SPD

Farma Čapí hnízdo patřila ještě v roce 2007 pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov do holdingu Agrofert, který Andrej Babiš vlastní. V prosinci téhož roku se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V dalším roce získala evropskou dotaci určenou pro malé a střední podniky, kterou by jako součást Agrofertu získat nemohla. Po několika letech se společnost vrátila zpátky pod Agrofert.

Andrej Babiš (spolu s dalšími osobami) byl v kauze Čapí hnízdo podezřelý z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Policie začala Čapí hnízdo vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015.

Na konci března 2019 bylo ukončeno vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Státní zástupce Jaroslav Šaroch obdržel kompletní spis k rozhodnutí, zda bude podána obžaloba. Dne 2. září 2019 uveřejnil mluvčí státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že žalobce Šaroch změnil právní názor v této kauze a trestní stíhání zastavil.

13. září 2019 městský státní zástupce Martin Erazím potvrdil rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše (a dalších pěti osob) bylo zastaveno. O pár dní později zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze na své elektronické úřední desce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Některé části jsou kvůli ochraně osobních údajů začerněny.

V samotném usnesení státního zastupitelství uvedl Šaroch (.pdf, str. 90):

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Přesto, že Jaroslav Šaroch shledává jednání Andreje Babiše jako účelové a skutek se tedy podle státního zástupce stal, nelze jej údajně považovat za trestný čin. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím se dle svých slov ztotožnil s právním názorem Jaroslava Šarocha. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Novela (.doc) zákona o státním zastupitelství z Ministerstva spravedlnosti prošla připomínkovým řízením a měla by o ní hlasovat vláda jako celek. Pokud projde hlasováním na vládě, půjde do Sněmovny jako vládní návrh zákona.

Novela zákona o státním zastupitelství zavádí změny hned v několika důležitých bodech, zejména ve způsobu jmenování státních zástupců a v délce funkčního období (v současné době je jmenován státní zástupce na dobu neomezenou). Státní zástupci mají vzejít z výběrových řízení před pětičlennou komisí (.doc, str. 3). V ní bude mít dva členy soustava státního zastupitelství (jeden člen jmenovaný nejvyšším státním zástupcem a jeden člen vedoucím státním zástupcem, který je oprávněn podat návrh), zbývající tři členy bude jmenovat ministr spravedlnosti, přičemž jeden z těchto tří by měl pocházet z řad soudců. Funkční období u státních zástupců má být stanoveno na dobu určitou (.doc, str. 2, § 10b), zatím je uváděno 7 let.

Státní zastupitelství je v současné době součástí moci výkonné (zařazeno v rámci Ústavy ČR do Hlavy třetí - Moc výkonná) a nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Nižší vedoucí státní zástupce (vrchní, krajské a okresní) pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného státního zástupce (nejvyšší státní zástupce tedy navrhuje jmenování vrchních státních zástupců, ti krajských státních zástupců apod.). Je tedy evidentní, že případné změny v postavení státních zástupců včetně nejvyššího státního zástupce se dotknou i jejich postavení v politice, respektive jejich postavení vůči politickým představitelům.

Státní zastupitelství je vymezeno v Ústavě jako součást moci výkonné. Článek 80, který se státním zastupitelstvím zabývá, se totiž nachází v hlavě třetí, která je věnována právě moci výkonné.

Článek 80 Ústavy ČR konkrétně uvádí:

„(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.

(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.“

Článek 80 tedy obsahuje dva odstavce (dvě věty). Státní zastupitelství je v Ústavě navíc zmíněno také v článku 109 (hlava osmá, přechodná a závěrečná ustanovení). Tento článek říká: „Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.“

Ústava sice vymezuje státní zastupitelství jako součást moci výkonné, tato skutečnost však nevyplývá přímo z obsahu článku 80, nýbrž ze systematiky Ústavy a jejího členění. Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Údajné jednání se mělo nejspíš týkat (video 22:20) novely zákona o státním zastupitelství. Tato novela byla poprvé předložena sněmovně 20. listopadu 2018 a 27. září 2019 (tedy až po ověřovaném rozhovoru) byl její návrh schválen ve třetím čtení. Tato novela by měla platit až od roku 2022 a mimo jiné by měnila odvolatelnost státních zástupců. Dosud se tak dělo z rozhodnutí vlády, po případném schválení novely by to byla věc kárného soudu.

