Jan Bartošek za KDU-ČSL podal letos v únoru návrh na odvolání Tomia Okamury z postu místopředsedy Sněmovny kvůli jeho kontroverzním výrokům (4:45) o koncentračním táboře v Letech.

Poslanci KDU-ČSL sehnali 86 podpisů - tedy dostatek, aby se mohlo hlasovat o zařazení bodu na program, což však nakonec neprošlo. Z hnutí ANO hlasovalo pouze pět poslanců.

V březnu se poté odehrála mimořádná schůze, kdy poslanci KDU-ČSL sesbírali více než 40 podpisů k žádosti o ni. Nedošlo však ke schválení mimořádné schůze a hlasování o odvolání Tomia Okamury se nekonalo. Z hnutí ANO pro schválení programu hlasoval pouze jeden poslanec.

Vzhledem k hlasování poslanců ANO o projednávání odvolání Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny je výrok hodnocen jako pravdivý.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, a to s ohledem na přirovnání Miroslava Pocheho ke kmotrovi. Je problematické určit, jak přesně by se měla tato charakteristika projevit. Byť lze skutečně ve veřejném prostoru zachytit informace, že Poche je silným zákulisním hráčem, z našeho pohledu nelze objektivně vyhodnotit uvedenou charakteristiku. Dodejme, že zbytek výroku je od Michálka podán korektně.

Piráti se ve své povolební strategii zavázali, že nebudou podporovat ani nevstoupí do vlády, v níž budou lidé s korupční minulostí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.“

Andrej Babiš je obviněn od října 2017 spolu s několika dalšími lidmi v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo. Poté, co byl Andrej Babiš ve sněmovních volbách 2017 zvolen znovu poslancem, a tím získal poslaneckou imunitu, bylo trestní stíhání na několik měsíců přerušeno. Po jeho opětovném vydání poslanci v lednu 2018 jeho trestní stíhání pokračuje.

Co se týče slov o pražském kmotrovi, neexistuje žádná obecně platná definice či vysvětlení toho, kdo může být označen za kmotra pohybujícího se v politickém prostředí a jaké musí splňovat charakteristiky pro takové označení.

Miroslav Poche má za sebou skandál s financováním ČSSD. V roce 2010 se Hospodářským novinám přiznal, že svůj několikasettisícový dar nechal skrytě rozdělit a rozepsat mezi jiné členy strany tak, aby strana z daru nemusela platit daň státu. Po tomto problému Poche rezignoval na stranické funkce.

Poche byl považován za součást známé zákulisní trojice Poche-Hulínský-Březina, která měla dominantní postavení v pražské organizaci ČSSD. Poche platí také za silného a vlivného vyjednavače uvnitř pražské i celostátní sociální demokracie. S Andrejem Babišem si v minulosti přes média o sobě vzájemně vyměnili několik vyjádření.

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako zavádějící, protože Miroslav Kalousek sice skutečně v Poslanecké sněmovně to, co se stalo během přestávky mezi Babišem a demonstranty, značně posunoval, netvrdil ale, že by Babiš vůbec nevyšel mezi ně.

Výrok předsedy vlády se točí kolem situace, která nastala během jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše. Před budovou dolní komory českého parlamentu demonstrovali lidé a Babiš byl vyzván, aby mezi ně vyšel ven. Konkrétně jej k tomu vyzval předseda KDU-ČSL Bělobrádek.

Babiš se odvolal na znění usnesení Poslanecké sněmovny, které ukládá členům vlády, aby při jednání o důvěře zůstali v jednacím sále. Následovala dvě hlasování, která inicioval Zbyněk Stanjura z ODS. Ta měla přerušit jednání na 15 (resp. 14) minut tak, aby se Babiš mohl s demonstranty setkat.

Obě hlasování byla ovšem zamítnuta (především hlasy poslanců Babišova hnutí ANO). ODS si tedy vzala přestávku na jednání svého klubu, a Babiš tak mohl vyjít mezi demonstranty ven. To skutečně učinil. Vyšel před budovu Poslanecké sněmovny, kde ovšem zcela objektivně nebyla možná diskuze mezi ním a davem, neboť ten na něj bučel, pískal a z davu na něj letěly i předměty. To dokládají svědectví novinářů i videa médií (za všechny DVTV).

