SPD

Ačkoliv Čína se o nové nákaze dozvěděla začátkem prosince 2019, oficiálně přiznala její vláda výskyt až 31. prosince. První případ zaznamenali lékaři v Číně 8. prosince, během týdne výzkumná centra v Pekingu a Šanghaji potvrdila, že se jedná o dosud neznámý patogen. Za další dva týdny vyvinuli výzkumníci z pekingského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí testovací činidla. Čínská vláda však nařídila mlčenlivost. Ovšem informace o novém onemocnění šířili lékaři prostřednictvím sociálních sítí navzdory zákazu. 

Česká média začala o nemoci mluvit koncem prosince 2019, právě v důsledku oficiálního přiznání možného výskytu nového viru. Čínské úřady tehdy udávaly 27 nakažených ve Wu-chanu. WHO potvrdila výskyt nové epidemie zápalu plic o pár dní později a 8. ledna zveřejnila, že se může jednat o nový typ koronaviru. Informaci potvrdil čínský expertní tým 10. ledna, kdy oznámil, že patogenem „wuchanského zápalu plic“ je „nový typ koronaviru s typickou morfologií“. V té době již zaváděly Tchaj-wan a Hongkong kvůli nemoci bezpečnostní opatření, šíření viru na své území však nezaznamenaly. Nicméně stále nebyl znám způsob šíření, nevědělo se, zda je vir přenosný z člověka na člověka, a nebyla známá ani jeho smrtnost. První oběť byla oznámena čínskými zdravotnickými úřady 11. ledna. O pár dní později byl zaznamenán první případ mimo Čínu, konkrétně v Thajsku. Ve stejné době se teprve objevily spekulace o možném přenosu z člověka na člověka. Tento způsob přenosu potvrdily čínské úřady až o týden později. 

Teprve ve druhé polovině ledna bylo tedy lépe známo, o jaký typ nemoci se jedná a jaká jsou rizika. Na začátku prosince rozhodně nebyl předpoklad o rychlosti a způsobu šíření viru.

Ošetřovné je jednou ze šesti dávek českého systému nemocenského pojištění a je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Podle § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona má na ošetřovné nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu péče o nemocného člena domácnosti (výjimka je u péče o dítě mladšího 10 let rodičem). Ošetřovné může podle § 39 odst. 1 písm. b) stejného zákona zaměstnanec získat také v případě, že musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo jiné dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu epidemie). Doba pobírání ošetřovného činí podle § 40 odst. 1 stejného zákona nejdéle 9 kalendářních dnů (16 u rodičů samoživitelů, kteří pečují o dítě do věku 16 let s neukončenou školní docházkou).

Vláda dne 19. března 2020 předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s epidemií koronaviru. Návrh byl poslancům rozeslán jako tisk 784/0. Kvůli vyhlášení stavu legislativní nouze byl návrh projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení na 42. schůzi konané dne 24. března 2020. K vládnímu návrhu zákona bylo podáno celkem 23 pozměňovacích návrhů, z toho jeden podala za SPD Lucie Šafránková. 

Pozměňovací návrh (.docx) SPD (předložený Lucií Šafránkovou, Tomiem Okamurou a Radimem Fialou) navrhuje rozšířit okruh osob, které budou mít v době mimořádných epidemiologických opatření nárok na ošetřovné. 

Návrh předpokládá (.docx, str. 2–4), že v důsledku okolností způsobených epidemií koronaviru budou muset na dlouhou dobu opustit z důvodu péče o dítě své zaměstnání také lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, příslušníci bezpečnostních sborů. Dále například pracovníci obchodu a služeb nebo dalších, pro společnost v současné době obzvláště důležitých profesí. 

Tento pozměňovací návrh by umožnil rodinám volbu toho, kdo se státem finančně kompenzované péče ujme. Místo takto pracujícího člena domácnosti by ošetřovné mohla pobírat jiná osoba, která je k ošetřovanému v příbuzenském stavu podle § 771 a § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  

Pozměňovací návrh byl zamítnut v rámci 44. hlasování 42. schůze dne 24. března 2020. Pro návrh hlasovaly poslanecké kluby SPD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo 36 poslanců z hnutí ANO (3 se zdrželi), 4 poslanci za ČSSD (2 se zdrželi). Z KSČM pro návrh hlasoval pouze Stanislav Grospič, dalších 7 poslanců se zdrželo. V konečném výsledku pro návrh hlasovalo 45 poslanců, proti návrhu 40 poslanců a 13 se zdrželo. Přítomno bylo celkem 98 poslanců, pro přijetí návrhu bylo potřeba 50 hlasů.

