STAN

Výrok nejdříve musíme uvést do kontextu. Vít Rakušan ve výroku reaguje na dotazy, ve kterých bylo zmíněno, že KSČM požaduje snížit výdaje na obranu o 10 miliard korun z plánovaných 85,4 miliard. Jedná se o požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na rok 2021. 

Českou vládní koalici tvoří v současnosti hnutí ANO a ČSSD, které samy sebe popisují jako proevropské (viz zde a zde). I v Programovém prohlášení vlády ČR ze dne 27. června 2018 současná koalice uvádí, že v oblasti zahraniční politiky je pro vládu prioritní „členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech“.

Co se týče zodpovědnosti, při oslavách 20. výročí vstupu zemí Visegrádské skupiny do NATO například premiér Andrej Babiš uvedl: „Dnes a denně dokazujeme, že nespoléháme jen na to, že někdo bude chránit nás, ale že členství v NATO chápeme také jako naši aktivní zodpovědnost a spoluzodpovědnost za ostatní. Závazek kolektivní obrany bereme velice vážně a ani vteřinu neuvažujeme o tom, že bychom ho zpochybnili.“ Podobně se vyjádřil Babiš v červnu 2020, když prohlásil: „Rád bych zde zdůraznil, že armádu si neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO a tomu, že jsme to někomu a někde slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, protože naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše zodpovědnost.“

V samotném programovém prohlášení vláda uvádí, že chce postupně navýšit „rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Tamtéž vláda prohlásila, že „Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně.“

Česká republika se také zavázala, že by jako každý členský stát NATO měla odvádět na obranu země alespoň 2 % HDP. Dodejme, že k plánu komunistů snížit výdaje na obranu o 10 miliard se vyjádřil náčelník Generálního štábu Aleš Opata, který jej označil za „přímý útok na bezpečnost země“, a premiér Andrej Babiš se již v květnu 2020 vyjádřil, že nákup nového vybavení pro vojáky „je jedním z důvodů, proč stát nesmí omezit financování armády“.

Na závěr tedy můžeme shrnout, že vláda ve svém programovém prohlášení označuje členství ČR v EU jako svou prioritu, jednotlivé vládní strany se prohlašují za proevropské a premiér Babiš hovořil opakovaně o naší zodpovědnosti za obranu České republiky i našich spojenců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

V ověřovaném výroku se hovoří o komisi, která by měla kontrolovat určité postupy a měla být navrhována opozicí. Z tohoto kontextu usuzujeme, že se jedná o vyšetřovací komisi podle § 48 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zřízení takové komise může Poslanecké sněmovně navrhnout nejméně jedna pětina poslanců a lze ji zřídit k prošetření libovolné věci veřejného zájmu. V současné době je zřízena ve Sněmovně pouze jedna vyšetřovací komise – vyšetřovací komise k OKD.

Již celkem brzy po vypuknutí koronavirové krize na jaře v České republice opozice volala po zřízení vyšetřovací komise. Nicméně takovýto návrh na zřízení byl poslankyní Pekarovou Adamovou předložen až 26. května 2020 a ve Sněmovně projednáván 4. června. Opoziční poslanci požadovali zřízení Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k nákupům a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu organizačními složkami České republiky v době nouzového stavu. Komise měla podle sněmovního dokumentu (.pdf, str. 3):

1. shromáždit veškeré podklady k nákupům a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu v době nouzového stavu od jednotlivých organizačních složek státu,
2. vyhodnotit efektivitu a transparentnost těchto nákupů a dodržení požadované kvality,
3. navrhnout systémové změny a doporučení pro zajištění transparentních a efektivních nákupů a zajištění efektivní distribuce výrobků jednotlivými organizačními složkami státu v době nouzového stavu.

Návrh na zřízení komise nakonec nebyl přijat.

Lze označit za pravdu, že opozice prošetření postupů souvisejících s koronavirovou krizí požadovala. Nicméně navrhovaná vyšetřovací komise měla mít za cíl vyšetřování okolností nákupů a distribuce ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu, nikoli tak širokou škálu úkolů, jako jsou zmíněné „veškeré postupy, které jsou spojeny s nějakým bržděním a vůbec managmentem situace". Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý, ačkoli zřízení výše uvedené vyšetřovací komise opravdu nebylo schváleno.

