TOP 09

V minulosti se Praha vícekrát dostala do sporu o zveřejnění informací na základě zákona o volném přístupu k informacím. Aktivní v tomto směru byla v posledních letech hlavně buňka pražských Pirátů, kteří požadovali přístup k informacím jak jednotlivých městských částí, tak i městských firem.

V dalších sporech například Dopravní podnik hlavního města Prahy odmítal zveřejňovat informace o aktuální poloze dopravní prostředků hromadné městské dopravy nebo aktuální vytíženost tramvají. V roce 2012 Magistrát hlavního města Prahy prohrál spor o přístup k informacím ohledně registračních značek. Lze proto tvrdit, že Praha je žalována kvůli nezveřejňování informací.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v předvolebním spotu Adriany Krnáčové (a Elišky Kaplický Fuchsové) se mluvilo o tom, že „není tak těžký tady (myšleno v metru, pozn. Demagog.cz) udělat signál“; stejně tak se o pokrytí metra mobilním signálem píše ve volebním programu hnutí ANO z roku 2017. Pospíšil ovšem tohle zaměňuje za kompletní pokrytí metra Wi-Fi sítí, což je odlišná věc.

Hnutí ANO v Praze před komunálními volbami 2014 ve svém programu neslibovalo, že pokryje pražské metro Wi-Fi. V předvolebním spotu (čas 1:15), ve kterém vystupovala Adriana Krnáčová, Eliška Kaplický Fuchsová a Patrik Nacher, ovšem o volání v metru řeč je. Nejde ovšem o Wi-Fi, ale o signál mobilních operátorů.

Kaplický Fuchsová: „To není tak těžký tady udělat signál, ne?“ Krnáčová (ironicky): „Je. Protože to musí být co nejdražší, stejně jako ta Opencard. Jo? Uděláme řešení pro Prahu, které je dobré a kurva drahé. To je takový ten styl, posledních 20 let se to takhle dělo.“

Ve volebním programu hnutí ANO (str. 9) pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 se o pražském metru a signálu objevila konkrétní zmínka. Ovšem ani zde se nemluví o Wi-Fi pokrytí celého metra, ale jde o mobilní signál:

„Základním předpokladem nejen pro využití služeb eGovernmentu, je kvalitní a dostupné vysokorychlostní připojení k internetu. Českou republiku je třeba pokrýt, a to i ve venkovských oblastech, kde je z ekonomických důvodů nabídka komerčních poskytovatelů připojení omezená, ale například i v pražském metru. Je absurdní, že Pražané v metru nemohou ani telefonovat ani být připojeni.“

Pokud tedy vyjdeme z volebních programů hnutí ANO, tak závazek, že by mělo být metro pokryto Wi-Fi sítí, není dohledatelný. Stejně tak jej nelze nalézt ve veřejných prohlášeních. Pospíšil zřejmě zaměňuje Wi-Fi za pokrytí mobilním signálem.

Aktuálně je možné se k Wi-Fi připojit v šesti stanicích metra. Dne 17. října, těsně před loňskými sněmovními volbami, došlo ke spuštění online bezpečnostního systému, v rámci kterého se přes připojení k Wi-Fi mohou cestující dozvědět o mimořádných událostech, výlukách apod. Zdarma se také mohou připojit k internetu.

Krnáčová se k projektu vyjádřila následovně: „Jsem ráda, že cestující budou mít konečně přístup k technologii wifi a věřím, že už brzy se dočkáme dalšího rozšíření přístupu k internetu v podzemní dráze.“

Patrik Nacher byl zvolen v primárních volbách, kdy členové hnutí ANO hlasovali od čtvrtka 19. dubna do soboty 21. dubna 2018, s volební účastí 63 %.

Krajský manažer hnutí ANO Martin Haushalter uvedl k volbám následující:

„V primárních volbách zvítězil Patrik Nacher. Stává se tak oficiálně zvoleným kandidátem na lídra pro podzimní komunální volby. Tohoto kandidáta ještě musí potvrdit krajský sněm a celostátní předsednictvo.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož dle stanov hnutí ANO musí být kandidát schválen Výborem (.pdf, str. 9) a Předsednictvem (.pdf, str. 10); zároveň může mít vliv na schválení kandidáta i předseda (.pdf, str. 11):

„(6) Předseda je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech i po schválení kandidátních listin Výborem dle čl. 11 odstavce (4) písm. f), g) a h) těchto stanov do schválených kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty).“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Pospíšil se ke spolupráci se středopravicovými stranami vyjádřil kladně již na tiskové konferenci bezprostředně po svém zvolení předsedou TOP 09.

Pospíšil zde mluvil o několika středopravicových stranách. Prohlásil, že „Starostové a nezávislí jsou TOP 09 dneska nejbližším politickým subjektem“ a doufá, že „v komunálních volbách leckde postavíme společné projekty a společné kandidátky“ (video od 7:48).

Dále vyzval ke spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu, když uvedl: „Byl bych rád, kdyby strany TOP 09, Starostové a KDU, kteří jsou součástí tzv. Evropské lidové strany, kandidovaly společně.“ (od 1:32) Na adresu ODS Pospíšil řekl, že i s touto stranou by rád spolupracoval (od 8:40).

