Vyjádření předsedy KSČM Filipa se vztahuje k působení Zdeňka Ondráčka v Pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti při zásahu během Palachova týdne v lednu 1989. Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nejsme na Filipovu otázku schopni objektivně odpovědět.

V běžně dostupných zdrojích není dohledatelný jakýkoli záznam o prošetřování Ondráčka zmiňovanou komisí. Lze však předpokládat, že se jedná o totéž vyšetřování, o kterém mluví historik Tomáš Malínek v České televizi (čas: 47:26):

„Po tom sedmnáctém listopadu samozřejmě probíhalo vyšetřování, které neskončilo žádným obviněním nebo něčím podobným, ale ti lidé včetně velitele Pohotovostního pluku byli dotázáni na to, jak se dívají na ten zásah, zda souhlasili s těmi rozkazy. A tam, i vlastně včetně toho velitele Břetislava Zdráhaly, tam zaznělo, že s ním třeba vnitřně nesouhlasili, že nechtěli takhle postupovat, kdyby to bylo na nich.“

Tímto je zároveň řečeno, že Ondráček, stejně jako velitel Pohotovostního pluku Zdráhala, pouze plnil rozkaz. Z výpovědi (.pdf) Zdráhaly Generální prokuratuře ČSSR k poslednímu lednu 1990 rovněž vyplývá, že rozkazy pocházely od jeho nadřízených, nikoli od něj. Dá se také předpokládat, že i Ondráček prošel přísahou Pohotovostního pluku.

Posouzení zákonnosti či protizákonnosti ponecháváme na uvážení čtenářů. Není naší úlohou vynášet soudy v takto sporných věcech a přepouštíme tímto prostor nezávislé justici. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu označuje mimo jiné režim mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989 za nelegitimní a zároveň porušující„základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony“ a stavějící „vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákon.“

Tento zákon však zákonnost nebo protizákonnost konání Pohotovostního pluku neřeší a v tuto chvíli nelze podle platného práva a z naší pozice vyvozovat vinu či nevinu poslance Ondráčka za potlačování demonstrací během Palachova týdne.

Výrok předsedy TOP 09 Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Od říjnových voleb do Sněmovny až dosud TOP 09 odmítá spolupráci s Andrejem Babišem.

Tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 vydal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek prohlášení, ve kterém tvrdí, že se strana za nové konstelace politických sil nebude účastnit vládnutí. „Volební výsledky neumožňují sestavení demokratické prozápadně orientované vlády. TOP 09 proto vylučuje svůj podíl na budoucí vládě a bude plnit opoziční roli.“ V půli listopadu 2017 pak vytvořily čtyři sněmovní strany (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) Demokratický blok pro ustavování orgánů Sněmovny. Tyto strany pak deklarovaly, že s vítězem voleb do kabinetu nevstoupí a že ani nepodpoří kandidáta hnutí ANO na post předsedy dolní komory Parlamentu.

Před hlasováním o důvěře Sněmovny menšinové vládě Babiše v lednu 2018 deklarovala TOP 09 ústy své místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové, že nemůže „hlasovat pro důvěru menšinové vládě Andreje Babiše, člověka, který v minulosti už prokázal, že se nezdráhá zneužívat moc ve svůj prospěch, člověka, který opakovaně prokazatelně lhal a (...) je podezřelý ze spáchání trestného činu, za který mu hrozí až desetiletý trest.“

Rovněž během hlasování ve Sněmovně si TOP 09 počíná naprosto odlišně od hnutí ANO, což dokládá analýza Michala Škopa ze sdružení KohoVolit.eu. I během dubna TOP 09 kritizuje vývoj politické situace, konkrétně vítěze voleb za dosavadní neexistenci vlády s důvěrou (čas 55:47).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý na základě analýzy počtu obyvatel ve vesnicích roku z let 2016 a 2017. Tedy z posledních 2 ročníků. V dlouhodobějším pohledu totiž data Českého statistického úřadu ukazují, že se počet obyvatel v celkem 12 obcích z 26 buď snižuje, nebo zůstává fakticky stejný. Nedochází zde tedy k přibývání lidí, jak o něm Zeman mluví.

Podobný výrok jsme u Miloše Zemana již ověřovali dříve, ten se vázal k vesnicím roku 2016 s tím, že prezident zde akcentoval zejména nárůst počtu mladých obyvatel. Tento výrok jsme hodnotili jako neověřitelný, neboť i když se ukázalo, že celkový počet obyvatel se snižoval ve 4 obcích, nebyli jsme schopni přesně popsat věkovou skladbu obcí. Tato část výroku je v závěru odůvodnění.

Aktuálně jsme se podívali na data počtu obyvatel u Vesnic roku 2017. Ze 13 obcí (v Praze se logicky soutěž nevyhlašuje) jich 8 co do počtu obyvatel dlouhodobě nerostlo. Stagnovaly, nebo se počet obyvatel snížil.