React-EU představuje (.pdf) v rámci kohezní politiky iniciativu Evropské unie, jež má jednotlivým členským státům finančně pomoci vypořádat se s dopady pandemie koronaviru. Tyto finance mají konkrétně napomáhat s posílením zdravotní péče, podporovat udržení či vytvoření nových pracovních míst nebo také pomoci obyvatelům zajistit základní služby. Zároveň má iniciativa pomoci jednotlivým státům nastolit udržitelnost financí prostřednictvím podpory ekologických, digitálních a růst podporujících investic. Pro Českou republiku byla v tomto ohledu vymezena částka více než 30 miliard Kč.

O konkrétní relokaci financí bylo vládou rozhodnuto (.pdf) na jednání 14. října. Kabinet tehdy mj. rozhodl, že prostředky React-EU budou využity v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020. Finance z evropských fondů jsou využívány právě pomocí operačních programů, které stanovují cíle a další pravidla pro čerpání peněz. V Česku o podobách operačních programů rozhoduje vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna, jak Vít Rakušan správně uvádí. Programy jsou následně řízeny příslušnými ministerstvy.

V rámci již výše zmíněného operačního programu pak mají finance směřovat do oblasti zdravotnictví (financování přístrojového vybavení, staveb či zdravotnické záchranné služby), integrovaného záchranného systému, infrastruktury pro sociální služby a také na kabiny pro sportovce.

Zatímco pro oblast zdravotnictví se počítá s částkou v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč (nejvyšší plánovaná alokovaná suma), pro sportovní kabiny je odhad alokace učiněn v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám z veřejně dostupných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Agentura na náš dotaz uvedla: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravdou, že na žádost Národní sportovní agentury byly cca 4 miliardy z iniciativy React-EU vyčleněny na dotace do sportu. Ve veřejném materiálu vlády, ze kterého mohl čerpat i Vít Rakušan, se přitom uvádí, že má jít o dotace na kabiny. Zda je to na úkor zdravotnických zařízení je pak do značné míry hodnotící soud, a jako takový jej neověřujeme.

Poslanci opozičního hnutí STAN předložili dne 11. září 2020 návrh (.pdf), aby stát poskytl jednorázový mimořádný rodičovský příspěvek ve výši 6 000 korun za účelem zmírnění negativních dopadů epidemie koronaviru. Příspěvek by byl určen nejen rodičům samoživitelům, ale i mladým rodinám pobírajícím rodičovský příspěvek.

V důvodové zprávě (.pdf, str. 7) k návrhu zákona uvádějí, že „mnohé domácnosti byly postiženy vysokým propadem příjmů. Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou rodiče – samoživitelé, tj. osamělí rodiče, kteří pečují o nezaopatřené dítě, nebo děti. Dle veřejně dostupných průzkumů velká část samoživitelů přišla v důsledku krize o práci nebo se zadlužila“. Navrhli také, aby žadatelé vyplňovali jen čestné prohlášení, že splňují zákonem stanovené podmínky pro jeho poskytnutí (str. 5). Vyřízení žádosti a vyplácení příspěvku by měly na starosti úřady práce (str. 4). Dopady na státní rozpočet byly odhadnuty nejvýše na tři miliardy korun (str. 10).

Návrh následně zkritizovalo vícero poslanců. Nejkritičtěji se k tomuto návrhu vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová: "My vlastně konkrétně nevíme, komu by se to vyplácelo. Chci připomenout, že máme robustní sociální systém, který nenechá nikoho na holičkách, různé sociální dávky, podpory. To je důvod, proč já to nepodporuji."

Dne 14. října 2020 vláda zaujala k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko a vydala i odůvodnění. Sněmovna tento návrh bude projednávat od 25. října.

Závěrem doplňme, že tvrzení, že je návrh „technicky bezproblémový“, je subjektivním hodnocením Víta Rakušana, a jako takové jej nehodnotíme.

O tom, že v Česku přibývá nemocnic, které omezují péči, informovala mimo jiné i Česká televize. Neakutní zákroky zastavily například nemocnice Pardubického kraje. Důvodem je i nedostatek zdravotnického personálu. „Nemocnice, kromě urgentních případů, prakticky nejsou schopny vykonávat další péči,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Nemocnice momentálně oslovují pacienty, u kterých je možné operaci odložit.