Andrej Babiš se tedy vrátil do budovy, kde jednání pokračovalo. Slovo si vzal Miroslav Kalousek a Babiše osočil z toho, že „se nechová jako chlap“, neboť nevedl „diskuzi s lidmi, kteří mají jiný názor“.

Kalousek konkrétně řekl (stenoprotokol je v původním znění, zachycuje tedy i další slyšitelné projevy):

„Ve smyslu jednacího řádu reaguji na vystoupení svého kolegy pana předsedy Stanjury, který si vyžádal přestávku na délku 20 minut, aby mohl pan premiér vyjít mezi veřejnost. Podle informací, které máme, pan premiér vykoukl na tu ulici, a když viděl, že mu dav není nakloněn, třeba mi to rozmluví, tak zase jako se vrátil zpátky, aniž by s těmi lidmi mluvil. (Smích v sále.)(...)
Pane premiére, promiňte, takhle se nechová chlap. Chlap se baví i s lidmi, kteří mají jiný názor. Vy utíkáte před lidmi, kteří mají jiný názor, křivě přísaháte na zdraví svých dětí, podvádíte, kňouráte, fňukáte. (Bušení do lavic převážně z levé části sálu.) Děláte úplně všechno pro to... Pane předsedající, prosím, abyste mi odečetl čas, zatímco nedisciplinovaní poslanci mlátili do lavic. (Opětovné bušení do lavic.)
(...)
Pane premiére, děláte všechno, co normální chlap nedělá. Bojíte se lidí s jinými názory, kňouráte, fňukáte, křivě přísaháte na zdraví svých dětí, podvádíte a kňučíte. (Bušení do lavic.) Česká republika... (Poslanec Faltýnek z lavice: On je vožralej, nech toho. Smích a potlesk části poslanců.) Česká republika si zaslouží předsedu vlády, který s sebou nese název chlap. To vy nejste a to je také jeden z důvodů, proč vám nelze vyslovit důvěru. Děkuji.“ Miroslav Kalousek tedy Andreje Babiše nařkl z toho, že se zachoval zbaběle, protože s lidmi nediskutoval. Zcela tak opomenul, že dav na Babiše verbálně útočil a dokonce na něj někteří lidé házeli i předměty. Dopustil se tedy jistého zkreslení skutečnosti, netvrdil ovšem, že by Babiš vůbec nevyšel ven.

ČSSD se nepodařiloprosadit do koaliční smlouvy podmínku, že by prvoinstančně odsouzený člen vlády měl rezignovat. V koaliční smlouvě je na závěr pouze uvedeno: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“(.pdf, str. 4)

V koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD se také uvádí: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (.pdf, str.1)

Pět ministrů jmenovaných za stranu ČSSD může podat demisi v případě, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu - pak by musela podat demisi celá vláda. V koaliční smlouvě se konkrétně nezavázali k tomu, že podají demisi, pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok předsedy Kalouska je hodnocen jako zavádějící, jelikož se přisuzuje komunistům automatický vzorec chování, jenž však nemusí platit vždy zcela absolutně.

V pátek, 1. června 2018 probíhala v Poslanecké sněmovně diskuse o vládním návrhu zahraničních misí pro léta 2018 až 2020. Celý návrh z dílny ministerstva obrany byl schválen, proti byli pouze komunisté a SPD.

Během rozpravy k návrhu předseda klubu KSČM Kováčik podotkl, že návrhy, které pochází od Rady bezpečnosti OSN komunisté podpoří. Ostatní mise plynoucí ze spolupráce na bilaterální či unijní úrovni jsou pro komunisty problematické.

"Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém."

Pro kladné stanovisko Rady bezpečnosti OSN je třeba alespoň 9 z 15 hlasů přičemž žádný z pěti stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) nesmí být proti.

Pro Radu bezpečnosti platí mnoho pravidel a v korektní argumentaci není možné vybrat (jakkoli nahodile či promyšleně) jedno z nich a tvrdit, že komunisté chtějí aktivovat právě tuto normu, ačkoli pro to není relevantní důkaz. Ad absurdum, stejně by se v konkrétním případě dalo tvrdit, že KSČM nechce souhlasit s ničím, co nepodpoří Spojené státy americké.

