Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Program Holešovské výzvy nevyzývá ke svržení demokracie jako takové, ale postupy, kterými chce dosáhnout svých cílu, za demokratické označit nejde. Podrobnější analýzu problematiky přinášíme níže.

A) Holešovská výzva je zaměřena na bezprostřední cíle vedoucí k odstranění současných politických a úřednických reprezentantů (dle webových stránek Holešovské výzvy ) :

"Chceme dosáhnout demise vlády, prezidenta, výměny zkorumpovaných politiků, ale i státních zástupců, soudců, vedení policie, manažerů státních podniků, atd."

Holešovská výzva zpochybňuje legitimitu většiny volených i jmenovaných zástupců demokratických institucí. Neargumentuje však proti existenci institucí jako takových, nýbrž útočí proti osobám, které dané funkce v institucích zastávají, a žádá jejich okamžitou demisi. Nespecifikuje ale, kdo všechno by měl kromě vyjmenovaných podat demisi.

"Z vedení státu je nutno co nejdříve odstranit ty politiky, kteří mají největší podíl zodpovědnosti za výprodej národního bohatství a na úpadku našeho národa. /Asi bude nutno vyměnit 95 % z nich/."

V prohlášení mluvčího Holešovské výzvy Slávka Popelky najdeme jednoznačně nedemokratické principy jako je okamžité odstranění velké většiny politiků i nepolitických státních úředníků z důvodu vysoké míry korupce a rozprodání státního majetku "cizincům", což nejvíce ohrožuje demokracii v ČR. Jako problematické lze však vnímat, že k odstranění zkorumpovaných lidí chce dojít nedemokratickými prostředky, nerespektuje ústavní a zákonné předpisy.

B) Proces, který by měl následovat po splnění demise či abdikace většiny reprezentantů státní moci, je formulován vágně už od počátku.

"Bude nezbytné provést i některé další kroky, které budou v našich textech popsány později." (viz. web)

Holešovská výzva nezmiňuje, co je pro stabilizaci demokracie nutné udělat posléze, s výjimkou několika základních bodů, které nejsou blíže specifikovány. (viz. web)

"- po demisi vlády ustavit nepolitickou vládu z osobností těšících se všeobecné důvěře; změnit volební systém, omezit moc politických stran, uzákonit referendum; po abdikaci V. Klause si zvolit přímou volbou prezidenta z kandidátů navržených lidmi, ne stranickými sekretariáty; na základě široké diskuze s veřejností zahájit nápravu všech oblastí našeho života"

Dle Miroslava Kalouska je Holešovská výzva "útokem na rozvrat všech demokratických institucí."Návrhy v období po obsazení postů z řad "široce respektovananých osobností"blíže nespecifikují následný postup, ale odvolávají se na širokou diskuzi s veřejností.

C) Otázka přímé demokracie bývá v televizních vystoupeních a na demonstracích prezentována jako jeden z hlavních úkolů Holešovské výzvy.

Přímá forma demokracie je standardním prvkem mnoha právních řádů demokratických i nedemokratických zemích. K jeho použití však dochází velmi zřídka s výjimkou Švýcarska, kde je však použití referenda ovlivněno historickým vývojem a celkovým nastavením politického systému. K referendu se přistupuje především v otázkách změn ústavy, příp. ústavních zákonů, či v případě ratifikace mezinárodních smluv, které významně pozměňují dosavadní právní řády.

V současném systému velkých národních států s milionovými počty obyvatel se prvky přímé demokracie dále využívají především na místní úrovni především z důvodu úspornosti a efektivnosti. Zastupitelská demokracie je v teoretické rovině i v praxi chápána jako efektivnější a méně nákladná.

Je zřejmé, že Miroslav Kalousek upozorňuje na historické analogie, kdy se proklamované navrácení moci zpátky lidu zvrhlo v nejhorší diktatury světa. V případě Holešovské výzvy je však obtížné definovat, zda stojí proti základům demokracie či nikoliv, a zda se chystá po případném rozmontování současného systému uchýlit k diktátorským praktikám, neboť v prohlášení představitelů se objevují nejasné a především krátkodobé cíle. Po splnění těchto cílů se objevují požadavky demokratizovat současný systém za použití prvků přímé demokracie, neobjevuje se však, kdo by měl nově nastolený systém reprezentovat.

Výrok je tak označen jako neověřitelný, neboť Holešovská výzva volá po větší demokratizaci českého politického a společenského systému, nevyjadřuje však způsoby, jak by k tomuto mělo dojít.

Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci.

Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.

Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.

Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.

Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.

Dne 10. 11. 2005 byla uvalena tzv. nucená správa na VZP, která trvala do 2. května 2006. V této době byl ministrem zdravotnictví David Rath. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2006, který byl schválen nuceným správcem až 14. dubna 2006, je v kapitole 3 zmíněn záměr ukončit v roce 2006 podporu projektu IZIP.

