Pravda
Celková délka dálnic a silnic první třídy, jejichž stavba se v současné době realizuje, je 242,7 kilometrů.

Podle mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic ČR je délka dálnic a silnic první třídy, které se v současné době realizují, 242, 7 kilometrů.

Na základě informací Ředitelství silnic a dálnic ČR probíhá výstavba 21 úseků dálnic a 17 úseků silnic první třídy. Celkem je v realizaci 38 dopravních staveb, nejvíce (celkem 7) v Moravskoslezském kraji, nejméně (celkem 1) ve Zlínském, Libereckém a Karlovarském kraji. Nejdelší úsek, který měří 15,2 kilometrů, se nachází na dálnici D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi.  

V pěti případech se jedná o modernizaci stávajících liniových staveb (úsek 2 dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi, úsek 12 dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, úsek 19 dálnice D1 mezi Velkým Meziříčím západ a Velkým Meziříčím východ, úsek 7 dálnice D1 mezi Souticemi a Loktem a úsek 16 dálnice D1 mezi Velkým Beranovem a Měřínem). V ostatních případech se jedná o zcela nové liniové stavby, nikoli o opravy stávajících dálnic a silnic první třídy.


Nepravda
Česká republika měla v roce 2018 čtvrtý nejnižší dluh v poměru k výkonu ekonomiky v EU, nikoli druhý či třetí.

Pan Volný měl spojením „zadluženost našeho státu ve vztahu k EU" patrně na mysli poměr českého státního dluhu k HDP ve srovnání s ostatními členskými státy EU. Česká republika si v žebříčku nejnižšího procentuálního zadlužení k výkonu ekonomiky stojí čtvrtá se zadlužením 32,7 %. První bylo za rok 2018 Estonsko s 8,4 % zadlužením.

(Státní dluhy k HDP členských států vzestupně pro rok 2018.)

Český státní dluh v poměru k HDP již opakovaně klesá pátý rok v řadě (viz .pdf str. 21, data ČSÚ i data Eurostatu).

Pravda
Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z března 2019 považuje korupci i hospodářskou kriminalitu přibližně 90 % veřejnosti za naléhavý problém.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve svém pravidelném šetření zkoumá mimo jiné také míru naléhavosti řešení různých oblastí veřejného života z pohledu obyvatel ČR.

Podle aktuálního šetření z března 2019 (.pdf) hodnotili dotázaní jako nejnaléhavější problém korupci. 59 % z nich považuje její řešení za velmi naléhavé a dalších 31 % za docela naléhavé (.pdf, str. 1).

Na druhém místě se umístila hospodářská kriminalita, jejíž řešení označilo v průzkumu CVVM za velmi naléhavé 56 % dotázaných a dalších 32 % za docela naléhavé (.pdf, str. 1).

Na třetím místě se podle CVVM umístilo přistěhovalectví (48 %). Nejméně naléhavou je hodnocena oblast kultury (10 %) (.pdf, str. 1).

Je tedy pravda, že podle výzkumu veřejného mínění hodnotí korupci a hospodářskou kriminalitu jako naléhavé problémy 90 % obyvatel ČR.

Pravda
Ochrana oznamovatelů (whistleblowing) se objevovala v programových prohlášeních obou Babišových vlád i vlády Bohuslava Sobotky, kde byl premiér Andrej Babiš místopředsedou. V současnosti se nepodařilo ani jedné z vlád prosadit ochranu oznamovatelů do zákonné podoby.

Ochrana oznamovatelů se stala evergreenem programových prohlášení posledních tří českých vlád – Sobotkovy vlády (.pdf, str. 46), I. a II. vlády Andreje Babiše. Výsledky Sobotkovy vlády a druhé vlády Andreje Babiše jsme rozebírali i na Demagog.cz.

Co se týče tzv. whistleblowingu, vláda Andreje Babiše na premiérovu práci z předešlého volebního období nenavázala a žádný z dříve předložených a následně ukončených návrhů nebyl znovu otevřen.

Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, tento zákon se stále nepodařilo doručit do Sněmovny. Hlavním důvodem kritiky přijetí tohoto zákona je především stále probíhající příprava evropské směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práv Unie. Tato směrnice je již od května 2018 v legislativním procesu EU. V dubnu 2019 došlo k schválení směrnice Parlamentem EU. V květnu 2019 pak Rada EU vrátila (.pdf) směrnici Evropskému parlamentu k opravám tak, aby se nemuselo konat druhé čtení. Od této chvíle se legislativní proces nijak neposunul.

