Nalezené výsledky
Jaromír Drábek
Výrok ministra Jaromíra Drábka je pravdivý vzhledem k tomu, že jasně vyjmenoval, které programy má na mysli, a ty opravdu jsou reálně zavedeny - v oblastech tvorby pracovních míst, podpory konkrétních projektů a zaměření se i na regionální problematiku.
V České republice je zaveden Program Start (.pdf), který má prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. pomáhat se získávám úvěrů pro začínající podnikatele či také s čerpání evropských zdrojů, což má pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst. Program Prosperita (.pdf) se pak zabývá mimojiné zřizováním podnikatelských inkubátorů. Oba tyto programy fungují v rámci Operačního programu podnikání a inovace.
Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) také již od roku 2005 spustilo řadu konkrétních programů, které jsou zacíleny do jednotlivých regionů a mají pomoci zlepši tamní situaci na trhu práce. Tyto programy jsou zaměřeny jak regionálně, tak i na jednotlivé skupiny osob, které mají z reálných důvodů větší problém získat pracovní místo.
Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Evropská unie přesto navrhuje o něco širší portfolio opatření, v rámci kterého má Česká republika stále co zlepšovat. Pro doplnění kontextu celé problematiky nabízíme podrobnější komentář:
18. dubna 2012 vystoupil s prezentací ve Štrasburku Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor a popsal návrhy Komise pro boj se zvyšující se nezaměstnaností. Celé vystoupení komisaře Andora je zveřejněno (ENG) na stránkách europa.eu.
Po vymezení obecných cílů dokument popisuje hlavní oblasti, ve kterých je shledán největší potenciál růstu ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst - jde o zelenou ekonomiku, informační a komunikační technologie a zdravotnický sektor. Např. pouze v oblasti zelené ekonomiky, jak odhaduje EU, je potenciál na vytvoření 20 milionů pracovních míst v rámci EU během 10 let.
Z konkrétních opatření jsou navrhovány např. zvýšení mobility pracovních sil, silný sociální dialog, investice do zvýšení schopností a znalostí jednotlivých občanů nebo zlepšení mobility pracovních sil v rámci celé EU. Co se týče vytváření nových pracovních míst ve výše vyjmenovaných preferovaných sektorech, jednotlivé členské země by měly použít formu pobídek, resp. podporu pro nově začínající firmy.
V České republice je tedy míra realizace následující:
1. Podpora pro nově začínající firmy - tato již v České republice funguje. Je realizována např. prostřednictvím programu START (.pdf), který má za cíl poskytování nejen podpory. Tu realizuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, a. s.Forma pobídek pro vznik nových pracovních míst, jak ostatně v této debatě říká sám ministr Drábek, není preferovanou alternativou z jeho strany (" já se rozhodně nepřihlásím k nějaké fiskální podpoře pracovních míst").
2. Investice do zvýšení schopností a znalostí občanů - v České republice jsou nastaveny rekvalifikace, které mají za cíl zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivých lidí prostřednictvím zvýšení jejich profesní kvalifikace, resp. získáním schopností nových. K tomuto je zaveden celý projekt Restart.
3. Silný sociální dialog - zde je již porovnání návrhu EU s českými reáliemi poněkud rozporuplné. Vláda Petra Nečase má v současné době na nejvyšší úrovni (tripartita) velké problémy s dohodou mezi sociálními partnery (vláda, odbory, zaměstnavatelé) na konkrétních reformních krocích, kdy často není jasná shoda ani mezi pravicovou vládou a zástupci zaměstnavatelů. V průběhu období vlády Petra Nečase již také došlo k několika významným (co do počtu účastníků) demonstracím ze strany různých odborových sdružení, naposledy v sobotu 21. dubna 2012 (tato demonstrace byla nejmasovější).
Pokud jde o návrhy EU k jednotlivým sektorům, tak v daných oblastech ČR v roce 2011 stagnovala. Ze zmíněných oblastí rostl počet zaměstnanců pouze v rámci "zdravotní a sociální péče", nicméně v IT vývoji a vědecké a technické činnosti zůstaly počty zaměstnaných fakticky nezměněny.
Podpora vědy a inovací je také sporná. I když se např. v roce 2010 zvýšil celkový objem prostředků směřovaný na vědu a výzkum, je třeba dodat, že to bylo díky soukromým zdrojům, vláda naopak část prostředků (z úrovně minulého roku) škrtla.
Jeroným Tejc
Otázky Václava Moravce, 26. února 2012My jsme podpořili skutečně to, aby se výbor konal, abychom se bavili o těch vážných věcech, které se tam dějí. Nepodpořili jsme pak potom Radka Johna v některých usneseních, které možná měl na mysli a které možná měly směřovat vůči nejvyššímu státnímu zástupci. A také jsme jej nepodpořili v tom, aby setrval na účasti pana Mečla.
Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.
