Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Narozdíl od jiných států se Německo zatím nepřipojilo k opatření, které by zabránilo německým společnostem v nákupu síťových technologií od společnosti Huawei. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto opatřením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, nicméně je možné, že se firma nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom již dříve sama uvedla, že bere vážně celosvětovou diskusi o bezpečnosti síťového zařízení od čínských prodejců a že Deutsche Telekom přehodnocuje svoji obchodní strategii.

Nelze tedy s určitostí tvrdit, že německá vláda nechystá žádná opatření. Vláda zatím nezaujala jednotný postoj a o dalších krocích bude teprve jednat.

Většinový podíl 51,1 % akcií společnosti Český Telecom byl prodán společnosti TELEFÓNICA v roce 2005 za částku 82,6 mld korun. Rozhodnutí o prodeji učinila vláda Stanislava Grosse (Usnesení č. 407, .doc) a stát tímto rozhodnutím ztratil nad Českým Telecomem kontrolu.

Prodej tohoto balíku akcií byl však připravován delší dobu. Privatizaci nastartovala již předchozí vláda Vladimíra Špidly a neúspěšně se pokusila většinový balík akcií prodat i vláda Miloše Zemana (.pdf, str. 10). Historii prodeje státního podílu ve společnosti Český Telecom (včetně odprodeje menšinových podílů) mapuje článek na serveru idnes.cz, avšak pouze do roku 2002.

Mluví-li Filip o prodeji bezpečnostních sítí od státu do soukromých rukou, je otázkou, o jakých všech prodejích mluví. V souvislosti s tématem rozhovoru se však nabízí například prodej většinového podílu ve společnosti České radiokomunikace. O tomto prodeji rozhodla vláda Miloše Zemana v roce 2001.

O žádném z těchto prodejů Filip nerozhodoval a na privatizaci uvedených společností se tak nepodílel.

Andrej Babiš zde vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2019. Tento materiál (.pdf) vytvořený Ministerstvem financí, který počítá s údaji ČSÚ, skutečně uvádí státní dluh pro rok 2017 ve výši 32,2 % HDP. Dle této strategie by měl být dluh za rok 2018 ve výši 30,7 % HDP (s. 11). Samo ministerstvo zde však uvádí, že se jedná o pouhý odhad (vzhledem k tomu, že ještě není znám státní závěrečný účet ani konečná velikost HDP pro letošní rok).

Z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že český státní dluh ve vyjádření podílovém ku HDP v posledních letech klesá. Níže uvedený graf čerpá data z Eurostatu a jeho hodnoty se mírně liší od materiálu ministerstva, jelikož popisují dluh sektoru vládních institucí, nejen státní dluh. Klesající tendence je však zjevná. Pokud se ale podíváme na dluhovou statistiku v absolutních číslech, je v posledních letech patrný nárůst státního dluhu, např. v roce 2016 byl dluh 1613,4 mld. Kč a v roce 2017 pak 1624,7 mld. Kč. Používáme-li jako ukazatel relativní vyjádření výše dluhu ku HDP, musíme mít na paměti, že při rostoucím HDP může dluh podílově klesat, přestože v absolutních číslech roste. Andrej Babiš se však přímo odvolává na podílové vyjádření.

Co se týče přebytku veřejných rozpočtů, sektor vládních institucí byl za 2. čtvrtletí roku 2018 v přebytku 41,7 mld. Kč, nicméně i zde se zatím nejedná o konečnou hodnotu za celý rok. V 1. čtvrtletí míra zadlužení veřejných institucí meziročně klesla. Stejně tak klesla ve 2. čtvrtletí 2018 na 35,3 % HDP.

Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 13) meziročně výdaje na důchody vzrostly o 37,13 mld. Kč (8,8 %) na 461,33 mld. Kč; pro rok 2018 byly tyto výdaje ve výši 424,2 mld. Kč (.pdf, s. 13). Podle Nařízení vlády 213/2018 Sb. (§ 4) se základní výměra pro starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody přiznané před 1. lednem 2019 zvyšuje o 570 Kč měsíčně, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,4 %. Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2019 činí 3270 Kč. Důchody se tedy od ledna 2019 znatelně meziročně zvyšují.

V minulém roce se důchody podle Nařízení vlády 343/2017 Sb. (§ 4) zvyšovaly o 3,5 %, resp. 150 Kč, od ledna 2017 se podle Nařízení vlády 325/2016 Sb. (§ 4) důchod zvyšoval o 2,2 %, resp. 110 Kč. Každoročně dochází k valorizaci důchodů, a to o růst cen a polovinu růstu reálných platů. 

Platy zdravotnického a školského personálu zvýšilo nařízení vlády z října 2018.

Zvýšily se platy pedagogů. Od ledna 2019 došlo k nárůstu v průměru o 15 %, u nepedagogických pracovníků v průměru o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 26) je na platy zaměstnanců ve školství vyčleněno 945 mil. Kč.

Zdroj dat: Státní rozpočet ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 5) informuje o nerovnoměrném zvýšením platových tarifů lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví. Nárůst platů od 11. do 13. platové třídy je o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %. Dokument uvádí, že „od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 %.“

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že zdravotním sestrám, které pracují v dvousměrném provozu, vzroste plat o 5 tisíc Kč měsíčně, jedná se o meziroční nárůst o 15 %. Ostatní nelékařský personál (například sanitáři) dostanou na příplatku za směnnost o 2 tisíce Kč navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 30) je na platy zaměstnanců ve zdravotnictví vyčleněno 1,54 mld. Kč.

