V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

I tento výrok se pravděpodobně odvolává na dokument číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.

Na základě analýzy zpráv Státního zemědělského ivnestičního fondu (SZIF) hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že SZIF zatím nezveřejnil zprávu o trhu vajec za měsíc březen v letošním roce 2012, pro část výroku jsme vycházeli z dat loňského roku. Státní zemědělský investiční fond uvádí, že průměrná cena zemědělských výrobků (vajec) se v lednu 2011 (pdf.) oproti prosinci 2010 snížila ve všech kategoriích v průměru o 0,05Kč/ks. Cena vajec však začala stoupat během února 2011 (pdf.), kdy cena zemědělského výrobku vzrostla vzhledem k lednu o 0,06Kč/ks. V průběhu měsíce března 2011 (pdf.) se cena v závislosti na druhu vajec neměnila nebo klesla. Nárůst cen byl opět zaznamenán v dubnu 2011 (pdf.), kdy došlo k navýšení v průměru o 0,02Kč/ks. V následujícím měsíci květnu 2011 (pdf.) pak cena vajec ve všech kategoriích klesla cca o 0,27Kč/ks. Pro přesnost uvádíme proměnu cen i v roce 2009 a 2010 (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce pro rok 2009 a 2010). Je rovněž třeba zdůraznit, že Velikonoce jsou pohyblivé svátky. V roce 2009 a 2010 proběhly na začátku dubna, v roce 2011 až na konci tohoto měsíce.

proměna ceny vajec*

měsíce

2009

2010

2011

Leden

-0,08 Kč

-0,02 Kč

-0,05 Kč

Únor

+0,07 Kč

+0,06 Kč

+0,06 Kč

Březen

+0,05 Kč

+0,03 Kč

-0,03 Kč

Duben

-0,01 Kč

-0,08 Kč

+0,02 Kč

Květen

-0,10 Kč

-0,23 Kč

-0,27 Kč

*Rozdíly cen vajec jsou uvedeny tak, jak se měnily oproti předcházejícím měsícům. Od ceny vajec jako zemědělského produktu se následně odvíjí průměrná obchodní a spotřebitelská cena (pozn. u každé zprávy str. 1/odstavec 2;3).

Vzhledem k dosud nezveřejněným zprávám, můžeme pro rok 2012 ověřit pouze zda cena vajec vzrostla na začátku roku. Zpráva SZIF z ledna 2012 (pdf.) uvádí, že cena zemědělského produktu vzrostla oproti prosinci 2011 cca o 0,12 Kč/ks a v únoru 2012 (pdf.) o 0,27Kč/ks ve všech kategoriích.

Statisticky tedy v období Velikonoc dochází k stoupání ceny vajec. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok je pravdivý.

V případě Polské republiky jsou státní dluhopisy emitovány na dobu 2, 3, 4 a 10 let (tj. vzhledem k Česku a Polsku na pevně stanové období). Ze statistik zveřejněných Evropskou centrální bankou vyplývá, že se úroková míra emitovaných desetiletých (dlouhodobých) státních dluhopisů v posledním roce (údaje od března 2011 do března 2012) pohybovala kolem 5,8 %. Nejméně to bylo v březnu 2012 - 5,37 %. Nejvíce pak v březnu 2011 - 6,27 %.

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (.doc), hovoří následovně: dle § 20 ods. 1 "Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, 11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice;[...]."

O občanských sdruženích tento zákon nehovoří.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických straných a v politických hnutích (.pdf), který definuje politické strany a politická hnutí, se podle §1 ods. 3 písm. a) tento zákon nevztahuje na sdružování občanů " v občanských sdruženích."

Občanské sdružení nemůže podat kandidátní listinu do voleb do krajských zastupitelstev, jelikož má jiný právní status než politické hnutí, proto je výrok Víta Bárty hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat nejaktuálnější data (v obou případech pouze do roku 2009). Rovněž je v tomto Faragově výroku "obchodování" velmi širokým pojmem, proto se v ověřování zaměříme primárně na vývoz a dovoz ze zahraničí.

V letech 2005-2009 vypadal export a import ve Švýcarsku následovně:

Rok

Vývoz (ml. USD)

Dovoz (ml. USD)

2005

49 764

22 862

2006

54 779

23 463

2007

65 749

27 942

2008

77 815

32 030

2009

73 664

34 792

Celkem

321 771

141 089

V případě dovozu a vývozu EU jako takové máme přesnější informace co se týče obchodování s jednotlivými zeměmi.

