V České republice existují dvě dávky na bydlení – příspěvek a doplatek. Příspěvek se řadí mezi dávky státní sociální podpory a doplatek mezi dávky hmotné nouze.

V roce 2017 bylo vyplaceno dle statistiky MPSV (.pdf, str. 11) na příspěvky na bydlení 8,62 mld. korun. Dle statistické ročenky MPSV (.pdf, str. 118) z roku 2016 vydal stát 9,26 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 2 mld. korun, a v roce 2015 dle ročenky (.pdf, str. 121) 9,16 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 1,87 mld. korun.

Doplatky na bydlení vyšly stát v roce 2017 na 2,42 mld. korun a v předešlých dvou letech na 2,92 mld. korun, respektive 3,14 mld. korun.

Pokud sečteme výdaje za příspěvek a doplatek v jednotlivých letech, zjistíme, že stát v roce 2017 vyplatil 11 mld. Kč, o rok dříve 12,2 mld. Kč a obdobně i v roce 2015 – 12,3 mld. Kč.

Z veřejně dostupných informací nelze posoudit a ani ověřit, zda a případně jakou část z výše uvedených finančních prostředků v konečném důsledku skutečně získávají majitelé ubytoven. Navíc Witosz není zcela přesný a nerozlišuje rozdíl mezi příspěvky na bydlení a doplatky na bydlení.

V poslední statistické ročence (.pdf, str. 117) s údaji za rok 2016 MPSV uvádí, že v Moravskoslezském kraji bylo v daném roce vyplaceno přesně 585 787 příspěvků na bydlení. To znamená, že tuto dávku čerpalo téměř 49 tisíc domácností, předpokládáme-li čerpání dávky každým příjemcem v průběhu všech 12 měsíců v daném roce.

Ve strategickém plánu sociálního začleňování pro město Ostravu a roky 2015–2018 (.pdf, str. 6) je uvedeno: "V Ostravě je 8 028 příjemců doplatku na bydlení, pod tímto číslem je ale třeba si představit
ne jen jedince, ale celé domácnosti, na něž má tato dávka pozitivní dopad."

David Witosz však nehovoří o doplatcích na bydlení, ale příspěvcích na bydlení, což je příspěvkem laicky řečeno "méně krizovým."

"Zranitelnou skupinou osob jsou i příjemci příspěvku na bydlení, kterých je v Ostravě 18 497, opět se jedná o domácnosti, a to o jednom či více členech. Mezi příjemce mohou patřit rodiny s dětmi, nezaměstnaní, rodiče samoživitelé, senioři, Romové, pracující s nízkými příjmy apod."

Neexistují ovšem veřejně dostupná data o tom, kde nejen v Ostravě žijí příjemci tohoto příspěvku, zda v sociálně vyloučených lokalitách, nebo mimo tyto lokality. Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (.pdf, str. 34) zpracované Agenturou pro sociální začleňování je v Ostravě 13 takových lokalit. Samotný ostravský magistrát však ve strategickém plánu sociálního začleňování (.pdf, str. 5) pracuje s číslem 15, přičemž jde o stejné lokality s tím, že dvě z nich jsou členěny kvůli svým specifikům. Žije v nich přitom cca 6 150 lidí.


Dodejme, že David Witosz nás po zveřejnění našeho hodnocení kontaktoval a upozornil na existenci Situační analýzy Ostrava (.pdf), podle které uvedené hodnoty přibližně odpovídají počtu příjemců doplatků (nikoli tedy příspěvků) na bydlení v r. 2017. V tom roce bylo vyplaceno 75 261 měsíčních doplatků (str. 15), což ukazuje na počet příjemců nejméně 6272, z nichž 1012 žilo v ulicích "se zvýšenou koncentrací sociálního vyloučení" (str. 20). Jelikož jde o odlišný druh sociální pomoci, než příspěvky na bydlení, kterým se věnuje Witoszův výrok, naše hodnocení se nemění.

ODS je skutečně součástí vedení města Ostrava. V radě města je zastoupena Vladimírem Cigánkem, který je zároveň náměstkem primátora. V městském zastupitelstvu zasedají další čtyři představitelé ODS - jmenovitě František Kolářík, Petr Pivoda, Jindřich Středula a Martin Štěpánek. TOP 09 ani Soukromníci, s nimiž ODS kandiduje v Ostravě v koalici, žádné městské zastupitele nemají.

