Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.

V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.

Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.

V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.

Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.

David Rath hovoří o poměru výdajů na doplatky na léky na spotřebním koši, proto se při ověřování výroku budeme opírat o statistiku rodinných účtů, kterou zajišťuje ČSÚ. Statistiky rodinných účtů vycházejí z výběrového šetření 3000 rodin a jsou čtvrtletně aktualizovány. Jejich principem je zkoumání spotřebního koše domácností a podílů jednotlivých výdajů.

Dle statistiky rodinných účtů činila výše výdajů na léky předepsané lékařem (a tedy doplatky) v roce 2006 516 korun na osobu za rok, tedy o 216-316 korun více než uvádí David Rath. Výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky celkem činily v tomto roce 1 554 korun na osobu za rok (oba údaje je možné dohledat zde , v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

Nejaktuálnější data ze statistiky rodinných účtů byla publikována za rok 2010, ale bohužel nelze dohledat konkrétní hodnotu výdajů na léky na recept, pouze celkový údaj za léčiva a zdravotnické prostředky, který činil 2 243 korun za osobu za rok (možno dohledat zde, v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

V případě, že David Rath při citování dat z roku 2006 nevycházel ze statistik rodinných účtů, ale ze souhrných dat, zachycujících celkové výdaje domácností na doplatky za recepty předepsané lékařem, podhodnotil by tak svůj údaj o 428 až 328 korun, jelikož dostupné statistiky za rok 2006 udávají výdaje obyvatelstva na doplatky ve výši 6 452 milionů korun, což při tehdejší velikosti populace činí 628 korun na osobu za rok (publikace ÚZIS Odhady celkových výdajů na léky 2002-2006 je dostupná zde (.pdf, str. 1)). Souhrnné informace za rok 2010 nebo novější bohužel nejsou ještě dostupné.

Jelikož se David Rath v případě informací o výdajích na léky v roce 2006 poměrně výrazně mýlil, ale na druhou stranu nejnovější dostupná data, na základě kterých lze druhou část výroku Davida Ratha ověřovat, jsou z roku 2010, hodnotíme celkově jeho výrok jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, do Evropského stabilizačního mechanismu budou skutečně přispívat všichni jeho členové, tedy i státy, ke kterým má jeho pomoc následně směřovat.

Mechanismus má disponovat kapitálem ve výši 700 miliard euro, 200 miliard z této částky však slouží jako rezerva k udržení ratingu. Velikost kapitálových vkladů jednotlivých zemí je určena distribučním klíčem, který závisí ze 75 % na výši národního důchodu, ze 12,5 % na výši HDP a z 12,5 % na počtu obyvatel. (zdroj čt24)

V případě, že člen EMS nesplní požadované platby v rámci výzvy na úhradu, musí být zvýšena částka, kterou přispívají ostatní státy, aby se dosáhlo požadované celkové výše splatného kapitálu. Za opatření k zabezpečení toho, že dotyčný neplatící člen vyrovná svůj dluh zodpovídá Rada guvernérů. (zdroj Smlouva zřizující ESM, .pdf, str. 41)

Írán lze po právu považovat za klíčového importéra ropy do Řecka. Podíl Teheránu na dovážené ropě měl až do současnosti, i přes vzrůstající kritiku Teheránu ze strany Evropské unie, stoupající tendenci. Zatímco v roce 2009 byl podíl iranské ropy podle Mezinárodní energetické agentury 24%, v roce 2011 to podle zprávy agentury AFP bylo již 34,2%. Írán tudíž je nejvýznamnějším importérem ropy do Řecka a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

K budoucí předpovědi pouze doplňující komentář: S ohledem na rozhodnutí o uvalení embarga řecká společnost Hellenic Petroleum zajišťující dodávky ropy oznámila, že je schopna tuto surovinu zajistit z alternativních zdrojů, a tudíž je pravděpodobnost eskalace ekonomických problémů s ohledem na ukončení spolupráce s Íránem nepravděpodobná.

Na základě údajů Evropské komise a Eurostatu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Podle údajů na stránkách EU rozpočet EU skutečně činí zhruba 1% HDP členských států. Konkrétně v roce 2011 se například HDP všech členských států pohybovalo ve výši 12 629 458.3 milionů euro a rozpočet Evropské unie ve výši 126 527.2 euro milionů euro, tj. 1,002%.

Poslanec Bublan nejspíše myslí n ávrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. z r. 2011. Tento návrh úplně zakazuje dárcovství od právnických osob a dary fyzických osob omezuje: „Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč.“

V návrhu jsou uvedeny i další limity na straně výdajů a to např.: Výdaje strany a hnutí nesmí převýšit 80 milionů korun na volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů. Dále výdaje kandidáta politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaň nemají převýšit 300 000 Kč. Financování stran má být podle návrhu zprůhledněno a zpřehledněno také zpřístupněním výročních zpráv na internetu.

14. června 2012 pak tento návrh s jistými modifikacemi prošel senátním hlasováním.

Výrok ministra zdravotnictví Hegera hodnotíme na základě informací VZP jako pravdivý.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny se skládá ze třiceti členů. Dvě třetiny z tohoto počtu, tedy dvacet členů, je voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Zbylých deset je jmenováno vládou. Seznam aktuálních členů je uveden na webových stránkách VZP. Naprostá většina z nich jsou aktuální poslanci, případně držitelé jiných politických postů, proto ani proti označení "tvrdí politici" nemáme výhrady.

O případu pochybení úředníka, který předčasným otevřením obálky odhalil nabídku jednoho z uchazečů, informovala ČTK dne 29. března 2010. Pochybení úředníka znamenalo porušení podmínek tendru, a proto musela Karlovarská krajská nemocnice (KKN) soutěž zrušit.

Bohužel se nám nepodařilo získat vyjádření ÚOHS, které by dokázalo, že KKN v celé věci postupovala správně a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Informace, které uvádí Michal Hašek bohužel nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat.

Na základě volebních výsledků a přepočtu je výrok poslance Stanjury pravdivý.

Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily 11. a 12. června 2004. ČSSD v nich skutečně obsadila 5. místo (viz. graf). Volební účast dosáhla 28,32 %. To tedy znamená, že ČSSD přesvědčila (po přepočtu) skutečně cca 2,49 % oprávněných voličů.

V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury je tedy pravdivý.