Meziroční růst reálného HDP se podle České národní banky pohyboval v roce 2018 na 3,1 %. ČNB predikuje růst i pro další roky, konkrétně 3,3 % pro roky 2019 i 2020. Meziroční růst pro 3.čtvrtletí 2018 se dle dat ČSÚ rovná 2,4 %.

Česká republika má podle posledních dat Eurostatu z října 2018 opravdu nejnižší nezaměstnanost ze členských zemí EU, v říjnu to bylo 2,2 %. Zatímco průměrná nezaměstnanost osmadvacítky byla 6,7 %, ČR se dlouhodobě pohybuje v úrovni nízké nezaměstnanosti.

Národní investiční plán České republiky by měl zahrnovat přes 17 000 projektových záměrů v celkovém objemu téměř 3,5 bilionu korun. Za tímto účelem provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj rozsáhlý sběr dat. Celý projekt, plánovaný na období 2019–2030, chce vláda rozdělit do dvou fází, přičemž ta první by měla končit v roce 2022 na investici cca 1,226 bilionu korun.

Cílem investičního plánu je shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Do projektu by měla být zahrnuta výstavba nových silnic, škol, nemocnic, či sportovních stadiónů. Za účelem kontroly naplňování projektu bude vytvořena Rada vlády pro veřejné investování. Svojí strukturou bude odpovídat vládě a bude odpovědná za finální výběr projektů. Na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikne státní expertiza, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů.

Investiční plán je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Jelikož tedy neznáme oficiální podobu a výši celkových plánovaných investic, můžeme pouze vyvozovat z vyjádření politiků. Proto tento výrok zatím hodnotíme jako neověřitelný.

V analýze jsou pod Indexem světového míru (.pdf) zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost.

ČR je v indexu na 7. místě stejně jako v roce 2017 (s. 8), v rámci Evropy pak byla na 5. místě (s. 14). V roce 2016 (.pdf) byla ČR řazena na 6. místo (s. 10).

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů a toho, jak je (ne)lze měřit.

V části výroku o paktech premiér nejspíše naráží na právně nezávazný globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 2018. ČR v případě tohoto paktu hlasovala proti. Premiér se před hlasováním k paktu vyjádřil např. pro Lidovky.cz: „My nebudeme přijímat žádné migranty a budeme rozhodovat my, kdo u nás bude žít.“

Co se zpřísňování pravidel a kritérií pro pobyt cizinců týče, vláda 13. června 2018 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Novela má mj. zavést povinnost absolvování osmihodinového adaptačně-integračního kurzu. Tato povinnost se má vztahovat pro cizince ze zemí mimo EU, kteří budou na území ČR pobývat déle než jeden rok. Povinnost se nevztahuje na cizince se studijním účelem pobytu, s účelem ochrany území a vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Dále se nevztahuje na cizince s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, na osoby mladší 15 a starší 61 let a na osoby, které tento kurz již dříve absolvovaly (.pdf, str. 18).

Zkrácením doby pro vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti se zabýval ministr Hamáček (ČSSD), který o pozměňovacím návrhu k vládní novele hovořil 14. září 2018 pro Českou televizi. Písemný pozměňovací návrh ministra Hamáčka mj. předpokládá nově zavedení lhůty pro rozhodnutí soudu o vyhoštění na 90 dní a snížení množstevního limitu trestných činů nutných pro vyhoštění ze 4 na 3 (.docx).

Vládní novela zákona o pobytu cizinců na území ČR je ke 2. lednu 2019 ve 2. čtení.

Z faktického hlediska je tedy premiérův výrok pravdivý v tom smyslu, že vláda dělá v otázce pobytu cizinců to, co je v její kompetenci. K první části premiérova výroku však ještě dodejme, že otázka, kdo bude žít nebo pracovat v ČR, není výhradně v kompetenci vlády. Z tohoto hlediska je ČR vázána i mezinárodními smlouvami či členstvím v mezinárodních společenstvích. Z členství ČR v EU například vyplývá, že na území českého státu může každý občan Unie „svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby.“ Stojí tak v čl. 15, odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (.pdf, str. 6).

Dále má ČR například určité povinnosti vůči uprchlíkům plynoucí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků, ke kterým přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika 26. listopadu 1991. Fragment #f1509892 sdělení č. 208/1993 Sb. říká: „Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců.“ Dále pak fragment #f1509843 sdělení č. 208/1993 Sb.: „1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.“

Zmíněné zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 14. a 15. prosince 2017. Pro kontext uvádíme, že členy Evropské rady tvoří předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí EU. Na této radě reprezentoval ČR jako premiér již Andrej Babiš. Premiérem byl Babiš poprvé jmenován 6. prosince 2017. Prezident republiky pak jmenoval první Babišovu vládu jako celek 13. prosince 2017. Původní termín jmenování ministrů byl 15. prosince 2017. V listopadu 2017 vyjednal Andrej Babiš na společné schůzce s prezidentem posunutí termínu jmenování vlády na 13. prosince, právě z důvodu konání summitu Evropské rady: „Pan prezident mi potvrdil, že 6. prosince mě bude jmenovat premiérem. Zároveň jsem ho přesvědčil o dřívějším termínu jmenování vlády, a to 13. prosince, a to z toho důvodu, že 14. a 15. prosince je Evropská rada, která je velmi důležitá.“