K omezení lékařské péče přistupuje i nemocnice v Kyjově či Oblastní nemocnice v Trutnově, která nebude provádět plánované chirurgické, ortopedické a gynekologické operace u objednaných pacientů.

Dále například Fakultní nemocnice Motol v Praze omezila operační výkony už v září. „Výjimkou jsou zákroky u onkologických pacientů a výkony neodkladné,“ potvrdila Právu mluvčí největší české nemocnice Pavlína Danková.

Začátkem října začali odkládat plánované operace i v Uherskohradišťské nemocnici nebo ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Hnutí Starostové a nezávislí popřípadě jeho členové skutečně opakovaně vyzývají (dále pak např. zde či zde) vládu, ať lépe poskytuje data a informace týkající se pandemie covidu-19. Ze strany STAN dochází opakovaně ke kritice špatné komunikace s obcemi, kdy se informace dozvídají dříve z médií. Senátor Jan Horník ze senátorského klubu Starostů a nezávislých pak podpořil a přidal se k výzvě vládě občanské inciativy KoroNERV-20, ať poskytuje data a plány v souvislosti s koronavirovou krizí. 

Skupina dobrovolníků společně s Pavlem Řehákem vypracovala po zkušenostech s jarní vlnou pandemie covidu-19 plán konkrétních opatření (.pdf). Tato opatření by ve svém celku měla pomoci vytvořit (.pdf, str. 4) „systém, který umožní rychle brzdit a měnit rychlost návratu k normálnímu životu bez toho, abychom znovu zastavili úplně. (…) Doporučení jsou zaměřena především na bezprostřední hrozbu COVID-19. Nejde o úplný, vyčerpávající a univerzálně platný seznam doporučení pro jakoukoli epidemii. Velká část však míří za horizont COVID-19 ke zlepšení obecné připravenosti ČR na další epidemie a podobné krize”.

Dokument byl určen pouze vládnímu kabinetu, příslušným ministerstvům a NERV (Národní ekonomické radě vlády), které ho dle dostupných informací (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) obdržely 26. května 2020. Ke zveřejnění plného znění dokumentu došlo až v posledních dnech.

Dodejme, že Vít Rakušan v rozhovoru nejdříve uvedl ne zcela přesné datum 27. května. Ve stejné chvíli však ukazoval v záběru (video, čas 06:34) zmiňovaný dokument i s uvedeným datem 26. května 2020 a následně se opravil.

Na konci května vytvořil bývalý ředitel České pojišťovny Pavel Řehák spolu se svými spolupracovníky dokument (.pdf) zvaný Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech. Tento dokument pak Řehák dle dostupných informací (KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ, Pandemie, 2020, str. 607) 26. května 2020 zaslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi“.

Dokument skutečně obsahuje, jak z názvu vyplývá, 32 konkrétních kroků, resp. doporučení, jak se do budoucna vypořádat s epidemiemi. Cílem, jak je v dokumentu uvedeno (.pdf, str. 4), je i na základě zkušeností s první vlnou covidu-19 pomocí těchto doporučení včas vytvořit systém, jenž bude účinný při dalších možných podobně krizových situacích (dalších vlnách covidu-19). „První vlnu epidemie zvládla ČR ze zdravotního hlediska dobře především díky rychlosti: včasným zavedením plošných opatření, tedy obrazně zatáhnutím za ruční brzdu. Pravý test ji ale čeká až nyní: musí vybudovat systém, který umožní rychle brzdit a měnit rychlost návratu k normálnímu životu bez toho, abychom znovu zastavili úplně.“

Všech 32 konkrétních kroků (.pdf, str. 13–35) zastřešuje 6 obecných principů (str. 7):

1. Reagovat včas a adekvátně situaci
2. Držet pod kontrolou nárůst počtu případů
3. Zajistit rychle potřebné kapacity
4. Omezit negativní dopady na ekonomiku
5. Komunikovat strategicky, konzistentně, na základě dat
6. Neustále udržovat mezinárodní vazby

Předně uveďme, že na tento výrok Víta Rakušana reaguje jiným výrokem Jan Hamáček. Oba výroky týkají podobné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto běžely (všechny) přípravné kroky vycházející z doporučení Pavla Řeháka.

