Miloš Zeman správně udává, že vyšetřování Vlasty Parkanové, bývalé ministryně obrany ČR, trvá víceméně 5 let. Za tuto dobu však k jistému posunu došlo. Parkanová byla zbavena poslanecké imunity a trestně stíhána. Její případ byl předán obvodnímu soudu, který však k dnešnímu datu ještě v žádné instanci nerozhodl.

O nákupu letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka v demisi v roce 2009. Protikorupční policie tvrdila, že tímto nákupem vznikla škoda ve výši 658 milionů korun a je nutné stíhat již zmíněnou bývalou ministryni obrany i tehdejšího šéfa sekce pro vyzbrojování Jiřího Staňka. Aktuální odhad škod se vyšplhal na úroveň 818,2 milionů korun.

Policie ČR proto 11. června 2012 požádala Sněmovnu o vydání Vlasty Parkanové, která v té době působila jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Sněmovna vydání Vlasty Parkanové schválila a Policie ČR pokračovala ve vyšetřování kauzy. Vyšetřování bylo uzavřeno dne 15. prosince 2015, kdy byla podána obžaloba k obvodnímu soudu Prahy 6.

Obžaloba byla založená na tvrzení, že „Vlasta Parkanová předložila dne 17. dubna 2009 vládě České republiky návrh na uzavření smlouvy bez toho, aby jako ministryně obrany zajistila ověření přiměřenosti ceny, respektive stanovení ceny obvyklé, kdy musela být srozuměna s možnými následky svého jednání tak, jak to upravuje ustanovení zákona.“

Soudkyně Markéta Binderová, která měla v případu rozhodovat, nejdřív usilovala o své odvolání z případu z důvodu předpojatosti. Toto úsilí však nakonec nevedlo k jejímu stažení z případu a v září 2016 rozhodla o vrácení žaloby a nutnosti došetření kauzy. Pojednávaní s Vlastou Parkanovou na obvodním soudu Prahy 6 tak začalo až 16. května 2017 po došetření případu. Vlasta Parkanová se soudu neúčastnila ani v květnu, ani na říjnovém pojednávání a soudní konání k dnešnímu datu nebylo uzavřeno.

Zeman se opravdu setkal se všemi novými členy vlády. S Robertem Plagou, nynějším ministrem školství se opravdu bavil o inkluzi. Robert Plaga v lednu uvedl, že inkluzi jako ministr rušit rozhodně neplánuje, pouze najít co neúčinnější řešení nedostačujících finančních prostředků.

Miloš Zeman se setkal se všemi novými členy vlády ještě předtím, než je jmenoval 13. prosince 2017. Následovalo to po dohodě s Andrejem Babišem na konci listopadu. S ministry, kteří byli i ve vládě Bohuslava Sobotky se před jmenováním nesetkal. S novými ministry se postupně scházel od 7. prosince do 11. prosince.

Při rozhovoru prezidenta s Robertem Plagou opravdu zaznělo téma inkluze. Robert Plaga uvedl, že se s prezidentem téměř na všem shodli, a to včetně nutné revize inkluze.

„Diskutovali jsme o finanční a věcné potřebě revize inkluze. Je potřeba znovu se podívat na vyhlášku, která podpůrná opatření definuje a podívat se do terénu, jestli je možné zrevidovat i věcnou část inkluze.“

Tu ministr plánuje řešit především po finančních stránkách, „Jeden z prvních úkolů je provést finanční a věcnou revizi inkluze. Situace není dobrá. Byl bych rád, aby to nemělo dopad na navýšení mezd pedagogických i nepedagogických pracovníků.“.

Plánuje přezkoumat i některé parametry pro přidělování asistence různě diagnostikovaným žákům v rámci snahy jejich integrace do běžného vyučování. „Bylo by vhodné podívat se, jestli existují typy diagnóz, které jsou odsouzené k neúspěšné integraci.“

Revize se bude také týkat využití asistentů učitelům „Neříkám, že je to možné u všech diagnóz, některé vyžadují, aby byl asistent u žáka, ale vím o případech, kde se asistent postará o žáka a poté velmi dobře funguje i v rámci třídy. To je ten správný přístup. Chci se podívat na to, jakým způsobem jsou přidělováni a jak to funguje v terénu.“

Inkluzi se tedy ministr jako takovou snaží zefektivnit, rušit ji neplánuje. „S ohledem na to, že jsou to desítky tisíc dětí, je debata o zrušení inkluze naprosto lichá. Má smysl se bavit o tom, v jaké míře jim má být poskytována podpora nebo například jak ji co nejúčelněji dostat.“

Miloš Zeman se skutečně několikrát postavil do role odpůrce inkluze. Debatu rozpoutal v lednu roku 2015, kdy se jasně vymezil proti společnému vzdělávání. Inkluze byla i důvodem veta novely školského zákona z května 2016. Téma změn současné podoby inkluze řešil Zeman i při letošní povolební schůzce v Lánech, v prosinci 2017.

