TOP 09

Zda v současné době skutečně TOP 09 připravuje návrh zákona, který se týká omezení biopaliv první generace, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Informace se neobjevuje například ani na facebookovém účtu TOP 09, ani na twitterových účtech jednotlivých poslanců této strany.

Zmínku o tomto tématu obsahuje pouze článek vydaný 26. května Deníkem Referendum, ve kterém Markéta Pekarová Adamová uvádí: „Už v minulém roce jsme spolu s dalšími stranami předložili návrh na omezení biopaliv první generace. Tento návrh byl samozřejmě vládními poslanci zamítnut, i tak to nechceme vzdát a předložit ten návrh znovu.“ Ani z tohoto vyjádření však není jasné, jestli TOP 09 už návrh zákona opravdu připravuje, nebo zda se ho připravovat teprve chystá. Vyjádření samotné Pekarové Adamové bychom navíc k ověření jejího výroku nemohli použít.

Dodejme, že novelu zákona o ochraně ovzduší, o níž Markéta Pekarová Adamová hovoří, předložila Poslanecké sněmovně na začátku března 2019 skupina poslanců. Pod, dle důvodové zprávy zřejmě Pirátským návrhem, byli podepsaní poslanci a poslankyně z TOP 09, ODS, STAN, SPD a samozřejmě Pirátů. V červnu 2019 však byl tento návrh, který měl „zrušit povinnost povinného přimíchávání biologických složek do pohonných hmot“ (.pdf, str. 13), zamítnut.

TOP 09 se také například už v roce 2015 pokoušela ve Sněmovně prosadit ukončení daňové podpory biopaliv v rámci pozměňovacího návrhu k novele zákona o spotřebních daních. I tento návrh nicméně dolní komora neschválila.

Mínění společnosti se v otázce životního prostředí poslední roky mění. Konkrétně to lze pozorovat na zvýšení relevantnosti tohoto tématu v posledních letech, což ukazuje výzkum veřejného mínění CVVM z března 2020.

Dále můžeme dle dalšího nedávného průzkumu veřejného mínění CVVM z února 2020 (.pdf, str. 5) pozorovat lehký nárůst nespokojenosti se stavem životního prostředí v několika minulých letech.

Skutečnost dnešního přístupu naší společnosti k enviromentálním tématům podtrhává i studie STEM z listopadu roku 2019. V článku k ní shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM: „Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu“.

Na konci předminulého roku si nechal Český rozhlas vytvořit agenturou MEDIAN výzkum o závažnosti hrozeb pro Evropu v ČR. Zde byla jako nejvíce závažná zjištěna hrozba nedostatku pitné vody.

Toto jaro si nechal opět Český rozhlas agenturou MEDIAN provést výzkum publikovaný v dubnu 2020. Zde se opět více než tisíce respondentů ptají na obavy z různých hrozeb. I přes probíhající pandemii s jejími ekonomickými důsledky zde respondenti častěji uvádějí strach ze sucha a dalších projevů klimatické změny než z ekonomické recese.

Jeden z klíčových národních dokumentů v oblasti klimatu je Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR z roku 2015, resp. její aktualizace z roku 2019 (.pdf). Jejím hlavním zpracovatelem byl ČHMÚ. Tato studie s odvoláním na práce prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a autorského kolektivu uvádí, že „změny teplotního a srážkového režimu se bezprostředně promítají též do výskytu suchých epizod,“ a „v rámci ČR lze v období 1961–2012 pozorovat obecnou tendenci k výskytu sušších podmínek, jak z pohledu meteorologického sucha, tak i půdní vlhkosti. Tento trend lze přitom připsat převážně nárůstu teploty, globálního záření a s tím souvisejícího sytostního doplňku.“ (str. 20–21).

Toto je uvedeno v návaznosti na popis změny srážkového režimu. Celkový roční úhrn srážek neprojevuje statisticky signifikantní změny za poslední období a různé možné scénáře předpovídají spíše jeho nárůst (str. 16 a 18). Mění se však rozložení srážek v průběhu roku (str. 16).

Dále studie uvádí nárůst průměrné  teploty vzduchu v České republice v období mezi 2001 až 2016 vůči normálu let 1961–1990 o 1,1 °C (str. 11).