Vládní návrh zákona jako celek byl ve stejný den Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen Senátu jako tisk 216/0. Senát návrh projednal a schválil beze změn na 18. schůzi dne 25. března 2020.

Nově budou mít na ošetřovné nárok i rodiče dětí do 13 let, a to po celou dobu, kdy budou zavřeny školy. Výše ošetřovného zůstane na stávajících 60 % ze mzdy či platu a bude se týkat jen zaměstnanců. Ošetřovné budou navíc dostávat i lidé, kteří se starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat na všechny nezaopatřené děti s postižením v nejméně prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově také budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat. Příslušníci bezpečnostních sborů budou dostávat nekrácený průměrný služební příjem.

Ze statistiky národního energetického mixu vidíme, že zdroje sluneční, větrné a vodní energie se řadí mezi obnovitelné. Dále se zde nachází geotermální energie a energie z biomasy. Jaderná energie má svojí vlastní kategorii, která nespadá ani mezi obnovitelné zdroje, ani fosilní zdroje.

Emisní dopad energetického zdroje ve smyslu emisí skleníkových plynů se vyjadřuje v hmotnosti ekvivalentu CO2 na kWh. Emise se mohou vytvářet samotným provozem anebo mohou být důsledkem celého životního cyklu elektrárny. Do životního cyklu se započítává i výroba a obsluha elektrárny a další C02 ekvivalentní efekty, a ne pouze emise skleníkových plynů vypouštěné do atmosféry, např. při pálení uhlí nebo plynu.

Tyto veličiny se získávají statistickou analýzou provozů používaných elektráren. Jedna taková analýza se nachází v příspěvku (.pdf, str. 1335) pracovní skupiny č. III. k 5. zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) za rok 2014. Tato analýza uvádí nulové přímé emise CO2 u solárních, větrných, vodních, geotermálních i jaderných elektráren. Co se týče emisí nepřímých, pak sluneční elektrárny vyprodukují za svůj životní cyklus v mediánu 41 až 48 g ekvivalentu CO2 na jednu kWh (záleží na druhu), větrné 11 či 12 g/kWh (záleží na tom, zda jsou umístěny na pevnině nebo v moři), vodní 24 g/kWh. Medián emisí za životní cyklus geotermálních elektráren je 38 g/kWh, zatímco jaderné elektrárny se podílí na emisích 12 g/kWh.

Složitější situace je v případě spalování biomasy. ČT24 přináší zprávu o komentáři Expertní rady evropských akademií k biomase. V ní se píše: „Lesní biomasa se často mylně považuje za uhlíkově neutrální zdroj obnovitelné energie. Zvláště to platí v kontextu Pařížské dohody z roku 2015, jejímž cílem je významné snížení emise skleníkových plynů Evropské unie do roku 2030. Zpráva EASAC (Expertní rada evropských akademií) se snaží upozornit politiky, aby přehodnotili svůj přístup k využívání lesní biomasy. Dosud převládá názor, že při spalování biomasy dojde k produkci stejného množství CO2, který rostlina potom spotřebuje při svém růstu. Může to být sice pravda z dlouhodobého hlediska, ale ve skutečnosti to trvá dost dlouhou dobu, než nová vegetace oxid uhličitý absorbuje. Vědci popisují, že tento návrat oxidu uhličitého do přírody může trvat desítky let, v některých případech to jsou dokonce stovky let. A celou tu dobu uhlík přispívá ke změnám klimatu stejnou měrou jako spalování uhlí nebo ropy.“ Při nesprávném spalování biomasy nelze tedy mluvit o bezemisním zdroji obnovitelné energie.

Pro hodnocení výroku jsme použili pouze emise vyprodukované při provozu elektrárny, tedy emise přímé. Poslancem Holíkem vyjmenované zdroje energie mají nulové přímé emise CO2. Geotermální elektrárny mají také nulové přímé emise a patří mezi obnovitelné zdroje elektrické energie. V České republice však v současnosti nefunguje žádná geotermální elektrárna a pochopitelně i podíl elektřiny z geotermálního zdroje je nulový. Z kontextu ověřovaného rozhovoru vyplývá, že poslanec Holík hovoří o současném stavu českého energetického mixu, a proto v rámci ČR je tvrzení, že jsou pouze tři obnovitelné bezuhlíkové zdroje, pravdivé. Státní energetická koncepce však do budoucna s využíváním geotermální energie v ČR počítá (str. 107).