Země

Vývoz 2008 (mld.€)

Dovoz 2008 (mld.€)

Vývoz 2009 (mld.€)

Dovoz 2009 (mld.€)

Švýcarsko

67, 6

45, 3

63, 6

47, 5

Rusko

21, 3

13, 9

18, 5

10, 9

Afrika

37, 8

34

-

-

Kanada

12

9, 8

10, 6

8, 2

USA

135, 8

133, 6

119, 4

127

Střední Am.

19, 1

23, 7

-

-

Jižní Am.

21, 3

13

-

-

Asie

126, 8

95, 3

-

-

Celkem

441, 7

368, 6

212, 1

193, 6

(pozn. "-" znamená, že hodnoty nejsou známy)

V případě Švýcarska jsou hodnoty uvedené v USD, je tedy třeba částky přepočítat podle tehdejšího průměrného kurzu 1 USD = 0,7187 €. Čistá bilance mezi vývozem a dovozem pro rok 2009 činila v případě Švýcarska 27 937,3 ml. €, kdežto v případě EU 405, 7 mld. €.

Z uvedeného je patrné, že čistá bilance EU je několikanásobně vyšší než bilance Švýcarska. Ale vzhledem k tomu, že nedisponujeme novějšími daty a nemůžeme přesně určit, co Farage mínil "obchodováním se zbytkem světa", hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok je nepravdivý, jelikož zelená nafta byla zavedena až v roce 2000.

Tzv. vratka ze zelené daně (právně vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu) upravuje § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění předchozích předpisů od roku 2000. Zákon je tedy platný a účinný od roku 2000. Pokud tedy chápeme ministrova slova o "existenci" zelené nafty jako zavedení této daňové výjimky do českého legislativního prostředí, jsou jeho slova nepravdivá.

Na vývoj objemu vratky spotřební daně mezi lety 2000 až 2008 se můžete podívat zde (.pdf, str. 5).

Podle informací z databáze veřejných zakázek a Správy železniční dopravní cesty skutečně nebyly zadány další podobně velké zakázky.

Ministr Dobeš mluví o dvou velkých zakázkách: o modernizaci trati Plzeň - Rokycany, jejíž cena měla přesáhnout 7,5 mld. korun, podala zprávu např. Česká televize. "Průtah Plzní" patrně odkazuje na stavbu Průjezd uzlem Plzeň dle veřejné zakázky z dubna 2011, jejíž cena pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) přesáhla 1 mld. korun (smlouva se spol. Skanska a.s. zde, .pdf).

V období, kdy SŽDC vedl pan Habarta, došlo k uzavření smluv v dalších zakázkách, např. u stavby GSM-R v úseku Ostrava - státní hranice SR a Přerov - Česká Třebová, jejíž cena podle smlouvy (.pdf) se společností Kapsch s.r.o. překročí půl miliardy korun.

Dobeš podle našich informací jmenoval všechny zakázky, jejichž cena dosahuje minimálně jedné miliardy korun, což se zdá být jeho hranice pro "velké zakázky". Pokud tuto hranici akceptujeme, můžeme výrok považovat za pravdivý.

Výrok senátora Šilara hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu jeho mylné interpretace tzv. dokumentu Food Act.

Petr Šilar ve svém výroku (" tam mají ve vládním usnesení") má zjevně na mysli tzv. Food Act (.pdf) z roku 2006. Tento dokument se zabývá kvalitou potravin a jejich kontrolou, dále otázkami ochrany spotřebitele (ve smyslu co nejširšího informování o produktech) a prevencí zdravotních rizik konzumace potravin. O samotné soběstačnosti již dokument neinformuje, ani ji nijak konkrétně nevymezuje.

Co se týče volebních programů politických stran, tak senátor Šilar nespecifikuje, které politické strany Finska a jejich programy sleduje, tudíž je nemožné tuto část výroku zcela verifikovat.

Food Act má být obecně nástrojem, který bude mít vliv na kvalitu a dostatek potravin, není však zaměřen na potravinovou soběstačnost, ani nestanovuje žádné závazky v tomto směru. Výrok senátora Petra Šilara tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý. V zákoně o státním zastupitelství je totiž vysloveně uvedeno, že vedoucího státního zástupce (v tomto případě vrchního státního zástupce pro Prahu) jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.

Dle zákona o státním zastupitelství se pojmem vedoucí státní zástupce rozumí celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.

Postup jmenování je obsažen v ustanovení § 10, 1-3 odstavec, daného zákona.

"Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."