Volební program Pirátů, který je dostupný na webu strany, popisuje zmíněné opatření následovně:

“Každý občan bude mít nárok na bezplatné vydání elektronického podpisu, který bude na jeho žádost součástí elektronického občanského průkazu. Zavedeme možnost elektronického občanského průkazu, což bude čipová karta a každé jiné zařízení, které bude obsahovat elektronický podpis s osobními údaji, který stát ověřil.”

Bartoš tedy popisuje korektně jak přítomnost bodu v programu, tak i dobrovolnost zmíněného opatření.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i když nevíme, co považuje poslanec Roztočil za zásadní záležitost, tak je nepochybné, že proběhlo celostátní referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003.

13. a 14. června 2003 se uskutečnilo celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto doposud jediné v ČR konané celostátní referendum bylo uskutečněno díky přijetí speciálního ústavního zákona. Jde o zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Oscar Lafontain skutečně byl německým ministrem financí, a to mezi lety 1998 až 1999, tedy v době, kdy bylo zavedena společná evropská měna (k 1. 1. 1999).

V květnu tohoto roku Lafontaine na adresu eura uvedl to, o čem hovoří Velebný. Upozornil na to, že problémoví členové eurozóny nemají možnost devalvovat své měny, což by jim mohlo pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí. Kvůli nemožnosti praktikovat takovou monetární politiku v zemích eurozóny rovněž navrhuje navrácení se k systému domácích měn. Informoval o tom např. server Aktuálně nebo Britské listy.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle Zprávy o návrhu zákona státního rozpočtu na rok 2013 (pdf, str. 13) bylo očekáváno celkové inkaso státního rozpočtu za DPH ve výši 213,7 miliard Kč. Inkaso DPH v plnění státního rozpočtu za období leden - červenec 2013 činí 127,1 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,5 miliardy Kč (3,6 %), přičemž tento vzrůst je Ministerstvem financí odůvodňován z větší části novelou zákona o DPH, která vedla ke zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty na 15 a 21 %. Lze tedy říct, že skutečně dochází k většímu výběru DPH, než se předpokládalo.

Důkazem, že euroskeptické nálady v Německu pozvolna sílí, je volební výsledek (něm.) euroskeptické strany Alternative für Deutschland (AfD) v nynějších parlamentních volbách. AfD byla založena teprve na začátku roku 2013 (něm.) a ve volbách získala 4,7 % hlasů. Jedná se o úspěch, neboť strana v těchto volbách získala skoro stejný počet hlasů jako zavedená strana Freie Demokratische Partei, která byla v poslední vládě dokonce koaličním partnerem. AfD není proti vystoupení Německa z Evropské unie, ale požaduje (něm.) vytvoření menší a stabilnější měnové unie nebo návrat k národním měnám.

Na základě volebního výsledku této strany můžeme říci, že v německé společnosti jsou euroskeptické nálady zastoupeny.

Euroskeptické nálady začaly v Nizozemsku sílit s propuknutím (ang.) ekonomické krize. Euroskepticismus v Nizozemsku zastupuje především Strana pro svobodu (ang.) Geerta Wilderse. Tato strana zaznamenala volební úspěch (ang.) v roce 2010, kdy získala 15,4 % hlasů, o 9,5 % hlasů více než v předešlých parlamentních volbách. V posledních parlamentních volbách, které se konaly v roce 2012, však tato strana získala jen 10,1 %. Nicméně, podle průzkumu veřejného mínění Gallupu (ang.) z června 2013, by 39 % Holanďanů hlasovalo pro vystoupení z EU.

I v případě Nizozemska tedy můžeme říct, že v zemi jsou euroskeptické nálady přítomny.

Pokles rozpočtu Ministerstva vnitra činil v době Johnova působení na ministerstvu cca 8,4 mld. Korun.

Radek John byl ministrem (vlada.cz) mezi červencem 2010 a dubnem 2011. Jako změnu rozpočtu "za něj" tedy považujeme rozdíl mezi zákonem o státním rozpočtu na rok 2010 a tím na rok 2011 (skutečné plnění státního rozpočtu nebereme v potaz, jelikož John neměl na toto plnění vliv po celé rozpočtové období). Není sice zřejmé, zda Pecina hovoří o rozpočtu Ministerstva vnitra jako celku, nebo pouze o Policii ČR, můžeme však ověřit obě hodnoty.

Rozpočty na rok 2010 a 2011 (ukazatele kapitoly 314) uvádějí následující hodnoty výdajů (v milionech Korun):

2010 2011 rozdíl Policie ČR 34 565 28 606 5 959 Ministerstvo vnitra 61 270 52 877 8 393

Ministerstvu vnitra tedy v době, kdy Radek John byl ministrem, opravdu poklesl rozpočet o přibližně 8,5 miliardy.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.

Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.

ČSSD zřídila pro potřeby kontroly financování volební kampaně transparentní účet s deklarací, že "účet bude zahrnovat veškeré finanční operace ústředního i krajských volebních fondů. Příjmy i výdaje volebního fondu budou pravidelně kontrolovány auditorem, který zajišťuje průběžný audit hospodaření ČSSD v roce 2013."

Vedle toho ČSSD provozuje i tzv. transparentní pokladnu spravovanou Ústředním sekretariátem ČSSD.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se odehrál v noci 13. června 2013, skutečně odstartoval pád vlády premiéra Petra Nečase. I dle slov premiéra Nečase byly patrně události spojené se zásahem ÚOOZ dominantním motivem pro jeho demisi.

Petr Nečas se ve svém projevu z 16. června vyjádřil takto: „Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu i Občanskou demokratickou stranu...” a „Já jsem samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence. Proto jsem dnes oznámil členům politického grémia Občanské demokratické strany a posléze i našim koaličním partnerům, že zítra podám demisi na pozici předsedy vlády.”

Premiér Nečas podal demisi 17. června 2013, tedy 4 dny po policejním zásahu na ÚOOZ, tento krok dle článku 73 Ústavy ČR znamená faktickou demisi celé vlády.