Nalezené výsledky
Jiří Dienstbier
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014Problém je v tom, že pan Okamura tady balamutí občany samozřejmě, protože hlasovat v referendu o tom, že zrušíme zákon, ještě neznamená, že tady stále nezůstávají smlouvy mezi státem a církvemi. Takže my v té finanční části restitucí bychom ani referendem ničeho nedosáhli, a to oni bohužel lidem zapomněli říct.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože referendem by se nedaly zrušit či změnit již podepsané smlouvy mezi státem a církvemi.
Finanční části restitucí pro církve byly podepsány 22. 2. 2013, kde se stát zavázal, že vyplatí církvím po dobu 3 let částku 59 miliard korun.
Podpisem se smlouva stala legitimní a účinnou. V českém právu platí zákaz retroaktivity, tudíž i změnou zákona vyvolaného referendem se tato smlouva mezi církvemi a českým státem nemůže změnit.
Miloš Zeman sice necituje prohlášení Václava Klause o vzdělání Jindřicha Forejta zcela přesně, nicméně toto prohlášení je interpretováno korektně. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Klaus pro ČTK (dostupné z webu Deník.cz) uvedl: „Nevím přesně, kolik má škol, a které má doma, v cizině, které dokončil, nedokončil, to nevím. Myslím, že to byl nejlepší protokolista, jakého za sto let tato země měla. A kdyby náhodou každý desátý z našich vysokoškoláků byl tak vzdělaný jako pan Forejt, tak by to bylo bezvadné ".
Václav Moravec
K uzavřenívelvyslanectví v Kolumbii na základě rozhodnutí vlády ČR došlo na podzim roku 2010.
Už v březnu roku 2012 zde ovšem Česká republika otevřela tři nové honorární konzuláty: v metropoli Bogotě a městech Bucaramanga a Cali. Rychlost tohoto obratu v politice Ministerstva zahraničí komentoval pro Český rozhlas bývalý velvyslanec v Kolumbii – Mnislav Zelený. Podle něj bylo zrušení tamní české ambasády před dvěma lety neuváženým krokem nové vlády s Karlem Schwarzenbergem jako ministrem zahraničí.
Mezi uzavřením a otevřením zastupitelských úřadů v Kolumbii byly tedy pouze dva roky a informace získané z webu Ministerstva zahraničí tak potvrzují pravdivost tvrzení Václava Moravce.
Miloš Zeman
Otázky Václava Moravce, 12. ledna 2014...to napětí, které dnes existuje mezi církví a dejme tomu 80 % veřejnosti…
Výrok je hodnocen s jistou mírou tolerance jako pravdivý. Tolerance je v tom, že samotné napětí je poměrně těžko z veřejných zdrojů popsatelné. Nicméně Zeman je ztotožňuje s jedním konkrétním aspektem.
Předně je třeba uvést, že prezident Zeman v kontextu celé debaty míní oním napětím hlavně postoj české společnosti k církevním restitucím. Průzkum (.pdf – str. 3) agentury STEM z 20. prosince 2013 ukazuje, že skutečně téměř 80 % veřejnosti je proti církevním restitucím.
Konkrétní dotaz zněl: „Souhlasíte Vy osobně s platným zákonem o církevních restitucích?“
určitě ano
5 %
spíše ano
17 %
spíše ne
32 %
určitě ne
46 %
Miroslav Kalousek
Ve zmiňovaném rozhovoru pro časopis Týden zaznělo na téma spolupráce s ČSSD mimo jiné následující:
"Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.
(...)
Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude."
Jiří Dolejš
KSČM skutečně podporovala na jaře protesty odborů, které měly za cíl mimo jiné předčasné volby. Stejně tak se při pokusu o rozpuštění sněmovny vyjádřila podporu této variantě a tedy i následným předčasným volbám. KSČM také nominovala straníky do čela svých kandidátek v krajích a nyní se pouze čeká na vyjádření Ústředního výboru KSČM, který tyto nominace ještě musí oficiálně schválit.
Součástí krajských konferencí je i projednání tezí Volebního programu KSČM pro předčasné parlamentní volby. Tento dokument se nám nepodařilo najít dostupný online, nicméně je-li projednáván na jednotlivých krajských konferencích strany, je logické, že již je předjednán.
Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.
Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.
Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.
Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.
Miroslav Kalousek
Podobné tvrzení zaznělo od místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013, které jsme také ověřovali.
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý na základě naší analýzy. Ta se zabývá historií hlasování o důvěře vlády počínaje první vládou Václava Klause, která získala důvěru 14. července 1992.
Jediné hlasování o důvěře nově jmenované vlády v letech 1989 - 1992 proběhlo v ČNR po volbách v červnu 1990. Tehdy sestavoval vládu Petr Pithart na základě usnesení předsednictva ČNR, které je podepsáno mj. tehdejší předsedkyní ČNR Dagmar Burešovou. Programové prohlášení této vlády pak bylo schváleno na schůzi 3. července 1990, čímž byla vládě vyslovena důvěra. Je tedy zřejmé, že i při tomto hlasování o důvěře Česká národní rada měla svoji předsedkyni.
Česká republika měla skutečně v roce 2012 druhý nejmenší součet vládního a soukromého dluhu v EU.
Jiří Domlátil
Interview Daniely Drtinové, 3. října 2013Já si myslím, že poplatky ve zdravotnictví v podstatě snižují důstojnost jak těch pacientů, tak těch lékařů, protože z toho lékaře nebo zdravotníka, jednou to pan doktor Hnízdil nazval, jako že to jsou vlastně jako zaměstnankyně veřejných záchodků nebo, že oni berou peníze po 30 korunách, nemá to velký ekonomický smysl.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Jan Hnízdil skutečně v minulosti regulační poplatky označil za nedůstojné, avšak spíše na straně lékařů než pacientů. Nepodařilo se nám dohledat, zda Hnízdil skutečně někdy použil přirovnání o „veřejných záchodcích".
Pro ilustraci přikládáme úryvek z Hnízdilova interview v Českém rozhlase:
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: ...Když se ještě vrátím na krok k regulačním poplatkům, vy jste říkal jednu zajímavou věc, že ta částka je nedůstojná. A překvapilo mě, že je nedůstojná podle vašeho názoru pro lékaře, jak jsem pochopil.
Jan HNÍZDIL, lékař psychosomatik: Tak já jsem se skutečně nesetkal nikdy s jakoukoliv negativní reakcí pacienta. Ta částka je tak symbolická, nebo směšná, že nikdy neměl žádné námitky. Ale myslím si, že skutečně z toho psychologického hlediska manipulovat s mincemi je jako hodit někde na mostě flašinetáři pár mincí, aby zahrál.






