVM se účastnilo 689 respondentů. Data jsou vážená koeficientem volební účasti a jistoty volby strany, šedé úsečky v grafu označují interval výsledků, ve kterém by se podle CVVM výsledky pohybovaly s 95% jistotou, pokud by se průzkum rozšířil na celou populaci.

Časové srovnání (v %) od prvního průzkumu po volbách 2017:

Pozn.: CVVM nabízí interaktivní verzi grafu na cvvmapp.soc.cas.cz.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Ze srovnání výsledků voleb a nejnovějšího volebního modelu CVVM vyplývá, že od voleb posílili nejen Piráti (z 10,79 % na 14 %), ale i hnutí ANO (z 29,64 % na 33,5 %), ODS (z 11,32 % na 13,5 %), ČSSD (ze 7,27 % na 10 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,5 %).

Volební model Kantar za říjen 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Tyto výsledky byly publikovány Českou televizí 10. listopadu, tedy nebyly známé v době rozhovoru s Ivanem Bartošem. Proto přikládáme ještě výsledky stejného průzkumu za září 2019.

Volební model Kantar září 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Podle obou průzkumů od sněmovních voleb 2017 posílili nejen Piráti, ale také ODS, hnutí ANO a STAN.

Volební model Medianu za říjen 2019:

Zdroj: Median (.pdf, str. 7)

Graf časového vývoje volebního modelu Medianu:

Zdroj: Median (.pdf, str. 8)

Podle Medianu tedy od voleb v říjnu 2017 posílili nejvýrazněji Piráti, dále je mírně silnější hnutí ANO a ODS a mírný nárůst má i ČSSD.

Volební model STEM za říjen 2019:

Zdroj: STEM

Podle tohoto volebního modelu tedy od voleb 2017 posílilo hnutí ANO (z 29,64 % na 33,1 %), Piráti (z 10,79 % na 12,2 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,4 %).

Nyní se podívejme na stranické preference. Zde budeme používat data agentur STEM a CVVM. Jak již bylo řečeno, tato data nelze porovnávat přímo s výsledky sněmovních voleb. Můžeme se tedy podívat na rozdíly mezi posledním měřením před volbami, prvním měřením po nich a zároveň je porovnat s nejnovějšími výsledky.

Vývoj stranických preferencí u STEM prosinec 2016 – říjen 2019:

Zdroj: STEM

Oproti červnu 2017, tedy poslednímu měření STEM před volbami, narostli Piráti výrazně ze 4,2 % na současných 9,1 %, což je ovšem méně než 9,8 % z listopadu 2017, tedy měření těsně po volbách.

Při porovnání stavu v červnu 2017 a současných preferencí z října 2019 narostly preference kromě Pirátů také hnutí STAN (z 0,6 % na 2,9 %), SPD (z 3 % na 5 %) a ODS (ze 7 % na 7,3 %). Při porovnání s daty z listopadu 2017 Piráti klesli, narostly ale preference KSČM (z 5,9 % na 7,2 %). Hnutí ANO v preferencích, na rozdíl od volebních modelů, se současnými 24,1 procenty mírně kleslo oproti červnu 2017 (24,6 %) i oproti listopadu 2017 (24,5 %).

STEM v závěrečných zjištěních o podpoře Pirátů píše, že podpora Pirátů „je dosti kolísavá a nepříliš silná“.

Stranické preference u CVVM:

Preference říjen 2019:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 4)

Preference před volbami (září 2017):

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Prosinec 2017:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Podle dat CVVM o stranických preferencích oproti měření před volbami 2017 narostla podpora hnutí ANO (z 16,9 % na 22,5 %), Pirátům (ze 4 % na 11 %), ODS (ze 4,4 % na 9 %) a mírně také TOP 09 (z 2,2 % na 2,5 %).

Při porovnání povolebního měření z prosince 2017 a současných výsledků Piráti stoupli z 9,5 % na 11 % a dále ODS z 8,5 % na 9 %.

Závěrem tedy můžeme říci, že v žádném z provedených porovnání nejsou Piráti jedinou stranou, které by narostly preference. Ve všech volebních modelech posílilo kromě Pirátů také hnutí ANO, kromě modelu STEM je také shoda na posilování ODS. V porovnávání stranických preferencí se také ve všech porovnáních, ve kterých posílili Piráti, ukázal nárůst u ODS.