Podle serveru Aktuálně.cz v lednu 2015 při návštěvě rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí oznámil, že zdravé a handicapované děti by se měly vzdělávat odděleně.

„Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Ale sám se domnívám, a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny, že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity.“

Tímto výrokem tehdy rozpoutal debatu o inkluzivním vzdělávání, kterou jsme již ověřovali v jednom z našich minulých výroků v březnu 2016. I tady se profiloval jako jasný kritik inkluze.

V květnu 2016 Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Tato novela se sice týkala zavedení mateřských škol pro dvouleté děti, Zeman se ale i tak k tématu inkluze vyjádřil. Novela inkluzivního vzdělávání již v té době byla zavedena. Zeman při příležitosti veta novely o školkách vyjádřil opětovnou kritiku inkluze. V dopise adresovaném tehdejšímu předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi sdělil:

„Zákon představuje v krátké době další novelu školského zákona, když předchozí novelou byl do školského zákona zapracován princip tzv. inkluze. Sděluji, že s tzv. inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné, a to je další důvod, pro který zákon Poslanecké sněmovně vracím.“

Inkluze byla předmětem povolební schůzky s ministrem školství Robertem Plagou v Lánech v prosinci 2017. Ten podle ČT schůzku shrnul následovně: „Shodli jsme se na potřebě navyšování prostředků pro školy, a to jak na pedagogické, tak nepedagogické pracovníky. Také jsme se věnovali tématu inkluze, tam jsme diskutovali poměrně podrobně o potřebě revize finanční i věcné. A věnovali jsme se i otázce sportu a jeho systematické podpory ze strany státu.“

K nákladům na inkluzivní vzdělávání se Miloš Zeman již dříve vyjádřil. V březnu 2016 odhadoval celkové náklady na první dva roky inkluze na 3,5 mld. Kč. Už tehdy jsme jeho výrok hodnotili jako nepravdivý. Celkové náklady se oproti dosavadními stavu měly zvýšit o 2,91 mld. Kč, nikoli o 4 mld. Kč.

Důsledkem zavedení inkluze se náklady měly zvýšit o 0,41 mld. Kč v roce 2016, 1 mld. Kč v roce 2017 a 1,5 mld. Kč v roce 2018. Vyplývá to z Odůvodnění k vyhlášce (.pdf, str. 116).

Nadto je inkluzivní vzdělávání financováno z dotačních a rozvojových programů ministerstva školství, přičemž pro rok 2015 je podpora odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5).

Z Analýzy společného vzdělávání vyplývá (údaje k říjnu 2017), že finanční náročnost na podpůrná opatření v běžných školách zřizovaných krajem, obcí či svazkem obcí byla od 1. září 2016 do konce září 2017 v celkové výši 2,071 mld. Kč.

Miloš Zeman ve svém Vánočním poselství 26. prosince 2017 skutečně ocenil programové prohlášení vlády jako dobré východisko pro diskuzi politických partnerů. Konkrétně řekl:

„A mělo by to být jednání, které se bude týkat jak programových, tak personálních kompromisů, jak je v politice zvykem. Myslím si, že návrh programového prohlášení Babišovy vlády je pro takové diskuze docela dobrým výchozím materiálem..“

V roce 2013 hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, plánovalo předložit návrh zákona, podle kterého by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.

Dle analýzy ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) by zavedení přímé volby starosty znamenalo zejména posílení jeho politického mandátu. Starosta by byl osobně odpovědným za výkon veřejné moci v obci a za chod úřadu, radu by jmenoval sám, tedy sám by si vybíral svůj tým odborníků. Jednalo by se tak o významnou změnu.

Tuto myšlenku na sjezdu hnutí STAN dne 31. května 2013 podpořil i Miloš Zeman. Častým argumentem proti zavedení přímé volby starostů je to, že by starosta neměl dostatečně silnou pozici, pokud by nekandidoval za strany, které byly do zastupitelstva zvoleny.

„Proto vám dávám ke zvážení, zda by se starostou neměl stát ten, kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany,“ navrhl k předloze Starostů Zeman.

Starostové a nezávislí doufali, že vliv prezidenta (zejména na ČSSD) jim pomůže tuto normu prosadit. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2017 činily výdaje na dotace ze státního rozpočtu 25,1 miliard Kč (.pdf, str. 35). V roce 2013 byla podpora OZE vyčíslena na 44,4 mld Kč (z toho 11,7 mld Kč ze státního rozpočtu)

Dotace na obnovitelné zdroje však nejsou čerpány jen ze státního rozpočtu - dalším zdrojem jsou příspěvky z cen elektřiny vyrobené z jiných než obnovitelných zdrojů. Ty platí sami odběratelé - od roku 2016 již není příspěvek na OZE vypočítáván čistě z množství odebrána elektřiny, ale z velikosti jističe a činí maximálně 495 Kč za MWh odebrané elektřiny.

