Výrok Jana Látky je, podle dohledaných dat o zadlužení České republiky a závazků koaliční vlády P. Nečase plynoucích z programového prohlášení, zavádějící.

Vláda ODS, TOP09 a VV ve svém programovém prohlášení (.pdf) definuje problematiku veřejných financí jako jednu z prioritních. Poslanec Látka hovoří o závazku zastavení zadlužování. Tato otázka je skutečně v programovém prohlášení přítomna. Konkrétně vláda uvádí, že cílem je: " reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů." Na str. 4 je dodáno, že vláda tohoto závazku dosáhne při ekonomickém růstu tak, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných financí 3 %.

Co se týká zvyšování daní, tak v textu programového prohlášení k daňovým otázkám vláda konkrétně popisuje, že bude přistoupeno k vyššímu zdanění hazardu, bude odstraněna daňová degrese. Nicméně vláda odmítá zvyšovat daňovou progresi.

Poslanec Látka pojmenovává nesprávně výši zadlužení (již nespecifikuje samotný dluh, tudíž předpokládáme, že mluví o státním dluhu) v době nástupu vlády ODS, TOP09 a VV, který ve svém výroku zmiňuje. V té době se zadlužení pohybovalo na úrovni 38,1 % HDP (Látka zjevně myslí výši dluhu při nástupu vlády Mirka Topolánka a zde údaj 28 % sedí). V současnosti (ke konci roku 2011) pak zadlužení dosahuje úrovně cca 41,5 % HDP (novější data stále nejsou k dispozici). Navíc jeho výrok evokuje myšlenku, že vláda porušuje své programové prohlášení v oblasti boje se zadlužováním, což je zavádějící interpretace. Vláda se totiž zaručila dosáhnout vyrovnaného rozpočtu postupně (s cílem v roce 2016) a neslibovala, že zastaví zadlužování během 2 let (do letošního roku), jak poslanec Látka naznačuje. Z tohoto důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Na základě dohledaných návrhů ČSSD hodnotíme výrok hejtmana Haška jako pravdivý.

Např. 27. února 2012 navrhla ČSSD (tisková zpráva " ČSSD navrhuje řešení kritické situace v čerpání peněz EU na ministerstvu školství") 4 opatření (mimo jiné také zmíněné převody "ohrožených peněz"), která měla zlepšit stav čerpání evropských peněz na ministerstvu školství, které má dlouhodobě s čerpáním těchto prostředků potíže. Již tyto návrhy podporují výrok poslance Haška, který je tím pádem pravdivý.

Mimo tento jeden případ informovala také agentura Mediafax 31. října 2010 o tom, že sociální demokraté k uvedenému datu navrhují jako jedno z opatření převedení peněz z operačních programů, které nefungují, do těch, které pracují dobře, což je také v souladu s výrokem hejtmana Haška.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý. V zákoně o státním zastupitelství je totiž vysloveně uvedeno, že vedoucího státního zástupce (v tomto případě vrchního státního zástupce pro Prahu) jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.

Dle zákona o státním zastupitelství se pojmem vedoucí státní zástupce rozumí celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.

Postup jmenování je obsažen v ustanovení § 10, 1-3 odstavec, daného zákona.

"Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."

Výrok senátora Horníka je podle dostupných zdrojů a mediálních informací pravdivý.

Sídlo úřadu ROPu Severozápad se skutečně nachází v Ústí nad Labem. Jak informuje server Aktuálně.cz (s odkazem na ČTK), jde o dům, jenž patří členům ODS, Patriku Oulickému a také bývalému senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Ročně pak na nájmu platí ROP Severozápad se službami cca 10, 5 mil. Kč.

Podle zveřejněného rozpočtu (.pdf) platil ROP Severozápad v roce 2009 na nájemném 5,24 mil. Kč.

20. června 2012 projednával (.pdf - usnesení č. 4/62/2012) výbor otázku vypovězení nájemní smlouvy na sídlo ROPu, tento návrh však přijat nebyl a to kvůli hlasům "ústecké" části ROPu. Tu následně vypověděl až 20. srpna (z tohoto jednání není k dispozici zápis) - to dokládá již zmíněný text na serveru Aktuálně.cz.

Výrok předsedy strany Sobotky je nepravdivý, neboť mediálně známé kauzy kolem představitelů ČSSD nevedly vždy k rezignaci na veřejné funkce, resp. k odchodu ze strany.