Exekutorská komora zveřejnila údaj o celkovém počtu lidí v exekuci k 1. únoru 2019. Tehdy byl celkový počet povinných (účastníků exekučního řízení, proti kterým je vedeno) 821 337 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Aktuálně.cz

K 1. květnu 2019 je podle zveřejnených údajů z celkového počtu povinných 3 476 nezletilých (.pdf, str. 1) a 72 905 osob nad 65 let. Dle údajů o jednotlivých krajích zveřejněných 8. dubna 2019 pak činil celkový počet povinných 819 012 osob. Nejvíce povinných, 121 592, se nacházelo v Ústeckém kraji. V loňském roce (.pdf, str. 1) činil celkový počet povinných 822 000 a 863 000 osob v roce 2017. V roce 2016 to bylo 834 000 osob. Počet lidí v exekuci uvedený Ivanem Bartošem se vejde jak v únoru, tak v dubnu do naší 10% toleranční hranice, a proto mu dáváme za pravdu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Podle zákona se důchody zvedají vždy v lednu o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za dané období. V rámci povinné valorizace za rok 2019 by se měly důchody zvednout přibližně o 750 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by měly v příštím roce důchody navíc narůst ještě o 151 korun nad povinnou valorizaci. Celkem by se tedy důchody měly zvýšit průměrně o 900 korun. Tyto částky se rozchází s výpočtem agentury ČTK, která uvedla, že by zákonné přidání mělo činit až 764 korun a doplatek jen 136 korun. Stále však platí, že ze státní kasy jde doplatek nižší než 250 korun.

Novela zákona o důchodovém pojištění zvyšující průměrný důchod o 900 korun byla v Poslanecké sněmovně schválena 10. července 2019. Výše důchodu by tak od příštího roku měla vzrůst v průměru na 14 358 korun. 25. srpna 2019 byl návrh projednáván Senátem jako tisk č. 120/0, ten ho zaslal s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Projednávání Senátem pozměněného návrhu proběhlo 11. září 2019. Přítomní poslanci jednohlasně odsouhlasili původní znění zákona. Pro se vyjádřilo 176 a proti nebyl nikdo.

Vzhledem k tomu, že Ivan Bartoš ve svém výroku poukázal na to, že zvyšování důchodů probíhá podle určitého mechanismu, lze část tvrzení o tom, že „Andrej Babiš nepřidal důchodcům 900 Kč“, interpretovat tak, že vláda Andreje Babiše svým rozhodnutím nezpůsobila navýšení o celých 900 Kč. Výrok proto, s ohledem na správně uvedenou výši nárůstu důchodů a ne nesprávně uvedené zvýšení z diskrece vlády, hodnotíme jako pravdivý.

S návrhem zavést minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ, kterou musí uchazeč o studium splnit (tzv. cut-off score), přišla v loňském roku Asociace krajů ČR. Při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky by na maturitní obory podle tohoto návrhu nebyli přijati studenti, kteří nedosáhnou alespoň 30 bodů.

Jednou z propagátorek tohoto opatření je bývalá hejtmantka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Zastupitelstvo Karlovarského kraje například podpořilo zákonodárnou iniciativu na zavedení tzv. cut-off score a pověřuje hejtmanku k jednání s ministrem školství v této věci (str. 54). Místní Pirátská organizace se postavila proti nepodkročitelné hranici bodů při přijímacích zkouškách na SŠ.

V programových dokumentech Pirátů nenajdeme zmínky o jejich podpoře nebo nepodpoře cut-off score. K návrhu se ale vyjádřil resortní tým pro školství Pirátů. Ze zápisů na pirátském fóru je zřejmé, že se tento odborný tým postavil proti zavedení cut-off score (zápis ze schůze z 21. ledna 2019 a 4. března 2019).

Proti zavedení cut-off score se vyjádřili také další zástupci Pirátů, například primátor Prahy Zdeněk Hřib na svém facebookovém profilu a pražští Piráti na svém twitterovém účtu.

Návrh na zavedení cut-off skóre pro přijímací zkoušky sklidil kritiku nejen od Pirátů. Plán byl nakonec odmítnut i premiérem Babišem a ministrem školství Plagou.

Poslanec Jakub Michálek naráží na nedávné zastavení stíhání obviněných v tzv. kauze Čapí hnízdo. Státní zástupce 13. září 2019 zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších v kauze kolem padesátimilionové evropské dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Případem se bude dále zabývat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který může rozhodnutí potvrdit, ale i zrušit.

Prezident republiky Miloš Zeman posléze na toto téma uvedl, že by premiérovi udělil tzv. abolici, pokud by se nejvyšší státní zástupce rozhodl stíhání obnovit. Abolice je společně s dalšími pravomocemi prezidenta obsažená v Ústavě ČR v čl. 63, konkrétně odst. 1 písm. j): „(...) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“. Stejně jako ostatní kompetence zmíněné v čl. 63 patří abolice mezi pravomoci, které jsou kontrasignované předsedou vlády.

Dle slov Miloše Zemana nemá smysl zatěžovat Andreje Babiše, jakožto schopného premiéra, justičním ping-pongem, kterým si již jednou prošel.

