Nové městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb roku 2014, na svém 10. zasedání dne 14. října 2015 přijalo novou loterijní vyhlášku (jako obecně závaznou vyhlášku č. 8/2015). I přes poměrně dlouhou debatu (.pdf, str. 8-17), se při hlasování (.pdf, str. 17) příliš neprojevila opozice. Z členů zastupitelstva bylo 43 pro návrh, 0 proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

Nová vyhláška byla přijata tedy skoro rok po volbách. Jejím přijetím skončila platnost předchozí vyhlášky č. 11/2011, kterou se regulovalo provozování výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a lokálních loterijních systémů na území statutárního města Ostravy. I tato vyhláška byla přijata hladce a jednomyslně (53 hlasy pro). Z dostupných záznamů nelze dohledat šíři debaty a případné neshody k vyhlášce (.pdf, str. 23).

Když Macura hovoří o "marných pokusech" předchozího vedení, míní nejspíš nenaplněnou snahu o revizi této vyhlášky, která rezonovala hlavně v roce 2013. Na jednání zastupitelstva města z 10. zaří 2014 nebyl přijat ani jeden ze tří revizních návrhů, navrhovaný plošný zákaz byl odmítnut jak neekonomický. Dle zápisu se snahy lidí o širší zákaz táhnou už druhým rokem. Těsně před volbami však byla revize odsunuta na neurčito (.pdf, str.11-16).

Nová vyhláška přitom kopíruje zadání té původní. Přesto jsou tu některé zásadní rozdíly. Nová vyhláška v úvodu operuje s obecnějším pojmem "sázkové hry". Měla by proto postihovat širší pole subjektů, vzhledem ke skutečnosti, že neřeší na jakém přístroji či jakým způsobem se "sázková hra" provozuje.

Odlišněji přistupuje i k omezení místa (článek 1 obou vyhlášek). Ve staré vyhlášce bylo zakázáno provozování výherních a dalších sázkových automatů jen na určitém úzce vymezeném území, a tedy všude jinde bylo jejich provozování povoleno. Nová vyhláška k problému přistupuje opačně. Zakazuje přistroje a obecně "sázkové hry" plošně, přičemž následně taxativně vymezuje místa, kde je jejich provozování povoleno. Nová verze tak v zásadě koresponduje s návrhy diskutovanými "starým" vedením v roce 2014. Tehdy však nebyly skrz politickou vůli průchodné.

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

• prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)

• prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)

• prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Při současném počtu 288 923 (.xls) obyvatel (přihlášených k pobytu v Ostravě) připadá na 424 občanů jeden strážník městské policie. Jedná se opravdu o jedno z nejnižších čísel, ne-li to nejnižší. V roce 2016 média uváděla, že jde opravdu o největší obsazenost městské policie v zemi. Z veřejně dostupných zdrojů však nejde s určitostí toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Ministerstvo vnitra ve svých statistikách konkrétní poměr strážníků na obyvatele neuvádí, je dostupný pouze seznam (.pdf) obcí, které měly k srpnu 2017 zřízenou obecní policii. Aktuální počty obyvatel nalezneme ve statistice (.xls) Ministerstva vnitra.

V kontextu diskuze primátor Macura hodnotí úspěchy uplynulého volebního období. Začněme tedy v jeho prvním roce, v roce 2014. Zpráva o činnosti Městské policie Ostrava uvádí (.pdf, str. 17), že v roce 2014 dohlíželo na bezpečnost města 208 kamer. Dle zprávy (.pdf, str. 14) Městské policie Ostrava z roku 2015 patří do městského kamerového systému už 241 kamer. Tento počet také uvádí týdeník Policie ve svém článku o modernizaci kamerového systému v Ostravě z ledna 2016.

Na aktuálních stránkách Městské policie Ostrava se uvádí množství přes 300 kamer. To potvrzuje i nejnovější zpráva (.pdf, str. 24) z roku 2017, kde je uvedeno, že kamerový systém je tvořen 367 kamerami. Jejich počet tudíž zdaleka nenarostl o 100 %, ale přibližně o 75 %.

Od roku 2016 jsou do vozidel ostravské veřejné dopravy instalovány kamerové systémy. V roce 2017 byl takovýto systém nainstalován v 68 tramvajích a 6 trolejbusech.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Vycházíme z dat Monitoru státní pokladny. Jelikož Macura hovoří o bezpečnosti obecně, bereme v úvahu výdajovou položku Bezpečnost státu a právní ochrana, která ovšem zahrnuje i například položky požární ochrany apod., které nesouvisí přímo s bojem proti kriminalitě.

Statutární město Ostrava – výdaje na Bezpečnost státu a právní ochranu

• 2013 – 514 110 tis. Kč
• 2014 – 483 808 tis. Kč
• 2015 – 445 064 tis. Kč
• 2016 – 515 460 tis. Kč
• 2017 – 534 972 tis. Kč
• 2018 – pouze schválený návrh, nikoli skutečnost - 623 493 tis. Kč

Ještě koncem roku 2017 se nechal primátor Macura slyšet s tím, že: "Za dobu svého fungování navýšilo podíl výdajů na bezpečnost z rozpočtu města z 5,5 % na více než 7 %."