Tým Ostrava Steelers v červenci 2018 jako finalista dokonce hostil finále tzv. Bitters ligy. Skončil nakonec na druhém místě, když s Prague Black Panthers prohrál v poměru 30:7. Do finále se tento tým dostal i o rok dříve. I tehdy prohrál s pražskými Pantery, a to poměrem 28:0.

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

• prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)

• prosinec 2008 - 628 strážníků (.pdf, s. 3)

• prosinec 2009 - 680 strážníků (.pdf, s. 3)

• prosinec 2010 - 640 strážníků (.pdf, s. 22)

• prosinec 2011 - 637 strážníků (.pdf, s. 23)

• prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2013 - 680 strážníků (.pdf, str. 29)

• prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)

• prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Dle tiskové zprávy ÚZSVM (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) z roku 2009 byla navrácena nemovitost nemocnice městu Ostrava a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město.

Městská nemocnice v Ostravě předtím byla zařízením, které bylo přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví. V důvodové části návrhu zákona (.doc, str. 4), který pojednává o převedení nemocnice na město je uvedeno, že stát prostřednictvím ministerstev naznačil možnost prodat nemocnici jiným subjektům, proto:

"...se navrhuje, aby Městská nemocnice Ostrava, která v současné době existuje v právní formě státní příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví, se stala příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, konkrétně statutárního města Ostravy, na jehož území se nachází objekty, s nimiž hospodaří. Zákon umožní statutárnímu městu Ostravě, aby ve své samostatné působnosti lépe organizovalo zdravotní péči na svém území, neboť jsme přesvědčeni, že tento subjekt v úzké spolupráci s vedením nemocnice, je nejlépe připraven dbát o kvalitu péče i hospodářskou stabilitu nemocnice jako takové."

n


Pět let, o kterých Srba mluví, budou patrně léta 2010-2015. V roce 2010 po volbách obsadila ČSSD radnici včetně funkce primátora a převážné části funkcí v Radě. Doplňme, že v jejím čele stál primátor Petr Kajnar za ČSSD, dále náměstkové Madej a Štěpánek (oba ODS), náměstkové Srba, Petřík, Boháč, náměstkyně Piperková, členové rady Planka, Rojíček a Sucharda (všichni jmenovaní ČSSD) a členka rady Kučerová (ODS). Náměstek Petřík za ČSSD byl náměstkem pro finance, náměstkyně Piperková pak pro kulturu a zdravotnictví, investice tedy byly v jejich gesci. Po komunálních volbách v roce 2014 v Ostravě vytvořili koalici vítězné hnutí ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL, avšak přibližně rok od voleb koalice skončila a ANO 2011 se dohodlo s hnutím Ostravak, které ČSSD v koalici nahradilo.

V roce 2011 byly provedeny investice do porodních sálů a rekonstrukce dětských oddělení (viz reportáž.) Nová hemodialýza a některé jiné zařízení v Městské nemocnici Ostrava (MNO) byly slavnostně představeny 5. 6. 2013, rekonstrukce zasáhla (.pdf, str. 1) i zmíněné plicní oddělení. Podle náměstkyně primátora Piperkové šlo v případě hemodialýzy o investici přes 100 mil. Kč. Pokud jde ovšem o celkovou částku investic v letech 2010-2015, zprávy o hospodaření nabízí město Ostrava pouze od roku 2013, celková částka tak pro nás není zjistitelná.

Co se týče změn na chirurgickém oddělení, ty jsou radnicí plánovány dlouhodobě, a to i poté, co v roce 2015 došlo v koalici k nahrazení ČSSD hnutím Ostravak. Na zasedání zastupitelstva dne 14. 12. 2016 bylo schváleno (.pdf, str. 36) usnesení schvalující (.pdf, str. 16-17) přípravu realizace investiční akce nazvané "Zajištění vypracování projektových dokumentací na rekonstrukci celého chirurgického oddělení a oddělení ARO v monobloku E2 – E4." Výhled podle zastupitelů sahá až do roku 2030. "Staré" vedení radnice však hovořilo už o nejbližších letech, nicméně směrodatné usnesení padlo až po ukončení jejich působení. Šlo tak v jejich pojetí o spíše neformální výhled.