Poslanec Michálek dále mluví o Prezidentském duelu (čas 9:40), který Česká televize odvysílala 25. ledna 2018. V prezidentské volbě toho roku proti sobě stanuli ve druhém kole kandidáti Jiří Drahoš a současný prezident republiky Miloš Zeman. Prezident Zeman tehdy uvedl, že by abolici již tehdy stíhanému premiérovi Andreji Babišovi neudělil:

„Proboha ne, v žádném případě. On sám se musí očistit. (...) Nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil.“

Důvod k udělování abolice tehdy neviděl ani kandidát na prezidenta republiky Jiří Drahoš. Je také pravdou, že tato debata byla největší. Dle serveru Mediaguru to byla dokonce největší politická debata od počátku měření sledovanosti.

Poslanec Michálek také mluví o současném premiérovi Babišovi jako o miliardářovi. Premiér Babiš patří podle žebříčku magazínu Forbes mezi 70 nejbohatších Čechů. Jeho majetek byl v roce 2018 odhadován na 75 miliard korun a v tomto seznamu tak obsadil druhou příčku za podnikatelem Petrem Kellnerem.

Prezident republiky Miloš Zeman uvedl v roce 2018, že by abolici tehdy trestně stíhanému premiérovi Andreji Babišovi za žádných okolností neudělil. V letošním roce prezident ale uvedl, že by abolici premiérovi udělil, pokud by bylo stíhání nejvyšším státním zástupcem znovu obnoveno. Vzhledem k tomu, že jsou tato dvě vyjádření v rozporu, tedy došlo k porušení slibu o neudělení abolice, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Významné a široce kritizované rozhodnutí prezidenta Klause o amnestii rezonuje společností ještě několik let poté.

Vyhlášená amnestie obsahuje celkem pět článků, ze kterých pouze jeden (čl. II) se týká abolice, a to abolice trestního stíhání „od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let“.

Rozhodnutí o amnestii dále obsahuje:

• Čl. I v odstavci 1 promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které nepřevyšují jeden rok nebo jejich zbytky, a v odstavci 3 u těchto osob zahlazuje odsouzení.
• Čl. I v odstavci 2 promíjí osobám starším 74 let nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nepřevyšující deset let nebo jejich zbytky a v odstavci 3 u těchto osob zahlazuje odsouzení.
• Čl. III podle odst. 1 a 2 podmíněně promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nepřevyšující dva roky nebo jejich zbytky. Nevztahuje se na trestné činy za zločiny, při nichž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, dále na zločiny proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem. Nevztahuje se na osoby, které byly v posledních 5 letech odsouzeny k nepodmíněnému trestu za jinou trestnou činnost, anebo propuštěny z výkonu trestu, pokud nebyl trest zahlazen. Na úhrnný nebo souhrnný trest nelze prominutí vztáhnout ani zčásti, pokud prominutí podle čl. III nelze vztáhnout na celou trestnou činnost.
• Čl. III podle odst. 1 a 3 podmíněně promíjí osobám starším 69 let nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které nepřevyšují tři roky, nebo jejich zbytky. Na úhrnný nebo souhrnný trest nelze prominutí vztáhnout ani zčásti, pokud prominutí podle čl. III nelze vztáhnout na celou trestnou činnost.
• Čl. IV promíjí podmíněné tresty odnětí svobody osobám starším 69 let a osobám, u nichž trest nepřevyšoval dva roky.
• Čl. IV promíjí všechny nevykonané tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení a jejich zbytky.
• Čl. V stanovuje, že všechna předešlá ustanovení se ve stejném rozsahu vztahují též na provinění spáchané mladistvým a trestní opatření uložené mladistvému.

Na základě čl. II bylo například zastaveno trestní stíhání:

• Františka Chvalovského, spojeného s aférou v Komerční bance
• Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy, představitele vytunelované společnosti H-System
• Jiřího Babiše, Miroslava Fučíka, Tomáše Michala a Tomáš Seidlera, známé z kauzy Union banky
• skupiny manažerů v čele s Miroslavem Hálkem v kauze vytunelovaného fondu TREND

Podle čl II. bylo zastaveno k datu 21. února 2013 trestní stíhání 596 lidí ve 327 kauzách. Dále, jak píšou Novinky.cz: „Za tři čtvrtě roku od svého vyhlášení zahrnula amnestie celkem 111 263 odsouzených a obviněných, z toho 3 057 mladistvých. Nepodmíněné tresty vězení prominula 19 820 lidem, z toho ve výrazné většině 18 627 případů šlo o lidi potrestané odnětím svobody do jednoho roku. Z káznic se tak na svobodu dostali především pachatelé krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a dále neplatiči alimentů.“ Seznam těch, kdo byli amnestovaní podle čl. II, poskytl například Nadační fond proti korupci.

