SPO vznikla z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana v roce 2009. Ustavující sjezd se konal v březnu 2010, kdy byl předsedou zvolen Zeman, a uskupení se pojmenovalo Strana práv občanů Zemanovci. Slovo Zemanovci strana vypustila z názvu v březnu 2014. Od roku 2018 se strana vrátila ke svému původnímu názvu Strana Práv Občanů – Zemanovci.

Strana je se Zemanem úzce spojena. Prezident se netají její podporou. Loni ve sněmovních volbách údajně volili společně s manželkou Františka Ringo Čecha, volebního lídra strany, což potvrdil sám prezident. SPO také sbírala podpisy pod petici za opětovnou kandidaturu Zemana.

V současné době je Miloš Zeman stále čestným předsedou politického uskupení Strana Práv Občanů Zemanovci.

Autorství Miloše Zemana v případě programu Občanského fóra pro volby v roce 1990, je rozporováno jak tehdejšími účastníky a pamětníky, tak dokumenty. Dle svědectví Miloš Zeman pracoval maximálně na předmluvě/úvodu toho programu, na kterém se jako celku podílelo několik desítek osob spojených s OF.

V případě programu sociální demokracie můžeme mluvit o dvou úrovních „programu“ strany. V první řadě se jedná o obecné směřování ČSSD po roce 1993, kdy se jejím předsedou stal Miloš Zeman. Jeho vítězstvím dostala politika ČSSD radikálnější směr, a to především v ostrém vyhranění se vůči tehdejší vládě a její politice, a to s heslem: „Jít vládě po krku“. Představitelem toho radikálního křídla strany však nebyl samotný Miloš Zeman, ale například i další významní členové strany jako Jana Volfová či Vladimír Špidla.

A pak zde existuje i samotný volební program před volbami v roce 1996, které byly pro ČSSD výrazným úspěchem. Tento program podle dostupných informací byl opět spíše hromadným dílem, jak dokládá dokument Východiska volebního programu České strany sociálně demokratické (pdf.), jenž byl obsahovým základem schváleného volebního programu a jehož autorem byla tzv. programová komise ÚVV ČSSD. Bohužel členství v této komisi se nám nepodařilo dohledat.

Lze tedy mluvit o význačném postavení osoby Miloše Zemana na směřování ČSSD jako vedoucího představitele radikálního směru uvnitř strany. Také lze vyvozovat, že jeho politické myšlenky se zásadně projevily i ve formulaci volebního programu v roce 1996. Přesto ale není z dostupných materiálů dohledatelné, že by Miloš Zeman byl hlavním tvůrcem programu a že by se jednalo o dílo jednoho muže.

Michal Šmarda je současným kandidátem ČSSD na ministra kultury a měl by tak nahradit ve funkci stávajícího ministra kultury Antonína Staňka. Michal Šmarda je rovněž starostou Nového Města na Moravě a to již od roku 2010. Nové Město na Moravě se nachází blízko Novému Veselí, kam prezident Zeman jezdí ve volném čase na svou chalupu, a které se nachází nedaleko Matějovského rybníka. V tomto kontextu Michal Šmarda také avizoval, že současnou hlavu státu již v minulosti několikrát navštívil.

V roce 2014 informoval zpravodajský portál iDnes.cz o oficiální návštěvě prezidenta Miloše Zemana na Vysočině, poprvé od zvolení do prezidentské funkce. Během této návštěvy měl zavítat i do Nového Města na Moravě, kde ho chtěl přivítat někdejší stranický kolega, starosta Michal Šmarda. V této souvislosti jsou zmíněné předchozí návštěvy Michala Šmardy u Miloše Zemana v Novém Veselí. Pravděpodobně se však jedná jen o novinářem převzaté Šmardovo vlastní tvrzení. Toto tvrzení není ničím dalším podložené a jiné zmínky o těchto návštěvách se nám nepodařilo dohledat.

