Podle údajů ministerstva financí vzrostl příjem veřejných fondů z DPH za leden a únor meziročně o 17,4 %. Jak však ministerstvo samo v tiskové zprávě uznává, meziroční srovnání může být ovlivněno kalendářními vlivy (splatnost DPH v únoru 2017 byla 27. února, a je tak možné, že ne všechna DPH splatná v tomto termínu byla skutečně zahrnuta do výsledku za únor 2017). V plnění za březen už bude tento vliv neutralizován a meziroční srovnání tak bude přesnější.

Podíváme-li se pouze na výběr na úrovni státního rozpočtu, došlo meziročně k poklesu výběru o 1,4 miliardy Kč (2,9 %).

Předseda ODS Petr Fiala mluví o příkladech spolupráce mezi občanskými demokraty a dalšími stranami. Uvádí dva konkrétní příklady spolupráce, a to jednak tu na úrovni Poslanecké sněmovny, a dále další dvě, které se týkají blížících se podzimních voleb.

Demokratický blok, sdružení poslanců ze čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN), vznikl za účelem společného postupu při ustavení Poslanecké sněmovny po volbách v roce 2017. Postupoval při volbě vedení Sněmovny společně s cílem (jak sám deklaroval) „rychlého a férového“ ustavení Poslanecké sněmovny.

Dále ODS spolu s dalšími třemi výše zmíněnými stranami podpořila Mikuláše Beka v jeho kandidatuře do Senátu a konečně v Ostravě se skutečně vytvořil blok ODS, TOP 09 a Soukromníků.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fiala popisuje spolupráci různých subjektů v jednotlivých případech korektně.

Je pravdou, že po volbách se bývalé strany koalice vyjádřily, že by se členy vlády mohly stát. ČSSD aktuálně s hnutím ANO jedná, lidovci slovy svého prvního místopředsedy tuto možnost také připustili, ovšem za podmínky, že by v čele nestál trestně stíhaný člověk. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pozice KDU-ČSL k otázce účasti na vládě byla veřejně reflektována několikrát. Ke spolupráci na vládě, která má trestně stíhaného předsedu, se KDU-ČSL stavěla negativně, ať už slovy svého předsedy (například pro Lidovky.cz, Echo24), či přímo na oficiálních stranických stránkách.

Marian Jurečka v únoru roku 2018 uvedl: „Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

KDU-ČSL však nedávno přišla i s vlastní variantou, navrhuje menšinovou vládu ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „Odmítáme, že by existovaly jen dvě možnosti. Buďto vláda s premiérem Babišem, nebo předčasné volby,“ uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek.

I při současném vyjednávání mezi ČSSD a ANO nový předseda ČSSD Jan Hamáček několikrát zopakoval, že zásadní podmínkou je sestavení vlády bez trestně stíhaného předsedy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Martin Bursík jako místopředseda vlády a ministr životního prostředí skutečně řekl, že je přítelem kůrovce. Bývalý předseda Strany zelených to prohlásil při interpelacích v Poslanecké sněmovně při odpovědi na otázku poslance ČSSD Jana Látka 12. února 2009.

Poslanec Jan Látka se dotazoval ministra Bursíka na situaci týkající se výskytu kůrovce v Národním parku Šumava. „Žádám vás proto, pane ministře, zasaďte se o to, ať se vám mezi lesníky neříká Bursík, přítel kůrovce. Děkuji,“ řekl Jan Látka v Poslanecké sněmovně.

Ministr životního prostředí Bursík odpověděl: „Já vás budu šokovat, já jsem přítelem lýkožrouta smrkového, ergo kůrovce, a to především proto, že lýkožrout patří do přirozeného vývoje horských smrčin, vlastně v nejvyšších stupních na Šumavě. Je to součást přirozeného vývoje lesa.“

Andrej Babiš se na návrh ODS rozhodl uspořádat schůzku předsedů sněmovních stran, která se uskutečnila 15. března 2018. Jednání se zúčastnili všichni předsedové stran s výjimkou Vojtěcha Filipa (KSČM), který za sebe poslal zástupce.

Janu Farskému zde dáme za pravdu, neboť existuje několik kauz, ve kterých až soud nařídil Miloši Zemanovi omluvu za řečené nepravdivé informace. Pro ilustraci uvádíme tři příklady, ve kterých figurovala Zemanova omluva. Další případy zmapovaly lidovky.cz.

Jozef Wagner, bývalý sociálnědemokratický poslanec, žaloval Zemana v roce 1997 za nactiutrhání kvůli Zemanovým výrokům o Wagnerově snaze vstoupit do KSČM.

„Z ČSSD jsme vyloučili člověka, o jehož přijetí do poslaneckého klubu KSČM se podle sdělení předsedy klubu hlasovalo a dostal tam pouhé tři hlasy, takže ho nechtějí ani komunisté.“

Wagner dokázal, že Zeman netvrdil pravdu a Městský soud v Praze nařídil Zemanovi omluvu, které se exposlanec Wagner dočkal až v roce 2001.