18 z 19 poslanců za SPD (jeden byl omluven) hlasovali nakonec proti tomuto návrhu, který také nepodpořili komunisti. Z dostupných zdrojů není zřejmé, čeho konkrétně se toto osobní setkání ministryně Benešové a Radima Fialy mělo týkat, kdy proběhlo a případně k čemu obě strany dospěly. Pokusili jsme se kontaktovat poslance Fialu i ministryni Benešovou, ale zatím jsme neobdrželi odpověď.

Marie Benešová pracovala na Vrchním státním zastupitelství v Praze poprvé jako vedoucí oddělení kriminality v letech 1993–1995. Poté založila vlastní advokátní kancelář a v roce 1999 začala pracovat v Brně jako nejvyšší státní zástupkyně. Tuto pozici vykonávala do roku 2005, kdy byla z funkce odvolána vládou Jiřího Paroubka.

Ministryní spravedlnosti se stala 10. července 2013 ve vládě Jiřího Rusnoka. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny PČR a Rusnok podal 13. srpna demisi. Od 13. srpna 2013 byla Benešová ministryní spravedlnosti v demisi, a to až do 29. ledna 2014, kdy byla jmenována nová vláda Bohuslava Sobotky.

Meziročně rostl hrubý domácí produkt v druhém čtvrtletí roku 2019 o 2,7 %. I dlouhodobě můžeme pozorovat nárůst HDP. Ačkoliv jsme v době ekonomické konjunktury, ekonomický růst zpomaluje.

Ministerstvo financí předložilo 16. září 2019 vládě návrh rozpočtu na rok 2020. Tento návrh počítá s výdaji 1 618,1 mld. korun a příjmy 1 578,1 mld., což vytváří schodek 40 miliard korun. Tento návrh byl schválen. V minulém roce byl odsouhlasen rozpočet na rok 2019 také se schodkem 40 miliard korun. O rok předtím byl plánovaný schodek 50 miliard korun, stát však nakonec hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Podle nejnovější predikce Ministerstva financí z července 2019 byly výsledky české ekonomiky v 1. čtvrtletí roku 2019 příznivé. Ačkoli souhrnný indikátor důvěry naznačuje podle dat ČSÚ od října 2018 postupné mírné snížení důvěry v ekonomiku, Ministerstvo financí dosud aktualizovanou predikci nevydalo.

Statisticky získávaná data (průmyslová produkce, zahraniční obchod či maloobchodní tržby) dle tvrzení Ministerstva financí nadále vykazují velmi dobré výsledky, predikce růstu reálného HDP tedy zůstává téměř nezměněná. Na letošní rok Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst o 2,5 %, na rok 2020 pak vlivem nižší dynamiky spotřeby o 2,3 %, tedy stále přes 2 procentní body.

Obecně se mezi ekonomy za recesi považuje pokles růstu reálného, sezónně očištěného hrubého domácího produktu ve dvou, případně třech kvartálech za sebou. I přes to, že se objevuje mnoho dalších definic, které se více či méně liší od této tzv. definice technické, je právě ona celosvětově uznávanou a používanou, a proto se k ní přikláníme v hodnocení výroku i my.

Český statistický úřad konkrétně uvádí další dvě definice recese, z nichž jednu německá ekonomika splňuje, v odborné praxi se však nepoužívá a je velmi neobvyklou. U této tzv. obecné definice ČSÚ stanovuje obdobím recese celé zpomalování ekonomiky (od vrcholu až po krizi). Tato definice je ale nevhodná, jelikož nepočítá se standardními výkyvy ekonomiky a každé krátké zpomalení považuje již za recesi, protože nedefinuje žádný časový úsek měření.

