Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o společnosti Oredo s.r.o. jako pravdivý.

Firma Oredo s.r.o. byla skutečně nejprve založena v Královéhradeckém kraji, načež v roce 2011 do ní vstoupil i Pardubický kraj. Oba regiony jsou jejími polovičními vlastníky.

Právní postavení národního podniku Budějovický Budvar je i v současné době předmětem sporů (viz např. rozsudekNejvyššího správního soudu (pdf.), ČTK 2008 atd.), neboť není právním řádem vůbec upraveno. Získat informace o skutečné právní regulaci n. p. Budějovický Budvar je velmi komplikované, avšak obecně lze tvrdit, že zakladatelem n. p. je ministerstvo zemědělství (zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, obchodní rejstřík, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Tj. ministr zemědělství je formálně zodpovědný za fungování n. p. Budějovický Budvar (jmenuje ředitele apod.).

Auditem v podniku byla pověřena firma HZ Consult, s.r.o., (tedy kapitálová obchodní společnost, která je předmětem soukromého práva). Podle neoficiálních zdrojů (tj. informace nejsou veřejně dostupné např. na stránkách ministerstva zemědělství) firma provádí audity pro ministerstvo zemědělství na základě kontraktu, který vznikl ještě před nástupem min. Petra Bendla (Česká pozice, Týden.cz, vz24.cz).

Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný. Tvrzení Petra Nečase o iniciaci jednání ve věci článku 15 fiskální smlouvy EU sice potvrzuje hned několik zdrojů, například agentura Reuters nebo euobserver.com, ale všechny vychází ze slov samotného premiéra Nečase. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli žádný jiný zdroj než slova pana premiéra, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ze zprávy (.pdf) Nejvyššího správního úřadu zabývající se problematikou výstavby Brněnského justičního areálu (paláce) vyplývá, že jeho výstavba byla uskutečněna v rámci programu nazvaného „Rozvoj a obnova materiálně technické základny regionálních složek justice“. Vláda tento program schválila dne 31. března 2003 svým usnesením č. 315, což bylo za vlády Vladimíra Špidly, které Miroslav Kalousek opravdu členem nebyl.

Na základě informací uvedených na oficiálních internetových stránkách SNP, Parlamentu VB a na portálu Euroskop.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skotská národní strana (SNP) představuje politickou stranu, jejímž hlavním cílem je dosažení nezávislosti Skotska na Spojeném království. Po regionálních volbách v roce 2011 ovládla SNP, v čele s Alexem Salmondem, Skotský parlament, ve kterém skotští nacionalisté získali absolutní převahu 69 ze 129 křesel (.jpg), a poprvé v historii tak sestavili většinovou vládu. Tento triumf otevřel SNP cestu k referendu o skotské nezávislosti, které chce strana vyhlásit do konce funkčního období parlamentu v roce 2015. V současné době SNP rovněž náleží celkem 6 poslaneckých mandátů v Dolní sněmovně (House of Commons) Parlamentu Spojeného království.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.

Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).

Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.

Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).

Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.

Dle serveru euractiv mělo k připojení ke skupině dojít po vládním jednání 18. ledna tohoto roku. V usnesení vlády tato informace přímo nefiguruje, nicméně dle vyjádření vládních politiků i oficiálních zástupců úřadu vlády se tak opravdu stalo.

K informaci o připojení ČR ke koalici čistých plátců vůči budoucímu rozpočtovému rámci se vyjádřil nejen tiskový mluvčí vlády Ondřej Jakob: " Rozhodnutí o členství ČR v této skupině představuje vývoj pozice ČR a nikoliv změnu klíčových priorit při jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020", ale rovněž jej svými výroky potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek :"Koheze je naše priorita. Pro obhajobu těchto zájmů se nám zdá výhodnější, abychom byli ve skupině pro úsporný rozpočet než mimo ni."