V posledních čtyřech letech celkové výdaje na OZE opravdu oscilovaly okolo 40 miliard Kč ročně.

Zákon, na jehož základě jsou vypláceny prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, byl schválen během volebního období 2002–2006. Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů byl následně novelizován.

Základní problém u výkupních cen byl ten, že při přijímání této legislativy byl poslankyní ČSSD a poslancem KSČM načten a prosazen pozměňovací návrh, který svazoval regulátorovi ruce při možném snižování výkupních cen. Konkrétně šlo o to, že Energetický regulační úřad nově mohl meziročně snižovat tyto ceny o pouhých 5 %.

To vedlo v kombinaci se sníženými vstupy (cena solárního panelu) k boomu výstavby solárních elektráren, které jsou dotovány ze státního rozpočtu. Celé problematice jsme se věnovali např. v rámci debaty Mirka Topolánka s Michalem Horáčkem pro Deník.

Prezident Zeman má pravdu, že problém vznikl během funkčního období předchozích vlád i minulých Poslaneckých sněmoven.

Veřejně dostupné informace dokumentují buď pouze neziskové organizace, anebo neziskové a podobné organizace, mezi které patří politické strany a církve. Avšak pouze jednou za poslední čtyři roky se jedna z částek přiblížila 11 miliardám korun. Navíc v této sumě jsou často zahrnuty údaje také pro církve nebo politické strany, což nejsou typické neziskové organizace.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící. Pro informaci dodejme, že největším příjemcem je Fotbalová asociace České republiky, za rok 2015 inkasovala cca 313 milionů korun.

Podle Rozboru financování nestátních neziskových organizací, který si nechala vláda v roce 2014 (.pdf, str. 4) vypracovat, stát poslal tzv. „neziskovkám“ celkově okolo 13,6 mld. Kč. Na financování se podílelo více subjektů než jen státní rozpočet. Od obcí šlo celkem 3,3 mld. Kč, od krajů a hlavního města Prahy okolo 1,8 mld. Kč a ze Státních fondů ČR 842 mil. Kč. Státní rozpočet se na financování podílel částkou 7,6 mld. Kč.

O rok později – podle stejného rozboru pro rok 2015 (.pdf, str. 4) – dosahovala celková částka 16,5 mld. Kč. Složení financování bylo opět stejné jako v roce 2014: od obcí šlo 3,7 mld. Kč, od krajů a Prahy 2,3 mld. Kč a ze Státních fondů získaly neziskové organizace 731 mil. Kč. Státní rozpočet se na výsledné částce podílel částkou 9,8 mld. Kč.

Ve stejném dokumentu na straně 7 se nachází graf, který ukazuje vývoj financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu – z něj jasně vyplývá, že za posledních 11 let se podíl státního rozpočtu na financování neziskových organizací ani jednou významně nepřiblížil částce 11 mld. Kč.

Aplikace ministerstva financí zohledňuje příspěvky státního rozpočtu pro Neziskové a podobné organizace, přičemž právě podobné organizace (jako třeba politické strany a hnutí nebo církve) jsou významnými příjemci peněz ze státního rozpočtu.

V roce 2016 šlo ze státního rozpočtu na položku neinvestiční transfery neziskovým a podobným organzacím celkem 11,45 mld. Kč. Z nich inkasovaly církve a politické strany (poměr 3,5 : 0,5) dohromady 4 miliardy. Tedy čistě pro spolky, obecně prospěšné společnosti a neziskové organizace šlo o výrazně nižší částku.

V posledním zaznamenaném roce 2017 (k 30. září) 12 miliard. Z nich pak šly 3 miliardy církvím a náboženským společnostem a 340 milionů politickým stranám.

Zdroj: HlídacíPes.org

O největších příjemcích příspěvků na nestátní neziskové organizace se rozepsal server HlidaciPes.org, a to jak pro rok 2014, tak i pro následující rok 2015.

K nárůstu úředníků ve Strakově akademii za posledních let skutečně došlo. V roce 2013 zde pracovalo 433 zaměstnanců (.pdf, str. 8). Na konci roku 2017 zde pracovalo už 768 zaměstnanců (.pdf, str. 29). Za pět let ve Strakově akademii tedy přibylo 335 zaměstnanců, nárůst tudíž nebyl stoprocentní, jak tvrdí prezident Miloš Zeman. Není jich ani tisíc, jak prezident uvádí.

Nárůst pracovníků proběhl i na ministerstvu práce a sociálních věcí. V roce 2013 zde pracovalo 1003 zaměstnanců (.pdf, str. 20). Na konci roku 2017 to bylo 1603 pracovníků (.pdf, str. 30). Na ministerstvu práce a sociálních věcí byl nárůst tedy výraznější (v absolutních číslech), ale opět se nejednalo o nárůst stoprocentní.