V současné době dle slov ministryně Marie Benešové na půdě Poslanecké sněmovny dne 26. června 2019 se na novém zákoně pracuje, bez uvedení podrobností:

„Pokud jde ještě o další zákony, které jsem nezmínila, tak samozřejmě tam pracujeme také na návrhu zákona o lobbování, návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a máme připraven zákon o soudech a soudcích, kde bude podobná situace jako se státními zástupci. I tam bych chtěla mít výběrové komise a i tam to chceme namíchat tak, aby to bylo transparentní a opět to byl ten zárodek budoucí justiční rady.“

Nepravda
Třetí a čtvrtá etapa EET nejsou dotaženy, neboť vládní návrh novely zákona, který je má zavádět, nebyl v době konání rozhovoru ani doručen Senátu. Kontrolní hlášení DPH a druhou etapu EET však lze momentálně považovat za dokončené.

Vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, bylo upraveno daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení DPH. Nová úprava úspěšně vešla v účinnost 1. dubna 2019.

Zákon o elektronické evidenci tržeb má vcházet postupně v účinnost pro určité skupiny podnikatelů, a to ve 4 fázích. V první fázi vešla od 1. prosince 2016 v účinnost povinnost evidovat tržby elektronicky pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb. V druhé fázi, zahájené od 1. března 2017, se připojily maloobchody a velkoobchody.

Třetí a čtvrtá fáze EET, které měly začít 1. března a 1. června 2018, byly zrušeny nálezem Ústavního soudu z prosince 2017. Zákon jako takový byl Ústavním soudem ponechán v platnosti jakožto legitimní nástroj výběru daní, ale zavedení třetí a čtvrté fáze EET bylo zrušeno, protožebylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (...) Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu (kdo, kdy a jak). Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo.“

Nedostatky týkající se nezvážených možných dopadů regulace se vláda pokouší napravit v novém návrhu novely zákona o EET. Ten úspěšně prošel třetím čtením 7. června 2019, senátu byl k projednání doručen až 1. července 2019. Legislativní proces, který by zavedl třetí a čtvrtou vlnu EET, tedy není ani zdaleka u konce.

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že se návrh zákona do Sněmovny vrátí, protože se jej Senát pokusí zablokovat. S tím spojuje i pozdější možnou účinnost nové třetí a čtvrté vlny: „Nepočítám s tím, že by účinnost nastala od 1. ledna 2020, to nebudeme stíhat, protože legislativní lhůta je sedmiměsíční. Myslím, že to budou jarní měsíce roku 2020.“

K červnu 2019 však nelze tvrdit, že je třetí a čtvrtá fáze EET dotažená, tj. účinná či minimálně právně platná. Vládní návrh totiž nebyl v době konání rozhovoru ani doručen Senátu, nehledě na potenciální roli Ústavního soudu či budoucí vývoj vládní koalice.

Nepravda
Ministerstvo spravedlnosti připravilo komplexní novelu exekučního řádu, nejedná se však o rekodifikaci. K dílčím úpravám exekučního řádu došlo pouze ve dvou paragrafech.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo ještě v době, kdy byl ministrem Robert Pelikán, návrh (.doc) novely zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Legislativní rada vlády projednala návrh (.doc) na svém zasedání 7. února 2019, přičemž projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. K přepracování se tak návrh vrátil na Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti tak vytvořilo novou verzi (.doc) návrhu, která byla zveřejněna 3. června 2019. Projednání poslední zveřejněné verze návrhu zákona bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019 a vláda na něm návrh schválila.

Po celou dobu však ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele, nikoliv na zcela novém exekučním řádu. Pokud by byla novela schválena Parlamentem, došlo by však k zásadním změnám (.doc), které by se dotkly celkem 64 paragrafů ze současného celkového počtu cca 150 paragrafů exekučního řádu. Jedná se tedy o poměrně komplexní novelu. Jan Volný hovoří o "kompletním zákonu," což je poněkud nejasné označení, nicméně z kontextu rozhovoru (audio, 11:48) vyplývá, že poslanec Volný mluví o rekodifikaci exekučního řádu, tedy o přípravě nového zákona, který by měl kompletně nahradit stávající exekuční řád.

Ministerstvo spravedlnosti na rekodifikaci exekučního řádu nepracuje a v nejbližší době ani pracovat neplánuje, jak mimo jiné vyplývá z plánu legislativních prací vlády. Ani rekodifikační skupina pro přípravu nového civilního procesního kodexu vedená Petrem Lavickým neplánuje zahrnout materii exekučního řádu do nového procesního kodexu.