S odvoláním na práci Mgr. Petra Štěpánka, Ph.D. a dalších je ve studii uvedeno: „Jak ukazují provedené modelové studie, v průběhu 21. století lze očekávat nárůst frekvence i délky období meteorologického sucha“. (str. 21)

Občas se šíří informace, že se Německo v boji proti COVID-19 snaží vybudovat kolektivní imunitu. Z dnešní reakce velvyslance na můj dotaz jasně vyplývá, že jejich cílem není promořování společnosti, ale zpomalování šíření nákazy, poskytování zdravotní péče potřebným a testování.

— Helena Langšádlová (@H_Langsadlova) May 19, 2020

V rozhovoru pro Radiožurnál reagoval premiér Babiš na slova náměstka ministra zdravotnictví Prymuly o řízeném promořování. S tím premiér nesouhlasil. Dle jeho slov „tak začínala Velká Británie i Švédsko, mluvilo o tom Německo,“ ale je to podle něj moc riskantní.

10. dubna imunolog Ondřej Hrušák uvedl jako vzor pro uvolňování opatření u nás právě Německo, „kde opatření byly sice od začátku mírnější, tudíž se promořilo více lidí, ale současně úmrtnost nebyla tak vysoká jako v Itálii nebo Španělsku. Tudíž kdybychom se inspirovali německou situací, bylo by to nejlepší, co bychom mohli udělat“.

Za svůj věcný, klidný a analytický přístup k řešení koronavirové krize bylo Německo, konkrétně kancléřka Angela Merkelová, chváleno nejenom ve své zemi, ale i v zahraničí. Oceňován byl i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, který se snažil při informování o koronaviru o „maximální průhlednost“.

Německé velvyslanectví v České republice nám komunikaci mezi poslankyní Helenou Langšádlovou a velvyslancem Christophem Israngem potvrdilo.

Zdravotní výbor sněmovny dnes schválil moje doporučení MZ a MŠMT stran vyjasnění situace zahraničních studentů. Je třeba dořešit mmj. přijímání ke studiu v ČR. Slováci tvoří nemalou část našich mediků. Pokud je letos nepřijmeme, za šest let bude o to méně lékařů v praxi.

— Vlastimil Válek (@vlvalek) April 29, 2020

Zdravotní výbor 29. dubna 2020 zasedal a hlasoval souhrnně o třech návrzích (.mp3, 2:31:30) Vlastimila Válka:

1. „Výbor pro zdravotnictví žádá obě dvě ministerstva o stanovení jasných pravidel, za jakých mohou nemocnice přijímat studenty na praxi, resp. praktickou výuku, a současně žádá, aby tuto informaci dostaly písemně příslušné fakulty a přímo řízená zdravotnická zařízení.“
    
2. „Výbor žádá obě ministerstva o jasnou informaci, kdo zajistí a zafinancuje ochranné pomůcky pro všechny studenty, kteří by měli 4. května nastoupit běžnou výuku na vysokých školách.“
    
3. „Výbor pro zdravotnictví žádá Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství o přesné vyjasnění situace týkající se přijímacího řízení pro uchazeče o studium na vysokých školách, a to zejména podmínky pro studenty ze Slovenska a studenty samoplátce.“

Hlasování proběhlo, ale v dostupném audiozáznamu (.mp3) nebyl oznámen jeho výsledek.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat specifickou statistiku ohledně počtů studentů medicíny se slovenským občanstvím.

Podle serveru Lidovky v roce 2017 z 13 000 studentů všeobecné medicíny 2 150 bylo původem ze Slovenska, jde tedy o výraznou část.

Na druhé straně ČSÚ v roce 2018 evidoval na všech vysokých školách v ČR celkem 21 292 slovenských studentů, což představuje přibližně polovinu ze 43 713 zahraničních studentů v ČR. Na lékařských fakultách veřejných vysokých škol pak ve stejné době studovalo kolem 8 069 zahraničních studentů z celkového počtu 26 011 studentů. Podíl slovenských mediků ČSÚ bohužel neuvádí.

V souladu s výrokem Miroslav Kalousek již 6. března varoval před riziky pocházejícími z hromadných akcí.

Otázka zákazu hromadných akcí byla diskutována Bezpečnostní radou státu 4. března 2020. Rada se usnesla, že zakazovat hromadné akce nebude.

V souladu s výrokem, avšak s rozdílným stanoviskem oproti Bezpečnostní radě státu vydala doporučení Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již o pár dní dříve. Toto doporučení naopak cílí na zrušení hromadných akcí nad 500 osob.