Zda byly investice dílčí a nekoncepční není předmětem ověřování, neboť jde o subjektivní názor.

Kauza Dědic odkazuje na aféru kolem lobbisty Martina Dědice, který nyní stojí před Krajským soudem v Ostravě pro ovlivňování veřejných zakázek, braní úplatků ve výši 30 milionů korun a daňovým únikům. Kauza se netýkala jen nemocnic, ale i dopravního podniku. Věnovala se jí spíše regionální média.

Dědic měl mj. zmanipulovat také zakázky na stavební práce a zdravotnické vybavení Městské nemocnice Ostrava. Tu v inkriminovanou dobu (od roku 2011) řídil MUDr. Tomáš Nykel (ČSSD), jehož volbu posvětila tehdejší rada města z období 2010-2014. V jejím čele stál primátor Petr Kajnar za ČSSD, dále náměstkové Madej a Štěpánek (oba ODS), náměstkové Srba, Petřík, Boháč, náměstkyně Piperková, členové rady Planka, Rojíček a Sucharda (všichni jmenovaní ČSSD) a členka rady Kučerová (ODS). Rada města, která zasahuje do fungování Městské nemocnice v Ostravě, tak byla převážně složená ze členů ČSSD, z nichž na některé měl dle obžaloby lobbista Dědic uplatňovat vliv. Součástí trestního spisu je například telefonický hovor náměstkyně Piperkové s obžalovaným Dědicem, kde se baví o provedení personálních změn.

Dodejme, že okruh obviněných se stále rozšiřuje (naposledy v srpnu 2018), politici ČSSD však zatím vypovídali jen v roli svědků a státní zástupce také avizoval, že pro jejich stíhání nemá dostatečné důkazy.

Současným ředitelem Městské nemocnice Ostrava je Petr Uhlig, který byl vybrán radními města na základě výběrového řízení a nemocnici vede od 21. června 2016.

Předchozí ředitel Jaroslav Lux opravdu rezignoval poté, co někteří zaměstnanci nemocnice podali primátorovi Macurovi petici za jeho odvolání; ve funkci přitom vydržel 5 měsíců. Lux byl radními do čela nemocnice vybrán jako krizový manažer, protože předchozí ředitel Tomáš Nykel skončil ve funkci v souvislosti s kauzou lobbisty Dědice. Dědic je obviněn z ovlivňování veřejných zakázek, hlavně na Dopravní podnik Ostrava a také Městskou nemocnici, a braní úplatků. Bývalý ředitel Nykel měl mít na lobbistu úzké vazby, podobně jako bývalý hejtman kraje a další čelní představitelé Ostravy.

Investiční fond pro rozvoj ostravské nemocnice byl schválen před letními prázdninami roku 2016. Podle zprávy (.doc, str. 158) o výsledcích hospodaření statutárního města Ostrava z roku 2017 bylo na konci roku 2017 ve fondu 670 milionů korun. Zpráva konkrétně uvádí tyto informace:

Stav k 01.01.2017                           250 000 000 Kč

Tvorba k 31.12.2017                       420 000 000 Kč

Zdroje celkem                  670 000 000 Kč

Protože ale část odložených peněz byla mezi roky 2016 a 2018 vynaložená na rozvoj nemocnice (např. úprava kožního oddělení, ORL nebo modernizace výtahů), není jisté, zda je současný zůstatek ve fondu stále kolem 700 milionů korun. Na stránkách města Ostravy se v  květnu tohoto roku oobjevilo sdělení, že tehdejší zůstatek ve fondu byl necelých 471 milionů korun. Téže číslo uvedlo o 2 měsíce později na svých stránkách LEČO, které v debatě zastupovala Libuše Přikrylová. Stav k tomuto dni, ale není znám, tento údaj bude k dispozici až po účetní závěrce roku 2018, respektive 19. 9. 2018 bude na zastupitelstvu projednávána zpráva (.doc) o čerpání finančních prostředků z fondu. Podle ní bylo ve fondu k 30. 6. 2018 celkem 446 143 000 Kč a vzhledem k tomu, že v průběhu prázdnin zastupitelstvo nezasedalo, fondu nemohli další částky v mezidobí přiřknout. Přes 700 milionů by ve fondu bylo, kdyby od svého založení nevynaložil žádné investice. Investováno však bylo přibližně 279 milionů, proto je aktuálně reálná částka podstatně nižší.