Výstavba tunelového komplexu Blanka započala již v roce 2007 a cena měla být dle tehdejšího pražského primátora Béma 26 miliard korun. Suma 22 miliard korun, kterou zde uvádí pražský zastupitel Hudeček měla pokrýt pouze samotnou stavební část.

Šéf odboru městského investora Jan Beránek řekl 1. srpna loňského roku Hospodářským novinám následující:

"Už na začátku bylo jasné, že Blanka bude stát nejméně 32 miliard." (iHned.cz)

Konečná cena celého komplexu se dnes odhaduje na zhruba 37 miliard korun. Tuto částku potvrzuje Tereza Králová z tiskového odboru magistrátu. Pro server iDnes.cz uvedla:

"Konečná cena je 36 miliard 980 miliónu korun s tím, že v této ceně je započítána i rezerva ve výši 825 miliónů." Podrobný seznam (.pdf, str 22) cen stavebních prací i s jejich navýšením je k dispozici ve zprávě advokátní kanceláře White&Case, zveřejněné na webových stránkách pražského magistrátu.

Takové navýšení ceny celé stavby by mohlo být v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách, který říká:

"v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky" (Předpis č.137/2006Sb. - §23, odstavec (7), bod a-3.).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako pravdivý.

Výrok Jana Zahradila o vývoji názorů českých voličů na EU hodnotíme na základě výsledků průzkumů veřejného mínění jako pravdivý.

V roce 2005 (pdf., anglicky, s. 32) smýšlelo o euru pozitivně 35% obyvatel ČR. Ve stejném roce bylo proti přijetí eura (pdf., anglicky, s. 62) 41,2% obyvatel ČR.

Podle průzkumu Eurobarometru (pdf., anglicky, s. 9) z dubna 2013 vnímá euro pozitivně pouze 23% Čechů. Proti přijetí eura je 80% obyvatel České republiky.

Dle Eurobarometru (pdf., s. 25) vnímá členství v EU v roce 2005 jako dobrou věc 44% obyvatel ČR. Negativně o členství smýšlí 11% obyvatel.

Z průzkumu z roku 2012 (pdf., anglicky, s. 2) vyplývá, že 30% obyvatel ČR má důvěru v EU, 63% cítí nedůvěru k EU.

Mezi lety 2005 a 2013 počet odpůrců přijetí eura vzrostl téměř dvojnásobně. Pozitivně o přijetí eura smýšlí o 10% obyvatel ČR méně. Důvěru v EU ztratilo 14% obyvatel a negativní pohled na EU vzrostl z 11% na 63%.

Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.

Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Stejnou snahu deklaruje ve svém programu (bod číslo 3) například Strana svobodných občanů, doslova v něm uvádí:

" Svobodní prosazují referendum o vystoupení České republiky z EU. Z Evropské unie lze vystoupit a zachovat přitom volný obchod a volný pohyb lidí. Když Česká republika vystoupí z EU, nebude muset zavést euro."

Toto stanovisko strany popsal na svém blogu předseda Svobodných Petr Mach, a to již před téměř dvěma lety.

Výrok na základě informací serveru IHNed.cz z 14. 10. 2013 označujeme jako pravdivý. Původně se zprávou o souvislosti obou případů přišel již v květnu tohoto roku deník Insider.

Do vzniku samostatné České republiky v roce 1993 probíhalo vládnutí na federální a státní úrovni. Během tohoto období byla KDU-ČSL součástí vlád na obou těchto úrovních. Výjimku tvořila federální vláda sestavená po volbách v roce 1990, kdy strana"[d]o federální vlády nedelegovala na protest proti nekorektnímu postupu představitelů vítězného Občanského fóra v době předvolebního agitačního moratoria žádného kandidáta." Od ustavení samostatné ČR se pak KDU-ČSL nepodílela celkem na pěti vládách. Poprvé v letech 1998 až 2002, kdy byla, s podporou ODS, Milošem Zemanem sestavena jednobarevná menšinová vláda. Dalším případem byla první vláda Mirka Topolánka (2006 až 2007) skládající se pouze z ministrů za ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru parlamentu.

KDU-ČSL se dále nepodílela ani na úřednické vládě Jana Fischera (2009 až 2010), do níž byli jednotliví ministři navrhováni politickými stranami ODS, ČSSD a Stranou zelených. Po následujících sněmovních volbách, kdy KDU-ČSL nepřekročila 5% volební klauzuli, premiér Petr Nečas sestavil vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Stejně tak se KDU-ČSL nijak nepodílela ani na sestavování současné vlády premiéra Jiřího Rusnoka.