V posledních pěti letech se brutto hodnoty pro podíl výroby energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě elektřiny pohybovaly v rozmezí 1,85 % až 2,56 %. Do brutto hodnot je započítána i spotřeba elektřiny, která je nezbytná pro samotný proces výroby elektřiny. Hodnota energie potřebné pro chod je u vodních elektráren poměrně nízká (oproti např. tepelným elektrárnám), podíl netto hodnot vyrobené vodní energie na netto hodnotě celkové výroby elektřiny je tedy oproti brutto hodnotám vyšší. Podíly netto vyrobené energie ve vodních elektrárnách v posledním pětiletí nabývaly hodnot 1,97 % až 2,72 %.

Zdroje: 2015, 2016, 2017, 2018, 2019. (.pdf, vždy str. 5)

Podle údajů ze čtvrtletní zprávy ERÚ za 3. čtvrtletí byl v roce 2019 (.pdf, str. 5) podíl vodních elektráren na výrobě elektrické energie brutto 2,56 % a netto 2,72 %. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici data za 4. čtvrtletí, nejedná se zatím o plnohodnotné meziroční srovnání. Necelá 3 %, která uvádí Jaroslav Holík, ale v rámci naší tolerance odpovídají prozatímním hodnotám pro rok 2019, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Emisní dopad energetického zdroje ve smyslu emisí skleníkových plynů se vyjadřuje v hmotnosti ekvivalentu CO2 na kWh. Emise se mohou vytvářet samotným provozem anebo mohou být důsledkem celého životního cyklu elektrárny. Do životního cyklu se započítává i výroba a obsluha elektrárny a další CO2 ekvivalentní efekty, a ne pouze emise skleníkových plynů vypouštěné do atmosféry, např. při pálení uhlí nebo plynu.

Tyto veličiny se získávají statistickou analýzou provozů používaných elektráren. Jedna taková analýza se nachází v příspěvku (.pdf, str. 1335) pracovní skupiny č. III. k 5. zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) za rok 2014. Dle ní provoz elektrárny na zemní plyn vyžaduje v mediánu 370 gCO2eq/kWh přímých emisí a 490 gCO2eq/kWh za životní cyklus.

Ačkoliv spalování biomasy má podobné emise (.pdf, str. 877) jako spalování fosilních paliv, tak ke snížení těchto emisí dochází skrze zpětné absorbování oxidu uhličitého biomasou. U spalování biomasy je důležité započíst emise v mnoha částech (.pdf, str. 877) jejího energetického cyklu. Například jsou to emise spojené s dopravou, sklizní a produkcí pomocí klasických fosilní paliv. Dále také přenos oxidu uhličitého mezi ekosystémem a atmosférou způsobený disturbancí půdy nebo i změny v albedu (odrazivosti) země, které můžou mít vliv na výsledné klimatické působení.

Emise jsou také specifické podle konkrétního místa. Například se ukazuje, že na místech rostoucího lesa mohou být emise větší, když je tento les využit na biopaliva, než ekvivalent této energie vyrobené skrze fosilní paliva, a to v časovém měřítku od několika dekád po staletí (.pdf, str. 879).

Aktuálně se v ČR většina biopaliv získává z řepky olejné a jde o biopaliva takzvané první generace. Druhá generace by pak byla například z dřevní štěpky, sena, atp. Podobně jako u pěstování jídla má hlavní podíl na přímých emisích oxid dusný, přičemž emise mezi různými plodinami se můžou lišit až o 700 % (.pdf, str. 879). Mezivládní panel pro změnu klimatu pak udává, že provoz elektrárny na biomasu má v mediánu emise 230 gCO2eq/kWh (.pdf, str. 1335). Dále je zde také rozlišený způsob získávání elektřiny skrze spalování biomasy s fosilním palivem (takzvaný „cofiring“), tento způsob má emise mnohem vyšší, 740 gCO2eq/kWh (tamtéž), a je to způsobené především 80–95 % podílem uhlí.