Z dostupných informací se nám nepodařilo ověřit, zdali v těchto místech Michal Šmarda prezidenta Zemana navštívil, ať už v nedávné době, či v dávnější minulosti. V červnu se v Novém Veselí v rámci návštěvy kraje Vysočina prezident Zeman sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem. Tématem schůze byla již avizovaná výměna ministra kultury. Ještě předtím se také prezident Zeman sešel s kandidátem na post ministra kultury Michalem Šmardou. Schůzka se uskutečnila v Rytířsku na Jihlavsku.

Schůzka mezi prezidentem Milošem Zemanem a místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou proběhla 25. června 2019. Není možné ověřit, zda si mezi sebou slíbili, že o rozhovorech, které proběhly na společné schůzce, nebudou mluvit. Obě strany se však skutečně k obsahu schůzky odmítly vyjádřit a bližší informace nepředložily. 

Šmarda se na oficiálních facebookových stránkách ČSSD sice vyjádřil k současné situaci v několikaminutovém videu, kde však nezmiňoval nic ve spojitosti se svým setkáním s prezidentem. Podobně ani prezident nereflektoval nic ze setkání Michalem Šmardou ve svých vyjádřeních.

Spor s prezidentem kvůli postu ministra kultury naplno započal 28. května, kdy Miloš Zeman nepřijal demisi, kterou Antonín Staněk (ČSSD) oficiálně předal premiérovi Andreji Babišovi 20. května. Podle vyjádření mluvčího pražského hradu Jiřího Ovčáčka tak prezident učinil proto, že: „doc. Antonín Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“

Prezident Miloš Zeman obhajuje svou dosavadní nečinnost tím, že mu Ústava neukládá žádnou pevně danou časovou lhůtu, do které by měl žádosti na odvolání ministra vyhovět. Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho jednání naopak označuje za protiústavní: „Postupuji striktně podle ústavy, pan premiér také postupuje podle ústavy, pan prezident se pohybuje v jakémsi režimu – dle mého pohledu – už mimo ústavu.“

Výrok, že situace se řeší již sedm týdnů, je poněkud nepřesný. Tři zlomová data kauzy jsou buďto osm, sedm, nebo šest týdnů stará, určit přesné datum počátku krize je tedy problematické. V jiném výroku mluví Michal Šmarda o šesti týdnech trvání sporu s prezidentem. Protože podstata obou tvrzení je prakticky stejná a v kontextu věci se jedná o nepříliš významnou odchylku, hodnotíme i tento výrok jako pravdivý.

Spor s prezidentem kvůli postu ministra kultury naplno započal 28. května, kdy Miloš Zeman nepřijal demisi, kterou Antonín Staněk (ČSSD) oficiálně předal premiérovi Andreji Babišovi 20. května. Podle vyjádření mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tak prezident učinil proto, že: „doc. Antonín Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení, a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“

Prezident Miloš Zeman obhajuje svou dosavadní nečinnost tím, že mu Ústava neukládá žádnou pevně danou časovou lhůtu, do které by měl žádosti na odvolání ministra vyhovět. Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho jednání naopak označuje za protiústavní: „Postupuji striktně podle ústavy, pan premiér také postupuje podle ústavy, pan prezident se pohybuje v jakémsi režimu – dle mého pohledu – už mimo ústavu."

Pokud tedy počítáme krizi od okamžiku, kdy prezident Staňkovu demisi nepřijal, trvá tato kauza šest týdnů.

Podle kalendáře akcí obce Dolní Dunajovice pořádal Mužský a ženský sbor dne 6. července 2019 11. Zpívaní mužských sborů. Na pozvánce je uvedeno, že zpívání mužských sborů začínalo o páté odpoledne, a pak od sedmé měla zábava pokračovat při cimbálové muzice. Této akce se podle svého již smazaného tweetu měl účastnit i ministr kultury Antonín Staněk, který se v něm také zmínil, že mu na akci chyběl Michal Šmarda .