Ač se nepodařilo postoj vlády ověřit přímo z oficiálních záznamů a usnesení, veřejné prohlášení je dostatečně relevantní podklad pro posouzení tvrzení jako pravdivého.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přesto, že jediným relevantním zdrojem potvrzujícím slova ministra Bendla jsou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství. Nedostupnost jiných informací je logickým důsledkem neveřejného jednání Rady. K hodnocení "pravda" pak přistupujeme především z toho důvodu, že tiskové zprávy ministerstva byly vydány již na podzim roku 2011- tedy v době, kdy problematika vajec ještě nebyla veřejně medializována. Není proto důvod předpokládat, že by v těchto zprávách byly záměrně uváděny nepravdivé informace.

Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 15. listopadu 2011 byla otázka dodržování směrnice o dobrých životních podmínkách nosnic v členských státech EU jedním z hlavních témat, o kterých 14. listopadu 2011 v Bruselu diskutovala Rada ministrů zemědělství. V souvislosti s touto problematikou ministr Bendl skutečně upozornil na možné ohrožení českých producentů vajec:„Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“

15. prosince 2011, během dalšího zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, se pak ministr Bendl sešel se svou resortní kolegyní, německou ministryní zemědělství, Ilse Aignerovou, se kterou projednal společný postup proti státům, od kterých od 1. ledna 2012 hrozí zvýšené riziko nelegálních dovozů vajec: „Budeme společně žádat ministry těchto zemí o poskytnutí konkrétních údajů o producentech nelegálních vajec a sledování jejich pohybu. Na národní úrovni zahájíme 1. ledna příštího roku důkladné kontroly všemi dozorovými orgány, abychom ochránili naše domácí producenty a spotřebitele.“

Výrok poslance Lubomíra Zaorálka je neověřitelný, neboť není možné dohledat konkrétní dotaz a odpověď premiéra Nečase k otázce českého překladu tzv. fiskální smlouvy.

Premiér Nečas sice nepodepsal tzv. fiskální dohodu, nelze ovšem z dostupných zdrojů ověřit, zda na jednání Evropské rady odpověděl na dotaz, zda je třeba dělat český překlad, že to nutné není. Nicméně je faktem, že schválená smlouva (.pdf) nebyla oficiálně do češtiny přeložena, což vyplývá z článku 16 dané smlouvy. Např. na webových stránkách Vlády České republiky je k dispozici pouze neoficiální překlad (.pdf) dané dohody.

Faktem je, že fiskální smlouva do češtiny oficiálně přeložena nebyla. Jestli překlad odmítl český premiér je ale neověřitelné.

Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Politická strana " Zlatý úsvit " (ΧΡΥΣΗ ΑΥΓΗ), která obdržela v opakovaných řeckých volbách 6,92 % hlasů a obsadí v novém parlamentu 18 křesel, se hlásí k ultranacionalistickým myšlenkám a k odkazu pravicové vojenské diktatury, která vládla v Řecku mezi lety 1967 až 1974. Stranu provázejí mnohé skandály, které jasně dokazují neonacistickou orientaci této strany. Viditelná je již silná inspirace loga této strany v symbolu svastiky, který je spjat se symbolikou nacistického režimu Třetí říše.

Po prvních letošních řeckých volbách, které skončily patem, napochodovali poslanci této strany do budovy parlamentu "v armádním šiku" a přísahu složili synchronizovaně zdviženou pravicí. Dcera "vůdce" Zlatého úsvitu Nikose Michaloliakose byla zadržena za podíl na napadení "neřeckého" prodejce občerstvení v Athénách. V předvolební televizní debatě napadl kandidát Zlatého úsvitu dvě levicové političky.

Mediálně známými jsou rovněž záběry z povolební tiskové konference, kde na přítomné novináře straničtí "bodyguardi" pokřikovali, aby " povstali a ukázali respekt" přicházejícímu předsedovi strany, který posléze přednesl "svérázný projev". Zlatému úsvitu vyjadřuje sympatie na svém webu rovněž česká politická strana DSSS, která je považována za nástupnickou stranu zrušené extremistické Dělnické strany.