Co se týče dílčích úprav (novel) exekučního řádu, o kterých mluví Jan Volný, kromě výše uvedené novely připravované ministerstvem spravedlnosti došlo v tomto volebním období Poslanecké sněmovny pouze ke dvěma dílčím změnám v exekučním řádu. Dvě vládní novelizace (předloženy první vládou Andreje Babiše) týkající se především insolvenčního zákona a daňového řádu změnily § 31, respektive § 46 exekučního řádu.

Pravda
Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu exekučního řádu.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo ještě v době, kdy byl ministrem Robert Pelikán, návrh (.doc) novely zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Legislativní rada vlády projednala pozdější návrh (.doc) na svém zasedání 7. února 2019, přičemž projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. K přepracování se tak návrh vrátil na Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo novou verzi (.doc) návrhu, která byla zveřejněna 3. června 2019.

Projednání poslední zveřejněné verze návrhu zákona bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019 a vláda na něm návrh schválila. K zařazení na program jednání vlády však došlo teprve v den výroku Jakuba Michálka, tj. 27. června, proto je jeho tvrzení hodnoceno s ohledem na toto datum.

Po celou dobu Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele, nikoliv na novém exekučním řádu (ten není ani zahrnut do plánu legislativních prací vlády). Pokud by byla novela schválena Parlamentem, došlo by k zásadním změnám (.doc), které by se dotkly celkem 64 paragrafů ze současného celkového počtu 151 paragrafů exekučního řádu. Jedná se tedy o poměrně komplexní novelu, formálně ale stále pouze o novelu, a ne o rekodifikaci.

Zavádějící
Projednávání poslaneckého návrhu novely exekučního řádu, který předložili (mimo jiné) Piráti, bylo přerušeno koaličními hlasy spolu s 24 hlasy opozičních poslanců do doby, než ministerstvo spravedlnosti předloží vlastní návrh novely.

Skupina poslanců (18 za Piráty, 5 za SPD a 3 za ČSSD) rozeslala poslancům novelu (.pdf) exekučního řádu v říjnu 2018. Následně k návrhu zaslala vláda nesouhlasné stanovisko, přičemž poukázala na tyto důvody:

  • poslanecká novela by mohla vést k nadměrnému navýšení administrativní zátěže soudů;
  • v novele obsažený princip teritoriality může vést ke zvýšeným administrativním nákladům, zejména pro větší věřitele spočívající v nutnosti komunikovat s různými exekutory;
  • novela trpí terminologickými nedostatky a nekonzistentností;
  • Ministerstvo spravedlnosti dopracovává a ještě v tomto čtvrtletí (tedy do konce roku 2018, pozn. Demagog.cz) předloží vládě návrh zákona, který bude v návaznosti na Programové prohlášení vlády řešit nejpalčivější problémy exekucí.“

Poslanecký návrh novely exekučního řádu byl na plénu Sněmovny projednáván 28. května 2019. Bylo však hlasováno o procedurálním návrhu poslance Feriho na přerušení projednávání bodu do doby, než ministerstvo spravedlnosti předloží vlastní návrh. Pro přerušení projednávání hlasovali poslanci z klubů ANO, ODS, ČSSD, KSČM a TOP 09 a návrh schválili (.pdf).

Pro přijetí návrhu Dominika Feriho bylo potřeba 84 poslaneckých hlasů. Pro návrh hlasovalo 60 poslanců hnutí ANO a 4 poslanci ČSSD (7 se zdrželo). Hlasy koalice by tak pro přerušení projednávání návrhu novely nestačily. Nebylo by jich dost ani v případě, že bychom mezi koaliční hlasy připočítali hlasy poslanců KSČM (která vládu podporuje a bez níž by vláda nezískala důvěru). kteří hlasovali pro návrh. I se 7 poslanci KSČM scházelo rozšířené „koalici“ 13 hlasů pro.

Chybějící hlasy dodaly poslanecké kluby ODS (18 hlasů), TOP 09 (4 hlasy) a dva nezařazení poslanci. Pirátský návrh novely exekučního řádu tak nepřehlasovala pouze koalice, ale koaliční poslanci společně s některými opozičními. Pokud by poslanci TOP 09 a ODS nehlasovali společně s koalicí, návrh na přerušení projednávání by nebyl přijat.

