SPD

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť prohlášení, které Andrej Babiš ohledně závěrů summitu udělal, skutečně vychází z veřejně dohledaných dokumentů Evropské rady. Andrej Babiš o summitu Evropské rady, který proběhl na konci minulého týdne, prohlásil:

„Dosáhli jsme obrovského úspěchu. Kvóty, které byly tématem téměř čtyři roky, jsou minulostí. Evropa začne pracovat na zřizování středisek mimo EU, kde by se mělo rozhodovat o nároku na azyl. Zároveň budeme nadále bojovat proti pašerákům. Jde o přelomovou dohodu v rámci EU, do které Visegrádská skupina prosadila body, o které jsme dlouhodobě usilovali.“
V závěru ze summitu se píše: „Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení."
Z citované pasáže zasedání Evropské rady vyplývá to, co tvrdí Andrej Babiš, tedy že tzv. systém povinných kvót již není jedna z možností, jak řešit příliv imigrantů z Afriky a Asie. Skupina V4 vystupuje proti kvótám skutečně již od roku 2015.

Další pasáž výroku Andreje Babiše mluví o zřizování středisek mimo EU. Závěry summitu EU zní jasně:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity.“
I v tomto bodě vyjádření Andreje Babiše vychází ze závěrů, které se podařilo Evropské radě přijmout. Posledním bodem prohlášení Andreje Babiše je boj proti pašerákům. Podle závěrů zasedání Evropské rady se v boji proti „převaděčům“ má bojovat jednak pomocí regionálních vyloďovacích platforem, kde by byli koncentrováni imigranti zachycení na moři, a jednak pomocí posílení Evropské pohraniční stráže, tzv. FRONTEX. I v tomto případě Andrej Babiš vychází ze závěrů summitu.

Téma migrace provází českou, potažmo československou, historii výrazněji již od roku 1989, kdy v rámci pádu komunistického režimu a nárůstu globalizace naše území zaznamenalo zvýšený přísun migrantů. V roce 2000 byl v rámci Ministerstva vnitra ustanoven Odbor azylové a migrační politiky, který v návaznosti na vstup České republiky do EU v roce 2004 po vzoru ostatních členských států převzal hlavně nepolicejní činnosti Policie České republiky v této oblasti.

Naopak odpor vůči islámu narůstal hlavně v souvislosti s teroristickými útoky z 11. září 2001, kdy toto náboženství bylo označeno v některých případech za extremistické a i v Evropě se snažili o odliv muslimského kapitálu. Jedna z výraznějších protiislámských iniciativ „Islám v České republice nechceme“ vznikla již v roce 2009. Jejím spoluzakladatelem byl veřejnosti dnes známý Martin Konvička, který stál následně i v čele krajně pravicového a protiislámského hnutí „Blok proti islamizaci“, které vzniklo v roce 2015.

Politická kariéra Tomia Okamury započala úspěšným zvolením do Senátu v roce 2012. O rok později založil hnutí Úsvit přímé demokracie. I přes to, že témata migrace a islamismu v rámci populistické kampaně na politickou scénu opakovaně přináší, je jasné, že minimálně téma migrace bylo již v rámci politiky státu řešeno.

Okamura na politickou scénu vstoupil v roce 2012, přičemž např. v červnu 2011 tehdejší bývalý premiér Miloš Zeman veřejně označil islám za anticivilizační náboženství a muslimy přirovnal k nacistům a komunistům. Učinil tak na mezinárodní konferenci v Praze.

Konkrétně uvedl: „NATO se definuje jako obranná aliance, aniž si položilo otázku, proti komu se chce bránit. Pojmenováním nepřítele to přece začíná. (...) Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog. (...)Nevěřím, že jsou umírnění muslimové a radikální muslimové. Stejně jako nevěřím, že jsou jen umírnění a radikální komunisté. Jsou jen muslimové a komunisté.“

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože i když je těžké posoudit, kdo poprvé do veřejného prostoru vnesl otázku migrace a islamismu, zcela jistě to nebyl Tomio Okamura. Před ním před různými aspekty islámu varoval např. nynější prezident Zeman.