Další a zřejmě nejznámější případ nařízené omluvy soudem Miloši Zemanovi je kauza novináře Ivana Breziny, o kterém Zeman prohlásil:

„Psal články na podporu dostavby jaderné elektrárny Temelín (...) a měl důvěrnou smlouvu s Českými energetickými závody, to znamená, že psal na objednávku Českých energetických závodů.“

Brezina se začal soudit na podzim 1999 u Městského soudu v Praze, který mu dal za pravdu. Vrchní soud v Praze rozhodnutí nižšího stupně zrušil a nařídil Březinovi zaplacení soudních výloh, dovolání k Nejvyššímu soudu dopadlo obdobně. V roce 2005 zrušil Ústavní soud rozsudky nižších instancí a vrátil věc Vrchnímu soudu. Ten v roce 2007 rozhodl, že Zeman Březinovi vyplatí padesát tisíc korun jako odškodné a veřejně se mu omluví, k čemuž došlo v červnu toho roku v MF Dnes v následujícím znění:

Posledním ilustračním případem je kauza Peroutka, kdy v lednu 2015 Zeman už jako prezident označil zesnulého novináře a autora článku „Hitler je gentleman“ za „fascinovaného nacismem“. Článek stále (k 22. květnu 2018) nebyl nalezen a strany momentálně čekají na zveřejnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je naplánováno do 7. června 2018.

Už v červnu minulého roku Petr Gazdík uvedl, že spolupráci vylučuje s extremisty, za které považuje KSČM a SPD, a zároveň doplnil, že jako problematickou by viděl i hypotetickou spolupráci s hnutím ANO. Jan Farský několik dnů před volbami uvedl, že vylučuje spolupráci s nedemokratickými stranami, mezi které řadí právě i hnutí ANO. Původně pár dnů po volbách spolupráci vyloučil i sám Andrej Babiš, když označil chování TOP 09 a STAN za „nepřátelské“ .

Nicméně v únoru letošního roku hnutí STAN přišlo s podmínkami, za kterých by se účastnilo vlády. Podmínkami bylo: prozápadní směřování země, neúčast trestně stíhané osoby ve vládě a programová shoda. Po společném jednání obě strany uvedly, že se zčásti shodly na programu. Hnutí ANO však neodstoupilo od podmínky Andreje Babiše na postu předsedy vlády, a jednání tak nikam nevedla.

Politická situace v červnu 2013 a následujících měsících vskutku nebyla klidná. Policejní útvary Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu provedly 13. června 2013 nebývalou razii na Úřadu vlády, Ministerstvu obrany a Ministerstvu financí. Mezi zatčenými byl i předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř nebo blízká spolupracovnice předsedy vlády Petra Nečase – vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová (dříve Nagyová). V bezprostřední reakci na obvinění své blízké spolupracovnice z neoprávněného úkolování vojenské rozvědky a údajného korumpování tří poslanců ODS Petr Nečas oznámil, že nehodlá rezignovat na post předsedy vlády, a to i přes výraznou kritikuopozice v čele s ČSSD. Necelé 3 dny od razie však Petr Nečas přijímá politickou odpovědnost a ohlašuje rezignaci na post předsedy vlády i předsedy strany a avizuje svůj odchod z politiky. Den nato, 17. června, podává demisi do rukou prezidenta republiky.

Tyto události se promítly i do veřejného mínění, kdy Občanské demokratické straně spadly volební preference o desítky procent. Navíc důvěra občanů v ústavní činitele vskutku nebyla příliš vysoká (a to po celou dobu vlády Petra Nečase). Doznívání ekonomické krize je patrné z ekonomického růstu země, kdy v letech 2012 a 2013 zažívala ČR pokles.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ač nebyla novelizována úplně všechna branná legislativa – jeden ze sedmi návrhů, který zůstal fakticky v původním znění, je ústavní zákon, který definuje nejobecnější rámec obrany.

Přehled branné legislativy je dostupný na stránkách ministerstva obrany. Je zde uvedeno sedm zákonů (jedním z nich je ústavní zákon). Podívali jsme se tedy, zda byla tato legislativa novelizována za vlády Bohuslava Sobotky, tedy během působení Stropnického na obraně.

Z těchto předloh jich bylo novelizováno šest, a to včetně zmíněného zrušení vojenského újezdu Brdy. V případě ústavního zákona o bezpečnosti ČR jde o předpis, které stanovuje spíše nejobecnější zákonný rámec pro situace ohrožení země. Z tohoto pohledu jej není třeba novelizovat.

Zákon Byl novelizován za vlády Bohuslava Sobotky?Ústavní zákon o bezpečnosti ČRNebylo ozbrojených silách ČR Ano o vojácích z povolání Ano o zajišťování obrany státu Ano (v rámci branného zákona)Branný zákon Ano o službě vojáků v záloze Ano o zrušení voj. újezdy Brdy Ano