Ministerstvo spravedlnosti dokončilo svůj návrh novely exekučního řádu (po připomínkách legislativní rady vlády) až v červnu 2019. Jeho projednání bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019. Vláda na něm návrh schválila. Tento návrh však zatím nebyl rozeslán poslancům, termín jeho projednání Poslaneckou sněmovnou tak není znám.

Zavádějící
Agrofert získal v roce 2017 cca 2 miliardy korun dotací. Česká republika, resp. vláda, přijímá konkrétní pravidla pro čerpání dotací, tato pravidla však musí schválit Evropská komise. Pravidla pro roky 2014–2020 byla přijata již v roce 2014, kdy byl Andrej Babiš ministrem.

Agrofert publikuje výše získaných dotací ve svých výročních zprávách. Za rok 2017 získal (.pdf, str. 58) holding Agrofert z dotací celkem 1,95 miliardy korun, což je více než v předchozích letech. V roce 2016 (.pdf, str. 53) mu bylo z dotací uděleno celkem 1,5 miliardy korun, v roce 2015 (.pdf, str. 53) 1,6 miliardy a v roce 2014 (.pdf, str. 50) 1,6 miliardy korun. Od vstupu Andreje Babiše do politiky tedy Agrofert získal dotace v celkové výši zhruba 7 miliard korun. Z evropských dotací čerpal každoročně zhruba miliardu korun. Agrofert také čerpá nejvíce zemědělských dotací, v roce 2017 až miliardu korun.

Pravidla pro udělování dotací se řídí v první řadě evropskými pravidly. Tato pravidla určují, které oblasti budou z evropských fondů podporovány apod. Jednotlivé státy pak následně zavedou jednotlivé operační programy. V těch jsou konkrétně popsány cíle, kterých chce stát pomocí evropských prostředků dosáhnout a další pravidla pro čerpání dotací. V případě České republiky určuje podobu operačních programů vláda a následně jsou v gesci jednotlivých ministerstev. Koordinaci příprav mezi ministerstvy má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro programové období 2014–2020 vláda svým usnesením schválila celkem deset takových programů již v roce 2014. Na závěr je však nutné podotknout, že jednotlivé operační programy musí schválit Evropská komise. Je tedy pravda, že konkrétní pravidla pro čerpání dotací přijímá přímo Česká republika, resp. vláda. Je však zavádějící tvrdit, že tato pravidla nastavuje vláda sama, protože s přijatými pravidly musí souhlasit i Evropská unie.

Obdobný postup pak platí i pro tzv. nárokové dotace, kdy jsou konkrétní podmínky jejich udělení stanoveny nařízením vlády č. 50/2015 Sb.

Česká vláda má také možnost ovlivňovat i podobu evropských pravidel. Evropská komise např. navrhuje, aby se v novém rozpočtovém období zastropovaly dotace jednotlivým zemědělcům tak, že jeden subjekt by mohl dostat maximálně 100 tisíc eur, zkoumat by se mělo také propojení zemědělských subjektů. České ministerstvo zemědělství s tím však nesouhlasí a zastropování dotací brání.

Pravda
Piráti nesouhlasili s touto personální změnou na ministerstvu spravedlnosti. Upozorňovali na problematický výběr nové osoby do čela resortu, tedy na jmenování Marie Benešové jako ministryně spravedlnosti.

Piráti při změně na ministerstvu spravedlnosti upozorňovali na časté střídání osob v čele tohoto resortu a také na možnost, že byl exministr Kněžínek donucen k odchodu z vlády. Zároveň kritizovali výběr nové ministryně. Marii Benešové vytýkali např. její spojení s neprůhlednými finančními toky v rámci ROP Severozápad. Upozorňovali také na spojitost mezi změnou v čele resortu a rozhodováním o žalobě na premiéra Andreje Babiše.

Jakub Michálek pro Českou televizi (cca od 13:30) zmínil obavy, že návrh na osobu, která by měla obsadit ministerstvo spravedlnosti, pochází od prezidenta Zemana. Tuto možnost dává do souvislosti s možným prezidentovým ovlivňováním justice v případu soudců Baxy a Šimíčka.

Bývalý ministr Kněžínek ale odmítá, že byl k odchodu z resortu donucen. Tvrdí, že byl již nějakou dobu rozhodnutý skončit. Jeho rozhodnutí prý uspíšily spekulace o jeho odchodu v médiích. Kromě toho údajně využil situace, kdy probíhaly změny i na jiných resortech.