Vyjádření Tomia Okamury sestávající z několika dílčích výroků hodnotíme jako nepravdivé, jelikož poslední tvrzení o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů se v Okamurou míněné studii nevyskytuje.

Poslední schůze Bezpečnostní rady státu proběhla 22. června 2018. Na tiskové konferenci před samotnou schůzí Andrej Babiš oznámil, jak se hodlá ČR zachovat, pokud by Německo začalo kontrolovat své hranice a bránit příchodu ilegálních migrantů do SRN (čas 6:17).

„... chci vědět, jakým způsobem jsme připraveni. Připraveni na to, že pokud by se skutečně ministr vnitra Seehofer rozhodl intenzivně kontrolovat německo-rakouskou nebo německo-českou hranici a zamezil příliv ilegálním uprchlíkům, no tak dá se předpokládat, že Rakousko udělá stejné opatření, a v tom případě my uděláme stejné opatření. To znamená, že půjdeme okamžitě na hraniční přechody a budeme kontrolovat naši hranici.“

Pokud jde o pohraniční policii, ta v Česku od roku 2007 skutečně neexistuje. Toho roku Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, který zaručuje zrušení hraničních kontrol na společných hranicích členských států.

Výrok o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů byl již předsedou Okamurou vynesen a námi ověřen, a to před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kontext předvolebního výroku však byl odlišný od tvrzení dnešního.

Tomiem Okamurou užitá studie explicitně nevyjadřuje schopnost Armády ČR „bránit místo velikosti Středočeského kraje po dobu šesti týdnů“, což se v říjnovém výroku jeví jako zkratkovitost a marginálie, která není pro celkové znění výroku o nefunkčnosti armády podstatná. Jedná-li se však o argument, který Okamura používá ve veřejném prostoru bez ověřeného kontextu, jde o faktickou nepravdu.

Spekulace o vlivu německé kancléřky Angely Merkelové na vytvoření druhé vlády Andreje Babiše zveřejnil německý levicový deník Die Tageszeitung. Dne 7. června 2018 vydal článek s titulkem Druhá šance pro českého oligarchu, ve kterém popisuje údajný telefonát mezi německou kancléřkou a Babišem. Zmíněný telefonát se měl odehrát v polovině dubna roku 2018.

Článek se nejprve věnuje shrnutí situace na české politické scéně. Důraz je kladen na problematické a zdlouhavé vyjednávání o vládě a to, že pro ostatní parlamentní strany je hlavním problémem osoba Andreje Babiše. Tageszeitung dále shrnuje kontroverze Babiše jako koncentraci ekonomické, politické a mediální moci, podezření na spolupráci s StB či vyšetřování v kauze dotačního podvodu.

Postupně článek přechází k vládnímu vyjednávání. Informuje o tom, že se druhá Babišova vláda bude skládat z koalice ANO a ČSSD s tolerancí KSČM. Deník však podotýká, že kromě tolerance KSČM se nabízela také možnost tolerance vlády ze strany Okamurova hnutí SPD. Závislost české vlády na toleranci pravicově populistického hnutí ale měla být dle deníku v nelibosti německé vlády.

V souvislosti s údajnými německými tlaky na podobu nové české vlády je zmíněn telefonní hovor mezi kancléřkou Merkelovou a Andrejem Babišem z dubna 2018. Deník dle nepřímých zdrojů píše, že měl být Babiš po telefonátu ustaraný. V zápětí se v článku objevuje řečnická otázka, zda Babišova nálada po hovoru nemohla souviset s tlakem kancléřky na ignorování SPD ze strany Babiše. Zároveň je ale uvedeno i Babišovo přímé vyjádření, kde tento dohad popírá.