Dále za varování před nebezpečím shromažďování většího počtu lidí na jednom místě můžeme považovat nový informační plakát k onemocnění COVID-19, který vydalo 8. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví. Plakát uvádí doporučení: „Vyhýbejte se zjevně nemocným a místům s vyšším počtem lidí.“

Přestože plakát vyzývá k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí, nelze jej považovat za výzvu k zákazu hromadných akcí.

Kromě varování Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje se nám nepodařilo dohledat žádnou výzvu odborníka či instituce k zákazu hromadných akcí. Jelikož Miroslav Kalousek hovoří o „celé řadě odborníků“, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Německá vláda 13. března zveřejnila svůj připravovaný pomocný balíček na zamezení, nebo alespoň zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Německé Spolkové ministerstvo financí pomoc plánuje v několika fázích, jednou z nich je i poskytování státních půjček německým firmám a společnostem v celkové hodnotě přibližně 500 miliard eur (předpokládá se pomoc v hodnotě 460 miliard eur s tím, že tuto částku lze kdykoliv navýšit až o dalších 93 miliard eur, tudíž až 553 miliard, výsledná částka není přesně daná). Půjčky bude poskytovat německá státní rozvojová banka KfW.

Rozpočtovou politiku Německa určitě lze označit za odpovědnou – od roku 2014 dosahuje tento stát přebytkových rozpočtů (viz graf, údaje v miliardách eur). Pro porovnání Česká republika od stejného roku došla k přebytkovému rozpočtu pouze v letech 2016 a 2018.

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010 – 3. kvartál 2019)

Zdroj: tradingeconomics.com

Německo také disponuje i relativně velikými státními rezervami – v porovnání s některými sousedními státy (viz graf, údaje v dolarech) je má nejvyšší. Podle posledních dostupných údajů Světové banky dosahovaly v roce 2018 v přepočtu přibližně 180 miliard eur. Je ale nutné brát v potaz i to, že graf zobrazuje absolutní velikost státních rezerv bez ohledu na velikost ekonomiky daného státu. V této perspektivě má Německo (HDP v roce 2019 4 biliony dolarů) v porovnání například s Českou republikou (HDP v roce 2019 246,7 miliard dolarů) státní rezervy poměrně malé. Miroslav Kalousek ale přímo na absolutní výši státních rezerv nepoukazuje ani je s nikým nesrovnává. Hovoří obecně o finančních rezervách, které si podle něj Německo svou odpovědností v rozpočtové politice vytvořilo, což je pravda.

Pro rok 2020 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se pro rok 2020 počítá s celkovými příjmy státního rozpočtu ve výši 1 578,1 mld. Kč a s celkovými výdaji 1 618,1 mld. Kč. Vzniklý schodek pak vychází na 40 mld. Kč.

Miroslav Kalousek vykonával funkci ministra financí ve dvou obdobích – od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a následně od 13. července 2010 do 10. července 2013. Pokud jde o státní rozpočet během jeho působení na Ministerstvu financí, nejvyšší hodnoty nabyl v roce 2012, kdy celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 1 084,7 mld. Kč.

Jelikož se poslanec Kalousek ujal ministerského křesla až na začátku roku 2007, prvním rozpočtem, který měl jakožto ministr financí možnost ovlivnit, je rozpočet na rok 2008. Příjmy tohoto rozpočtu byly určeny na 1 036,5 miliard a výdaje na 1 107,3 miliard korun. Schodek tedy činil 70,8 miliard korun.

Pro rok 2009 pak byly příjmy státního rozpočtu stanoveny na 1 114,0 miliard a výdaje na 1 166,1 miliard korun. Schodek činil 52,1 miliard korun.

Pro rok 2010 podle § 1 odst. 1 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, vycházely celkové příjmy státního rozpočtu na 1 022,2 mld. Kč, celkové výdaje na 1 184,9 mld. Kč. Vzniklý schodek činil 162,7 mld. Kč. 

V roce 2011 podle § 1 odst. 1 zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, odpovídaly příjmy státního rozpočtu částce 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje státního rozpočtu dosahovaly hodnoty 1 190,7 mld. Kč a schodek pak činil 135 mld. Kč. 

Pro rok 2012 podle § 1 odst. 1 zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, celkové příjmy státního rozpočtu odpovídaly částce 1 084,7 mld. Kč, celkové výdaje částce 1 189,7 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu vycházel na 105 mld. Kč. 

V roce 2013, kdy Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí naposledy, byly podle § 1 odst. 1 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny na částku 1 076,4 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu pak na částku 1 176,4 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu činil 100 mld. Kč.