Nakonec tu máme ještě bioplyn, který se vyrábí hlavně z kukuřice. Obsahuje především metan a oxid uhličitý. Podle IPCC má kukuřice a hnůj za životní cyklus emise přibližně 350 gCO2eq/kWh (odhadnuto z grafu, .pdf, str. 539). Tato čísla ještě můžeme srovnat se spalováním uhlí, které má emise 820 gCO2eg/kWh (str. 1335).

Pařížská dohoda je úmluva o ochraně klimatu, která spadá pod Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Úmluva podepsaná členskými státy v prosinci 2015 si klade za cíle udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C a snížení emisí skleníkových plynů.

Dle zprávy Evropské komise z roku 2019 v posledních letech za největší mírou znečišťování ovzduší skutečně stojí Čína. Zatímco v rozmezí let 1990 až 2005 byly na prvních dvou příčkách v celkové produkci emisí oxidu uhličitého USA a členské státy EU (všech 28 v součtu), od roku 2005 až do současnosti prudce stoupala produkce Číny. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt emisí oxidu uhličitého, což je 29,71 % celkové světové produkce. Druhé místo co se rozsahu znečišťování ovzduší týče pak připadá od Pařížské dohody odstupujícím USA s 13,92 %. Třetí a čtvrtá pozice patří Indii (6,92 %) a Rusku (4,61 %). A například státy EU (opět v součtu) se podílí 9,13 %.

Druhou část výroku, tedy že Čína k dohodě „příliš nepřistoupila“, pak lze chápat ve dvojím smyslu, a sice jako nedostatečného nastavení cílů, či jejich nedodržování. Dle agentury Climate Action Tracker (CAT) není primárním problémem to, že by Čína od svých závazků odstupovala, ale skutečnost, že závazky jsou nastaveny velmi nedostatečně v tom smyslu, že i při jejich splnění se Čína nedostane k naplnění obecného cíle Pařížské dohody, kterým je udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 1,5–2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Čína se v rámci dohody zavázala ke snížení uhlíkové náročnosti HDP o 60 % až 65 % do roku 2030 pod úroveň roku 2005, do téhož roku zvýšit podíl nefosilních zdrojů energie cca na 20%, a zvýšit objem lesů v porovnání s rokem 2005 o 4,5 miliardy kubických metrů.

Skutečně relevantní a nejvíce zmiňovaný krok, který Čína v rámci plnění dohody provedla, je systém obchodování s emisními povolenkami, který se má v první fázi týkat pouze elektráren a v budoucnosti slibuje rozšíření do dalších odvětví. Systém by měl pokrývat cca 1700 společností a redukovat nad 3 Gt emisí oxidu uhličitého.

Čína zůstává na první pozici zemí nejvíce znečišťujících planetu, což je nejen dle CAT možné přičíst velké míře urbanizace a s tím vzniklé nutnosti používání oceli a cementu na výstavbu nových budov a infrastruktur (lze najít v odkazu v podsložce Industry). Přesto je jedním z leaderů bojujících za klimatickou odpovědnost a v rámci summitu G20 v Osace Čína (společně s Francií) přislíbila o navýšení svých dosavadních cílů v rámci Pařížské dohody.

Předně uveďme, že tzv. Pařížská dohoda, o které Jaroslav Holík mluví, má za cíl ochranu klimatu, především snižování emisí skleníkových plynů.

Podle dat zveřejněných ve zprávě Evropské komise z roku 2019 se na celkové produkci emisí oxidu uhličitého, které v roce 2018 byly za celou planetu ve výši 37,89 Gt, nejvíce podílí Čína. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt oxidu uhličitého. Na druhé pozici se umístily Spojené státy, jejichž emise oxidu uhličitého dosáhly 5,28 Gt. Emise vyprodukované všemi státy Evropské unie v roce 2018 dohromady dosáhly hodnoty 3,46 Gt. EU by se tedy v tomto srovnání zařadila hned za Čínu a USA.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele se Spojené státy v roce 2018 umístily na 13. místě s 16,14 tun CO2/obyvatele, Česká republika je v tomto žebříčku na 22. místě s 10,44 tun CO2/ob. a Čína na 37. místě s „pouze“ 7,95 tun CO2/ob.

4. listopadu 2019 prezident Trump oficiálně oznámil zahájení procesu odstoupení od Pařížské dohody. Dle čl. 28 (str. 13) Pařížské dohody přitom platí, že odstoupit může kterýkoliv stát písemným oznámením generálnímu tajemníkovi OSN. Toto odstoupení však nabývá účinku až po jednom roce od jeho doručení, v případě USA je to jeden den po prezidentských volbách, 4. listopadu 2020.

