Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.

Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Výrok poslance Dolejše je zavádějící, a to vzhledem k oficiálním statistikám Eurostatu.

Podle statistiky Eurostatu dosáhlo zadlužení České republiky v roce 2011 úrovně 41,2 %, což souhlasí s výrokem poslance Dolejše. Stejná statistika byla zveřejněna také pro celou Evropskou unii a uvádí, že průměr zadlužení dosáhl ve stejném roce hranice 82,5 % HDP. Zde se již poslanec Dolejš mýlí, a to poměrně výrazně (rozdílem 7,5 procentního bodu HDP), tudíž jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Sobotka pravdivě popisuje způsob, jak může dojít ke "spuštění" omezujících opatření, která přinese finanční ústava.

Předně, demagog.cz se nemůže vyjádřit k premiérově úmyslu. Můžeme nicméně ověřit tvrzení předsedy Sobotky, že zadlužení se počítá zpětně a že vláda bude mít možnost dovést zemi až k dluhové hranici (45% HDP), načež bude teprve nastupující vláda muset provádět úsporná opatření.

Počítá se tedy zadlužení zpětně? Deficit rozpočtu tak, jak je schvalován sněmovnou, je pouze plánovaný. Např. pro rok 2011 se několikrát změnil (Mediafax) odhad Ministerstva financí ČR (MF), jak se celkové zadlužení ČR zvedne. Navíc mluvíme o poměru zadlužení k neustále se měnícímu HDP. Míru zadlužení země je proto možné určit pouze zpětně k danému období, zpravidla k roku, případně ke čtvrtletí.

Poměr státního dluhu k HDP se dle údajů MF vyvíjí od 31,5% v roce 2009, přes 35,6% v roce 2010, po 38,9% v roce 2011 (vždy k 31.prosinci). Budeme-li důvěřovat vládnímu návrhu zákona o rozpočtu a odhadu růstu HDP ze strany MF, musíme očekávat nárůst na 41,6% (tj. o 2,7%) na konci roku 2012. Přestože by se podle předpovědi MF měl růst HDP v dalších letech výrazně zrychlit, je dobře možné, že státního dluhu ve výši 45% HDP bude dosaženo právě v roce 2014 (ať již na konci, nebo v průběhu roku), tedy v roce voleb, a to dříve, než vstoupí v platnost rozpočet navržený novou vládou.

Považujeme tedy Sobotkův výrok v obou částech za pravdivý, je ale třeba dodat, že se vztahuje pouze k možnému, nikoli jistému uspořádání zmíněné "finanční ústavy". Jak bude pro účely takového zákona počítána výše dluhu a k jakému období, nelze předem určit.

Výrok Víta Kaňkovského je na základě dohledaných informací z rozpočtu krajů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského pro rok 2012 hodnocen jako zavádějící.

Rozpočet kraje (.xls) pro rok 2012 v části výdajů na zemědělství uvádí, že kraj počítá pro rok 2012 finančně podpořit lesní fond v oblastech: Ostatní záležitosti lesního hospodářství - na úseku lesního hospodářství se jedná o náklady na materiál, služby, školení, posudky... Tato činnost je vykonávána na základě tzv. lesního zákona (kde je i monitoring ochrany lesů). Lesní hospodářství - jedná se např. o příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů, příspěvek na ekologické a přírodě šetrné technologie." V roce 2010 pak z krajského rozpočtu byly vydány prostředky na meliorace a hrazení bystřin v lesích.

V letošním roce je naplánován výdaj kraje na lesnictví v celkové výši 22 milionů Kč.

Vít Kaňkovský zmiňuje jistou výjimečnost v tomto postupu oproti ostatním krajům. Ke srovnání využijeme sousední kraje - tedy Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský.

Středočeský kraj (podle příloh ke svému rozpočtu pro letošní rok) skutečně podobnou podporu nemá. Viz rozpočet (.zip - 1. přílohy, 2. soubor).

Pardubický kraj v důvodové zprávě k rozpočtu (.doc) v části II. 3. 3. Kapitola životního prostředí a zemědělství uvádí, že: "... V oblasti lesního hospodářství jsou vyčleněny prostředky na finanční podporu na hospodaření v lesích, tj. obnova a zajištění porostu a příspěvky na ekologické technologie." Jihočeský kraj ve svém rozpočtu na rok 2012 (.pdf) v části Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví popisuje výdaje kraje na pěstební činnost v lesích, podporu směrem k Myslivecké jednotě a také podporu pro sdružování malých vlastníků lesů.

Jihomoravský kraj má ve svém rozpočtu na rok 2012 vyčleněno v kapitole Ostatní záležitosti lesního hospodářství cca 25 milionů Kč - jedná se o "...Likvidace škod v lesním hospodářství10 tis. Kč Úhrada případných škod způsobených činností myslivecké stráže v souvislosti s plněním jejích úkolů.Příspěvky a služby na hospodaření v lesích – dotační program25 000 tis. Kč
Poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, a to zejména na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a na ekologické a k přírodě šetrné technologie."

Vít Kaňkovský má pravdu v tom, že Kraj Vysočina věnuje jisté finance na ochranu lesů, nicméně se mýlí v tom, že je to v porovnání s ostatními kraji nadstandardní věc. Ze 4 okolních krajů investují do lesnictví 3 z nich, dva dokonce v rámci stejného programu.