Co se týče svolání schůze, tak podle agentury Mediafax (zde a zde), která mj. cituje předsedu výboru Radka Johna, svolání mimořádné schůze opravdu podpořili poslanci ČSSD. Jak jsme již ale psali dříve (www.demagog.cz), nepodařilo se nám dohledat, kteří konkrétní poslanci, s výjimkou Františka Bublana, to byli.
Co se týče průběhu jednání, tak poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.
§ 43 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze.(...) Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze."
Vít Bárta
Otázky Václava Moravce, 15. dubna 2012(Ale samozřejmě to překvapující rozhodnutí soudu vůči mé osobě, mě samozřejmě ihned vedlo k tomu,) že jsem pozastavil členství ve Věcech veřejných, rozloučil jsem se s grémiem, s výkonnou radou stranou Věci veřejné a samozřejmě jsem rezignoval v tu samou chvilku jak na pozici hlavního vyjednavače, tak předsedy poslaneckého klubu.
U tohoto výroku Víta Bárty je třeba rozlišovat jednotlivé funkce, o kterých tvrdí, že na ně rezignoval nebo že se s nimi rozloučil. Výrok je označen jako neověřitelný, protože navzdory tomu, že média převzala informaci o pozastavení Bártova členství ve VV, podle stranických stanov není toto možné. Na funkci předsedy poslaneckého klubu však Bárta skutečně rezignoval, čímž přišel o některé stranické funkce (viz níže).
A) Hlavní vyjednavač a předseda poslaneckého klubu:
Zmínku o reziganci na funkci hlavního vyjednavače nebylo možné dohledat, protože tato funkce není dle stranických stanov oficiální, nicméně Bárta do ní byl jmenován po loňské rezignaci na funkci ministra dopravy na přání předsedy strany Johna. O rezignaci na post předsedy poslaneckého klubu Bárta média informoval. Nový předseda klubu nebyl dosud zvolen.
B) Pozastavení členství ve straně:
Dle čl. 3.7 Stanov strany Věci veřejné: " I. Krajská rada může členovi z důvodů uvedených v článku 3.6.II pozastavit členství a navrhnout grémiu, aby rozhodlo o vyloučení člena ze Strany." Ve Stanovách není o pozastavení členstvím rozhodnutím člena žádná zmínka.
C) Rozloučení se s grémiem a výkonnou radou:
Co se týče rozloučení se Víta Bárty s těmito dvěma orgány strany, je třeba poznamenat, že v médiích dochází k častému zaměňování těchto pojmů (grémium v sobě obsahuje výkonnou radu a zástupce regionů), a je třeba mít se na pozoru mezi pojmy rozloučení se a rezignace.
Stanovy strany říkají ve čl. 3.7 " Po dobu pozastavení členství je členovi pozastaven výkon všech stranických funkcí a členských práv. " V případě, že by Vítu Bártovi bylo pozastaveno členství (což bylo v předchozím odstavci částečně zpochybněno), byl by mu pozastaven i výkon člena výkonné rady a grémia. O tyto funkce však přišel svou rezignací na post předsedy poslaneckého klubu, neboť právě z tohoto titulu byl členem obou orgánů (viz složení výkonné rady a grémia).
Vít Bárta se skutečně osobně rozloučil s výkonnou radou v pátek 13. dubna, o stranické funkce ale de facto přišel svou rezigancí na post předsedy poslaneckého klubu, nikoliv svým rozhodnutím o pozastavení členství.
Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.
Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.
Miroslav Kalousek
Otázky Václava Moravce, 18. března 2012Těch 17,5 (% daně z přidané hodnoty, pozn.) přece teď nikdo nemusel přeceňovat. Těch 17,5 mělo platit k 1. 1. 2013.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Dne 6. listopadu 2011 byla ve sbírce zákonů vyhlášena tzv. sazbová novela zákona o DPH č. 370/2011 Sb., která s účinností od 1. ledna 2012 zvyšuje sníženou sazbu DPH z 10 na 14 % a přináší od 1. ledna 2012 i řadu dalších změn. Novela pak také obsahuje sjednocení základní i snížené sazby daně z přidané hodnoty na 17,5 %, s účinností od 1. ledna 2013.
Petr Nečas
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012V loňském roce jsme měli devátý nejnižší schodek z 27 členských zemí Evropské unie.
Samotné srovnání vládních deficitů jednotlivých zemí EU za rok 2011 ještě není dostupné, z toho důvodu označujeme výrok za neověřitelný.
Podle údajů na účtech ministerstva financí vedených v ČNB dosáhly k 31. říjnu 2011 celkové příjmy státního rozpočtu 838,6 mld. Kč, celkové výdaje 930,1 mld. Kč a schodek 91,5 mld. Kč.
Bohuslav Sobotka
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012Máme dnes v České republice tři bezpečnostní služby. Jedna z nich vůbec nepodléhá parlamentní kontrole.
Tři bezpečnostní služby, které má Bohuslav Sobotka na mysli jsou BIS (Bezpečnostně informační služba), ÚZSI (Útvar pro zahraniční styky a informace) a Vojenské zpravodajství. Kontrolu nad zpravodajskými službami stanovují zvláštní zákony.