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že, pokud vezmeme v úvahu obě vládní úrovně z dob federativního uspořádání státu, politická strana KDU-ČSL od roku 1990 neparticipovala celkem na šesti vládách, což zcela koresponduje s výrokem Pavla Bělobrádka.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť čekáme na dodání dokumentů ze strany Rekonstrukce státu, které podloží aktivitu projektu v rámci tvorby jednotlivých návrhů. Prozatím alespoň následující informace:

Hned na úvod podotýkáme, že je velmi problematické stanovit jednoho konkrétního autora zákona, neboť každý zákon je většinou připravovaný kolektivem odborníků ve spolupráci s legislativci, nicméně z daného výroku Jeronýma Tejce vyplývá, že dle něho se zástupci Rekonstrukce státu nepodíleli na samotné tvorbě návrhů zákonů v jejich konkrétní hlasovatelné podobě. Zde pro lepší pochopení kontextu doplňujeme pokračování Tejcova výroku: ..."Ono jedna věc je ztotožnit se s tou obecnou formulací a druhá věc je napsat ten zákon a třetí věc je napsat ho v takové kvalitě a především shodě, abychom, abychom pro něj mohli hlasovat.." Oslovili jsme tedy přímo zástupce Rekonstrukce státu, aby se vyjádřili k Tejcovu výroku a níže uvádíme jejich reakci a později případně doplníme odkazy na konkrétní podoby jejich návrhů zákonů.

Lenka Petráková (Rekonstrukce státu) nám v reakci na výrok Jeronýma Tejce zaslala následující vyjádření (pozn.částečně upraveno). " (...)Upřesňuji formu spolupráce na přípravě novely služebního zákona. Rekonstrukce státu koncem minulého roku především iniciovala a aktivně se podílela na přípravě novely služebního zákona a to formou účasti na expertních kulatých stolech a připomínkováním vznikající novely. Novelu připravují legislativci Parlamentu ČR s přispěním expertů, především z řad Rekonstrukce státu, a dalších dotčených skupin(...)Dovolím si shrnout, že bez expertů z Rekonstrukce státu, by žádná novela služebního zákona pravděpodobně vůbec nevznikla a nebyla v následujících dnech předkládána do 1. čtení. "

Matěj Hollan (Rekonstrukce státu) potom napsal následující: " Dlouhodobě také spolupracujeme s Janem Farským na zákoně o registru smluv, či se zabýváme zákonem o rozšíření pravomocí NKÚ, kde byl Ekologický právní servis v minulém kole (než to zarazil senát) hlavní hybatelem legislativního procesu. " V tomto ohledu jsme kontaktovali Jana Farského, který nám potvrdil vyjádření Matěje Hollana, zde uvádíme jeho reakci: ".. .přesně uvedeno, jsem autorem původního návrhu zákona. Na jeho formulaci se podílely i neziskové organizace, které jsou sdruženy v projektu Rekonstrukce státu. I na poslední verzi mi byly konstruktivními oponenty.. "

Jaké konkrétní návrhy prosazuje projekt Rekonstrukce státu můžete najít na jejich stránkách.

Zákon o státním registru smluv, který ukládá úřadům státní správy povinnost zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu, putuje legislativním procesem přibližně rok. Prozatím však jeho přijetí naráželo na výhrady ze strany ODS (dále i ČSSD a KSČM), zejména kvůli jeho údajné administrativní náročnosti, finanční nákladnosti či nejasnému vymezení, kterých smluv by se měl zákon týkat. Starostové z řad ODS požadovali, aby veškeré normy upravoval pouze jeden zákon, a upozorňovali na problematickou selekci smluv, které by do registru putovaly. Stanoviska odborné komise ODS, ve kterém by byly zohledněny závěry Svazu měst a obcí či zkušenosti ze Slovenska, však k dispozici nejsou.

Výrok Jiřího pospíšila hodnotíme jako neověřitelný.

Zmínku o celostátním referendu najdeme ve volebním programu Pirátské strany.

V kapitolePřímá demokracie a odvolatelnost uvádí:

„Prosadíme dlouho odkládaný a ústavou předvídaný zákon o celostátním referendu. Referendum bude uspořádané na základě petice cca 100 000 občanů.“

V dokumentu Programové cíle SsČR 2013 (.pdf, str. 12) se vskutku vyskytuje pasáž znějící: " Předvolební a povolební politické spojence budeme hledat zásadně mezi politickými stranami a hnutími od středu doprava ".