Jedním z příkladů, kdy ČSSD nepostupovala způsobem, jaký zmiňuje předseda strany Sobotka, je případ hejtmana Palase. Na toho padlo podezření, že z nejasných finančních prostředků si postavil hotel. Palas je však i nadále hejtmanem a senátorem. (Nebude v dresu ČSSD obhajovat pozici hejtmana, ale to je z jiného důvodu - privatizace nemocnice v Moravskoslezském kraji).

Další podezřelým členem ČSSD byl pražský zastupitel Miroslav Poche (v listopadu roku 2010), který i přes odhalený skandál s přečerpáním financí z veřejných zdrojů, jenž následně šly ve formě stranických příspěvků do rozpočtu ČSSD, zůstal členem ČSSD a následně získal funkci v dozorčí radě Pražských služeb.

O této skutečnosti informovaly Hospodářské noviny na svém serveru HN dialog, odkaz na článek naleznete zde.
Paradoxem je, že samotný Poche se ke svému nekalému přečerpávání financí sám přiznal redaktorovi HN. Níže uvádíme úryvek z rozhovoru:

"HN: Berete peníze z Pražské energetiky, kterou město vlastní jen nepřímo. Není to jen klička?
MP: Není. Na to je právní analýza. Po zdanění mi zůstává tak milion a sto tisíc. Já si ty peníze samozřejmě nenechávám, to by bylo trapné. Loni jsem rozdal tak osm set tisíc.
HN: A zbylých tři sta tisíc korun vám připadne jako adekvátní odměna za tu funkci?
MP: Když to tam napíšete, tak mě poškodíte. Já vám řeknu off record, že ten zbytek jsou samozřejmě stranické příspěvky. Chtěl jsem vás poprosit, jestli byste to tam nevynechal."

Poche byl následně opět kandidátem pražské ČSSD na zastupitele a v roce 2010 se jím opět stal, stranu tedy neopustil.

Další kauzou, kterou lze zmínit, a která se vymyká hodnocení B. Sobotky, jsou problémy v Pardubické ČSSD (pod vedením poslance ČSSD Váni) - mediální výstup zde.

Na příkladu těchto několika kauz hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dle vyjádření předsedy zmiňované komise - Komise ministra vnitra pro řešení úspor v PČR - byla tato skupina složena z deseti členů, přičemž pět bylo jmenováno ministrem vnitra a pět policejním presidentem. Členy byli vysocí funkcionáři v této oblasti ("bývalý policejní president, dva bývalí náměstci policejního presidenta, tři krajští ředitelé, ředitel útvaru s celostátní působností, městský ředitel, zkušený kriminalista či vedoucí odboru cizinecké policie").

Dle tiskové zprávy Ministerstva vnitra ČR představila komise své závěry 14. října 2011. Závěrečnou zprávu komise lze dohledat zde (.pdf).

Dokument se zaměřuje převážně na vytváření úspor pomocí rušení pracovních míst na tzv. nevýkonových pozicích (mimo přímý výkon služby) a na zcivilnění některých policejních pozic.

V závěru komise konstatuje, že v letech 2012 a 2013 by bylo možné s využitím navrhovaných změn ušetřit v PČR až 1,3 miliardy korun.

Výrok ministra Kubiceho tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok je pravdivý.

V případě Polské republiky jsou státní dluhopisy emitovány na dobu 2, 3, 4 a 10 let (tj. vzhledem k Česku a Polsku na pevně stanové období). Ze statistik zveřejněných Evropskou centrální bankou vyplývá, že se úroková míra emitovaných desetiletých (dlouhodobých) státních dluhopisů v posledním roce (údaje od března 2011 do března 2012) pohybovala kolem 5,8 %. Nejméně to bylo v březnu 2012 - 5,37 %. Nejvíce pak v březnu 2011 - 6,27 %.

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Dne 10. 11. 2005 byla uvalena tzv. nucená správa na VZP, která trvala do 2. května 2006. V této době byl ministrem zdravotnictví David Rath. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2006, který byl schválen nuceným správcem až 14. dubna 2006, je v kapitole 3 zmíněn záměr ukončit v roce 2006 podporu projektu IZIP.

4. září 2006 se ministrem zdravotnictví stal Tomáš Julínek a 15. září 2006 se předsedou správní rady VZP stal Marek Šnajdr. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2007, z října roku 2006 (tedy měsíc po nástupu Marka Šnajdra do vedení správní rady VZP), je v kapitole 5. 2 zmíněn záměr čerpat provozní prostředky také ve prospěch projektu IZIP.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.

Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.

Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.