Vzhledem k tomu, že současný primátor nespecifikoval, mezi kterými konkrétními obdobími považuje rozpočet za dvojnásobný, můžeme pro určité srovnání vzít rok 2014 (poslední rok minulého zastupitelstva) a rok 2017 (jelikož rok 2018 je zatím pouze na papíře). Rozdíl mezi těmito dvěma obdobími je 51 164 tis. Kč, což tedy neodpovídá dvojnásobku. Pokud vezmeme v úvahu plánovaný rozpočet pro rok 2018, je tento rozdíl roven 139 685 tis. Kč, což rovněž neodpovídá dvojnásobku. Nutno zdůraznit, že položka s doslovným názvem "boj s kriminalitou" se v tomto rozpočtu nenachází a pracujeme s položkou Bezpečnost státu a právní ochrana.

Tento projekt byl zahájen za fungování nové koalice hnutí ANO, hnutí Ostravak, ODS a KDU-ČSL.

Projekt s asistenty přepravy, kteří dohlížejí na pořádek v městské hromadné dopravě a vylučují z vozů černé pasažéry, se podle DPO Ostravě osvědčil. „Začali jsme v dubnu 2017 s šesti lidmi vyčleněnými z řad revizorů. Letos jich budeme mít celkem 59. V souvislosti s tím i městská policie posílí hlídky tak, aby asistenti byli vždy doprovázeni i hlídkou městské policie," uvedl v červenci 2018 ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. Dále pak podle něj s vedením města jednají o navýšení počtu asistentů a revizorů.

Podle mediální zprávy z roku 2012 v této době počty revizorů v Ostravě kolísaly. Primární a kompletní zdroje však není možné dohledat, tudíž tuto část výroku necháváme neověřitelnou.

Po komunálních volbách v roce 2015 má Ostrava novou koalici. Tu tvoří hnutí ANO s 15 křesly, hnutí Ostravak s 10 křesly, ODS a KDU-ČSL, kteří mají v zastupitelstvu po čtyřech křeslech. ČSSD se tak poprvé od roku 1990 přesunula do opozice. Je tedy pravda, že ČSSD celých 25 let byla součástí koalice ve vedení města.

Jiří Srba byl v roce 2010 za ČSSD členem Zastupitelstva města Ostravy, v němž byl do roku 2012 náměstkem primátora pro investice.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zdůrazňoval délku, po kterou ČSSD byla součástí koalice ve vedení města. Přesto Srba působí ve vedení města pouze od roku 2010.

Poprvé kandidoval do zastupitelstva Ostrava-město v roce 2006, kdy mu bylo 28 let, a to neúspěšně. Úspěšný byl v roce 2010 po zvolení do zastupitelstva v MO Ostrava-Jih. Byl členem zastupitelstva města Ostravy, v němž byl do roku 2012 náměstkem primátora pro investice. Absolvoval současně obor Systémové inženýrství a informatika a Regionální politika a rozvoj na VŠB-TU v Ostravě. Poté pokračoval nástavbovým vysokoškolským oborem Učitelství odborných předmětů.

Je tedy patrné, že se od šestnácti politikou neživil. Aktuálně kromě kandidatury na primátora pracuje jako zástupce ředitele ostravské sportovní školy. Od roku 1998 je OSVČ a figuruje ve dvou společnostech. Je tedy patrné, že kromě politické kariéry má také kariéru pedagogickou a podnikatelskou, z nichž má očividně též příjmy.

Asistentů přepravy je 38, do konce roku jich bude 59. Osvědčilo se to, potvrdil generální ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys.

Asistenty vždy doprovázejí strážníci. Skupinu tak tvoří tři asistenti a dva strážníci. Je to čistě preventivní opatření, jak říká Richard Váňa z ostravské městské policie. „Aby si občané na asistenty zvykli a nereagovali na ně agresivně, je tam ten tlumící prvek v podobě našeho strážníka s autoritou úřední osoby."

Kromě dohlížení na platnost jízdních dokladů pomáhají také imobilním cestujícím a dohlížejí rovněž na udržování pořádku ve vozech. „Je daleko účinnější nepřizpůsobivé osoby do vozidla nevpustit, než pak následně složitě řešit důsledky jejich chování,“ uvedl radní Semerák. Rozdíl mezi asistenty přepravy a revizory je jednak v tom, že asistenti nemohou udělovat pokuty. Mají ale právo žádat, aby cestující předložil platnou jízdenku, a případně ho, pokud ji nemá, vykázat jej z vozu. Dále také v podstatě práce, kdy revizor kontroluje doklady uvnitř vozidel, asistent dopravy komunikuje s lidmi již před nástupem a dohlíží na dodržování pravidel přepravy. V přepravních podmínkách dopravce figuruje pouze pojem "pověřená osoba dopravce", takže přesné kompetence nelze určit.

V červenci 2017 byla nástupní hrubá mzda 21 500 korun. Aktuální data ovšem nejsou k dispozici. Nástupní platy revizorů budou pravděpodobně srovnatelné. Městská policie plat oficiálně nezveřejňuje, ale podle neoficiálních informací se nástupní plat pohybuje mezi 15 - 20 tisíci korunami.

Tzv. bezdoplatková zóna neboli oficiálně oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů byla Úřadem městského obvodu Michálkovice vyhlášena v červenci 2018 a zveřejněna na úřední desce jako oznámení č. 103/2018. Michálkovice mají jako jediná městská část v Ostravě na svém území vyhlášenou bezdoplatkovou zónu, např. městská část Moravská Ostrava a Přívoz se svou žádostí o vyhlášení těchto zón neuspěla.

Michal Mariánek byl od roku 2015 náměstkem primátora pro oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a prevence kriminality. Mariánkovo vyjádření k tématu bezdoplatkových zón se nám však nepodařilo dohledat, stejně jako jeho potenciální jednání s městskými obvody. Z Juroškovy strany se tam jedná o nepodložené tvrzení, které nedovedeme verifikovat.