I přes odstoupení od Pařížské dohody však některá města a státy USA její cíle nadále podporují. Více než 400 měst připojilo k sdružení Climate Mayors a 25 států k U.S. Climate Alliance. Obě organizace se hlásí k dodržování Pařížské dohody.

Mnoho dalších měst, krajů, států, 2 200 podniků a investorů, 350 univerzit a 200 církví podepsalo prohlášení We’re still in, které podporuje Pařížskou dohodu. Všichni zmínění pak dohromady tvoří více než 50 % ekonomiky a polovinu populace Spojených států.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť dle znění samotné dohody Spojené státy již zaslaly generálnímu tajemníkovi OSN oznámení o odstoupení. Tento krok pak nabude účinnosti v listopadu příštího roku. Zároveň je také pravdou, že USA jsou druhým největším emitentem CO2.

V časovém úseku 8. volebního období, pro které výrok ověřujeme, se od ustavující schůze poslanců ze dne 20. listopadu 2017 o kauzách Andreje Babiše debatovalo několikrát. Z celkového počtu 34 schůzí, které uvádí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na svém webu, dvě stále probíhají. Čapí hnízdo bylo ale již zmíněno i na dosud neukončené 34. schůzi. Ze zbývajícího počtu 32 ukončených schůzí jsme pak ve zprávách o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu nalezli zmínku o kauze Čapí hnízdo v 19 zápisech.

Na první ustavující schůzi projednávali poslanci vydání (.pdf, str. 92, 125) poslanců Faltýnka a Babiše k trestnímu stíhání a jmenování (.pdf, str. 63) předsedů mandátového a imunitního výboru.

Na druhé schůzi, která se konala 30. listopadu 2017, zmiňovala Markéta Pekarová Adamová výroky (.pdf, str. 18) Radka Vondráčka ohledně odložení kauzy Čapí hnízdo v pořadu Otázky Václava Moravce.

Na třetí schůzi se pak Čapí hnízdo nezmiňovalo.

Ve dnech 12. až 19. prosince, během čtvrté schůze, zmiňovali poslanci kauzu Čapí hnízdo v souvislosti s kauzou OKD (.pdf, str. 84-85).

Na páté schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala ve dnech 10. až 16. ledna 2018, podala vláda Andreje Babiše první řádnou žádost o důvěru. Řada politiků se v kontextu žádosti o důvěru vyjádřila právě ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek dle záznamu (.pdf, str. 33) žádost o důvěru okomentoval slovy: „…je to věru poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti evidovaný pod krycím jménem Bureš a člověk, který je obviněný a trestně stíhaný orgány činnými v trestním řízení z daňového podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie.”

19. ledna 2018, tedy již během šesté schůze, projednávala Poslanecká sněmovna žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka. K vydání jak Andreje Babiše, tak Jaroslava Faltýnka byl po několikahodinové debatě dán souhlas Sněmovny.

Na sedmé schůzi sněmovny hovořil (.pdf, str. 545) Miroslav Kalousek o vztahu Andreje Babiše s Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Jakub Michálek se ve své interpelaci (.pdf, str. 311) dotazoval na dosazování lidí s minulostí v holdingu Agrofert do státní správy.

9. března 2018 Miroslav Kalousek na osmé schůzi komentoval (.pdf, str. 46-47) tvrzení Andreje Babiše, že v roce 2013 ministr financí poslal účelově kontrolu na Čapí hnízdo.

Na deváté ani desáté schůzi se pak Čapí hnízdo neprojednávalo.

Jedenáctá schůze se týkala správního řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Například podle Miroslava Kalouska bylo toto řízení zahájeno, protože se premiér Babiš, toho času stíhaný v kauze Čapí hnízdo, nechtěl smířit s nezávislostí GIBS.

Na dvanácté schůzi se Ivan Bartoš vyjadřoval (.pdf, str. 512) ke kauze slovy: „...v podstatě jednobarevná vláda ANO má v gesci všechna ministerstva, vnitro i spravedlnost, poslanci tady vykřikují o tom, skoro i do médií, jak Nevtípila vyšetřujícího policistu dostanou do tepláků.“ Dále komentuje dosazení člena hnutí ANO do komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS. Obdobným způsobem jako Bartoš situaci komentuje také Jan Farský (str. 515).