Strany ODS a TOP 09 se skutečně shodly na společné ostravské kandidátce už v únoru 2018, v čele kandidátky bude nestraník Zdeněk Nytra. Zdeňka Nytru podpoří také Strana Soukromníků. V ostatních volebních obvodech Severní Moravy se o koalicích dosud jedná, oficiálně ale nebyly potvrzeny. Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Občanští demokraté na 55členné kandidátce v Ostravě budou mít 39 míst, TOP 09 obsadí 11 míst a Strana Soukromníků 5 míst. Politické strany se také shodly na podpoře rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, který bude kandidovat v Brně v podzimních volbách do Senátu.

„Nabídku jsem zvažoval dlouho, ale nakonec jsem si řekl, že naše společná kandidátka nemusí být marný projekt,“ řekl Nytra pro server iDNES.cz, který momentálně působí jako senátor. Před zvolením byl mnoho let ředitelem Hasičského záchranného sboru MS kraje.

Strany ODS a TOP 09 podle všeho jednají i o dalších společných kandidátkách. Dosud ovšem oficiálně konečnou dohodu na Severní Moravě neoznámili. „Vyjednáváme ještě o dalších městech. Na severu Moravy zřejmě nepůjde jen o Ostravu,“ řekl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pro Hospodářské noviny na konci února tohoto roku.

Současný rektor Masarykovy univerzity v Brně (MU) Mikuláš Bek chtěl od začátku získat podporu široké koalice stran. Na Bekově podpoře se doposud shodly ODS, TOP 09, Strana zelených a Starostové a nezávislí, což Bek oznámil na svém oficiální twitterovém účtu. Rektor Masarykovy univerzity zároveň jedná o podpoře s Piráty, u kterých se čeká na jejich vnitřní schvalovací proceduru. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Rektor MU se bude na podzim ucházet o hlasy voličů jako nezávislý v brněnském obvodu číslo 59, kde mandát nyní vykonává Eliška Wagnerová zvolená za Stranu zelených. Bývalá ústavní soudkyně křeslo v Senátu obhajovat nechce.Její rozhodnutí nekandidovat bylo také podmínkou pro kandidaturu Beka: „Proti ní bych nekandidoval,“ řekl pro ČTK. Kandidaturu v obvodu 59 už ohlásil také uznávaný kadeřník Jan Špilar za KDU-ČSL.

V Senátu se chce Bek věnovat vědě a vzdělávání, evropské politice a unijním fondům, ale také elektronizaci státní správy. S politickými stranami, u kterých se uchází o podporu, se prý shoduje na opatrném postoji k případným ústavním změnám.

Pro ODS je Bek už druhým kandidátem, kterého v tomto obvodě pro letošní senátní volby podpořila. Tím prvním byl frontman brněnské skupiny Kamelot Roman Horký, kterého představila jako kandidáta v minulém roce na podzim. Letos v únoru ale svoji podporu ODS přehodnotila a i s dalšími stranami podpořila Beka.

Poslanci KSČM předložili do Poslanecké sněmovny návrh, který ruší zákaz dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr. 19. dubna byla tato věc v prvním čtení projednávána. Padl návrh na zamítnutí této předlohy, který byl ovšem odmítnut.

Tím pádem byla tato novela posunuta do 2. čtení. Z hlasování je patrné, že proti zamítnutí zvedlo ruku (jde o hlasování NE a Zdržel se - v logice tohoto hlasování jde o stejný postoj) hnutí ANO, Piráti, SPD a pochopitelně komunisté jako předkladatelé.

Výrok Miroslava Kalouska je tedy hodnocen jako pravdivý, byť upozorňujeme, že z hnutí ANO proti této předloze hlasovalo pět poslanců a proti byli také čtyři zástupci Pirátů. Zbytek těchto klubů ovšem výraznou většinou předlohu podpořil.

Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.

Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.

Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.

Návrh na zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 5. března 2018.

Schůze vlády se pak uskutečnily 8. března 2018, 14. března 2018 a 21. března 2018 – ani na jedné z nich nebyl tento návrh projednán, jak dokládají záznamy z jednání.

Vláda o návrhu poprvé jednala 27. března 2018 a téhož dne k němu schválila neutrální stanovisko, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že podobný návrh zákona není projednáván poprvé, v minulých obdobích jej načetli rovněž poslanci KSČM (a jednou také vláda). Celkem jde o páté jednání o tomto návrhu. Ve volebním období 2006–2010 byl návrh projednáván jednou, v letech 2010–2013 také a v minulém období dvakrát. V něm jej načetli komunisté i vláda. Ani jeden ze zmíněných návrhů nebyl schválen.

V jednacím řádu vlády není explicitně vymezeno, jaké stanovisko může vláda k předloženému návrhu zákona zaujmout.

Situaci, kdy vláda nepřijme žádné stanovisko, však jednací řád výslovně předvídá v čl. X odst. 3, kde stojí: „(...) pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu.“

V minulosti k takové situaci, kdy vláda žádné stanovisko nepřijala, docházelo. Příkladem je nezaujmutí žádného stanoviska vládou k zákonu o vyvlastňování v roce 2009 kvůli neshodě.

Dalším příklady nalezneme např. na jednání vlády dne 16. listopadu 2016 (.docx), kde vláda nepřijala žádné stanovisko k poslanecké novele církevního zákona či snaze poslanců o včlenění „Mezinárodního dne studentstva“ do oficiálního názvu státního svátku 17. listopadu. Obdobně viz návrh na uzákonění adopcí registrovanými partnery projednávaný vládou dne 8. října 2014 (.docx).

V případě, o němž hovoří Miroslav Kalousek, se však vláda většinově shodla na „neutrálním“ stanovisku. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných poslanců a proti nehlasoval nikdo.