Pavel Nevtípil je detektiv, který má na starosti vyšetřování kauzy Čepí hnízdo, v rámci které je trestně stíhaný aktuální premiér České republiky za ANO Andrej Babiš, zatímco u jeho spolustraníka Jaroslava Faltýnka došlo v této souvislosti k zastavení trestného stíhaní. Jaroslava Faltýnka z výše zmiňovaného výroku obvinili jak členové Pirátské strany, tak komentátor pro Aktuálně.cz Martin Fendrych. V obou případech však šlo o neveřejnou diskuzi, ze které neexistuje oficiálně dostupný záznam.

Předseda Pirátské strany Bartoš již několikrát daný výrok zmiňoval. Na vyjednávání mezi ANO a Pirátskou stranou prý měly padnout zmíněné vyhrůžky na osobu Pavla Nevtípila, které Ivan Bartoš spojoval právě s výše zmiňovanou kauzou. Bartoš přímo prohlásil, že „…tlak na jeho konec vidím v optice kauzy Čapí hnízdo, kdy pan Faltýnek několikrát řekl, že detektiva Nevtípila dostane do tepláků.“

Ivan Bartoš společně s dalším členem Pirátské strany Jakubem Michálkem měli podle vlastních slov udělat zápis o daných vyhrůžkách a předat jej státnímu zástupci. Tento zápis však nikde dohledatelný není, více o tomto tvrzení si můžete přečíst v našem již ověřeném výroku od Ivana Bartoše tady.

Podobné tvrzení pochází i od Martina Fendrycha, který měl podle vlastních slov „nezávaznou konverzaci“ s Jaroslavem Faltýnkem a Ivanem Bartošem před vysíláním relace Události, komentáře v České televizi. Fatýnek podle jeho slov mimo kamery prohlásil: „Nevtípil bude trestně stíhaný.“

V obou případech však daný výrok padnul v rámci neveřejného prostředí a nebyl nikde oficiálně zaznamenán. Výrok tedy nelze objektivně hodnotit, jelikož máme v tuto chvíli k dispozici jenom tvrzení jednotlivých aktérů.

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.

Pokud se podíváme na jednotlivá hlasování, sociální demokraté nejčastěji hlasují (kromě lidovců) s hnutím ANO a komunisty. Tedy se stranami, které v současnosti jednají o vytvoření kabinetu, resp. o důvěře vládě. Z dat nevyplývá, že by ČSSD tvořila nějakou integrální součást Okamurou uvedeného bloku.

Projekt Kohovolit.eu vytvořil analýzu dosavadních hlasování schůzí Sněmovny. Z analýzy lze odvodit, jaké poslanecké kluby volí jednotně a jak si jsou jednotlivé strany v hlasování blízké. Sociální demokraté od začátku volebního období do poloviny dubna nejčastěji hlasovali spolu s KDU-ČSL, ANO a KSČM (v tomto pořadí).

Naopak nejméně často hlasují sociální demokraté s poslanci ODS, TOP 09 a STAN. S poslanci zvolenými za hnutí SPD pak hlasují průměrně často.

V tomto volebním období proběhly v Poslanecké sněmovně tři mimořádné schůze. V případě schválení programu schůze, která se měla zabývat odvoláním Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny, hlasovala velká část ČSSD skutečně pro schválení – společně s Demokratickým blokem.

Podobně tomu tak bylo při mimořádné schůzi Sněmovny, kdy se poslanci měli zabývat personálními výměnami, které prováděla vláda bez důvěry v demisi. Půlka poslanců sociální demokracie hlasovala s Demokratickým blokem a Piráty pro schválení programu.

Naopak při mimořádném jednání, na kterém se měl projednávat tlak vlády na odvolání šéfa GIBS Murína, poslanec Faltýnek (ANO) navrhl, aby jednání bylo kvůli citlivosti informací neveřejné. V následném hlasování byl tento návrh přijat hlasy ANO, KSČM, SPD a ČSSD.

V rámci praktické politiky pak poslanci ČSSD hlasují pro různé návrhy, jak vládní, tak i poslanecké. Podpořili v tomto období i návrhy, které nevycházejí od klubů, o nichž Okamura mluví. Když se např. hlasovalo o novele trestního zákoníku, kterou předložilo hnutí SPD, pro zamítnutí tohoto návrhu byli jen dva sociální demokraté; čtyři se vyjádřili tak, že má být zákon dál projednáván. Jde pouze o ilustrativní příklad a v rámci probíhajícího volebního období jich lze předložit celou řadu, což je však nad rámec tohoto odůvodnění.