Na třinácté schůzi promluvil (.pdf, str. 758) Miroslav Kalousek k Andreji Babišovi slovy: „…je to vaše osoba, vaše trestní stíhání, díky kterému tady ještě nemáme vládu s důvěrou…“

Čtrnáctá schůze byla pro malou účast přerušena na neurčito hned po zahájení a projednáno na ní tedy nebylo nic. Kauza Čapí hnízdo pak nebyla zmíněna ani na schůzi 15.

Na 16. zasedání Sněmovny se vyjádřil (.pdf, str. 192) Jan Bartošek k úvahám hnutí ANO a ministryně spravedlnosti o odložení stíhání o čtyři roky.

Ke kauze Andreje Babiše se poslanci vyjadřovali i během jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, které proběhlo 11. července 2018. Na této již sedmnácté schůzi Poslanecké sněmovny se mimo jiné vyjádřila (.pdf, str. 168) Miroslava Němcová k dvojímu metru ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve vztahu ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek o premiéru Babišovi prohlásil (.pdf, str. 180), že obelhával veřejnost i Poslaneckou sněmovnu.

Na osmnácté ani devatenácté schůzi nebyla kauza zmíněna.

Na 20. schůzi Sněmovny zmínila (.pdf, str. 650) kauzu Čapí hnízdo Helena Válková v souvislosti s důvěrou veřejnosti v justici.

Na jednadvacáté ani dvaadvacáté schůzi nebyla kauza opět zmíněna.

23. listopadu 2018 předložila opozice návrh na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše, diskuzi třiadvacáté schůze otevřel místopředseda PSP Petr Fiala, který hovořil (.pdf, str. 6) o „neudržitelném stavu, ve kterém se ocitla ústavní funkce předsedy vlády". Kauzu Čapího hnízda zde pak zmínil i sám premiér Babiš (.pdf, str. 10).

Na čtyřiadvacáté, pětadvacáté ani šestadvacáté schůzi pak nebylo o zmiňované kauze hovořeno.

Na 27. schůzi Sněmovny byla kauza Čapí hnízdo zmíněna (.pdf, str. 630) v kontextu kauzy Miloslava Roznera.

Na 28. schůzi o kauze hovořil (.pdf, str. 275-276) Jakub Michálek při projednávání národního investičního plánu.

Marek Výborný komentoval (.pdf, str. 17) situaci Andreje Babiše na 29. zasedání Sněmovny slovy: „A tato vláda má ve svém čele premiéra, který čelí nejen trestnímu stíhání a kolosálnímu střetu zájmů, ale je i v podezření, že zneužívá své moci, aby se vyhnul spravedlivému procesu.“

Na třicáté schůzi PS se ke kauze Čapí hnízdo vyjadřoval (.pdf, str. 622) sám Andrej Babiš: „...Evropská unie poslala 50 mil. za Čapí hnízdo, které mimochodem i pan Kalousek kontroloval.“

Jednatřicátá schůze pak zmínku o Čapím hnízdě opět nepřinesla.

Při dalším jednání o vyslovení nedůvěry vládě dne 26. června 2019, v rámci třicáté druhé schůze, poslanci debatovali o dosavadním působení vlády i premiérových kauzách. V závěrečném hlasování vláda obstála a důvěru Sněmovny si udržela. Čapí hnízdo zde bylo zmíněno několikrát např. samotným premiérem (str. 17) či poslancem Žáčkem (str. 207)

Na 33. schůzi sněmovny pak hovořila (.pdf, str. 292) o kauze Čapí hnízdo ve své interpelaci Markéta Pekarová Adamová: „Olbramovice čekají na silniční obchvat už řadu let. Teď to však vypadá, že se jej ještě řadu let nedočkají. Ministerstvo dopravy totiž minulý týden zrušilo stavební povolení. Námitku proti stavbě obchvatu podal vlastník Čapího hnízda, společnost IMOBA, patřící shodou okolností do vámi ovládaného svěřenského fondu. Kvůli Čapímu hnízdu jste ostatně trestně stíhán. Prý to bylo proto, že by hluk z obchvatu mohl obtěžovat hosty Čapího hnízda.“

34. schůze pak ještě probíhá a nebyla ukončena. I zde však již bylo Čapí hnízdo zmíněno, například poslancem Ferjenčíkem: „Přímo předseda vlády dělá přes Čapí hnízdo daňové úniky a prostě takováhle je situace.“

Z uvedeného tedy plyne, že ačkoliv Radim Fiala nemá pravdu, když tvrdí, že se o kauze hovořilo na všech schůzích Poslanecké sněmovny, lze potvrdit, že byla ve Sněmovně řešena opakovaně.