Se započítáním inflace dle Českého statistického úřadu nedosahuje zmiňovaný rozdíl mezi rozpočtem pro rok 2020 a rozpočty z období let 2008 až 2013 výše půl bilionu korun, ale je nižší (méně než 400 mld. Kč). Jelikož ale Miroslav Kalousek mluví o absolutní výši státního rozpočtu, tak zde inflace není zásadní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť první dva státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek jakožto ministr financí podílel, jsou ve výdajích skutečně o půl bilionu nižší (se započítáním 10% odchylky) než rozpočet na rok 2020. Ani rozpočty následující se pak od tohoto čísla výrazně neodchylují.

Ačkoliv z rozhovoru není jasné, kterou tiskovou konferenci Miroslav Kalousek myslí, můžeme vycházet z toho, že rozhovor, ze kterého výrok pochází, byl zveřejněn 14. března 2020.

Na tiskové konferenci z 13. března 2020 se předseda vlády Babiš vyjádřil k rozpočtu v souvislosti s nutností jej projednat a zajistit rozpočtové rezervy pro nutná opatření, která souvisejí s bojem proti koronaviru. O deficitu státního rozpočtu zde však není zmínka.

Na tiskové konferenci z předcházejícího dne, tj. 12. března 2020, však Andrej Babiš ve své odpovědi na otázku Simony Šimkové z TV Nova uvádí:

„Co se týká deficitu, prosím vás, deficit nechceme fakt řešit. To není téma. To, že to bude mít ekonomické dopady, je jasné. To, že chceme pomoct maximálně našim občanům, podnikatelům, živnostníkům – jasně, ale teď jde o to, abychom udělali všechno pro to, aby se ten vir nešířil, aby se nám zkrátka nestalo to, že ho tady budeme mít úplně nekontrolovatelně. Bude to složité, ale stále děláme všechno pro to, aby se to nestalo.“

Tato slova se přitom dají interpretovat i tak, jak učinil poslanec Kalousek, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zákon o státním rozpočtu předkládá pouze vláda ČR na základě zákona 218/2000 Sb. Toto privilegium vlády stanovuje také Ústava (čl. 42). Fakt, že se dané pravidlo uplatní i při novelizaci zákona o státním rozpočtu pak potvrzuje odborná literatura. „Článek 42 se samozřejmě vztahuje i na novely (změny) zákona o státním rozpočtu, které se projednávají během rozpočtového roku. Nicméně zvláštní ustanovení Jednacího řádu PS o projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu jako celku se na novely zákona o státním rozpočtu nemohou použít, aplikuje se postup jako u novelizací běžných zákonů. Je tomu tak proto, že novely zákona nemají základní ukazatele ani řadu jiných náležitostí, které obsahuje návrh zákona o státním rozpočtu jako celek.“ (Komentář k Ústavě ČR, Sládeček a kol., 2016, C. H. Beck).

Miroslav Kalousek, jakožto člen organizačního výboru, se může na tvorbě návrhu zákona o státním rozpočtu podílet schválením návrhu rozpočtu v kapitole Poslanecké sněmovny. Ten předkládá Kancelář Poslanecké sněmovny, jako správce rozpočtové kapitoly Poslanecké sněmovny. Dále se samozřejmě jakožto poslanec podílí i na schvalování daného zákona a případném předkládání pozměňovacích návrhů.

Miroslav Kalousek zde mluví o období vlády Petra Nečase mezi lety 2010 a 2013. V tomto období byl Miroslav Kalousek ministrem financí a vskutku šlo o období recese, která dopadla na ČR už v roce 2009 následkem globální hospodářské krize. Druhý propad zaznamenala Česká republika v roce 2012.

Co se týče ratingu významných agentur, tak agentura Moody’s v tomto období svoje hodnocení neměnila. To se stalo až v roce 2019, kdy se ČR posunula o jednu příčku z A1 na Aa3. Podobně hodnocení společnosti Fitch v tomto období zůstalo stejné. Změna nastala až v roce 2018, kde se hodnocení posunulo z A+ o jeden stupeň na AA-. Společnost Standard & Poor’s v období Nečasovy vlády svůj rating zvýšila o dva stupně z A na AA-.

Z následující tabulky je zřejmé, jak se vyvíjel rating ČR u 3 renomovaných agentur od roku 2006:

Zdroj: ČNB

Ačkoliv tedy jedna z významných ratingových agentur zvýšila hodnocení o dva stupně, není pravda, že by tak učinilo více agentur.