Český statistický úřad v roce 2015 vypracoval statistické hodnocení církevních restitucích, které publikoval ve svém měsíčníku Statistika&My. Odhad tržní ceny za zemědělskou půdu stanovil na 7,50 Kč za metr čtvereční, přičemž uvedl, že se jedná o průměr a tržní cena by mohla dosáhnout až na 14 Kč za metr čtvereční.

Český statistický úřad je povinen každoročně oceňovat veškerý majetek v národním hospodářství, v běžných tržních cenách, tj. cenách obvyklých na trhu v daném období, v návaznosti na metodiku Eurostatu. Oceňován je stav majetu a veškeré transakce s majetkem, ke kterým došlo v průběhu daného období. Mezi transakce například patří nákupy, prodeje, bezúplatné převody majetku (včetně církevního).

Jiří Zimola, v současnosti statutární místopředseda ČSSD, byl hejtmanem Jihočeského kraje zvolen celkem ve třech funkčních obdobích, a to v letech 2008, 2012 a 2016. V dubnu 2017 po rozpadu koalice ČSSD a ANO na svůj post rezignoval.

V roce 2012 vytvořil levicovou koalici s KSČM. Komunisté získali ve volbách 13 mandátů. O čtyři roky později KSČM v Jihočeském kraji výrazně ztratila, získala pouze 7 křesel.

Čísla tedy odpovídají Zimolovu tvrzení, nicméně KSČM ve volbách 2016 ztrácela oproti předchozímu hlasování celostátně. Tedy ve všech krajích bez ohledu na to, zda byla v daném období členem koalice. Např. v Libereckém kraji, kde v roce 2012 získala strana 10 mandátů, propadla o čtyři roky později na pouhé 4 zastupitele. Aniž by měla zastoupení v radě kraje.

V celostátním měřítku Komunistická strana Čech a Moravy získala v roce 2012 182 mandátů a o čtyři roky později jich obhájila pouze 86. Propad KSČM byl tedy plošný a lze jej jen těžko (i v rámci Jihočeského kraje) spojovat bezvýhradně s tím, že byla se Zimolou v koalici.

Dodejme, že pojem „mitterandizace“ se pojí s francouzským prezidentem Mitterandem a je dáván jako klasický příklad, jak jde marginalizovat vliv komunistů. Ten v podmínkách začátku 80. let ve Francii přibral komunisty do vlády, což vedlo k jejich postupnému úpadku.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podobný žebříček zemí podle délky stavebního řízení nevydává. Jiří Pospíšil má pravděpodobně na mysli žebříček ve zprávě Doing Business, kterou každoročně vydává Světová banka.

Údaj o 121. příčce není zcela přesný. Pokud jde o stavební řízení celkově, skončila Česká republika na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí.

Přestože údaj není přesný, výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem ke kontextu, ve kterém byl vyřčen. Jiří Pospíšil zde poukazoval na příliš velkou délku stavebního řízení, což údaj ze žebříčku Světové banky potvrzuje; žebříčkové umístění se pak liší pouze mírně.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.

Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.

Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.

Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

Andrej Babiš kvóty veřejně odmítá. Mluví o tom, že jsou pro Českou republiku nepřijatelné. To ostatně byla i pozice vlády Bohuslava Sobotky, která zastoupena ministrem Chovancem hlasovala proti kvótám.

Babiš o nepřijatelnosti kvót pro ČR mluví opakovaně. Tento svůj postoj uvedl např. po setkání se slovenským předsedou vlády Pellegrinim v dubnu 2018. V prosinci 2017 sdělil toto stanovisko veřejně během jednání špiček členských států.

Jde nicméně o veřejná stanoviska. Není možné nijak doložit, zda je během uzavřených jednání Babiš naladěn stejně, a hlavně pak to, zda je v této věci lídrem mezi hlavami členských států. Z jednání nejsou dostupné přepisy nebo záznamy, a tudíž musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

Martin Stropnický mluví o sebevražedném útoku u základny Bagrám v Afghánistánu, který se odehrál 8. července 2014. Martin Stropnický byl v tu dobu ministrem obrany. U základny explodovalo improvizované výbušné zařízení, které celkově zabilo pět českých vojáků – čtyři vojáci zemřeli okamžitě, pátý byl těžce zraněn a zemřel o týden později ve střešovické nemocnici.

„Chtěl bych se jim touto cestou poklonit, vzdát jim hold a úctu. Považuji také za samozřejmost vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast všem rodinným příslušníkům, manželkám, družkám, maminkám, dětem, přátelům,“řekl Martin Stropnický po útoku.

V historii české armády je to nejtragičtější událost v zahraničních misích. V roce 1998 zemřeli v Bosně a Hercegovině tři čeští vojáci, když vojenský vrtulník při stoupání narazil do horského hřebenu. Celkově zemřelo v zahraničních misích 25 českých vojáků.