Policie ČR začala Čapí hnízdo vyšetřovat kvůli možným dotačním podvodům na základě tehdy anonymního trestního oznámení Tomáše Kaplera, podaného v září 2015. Policie své vyšetřování ukončila 26. března 2019. V dubnu byl spisový materiál k případu předán dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi.

Na začátku září 2019 zveřejnil mluvčí městských státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor, což znamená, že státní zástupce navrhl zastavení trestního stíhání. 13. září 2019 potvrdil městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše bylo zastaveno.

Vrcholem soustavy státního zastupitelství v ČR je podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství. V jeho čele v současnosti stojí JUDr. Pavel Zeman. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří mimo jiné také kontrola již skončených věcí, které byly rozhodnuty státními zastupitelstvími nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupce může po provedené kontrole uložit nižším úrovním státního zastupitelství závazný způsob nápravy. Přesto, že se jedná o výjimečnou pravomoc, má v současné době nejvyšší státní zástupce možnost ji v kauze Čapí hnízdo využít.

Ústava dává prezidentu ČR pravomoc abolice, tedy zastavení trestního řízení. Jedná se o tzv. kontrasignovanou pravomoc hlavy státu, pro jejíž platnost je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Prezident Miloš Zeman 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že prezident toto právo má, a uvedl: „Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl.“ Kromě toho také řekl, že by své rozhodnutí považoval za politické.

Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta Miloše Zemana nepřijal. „Nastolování úvah o abolici ve chvíli, kdy existuje pravomocné rozhodnutí příslušného státního zastupitelství, je nesmyslné právně i politicky. Jen podněcuje napětí ve společnosti a pocity občanů, že je zpochybňován právní řád a rozhodnutí institucí právního státu. Že bych abolici nepřijal, jsem řekl již v minulosti,“ řekl pro ČT.

Kauza Čapí hnízdo se začala vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015 a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání padlo 13. září 2019. Můžeme tedy konstatovat, že šetření celé věci trvalo čtyři roky. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, jako je možnost přezkumu skončené věci Nejvyšším státním zástupcem a pravomoc prezidenta udělit abolici, neznáme jasný výsledek celé kauzy a nevíme, jaký bude její závěr.

To, že je kauza Čapího hnízda zpolitizovaná, je názor Radima Fialy, proto tuto část výroku nehodnotíme.

Mluvčí pražských státních zástupců dne 2. září 2019 v rozhovoru pro ČT uvedl, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor. Následně se návrhem na zastavení trestního stíhání začal zabývat vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, Martin Erazím.

Dne 13. září 2019 Martin Erazím rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných a uvedl, že se ztotožňuje s právním názorem Jaroslava Šarocha. Za pár dní Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo na své elektronické nástěnce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha.

V samotném závěru rozhodnutí (.pdf, str. 90) státní zástupce Jaroslav Šaroch říká:

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, příp. dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Andrej Babiš byl podezřelý ze spáchání dotačního podvodu a poškozování zájmů EU. V roce 2009 získala Farma Čapí hnízdo 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky. Až do začátku roku 2008 patřila firma pod holding Agrofert, pak z něj byla vyčleněna, aby dosáhla na výše zmíněnou dotaci. Po pěti letech se vrátila zpátky pod Agrofert.

Prezident Miloš Zeman dne 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že má prezident právo abolice, tedy zastavení trestního stíhání. Zároveň se nechal slyšet, že je připraven abolici Andreji Babišovi udělit, pokud by Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o obnovení trestního stíhání. Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta nepřijal.

Je tedy pravdou, že státní zástupci došli k závěru, že žádný trestný čin v kauze Čapí hnízdo nebyl spáchán. Je však zavádějící tvrdit, že je dle nich „všechno v pořádku“. Státní zástupce Šaroch ve své zprávě, se kterou se městský státní zástupce Erazím ztotožnil, uvádí, že celý proces získání dotace na projekt Čapího hnízda byl vědomě účelový a že „existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně“.