Jelikož byl výrok řečen na sklonku třetího kvartálu, jsou rozhodujícími pro posouzení, jestli se Německo nachází v recesi, poslední dva známé kvartály roku 2019, tedy první a druhý. Dle dat Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, německý reálný HDP v prvním kvartálu roku 2019 rostl o 0,4 %, ve druhém klesal o 0,1 % (viz tabulka). Definici tzv. technické recese tak Německo nesplňuje, jelikož růst HDP zpomaloval, resp. klesal pouze v jednom z posledních dvou kvartálů.

Často se jako další ekonomický indikátor recese (společně s poklesem růstu, respektive klesáním HDP) používá i růst nezaměstnanosti, ke kterému v prvním ani druhém kvartálu nedošlo. V prvním míra nezaměstnanosti stagnovala, ve druhém, stejně jako začátkem třetího, lehce klesla (viz tabulka). Mimo jiné je nezaměstnanost v Německu mimořádně nízko, což recesi zpravidla nenahrává.

Musíme ale zároveň upozornit na fakt, že Radim Fiala výrok uvedl pouhých osm dní před koncem třetího kvartálu, z nějž data nemáme a který se může prokázat jako klesající. Vše dokonce nasvědčuje tomu, že se Německo do technické recese skutečně dostane.

Německá spolková banka již v půlce třetího kvartálu varovala (.pdf, str. 56), že celkový pokles exportu, jaký Německo zažilo v létě, bude pokračovat i na podzim. S tím zároveň upozornila i na možnou recesi. Německý Institut pro ekonomický výzkum ve své poslední předpovědi snížil předpokládaný meziroční růst německého HDP a uvedl, že ve třetím kvartálu roku 2019 Německo upadne do recese. Podobnou předpověď přinesl také Kiel Institute for the World Economy. Ten počítá s ještě větším snížením a ochlazením ekonomiky než Institut pro ekonomický výzkum. 

Tvrzení Radima Fialy o stavu německé ekonomiky nesplňuje klasicky používanou definici recese, tzv. technické. Nicméně splňuje alespoň jednu ze tří definic užívanou ČSÚ a několik významných institucí zabývajících se německou ekonomikou předpokládá pokračování klesání HDP a snižování objemu exportu ve třetím kvartálu. V současné chvíli, tedy těsně před koncem třetího, rozhodujícího kvartálu, je však využití dat za první a druhý pro vyvození závěru o kvartálu třetím poněkud zavádějící.

Poslanec Fiala naráží v debatě na provázanost české ekonomiky s německou. Z hlediska bilance zahraničního obchodu představuje Německo největšího obchodního partnera České republiky a je zároveň největší exportní destinací. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala hodnota vývozu (.xlsx) zboží do Německa 299 miliard korun. Celková hodnota vývozu zboží do vybraných destinací pak dosahovala ve druhém čtvrtletí přibližně 956 miliard korun. Do Německa tak směřovala zhruba jedna třetina všech vývozů.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku se dovezlo (.xlsx) z Německa zboží přibližně v hodnotě 232 miliard korun, přičemž celková výše dovozů do České republiky z vybraných zemí dosahovala hodnoty 894 miliard korun. Celkově tedy přibližně jedna třetina dovozů pocházela z Německa. Celková bilance (.xlsx) zahraničního obchodu s Německem pak činila ve druhém čtvrtletí přibližně 67 miliard korun. Nejvíce se exportovaly výrobky zpracovatelského průmyslu (bilance 62 miliard korun), konkrétně motorová vozidla, počítače, elektronické přístroje a optické přístroje a jiná elektrická zařízení.