Co se Ruska jako bezpečnostní hrozby týče, Severoatlantická aliance nemá pocit, že by Rusko představovalo pro NATO vojenskou hrozbu či opačně, avšak na obou stranách přetrvávají pochyby o záměrech a politice toho druhého (pdf. str. 10). Naopak se Aliance hodlá v následujících letech snažit o lepší vztah NATO a Ruska (pdf. str. 27). Strategický dokument ovšem pochází z roku 2010, od té doby se vztahy zejména díky událostem na Krymu a východní Ukrajině eskalovaly.

V konkrétních vyjádření členů a zástupců NATO lze ovšem slova o hrozbách skutečně identifikovat. Za všechny můžeme jmenovat Petra Pavla, který Rusko spolu s terorismem označuje za hlavní hrozby pro NATO. Pavel je předseda vojenského výboru NATO.

Česká republika podle zprávy (bod 2.3) Bezpečnostní informační služby z roku 2016 čelí kontrarozvědné činnosti ruských zpravodajských služeb, což lze jako bezpečnostní hrozbu považovat.

"Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. (...) Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR."

Miloš Zeman navštívil sjezd ČSSD 18. února 2018 v Hradci Králové, na kterém se mimo jiné volil nový předseda strany. Zeman zde vyzval sociální demokraty ke spolupráci s hnutím ANO. Doporučil jim také, aby neusilovali o ministerské posty ve vládě:

„To je to, co vám doporučuji. Jestli toto doporučení budete, nebo nebudete respektovat, je na vás. Nechcete-li upadnout do zapomnění, pracujte. Pracovat můžete, když budete v jakémkoli složení účastni vládních aktivit. Necpěte se do vlády, nechtějte ministerská křesla, s 15 poslanci by to bylo komické. Chtějte náměstky ministrů, chtějte odborníky, chtějte někoho, kdo chce pro sociální demokracii něco udělat."

Je také pravda, že Zeman doporučil členům ČSSD, aby v referendu podpořili koalici s ANO. Stalo se tak na tiskové konferenci, která uzavírala návštěvu Moravskoslezského kraje:

„A jako bývalý předseda sociální demokracie, který jím byl 8 let, a myslím, že to byla úspěšná léta, si dovoluji doporučit všem členům sociální demokracie, aby v tomto referendu hlasovali pro spolupráci sociální demokracie s hnutím ANO." (Od 8.10)

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.

Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.

Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.

Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.

Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.

Okamurova SPD sice přímo do vlády s Babišem jít nechtěla, ale to zaprvé nechtělo ani hnutí ANO a zadruhé sám Okamura v únoru na svůj facebookový profil napsal, že by SPD mohlo podpořit vládu sestavenou premiérem Babišem. A to v době, kdy trestní stíhání dále běží. Výrok je tudíž hodnocen jako zavádějící, protože Okamurovi zjevně trestní stíhání v jistém okamžiku přestalo vadit, když uvedl, že jeho hnutí by podpořilo i vládu sestavovanou trestně stíhanou osobou.

Tomio Okamura uvedl v den voleb, že trestně stíhaný premiér je pro jeho hnutí problematický. Jako hlavní argument Okamura v této souvislosti uvedl právě to, že by to mohlo mít vliv na stabilitu vlády.

V lednu 2018 k jednáním SPD a hnutí ANO Okamura uvedl:

„My máme samozřejmě problém být přímo součástí vlády a naší přítomností podpořit vládu, kde je trestně obviněný premiér. To říkáme celou dobu. Taková vláda nebude stabilní, může dojít k nějakým krokům v rámci vyšetřování a vláda tím pádem padá. A my potřebujeme mít čas na prosazení našich zákonů.“

Okamurova pozice se ovšem vyvinula. Dne 19. února na svém facebookovém profilu napsal.

Tedy Okamura již v únoru počítal s tím, že SPD sice nemusí být členem vlády, mohlo by ovšem podpořit vznik vlády, kterou by vedl trestně stíhaný premiér. Zde je ovšem třeba dodat, že hnutí ANO s účastí Okamurova hnutí ve vládě ani nepočítalo – od března ANO jedná exkluzivně s ČSSD na přímé účasti a s KSČM na podpoře vlády.