Michal Kováč byl na post prezidenta Slovenské republiky zvolen 15. února 1993. Během svého prezidentského působení měl několik významných sporů s tehdejším předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem. Odmítl například Mečiarův návrh jmenovat Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Lexa byl nakonec do čela SISu jmenován poté, co premiér Mečiar změnil zákon a převedl pravomoc jmenovat šéfa tajné služby na vládu.

V roce 1995 proti prezidentu Kováčovi započala mediální kampaň. Deník Slovenská republika zveřejnil sérii článků týkajících se kauzy Technopol, do které byl zapleten i prezidentův syn Michal Kováč ml. Celá situace vyvrcholila 31. srpna 1995 únosem Kováče ml. do rakouského Hainburgu. Podle informací, které byly v té době publikovány ve slovenských médiích, byl únos organizován tajnou službou s cílem přimět prezidenta k odstoupení. Další důkazy údajně napovídaly tomu, že si únos prezidentova syna objednal sám premiér Mečiar. Ten však několikrát svou roli v únosu popřel.

Prezident Kováč neodstoupil a ve funkci prezidenta zůstal až do konce funkčního období. Konec jeho funkčního období připadal na 2. března 1998. Do tohoto termínu se však nepodařilo zvolit nového prezidenta, a tak po skončení jeho mandátu převzala část prezidentských kompetencí tehdejší vláda v čele s premiérem Mečiarem.

Mečiar 3. března 1998 využil získané prezidentské pravomoci a udělil amnestii, která se vztahovala i na možné pachatele únosu. Konkrétně článek VI obsahoval toto ustanovení:

„Nariaďujem, aby sa nezačínalo, a ak sa začalo, aby sa zastavilo trestné stíhanie za trestné činy spáchané v súvislosti s oznámením o zavlečení Michala Kováča mladšieho do cudziny.“

Dne 7. července 1998 vyhlásil premiér Mečiar ještě jednu amnestii, velmi podobného znění. Tyto amnestie v kombinaci s dalšími výměnami vyšetřovatelů způsobily, že kauza týkající se únosu nebyla nikdy zcela vyšetřena.

Dne 31. května 2017 byly nakonec po několika předchozích neúspěšných pokusech Mečiarovy amnestie zrušeny (.pdf), což potvrdil i slovenský ústavní soud.

Premiér Andrej Babiš přišel s návrhem výstavby vládní čtvrti v Letňanech již na konci roku 2016. Tou dobou působil ve funkci ministra financí.

Později na podzim roku 2018 Andrej Babiš již v roli premiéra obnovil myšlenku vládní čtvrti a začal jednat s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem. Ten nejprve s plánem Andreje Babiše nesouhlasil.

Od ledna 2019 premiér Babiš znovu jedná s primátorem Hřibem o podmínkách výstavby úřednické čtvrti v Letňanech. Pozemky, na kterých by měla podle záměru premiéra stát budoucí vládní čtvrť, částečně patří hlavnímu městu. Aktuálně, po schůzce konané dne 17. září 2019, jednání mezi premiérem a primátorem vázne. Babiš ale na návrhu trvá a plánuje oslovit ostatní pražské radní.

O svém plánu vybudovat vládní čtvrť informuje Andrej Babiš také na Facebooku.

Jakub Michálek svým výrokem odkazuje na jedno z předvolebních hesel, které hnutí ANO užívalo během kampaně před volbami do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2016. Strana současného premiéra skutečně heslo „dálnice, dálnice, dálnice“ používala, jak je patrné z obrázku níže.

Zdroj: RESPEKT

Jakub Michálek zde hovoří o vyjednávání vlády s Magistrátem hlavního města Prahy. Premiér Andrej Babiš má zájem odkoupit pozemek v Letňanech a postavit zde areál pro více než 10 000 státních zaměstnanců, novou nemocnici a asi 1300 bytů. Už na konci ledna 2019 sdělil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) vládě své podmínky.

Po neúspěšné schůzce konané dne 17. září 2019 Zdeněk Hřib znovu zopakoval podmínky pro stavbu vládní čtvrti. Mezi ty patří požadavek, aby stát dostavěl vnější okruh, přispěl Praze na vnitřní okruh a postavil novou nemocnici. Premiér nabízí Praze financování vnitřního okruhu formou PPP projektu (Public Private Partnership). Podle primátora však stát PPP projekty stavět neumí.

Stavbu Velkého městského okruhu Brno (VMO Brno) provádí a z velké části financuje Ředitelství silnic a dálnic ČR. Od prosince roku 2017 začala realizace stavby v úseku Žabovřeská I, která by měla být dokončena v roce 2023. Celý projekt stavby VMO Brno má být podle plánu dokončen v roce 2035 a investice do projektu jsou odhadovány na 38,3 miliard korun.

Jednou z podmínek Prahy pro prodej pozemku v Letňanech je financování vnitřního okruhu a stát skutečně přispívá na stavbu vnitřního okruhu v Brně. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.