4. září 2006 se ministrem zdravotnictví stal Tomáš Julínek a 15. září 2006 se předsedou správní rady VZP stal Marek Šnajdr. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2007, z října roku 2006 (tedy měsíc po nástupu Marka Šnajdra do vedení správní rady VZP), je v kapitole 5. 2 zmíněn záměr čerpat provozní prostředky také ve prospěch projektu IZIP.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo samo gestorem smlouvy ACTA za Českou republiku. V dokumentuVyjednávání dohody ACTA na webu ministerstva se doslova uvádí, že "gestorství v praxi znamená, že ministerstvo koordinovalo za Českou republiku přípravu pozic pro vyjednávání textu dohody a po finalizaci textu dohody podniklo v souladu s právním řádem České republiky kroky k tomu, aby dohoda zavazovala Českou republiku a Evropskou unii." Je tedy otázkou, proč ministerstvo díky své pozici v procesu příprav dané smlouvy neučinilo projednávání otevřenější (má-li ministr Kuba pocit, že otevřené nebylo). Výrok ministra Kuby, že Česká republika vždy tlačila na to, aby se projednávala smlouva otevřeně, je neověřitelný, neboť ministerstvo ani vláda nezveřejnili žádný zdroj podporující toto stanovisko. Vláda ČR pouze informovala o podpisu dané smlouvy a o pozastavení ratifikace v České republice. Smlouva ACTA (.pdf) je českém znění přístupná na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zdravotnické noviny informovaly 23. února 2012 o tom, že nemocnice v Kraji Vysočina byly poprvé v roce 2011 v zisku. Výrok Bohumila Trávníka tedy hodnotíme jako pravdivý.

V souvislosti s administrací evropských fondů zaslala EK České republice tzv. warning letter, který na základě tiskové zprávy ministerstva pro místní rozvoj po téměř všech členských zemích vyžaduje důslednější kontrolou a splnění určitých opatření před odesíláním žádostí o platby.

Tato zpráva zároveň potvrzuje, že " bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Výhrady EK, směřující k absenci zákona o státní službě, pak mají být operativně řešeny metodickými postupy pro výběr zaměstnanců ve strukturálních fondech.

Varovný dopis doposud nebyl uveřejněn, proto Demagog.cz požádal Úřad vlády České republiky o zaslání jeho plného znění, a tedy zveřejnění konkrétních výtek Komise vůči čerpání z fondů EU. Čekáme na odpověď. Na základě dostupných zdrojů tedy Zaorálek mluví pravdu ve věci výhrad vůči personální politice, jestli se však jedná konkrétně o problém permanentního střídání lidí zodpovědných za administraci fondů, se nám zatím ověřit nepodařilo.

Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.

Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.

Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.

StátÚroková míra

Česká republika

2,60 %

Belgie

2,68 %

Řecko

25,82 %

Itálie

6,00 %

Portugalsko

10,49 %

Španělsko

6,79 %

Irsko

6,12 %

Česká republika je skutečně, co se týče mezinárodního obchodu, velmi vázaná na evropský trh. Podle údajů Českého statistického úřadu činil vývoz do zemí eurozóny za prosinec 2011 144,4 miliard Kč. Celkový export za tento měsíc činil 228,5 miliard Kč. Procentuálně nám to dává číslo přibližně 63%. Co se týče dovozu, tak celkový objem dovozu čítal částku 218 miliard Kč, přičemž za eurozónu je toto číslo 108,7 miliard Kč. Procentuálně nám to tedy dává hodnotu 49,5 %. Přesné statistické údaje z ČSÚ jsou dostupny zde, konkrétně tabulka č.3: Zahraniční obchod se zbožím podle skupin zemí.

Ve výroku je tedy hodnota vývozu nadnesena o celých 7%, a u dovozu pak o 10%. Vzhledem k tomuto faktu si dovolujeme označit výrok za nepravdivý.

Z důvodu relevantní připomínky v komentáři, jsme se rozhodli spočítat i celkový objem dovozu a vývozu ČR s eurozónou za celý rok 2011. Tyto udaje se ale markantně neliší od údajů za měsíc prosinec. Přesná čísla jsou 2677 miliard Kč za celkový objem dovozu, z toho 1354 miliard Kč do zemí eurozóny. Procentuálně vyjádřeno zde směřuje 50% dovozu. Co se týče vývozu, tak za uplynulý rok byl celkový vývoz v hodnotě 2869 miliard Kč, z toho 1883 miliard Kč do zemí eurozóny. Převedeno na procenta to dává 65%. Nadhodnocení dovozu tedy zůstává stejné a u vývozu pouze o 2% přibližuje Zaorálkovo tvrzení ke skutečnému údaji, přesto je zde pořád 5% rozdíl. Pro ověření statistik bylo použito oficiální databáze Českého statického úřadu.