Výrok poslance Zaorálka se opírá o výroční zprávu Evropského účetního dvora. V české části této zprávy, kterou ve svém vydání z 24. května 2012 poprvé citoval deník Insider, se skutečně uvádí, že: „Kontrola zjistila významné riziko (significant risk), že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici." Jako příklad zpráva uvádí dotace v oblasti dopravy za rok 2011. Auditní orgán odhalil, že špatně bylo rozděleno 1,85 procenta evropských dotací. Šlo tedy o zanedbatelnou částku do dvou procent, která potvrzuje, že dotační systém funguje správně. Lucemburská kontrola však toto tvrzení prověřila a zjistila, že v dopravních projektech bylo chybně rozděleno 41,82 procenta celkové částky, což znamená, že počet chyb byl ve skutečnosti zhruba 22krát větší, než uvedl auditní orgán.

Ministerstvo financí fakt, že by docházelo ke zkreslování výsledků auditů, kategoricky odmítlo. Zároveň upozornilo, že zpráva představuje pouze návrh předběžných zjištění, přičemž ten jako takový ještě bude projednán s Evropským účetním dvorem v kontradiktorním řízení a teprve poté bude audit uzavřen a budou moci být poskytnuty jejich výsledky. Dle ministerstva přitom dosavadní zkušenosti prokazují, že konečné zprávy vydané po tomto řízení se výrazně liší od původních návrhů zpráv.

S odkazem na výše uvedené musíme výrok poslance Zaorálka hodnotit jako zavádějící, a to především z důvodu jeho formulace. Poslanec Zaorálek tvrdí, že "se ukázalo, že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravoval výsledky kontroly čerpání evropských dotací...", zpráva Evropského účetního dvora však explicitně nehovoří o tom, že se toto skutečně děje, ale o tom, že zde existuje "významné riziko, že by se to dít mohlo." Zpráva navíc hovoří o "úpravách výsledků auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici", a tedy ne o "úpravách výsledků tak, aby se ve výroční zprávě snížil počet chyb zhruba 20krát", jak tvrdí poslanec Zaorálek . Ono "snížení chyb zhruba 20krát" se vztahuje ke konkrétnímu případu citovanému ve zprávě účetního dvora, a jako takové tak nemůže být automaticky vztahováno k čerpání dotací obecně. Z důvodu formulace výroku a taktéž toho, že zjištění Evropského účetního dvora jsou v současné době pouze zjištěními předběžnými, a jako taková je tedy až do doby definitivního přezkoumání nelze brát jako definitivní, hodnotíme výrok poslance Zaorálka jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě §48 zákona o jednacím řádu PS.

K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.

„(1)Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise.
(2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.“

Na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 vydané Ministerstvem zemědělství a informací ze Státní veterinární správy ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V roce 2011 bylo podle komoditní karty spotřebováno 2, 658 miliardy vajec.

Počet nelegálních vajec vrácených do Maďarska a Polska podle Státní veterinární správy dohromady dosáhl počtu 2 654 670 kusů.

Informoval o tom server idnes.cz s odkazem na zdroje Státní veterinární správy ČR a server ihned.cz, kterému to potvrdil mluvčí SVS Josef Duben.

Tento výrok je pravdivý, na základě informací z tiskových zpráv Ministerstva školství.

Příkladem častého střídaní lidí zodpovědných za administraci fondů je ministerství školství na čele s Josefem Dobešem, který v době svého působení jmenoval čtyři vrchní ředitele Sekce pro řízení operačních programů EU a dva náměstky ministra zabývající se čerpáním fondů. Tyto personální změny jsou potvrzené tiskovými zprávami na stránkách ministerstva školství.

Na postu vrchního ředitele sekce pro řízení operačních programů EU byl Jan Vitula vystřídán Jaroslavem Kubou, ten pak 15.6. 2011 Michalem Zaorálkem. Po M. Zaorálkovi nasledoval Robert Plaga, který byl odvolán k 28.12. 2011. Zároveň došlo k organizační změně, kdy byla Sekce pro řízení operačních programů EU přejmenovaná na Skupinu pro řízení operačních programů EU. V čele této skupiny v současnosti stojí Michal Zaorálek. Na úrovni náměstků ministra školství byl 29.3. 2011 jmenován prvním náměstkem Jakub Hodinař, který měl být podle tiskové zprávy expertem, který posílí celkový proces čerpání prostředků z Evropských fondů. I ten však byl k 1.12. 2011 nahrazen Ladislavem Němcem.

Celkem tedy na ministerstvu školství došlo k šesti změnám na postech zodpovědných za administraci evropských fondů. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tématice se věnuje i server Česká pozice.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, podle zákona č. 298/2011 Sb., je skutečně definována nadstandardní péče (konkrétně tedy "ekonomicky náročnější varianta"). Rozdělení zdravotní péče najdeme v §13 daného zákona, konkrétně v odstavcích (1) a (4).

(1) "Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení (...)

(4) "Pokud lze zdravotní péči uvedenou v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotní péče, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotní péče podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“), se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu takové zdravotní péče v základní variantě"

Výrok Leoše Hegera se shoduje se stávajícími zákony, hodnotíme jej tedy jako pravdivý.