Michal Šmarda den poté, co se konala v Dolních Dunajovicích folklorní akce, nahrál na svůj Instagram fotku z autobusové zastávky v Dolních Dunajovicích s popisem: „Nepropásl jsem něco?“. Na už smazaný tweet ministra kultury Antonína Staňka reagoval také na svém twitterovém účtu. Dále v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 8. července 2019 uvedl: „Vezl jsem dceru v neděli na dětský tábor a jel jsem shodou okolností kolem Dolních Dunajovic. Když jsem dceru vyložil na táboře, tak mě napadlo se zastavit v Dolních Dunajovicích, kde už ale nikdo nebyl. Tak jsem na Twitter smutně napsal, že jsem to propásl.“

Michal Šmarda přijel do Dolních Dunajovic skutečně den poté, co v nich proběhla již výše zmíněná folklorní akce, které se účastnil ministr kultury Antonín Staněk. Je tedy rozumné předpokládat, že po skončení akce, jak uvádí Michal Šmarda už tam nikdo nebyl. Pro úplnost jsme se snažili dohledat, kde se měl 7. července 2019 nacházet ministr kultury Antonín Staněk. Jeho oficiální program však nebyl aktualizován od 4. července. Proto jsme poslali dotaz na tiskové oddělení Ministerstva kultury. Stále čekáme na odpověď.

Marcel Kolaja se odkazuje na situaci, ve které byla na post předsedkyně Evropské komise navržena německá politička Ursula von der Leyen, která však nekandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019, a tudíž ani nebyla tzv. spitzenkandidátkou.

Ostatní spitzenkandidáti (pdf., str.2-3) v boji o evropské posty představovali sebe i své, celoevropsky zaměřené, programy a vize. Ty tak byly voličům známy již v okamžiku volby. Tito spitzenkadidáti se také účastnili několika debat, v nichž prezentovali své záměry a názory. Kolaja tedy na otázku, zda podpoří von der Leyen na post předsedkyně Evropské komise, uvádí, že bude velmi záležet právě na jejím programu.

Vzhledem k tomu, že Ursula von der Leyen nekandidovala, není její program k 8. červenci 2019 explicitně znám. Politička se tak postupně bude představovat jednotlivým frakcím (ve středu 10. července tak například předstoupí před Zelené).

Marcel Kolaja kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 za Českou pirátskou stranu. V lednu 2019 byl ve stranických volbách zvolen lídrem kandidátní listiny. Piráti se ve volbách umístili s 13,95 % hlasů na třetím místě a získali tři europoslance.

Pirátská strana definovala svůj program pro volby do europarlamentu skrze 20 priorit. Jednou z nich byly také transparentnost a otevřenost europarlamentu. Podle programu má být „evropská politika transparentnější a bližší lidem“. Transparentní má být také hospodaření s evropskými penězi.

Na otázku, čemu se chce v evropském parlamentu věnovat, odpověděl 19. ledna 2019 v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Kolaja následovně: „Obecně digitální agendě, informačním technologiím. A všemu, co s tím souvisí: občanským právům, ochraně spotřebitelů, ale například i technologickému rozvoji.“ Digitalizaci a transparentnost označil Kolaja v květnu 2019 za zásadní témata pro Piráty.

V rozhovoru pro server E15.cz 20. května 2019 k tématu transparentnosti Kolaja uvedl: „Budeme české občany více informovat, co v Evropském parlamentu děláme. Chtěli bychom propojit českou a evropskou politiku tak, aby to dávalo smysl – co se děje v EU, v jakém stavu je legislativa, jakým způsobem to navazuje na legislativu v Česku a jaká je naše vize zapojení České republiky v celém dění.“

Marcel Kolaja se tématy digitalizace a transparentnosti zabývá dlouhodobě. Profesně se specializuje na informatiku a tzv. otevřený software, angažuje se také ve spolku Otevřená města, který podporuje radnice a vedení měst ve větší transparentnosti.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 se Piráti s 13,95 % hlasů stali v Česku třetím nejúspěšnějším politickým subjektem a získali tři europoslance. Za Piráty byli do europarlamentu zvoleni Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Pirátští poslanci se následně připojili v parlamentu do frakce Zelených.

Marcel Kolaja byl navržen politickou frakcí Zelených na pozici místopředsedy Evropského parlamentu a 3. května 2019 byl poslanci zvolen. Evropský parlament má celkem 14 místopředsedů a spolu s Kolajou tuto pozici zastává také další česká poslankyně, Dita Charanzová.