Vít Rakušan zde hovoří o týmu Pavla Řeháka, který koncem května 2020 vytvořil dokument (.pdf) s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu epidemie covid-19 a další epidemie“. Tento materiál doporučuje 32 konkrétních kroků, které je potřeba udělat, aby byly dopady další vlny covidu-19 na zdraví obyvatelstva i na ekonomiku co nejmenší. Dodejme, že zmiňovaný dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům 26. května.

Materiál ve zkratce apeluje na rychlé vyhodnocování dat, na rychlou reakci v zavádění epidemiologických opatření a na masivní navýšení testovacích kapacit, respektive zajištění systému, který poté bude schopný zvládnout velké množství testů. Dále také apeluje na vytvoření centrálního call-centra, které umožní několikanásobně navýšit kapacity krajských hygienických stanic a umožní efektivní trasování nakažených i při vyšších počtech nakažených.

Tento doporučující dokument také upozorňuje, že současný Pandemický plán České republiky (.pdf) byl vytvořen pro chřipkovou epidemii (.pdf, str. 13) a je potřeba ho aktualizovat, a to prostřednictvím Ústřední epidemiologické komise (.pdf, str. 7 a dále).

Ústřední epidemiologická komise se pak „v letních měsících“ opravdu nesešla, jak ve výroku uvádí Vít Rakušan. Její jednání se konala v únoru, březnu a dubnu. Poté zasedala dne 15. května, k dalšímu jednání však došlo až 17. září 2020. Skutečnost, že se v létě Ústřední epidemiologická komise nesešla, dokonce označil za chybu i premiér Andrej Babiš.

Z dalších doporučení, která materiál Pavla Řeháka obsahoval a která v letních měsících „neběžela“, lze vybrat například zmíněné zřízení centrálního call-centra pro vyhledávání kontaktů nakažených (.pdf, str. 8). 14. září 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že k jeho vytvoření dojde „v průběhu podzimu“. Dodejme, že krajské hygienické stanice začaly mít se stíháním trasování problémy ve druhé polovině srpna. Se zhoršující se situací pak v říjnu premiér Andrej Babiš vyzval české firmy, aby zaměstnanci jejich call-center krajským hygienickým stanicím s trasováním pomohli.

Dalším doporučením, které vláda v letních měsících neuskutečnila, je zajištění vyšších testovacích kapacit (.pdf, str. 20 a 21). U nich se ČR dostala na doporučovaná čísla 30–50 tisíc testů denně až téměř v polovině října.

Počty nových případů v ČR začaly počátkem září 2020 opravdu přibývat rychleji, než tomu bylo do té doby. Hned 2. září byl zaznamenán nejvyšší nárůst nově nemocných (645 nových případů), 8. září pak denní přírůstek poprvé překonal hranici tisíce nově nakažených (1 161).

Ve svém tvrzení Vít Rakušan pravděpodobně odkazuje na výstup Andreje Babiše během interpelací, kdy odpovídal poslankyni Monice Jarošové. K tomuto vystoupení interpelovaného Andreje Babiše nedošlo ovšem 16., nýbrž 17. září. V části, kde premiér Babiš zmiňuje zahrádkářský zákon a covid-19, zaznělo:

„Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.“

V další své odpovědi na interpelaci poslankyně Kovářové premiér Babiš řekl: „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? (…) Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte. Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle?“

V odpovědi na interpelaci poslance Michálka však premiér Babiš dodává: „A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření.“

Andrej Babiš skutečně kritizoval poslance, že se velmi dlouho zabývají řešením covid-19 a vyzýval, ať se probírá spíše zahrádkářský zákon. Jeho odpověď na interpelaci poslankyně Kovářové pak skutečně můžeme popsat tak, že premiér Babiš situaci zlehčoval a apeloval na poslance, aby neplašili.

Že situace není tak vážná, premiér Babiš tvrdil i 13. září v nedělním „Čau lidi“ (video, čas od 1:20) na svém facebookovém profilu, ve kterém říká, že smrtnost klesá, počet zemřelých na 1 milion obyvatel činí 42. Dále pak zmiňuje vysoké kapacity lůžek pro pacienty s covid-19 a jejich nízkou zaplněnost a také zmiňuje fakt, že vyšší počet nakažených je dán rekordním počtem provedených testů.  

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť přes drobnou odchylku v tvrzeném datu projevů Andreje Babiše můžeme jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně popsat tak, jak Vít Rakušan uvádí.