Podle studie ministerstva průmyslu a obchodu (.pdf, str. 31) je obecně česká ekonomika navázána na obchod se zahraničím, a tedy i na Německo, což se projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu (HDP). V roce 2018 představoval poměr celkového exportu vůči HDP 78,7 %, v roce 2017 to bylo 79,8 %. Podle této studie ale nebude zahraniční obchod nadále takovým „tahounem“ české ekonomiky tak, jak tomu bylo doposud (.pdf, str. 34).

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. HDP se snížil mezičtvrtletně o 0,1 % po nárůstu o 0,4 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se však německý HDP zvýšil o 0,4 %. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ale v České republice HDP vzrostl: ve 2. kvartálu o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. Tento růst byl podepřen především domácí poptávkou.

Ačkoli si česká ekonomika zachovala imunitu vůči nepříznivým zahraničním vlivům, odborníci očekávají postupné zpomalení hospodářské aktivity v následujících čtvrtletích. Ekonom Komerční banky Michal Brožka uvedl, že „jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky.“ Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička také uvedl, že jasnou provázanost české ekonomiky s německou lze pozorovat zejména z dat průmyslu: „Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem.“ Podobnou informaci obsahuje již zmíněná studie ministerstva průmyslu a obchodu (str. 24).

Ve čtvrtek 15. srpna 2019 se v Plzni konalo odvetné utkání 3. předkola Evropské ligy mezi Viktorií Plzeň a belgickým Royalem Antverpy. Na zápas přijelo přibližně 1500 belgických fanoušků a kvůli fotbalovému utkání zasahovalo přes 100 policistů a strážníků.

Fanoušci Royalu Antverpy se sešli na plzeňském náměstí Republiky a odtud vyrazili okolo 18. hodiny společně ke stadionu. Podle policistů by to měl být zatím největší pochod fanoušků, který v Plzni policisté při mezistátních zápasech doprovázeli. K prvnímu incidentu došlo (video, čas 0:30) v Dřevěné ulici, kde začali fanoušci odpalovat pyrotechniku. Po příchodu ke stadionu jeden z fanoušků zapálil dýmovnici se světelným efektem a hodil ji (video, čas 7:52) na čtyřčlenné družstvo policistů na koních. Nikoho z policistů ani koní však dýmovnice nezasáhla a muž byl okamžitě zadržen, přičemž podle Policie se dopustil trestného činu výtržnictví.

Zdroj: Týdeník Policie

Před stadionem čekaly na Belgičany důsledné kontroly (video, 6:39) ze strany pořadatelské služby. I přes tyto osobní prohlídky se však Belgičanům podařilo na stadion dostat množství pyrotechniky. Ještě před zápasem utkání část belgických fanoušků vylila na policisty z útrob stadionu pivo a hodila po nich světlici.

Fotbalisté Plzně v odvetném zápase vyhráli 2:1, do dalšího kola Evropské ligy však postoupil Royal Antverpy díky gólu vstřelenému ve venkovním zápase (domácí zápas vyhrál Royal 1:0).

Po zápase musela Policie zasahovat v centru města, kde se střetli plzeňští fanoušci se svými rivaly z Belgie. Policisté zajistili šest fanoušků, z toho jednoho Čecha a pět Belgičanů. Podle vyjádření Policie bylo vše vyřešeno v přestupkové rovině příkazem na místě a fanoušci byli hned propuštěni. Jeden z fanoušků hostujícího týmu navíc narazil vlastním tělem do policejního vozu, na kterém způsobil škodu ve výši 20 tisíc korun.

Podle policejní mluvčí Ivany Jelínkové nemuseli policisté v rámci celé akce řešit žádné zásadní narušení veřejného pořádku: „Díky perfektní připravenosti se projevila maximální souhra všech začleněných subjektů pro zajištění hladkého průběhu utkání. Celé opatření tak proběhlo bez závažnějšího narušení veřejného pořádku.“

Vzhledem k tomu, že hodnocení závažnosti situace je vysoce subjektivní záležitost, je výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož k potyčkám belgických fanoušků skutečně došlo, přičemž jeden byl dokonce obviněn z trestného činu.