Pro BIS je zřízen pro tyto účely v rámci Poslanecké sněmovny speciální kontrolní orgán složený ze sedmi poslanců, to stejné platí i v případě Vojenského zpravodajství (pdf.).
Jediný problém představuje ÚZSI, která nemá zákonem stanovenou přímou kontrolu Poslanecké sněmovny. Stanovena je pouze kontrola exekutivní a soudní. Prostřednictvím interpelace ministra vnitra může Poslanecká sněmovna vykonávat zprostředkovanou kontrolu. Samotný ÚZSI, jak má uvedeno na svých stránkách, prý usiluje o prosazení takové zákonné úpravy, která by kontrolu Poslaneckou sněmovnou umožnila.
Výrokem podobného charakteru jsme se zabývali již i v předchozích ověřováních a považujeme jej za pravdivý.
Lenka Kadlecová
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 30. srpna 2012Uvolnění radní také ručí veškerým svým majetkem, oni ručí svým majetkem.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť členové dozorčích rad akciových společností (Liberecká nemocnice a.s.) jsou posuzováni stejně jako členové představenstva těchto společností podle § 200 odst. 3 obchodního zákoníku. To, zda jsou členové dozorčí rady radní uvolnění či neuvolnění (upravuje zákon o č. 128/2000 Sb., obcích), nemá na uvedenou právní skutečnost vliv.
Obchodní zákoník (Zákon č. č. 513/1991 Sb.) ve svém aktuálním znění v § 200 odst. 3. zcela jasně hovoří o tom, že se na členy dozorčích rad rovněž vztahuje ustanovení § 194 odst. 6 (upravující představenstva akciových společností). Ten říká, že členové představenstva (v tomto případě dozorčí rady), kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost, nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.
Petr Nečas
Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.
Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.
Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.
Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.
Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…“
V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:
• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)
• Integrovaný OP (MMR)
• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)
• OP Životní prostředí (MŽP)
• OP Technická pomoc (MMR).
3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Na základě informací uvedených na serverech ihned.cz, aktuálně.cz a businessinfo.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.
Na podzim roku 2008 se Island propadl do hluboké finanční a ekonomické krize v důsledku krachu svých tří největších komerčních bank (Landsbanki, Kaupthing a Glitnir). Ve zkrachovalých islandských bankách mělo peníze asi 400 tisíc Britů a Nizozemců, přičemž nejvíce peněz bylo vázáno zejména v internetové bance Icesave, která patřila společnosti Landsbanki. Občany Velké Británie a Nizozemska však Island odmítl odškodnit, což z jejich strany vyvolalo bouřlivé reakce. Vklady těmto lidem nakonec vyplatily jejich domácí vlády, ty však následně začaly peníze vymáhat po Islandu zpět. Otázka toho, zda a kdy Island vyplatí Britům a Nizozemcům peníze, o které přišli při krachu islandských bank, se následně stala stěžejním bodem jejich vzájemných vztahů a jako taková se promítla i do přístupu Velké Británie a Nizozemska k žádosti Islandu o vstup do EU (2009). Britský ministr pro veřejné finance a ekonomickou politiku Paul Myners se v souvislosti s touto otázkou mimo jiné vyjádřil tak, že: „Islandským představitelům musí být nepochybně jasné, že pokud nebudou vklady všech britských občanů vyplaceny, vstup do Evropské unie je ohrožen.“ (zdroj: ihned.cz, aktuálně.cz, a opět ihned.cz)
28. srpna 2011 přijala Výkonná rada MMF poslední, šestou, zprávu hodnotící islandskou ekonomickou obnovu. Tato zpráva hodnotí obnovu islandské ekonomiky jako mimořádně úspěšnou: „Island je na cestě ekonomické obnovy, finanční systém byl kompletně restrukturalizován a země postupně získává přístup na světové trhy.“ Islandská ekonomika v závěru roku 2011 potvrdila, že po období dramatického poklesu HDP v letech 2009 (-6,7 %) a 2010 (-4,0 %) byl rok 2011 ve znamení obnovy růstu. HDP rostlo čtyři čtvrtletí v řadě (1/2011 3,6 %, 2/2011 1,4 %, 3/2011 4,7 % a 4/2011 1,9 %) a za celý rok 2011 tak růst HDP dosáhl 3,1 %. Tento vývoj se odrazil i v hodnocení ratingových agentur. Agentura Fitch zvýšila rating Islandu z BB+ na BBB- (Moody´s ponechalo na Baa3, S&P´s dokonce na BBB+) s výhledem stabilní. Island se tak dostal ze spekulativních pásem do pásem vhodných k investicím a ve srovnání s problematickými evropskými zeměmi na tom již není nejhůře, naopak mnohé z nich nechává za sebou. (zdroj: Island: Ekonomická charakteristika země)