VesniceObyvatel 2007Obyvatel 2012Obyvatel 2017Pištín (Jihočeský)542601659Křtiny (Jihomoravský)776790835 Skalná (Karlovarský)1 9421 8871 938Heřmanov (Vysočina)218215204Přepychy (Královéhradecký)643613624Kruh (Liberecký)481472480Větřkovice (Moravskoslezský)736751737Vápenná (Olomoucký)1 3561 3631 329 Lukavice (Pardubický)1 1211 1011 147Břasy (Plzeňský) 2 1012 2372 290 Hvožďany (Středočeský)800813777 Libochovany (Ústecký) 586609582Slavkov (Zlínský)699682655 Údaje vycházejí z dat ČSÚ a jsou ručně sebrány.

Vesnice roku 2016

Miloš Zeman přijal starosty vítězných obcí ze soutěže Vesnice roku za předloňský rok 12. ledna 2017. Této soutěže se mohou zúčastnit obce, ve kterých žije maximálně 7 a půl tisíce obyvatel.

V každém případě se můžeme podívat, nakolik se v daných vesnicích roku v jednotlivých krajích měnil počet obyvatel. Vybíráme tedy vítěze jednotlivých krajských soutěží a k porovnání vybíráme celková čísla obyvatel za delší období, tj. z doby před 8 lety, před 4 lety a aktuální. Vycházíme z údajů Českého statistického úřadu.

Miloš Zeman oceněné obce dal během svého vystoupení za vzor, jelikož jejich populace (podle jeho slov) má růst. Data od roku 2008 dokládají, že počet obyvatel se zvýšil v celkem 9 obcích, ve 4 z nich naopak poklesl.

VesniceObyvatel 2008Obyvatel 2012Obyvatel 2016Cehnice (Jihočeský)464476489Kozojídky (Jihomoravský)492509522Valy (Karlovarský)386442468Lípa (Vysočina)1 0681 1091 154 Rudník (Královéhradecký)2 2462 2222 163 Prysk (Liberecký)437456444Velké Hoštice (Moravskoslezský)1 7771 7651 830Hněvotín (Olomoucký)1 4041 6721 802Sebranice (Pardubický)928981984 Konstantinovy Lázně (Plzeňský)946932909 Úholičky (Středočeský)673738773 Nové Sedlo (Ústecký)2 7212 6272 576Kašava (Zlínský)916912897

Sledovali jsme také, nakolik se v jednotlivých oceněných obcích změnil v období od roku 2008 průměrný věk obyvatel. Miloš Zeman dává totiž jednotlivé obce za vzor v tom, že kromě nárůstu počtu obyvatel (resp. že se lidé odsud nevystěhovávají) zde roste také počet mladých lidí. V podstatě ve všech obcích se průměrný věk zvýšil, to ovšem koreluje s celkovým stárnutím české populace.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2008 byl průměrný věk v České republice 40,5 roku a v roce 2016 se zvýšil na 42 let. Jde tedy o nárůst 1,5 roku.

Z oceněných obcí tři stárnou rychleji, než je průměr České republiky. Konkrétně jde o Rudník v Královéhradeckém kraji, kde se průměrný věk zvýšil od roku 2008 o 3,3 roku, dále o Konstantinovy Lázně na Plzeňsku, kde se věk zvýšil o téměř 4 roky a také o Kašavu ve Zlínském kraji. Zde populace zestárla o 2,3 roku.

VesnicePrůměrný věk 2008Průměrný věk 2012Průměrný věk 2016Cehnice (Jihočeský)40,941,141,1Kozojídky (Jihomoravský)39,139,640,6Valy (Karlovarský)40,940,942,1Lípa (Vysočina)38,739,740,0 Rudník (Královéhradecký)39,440,742,7 Prysk (Liberecký)40,340,342,3Velké Hoštice (Moravskoslezský)39,040,140,3Hněvotín (Olomoucký)38,038,138,8Sebranice (Pardubický)36,737,438,9 Konstantinovy Lázně (Plzeňský)43,145,547,0 Úholičky (Středočeský)39,039,140,2Nové Sedlo (Ústecký)38,139,239,9 Kašava (Zlínský)38,039,640,3

Průměrný věk ovšem nemusí zcela přesně popisovat počty mladých lidí, resp. může být tento údaj zkreslující. V rámci hodnocení je tedy nebereme v potaz, jádro Zemanova výroku se tentokrát týká primárně počtu obyvatel.

Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:

"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.

Narozdíl od programového prohlášení Babišovy první jednobarevné vlády z 8. ledna 2018 obsahuje nové programové prohlášení z 10. května 2018 ve výroku uvedené změny. Karenční doba zavedená Topolánkovou vládou má od 1. července 2019 skončit. Současně má dojít k navýšení rodičovského příspěvku z nynějších 220 tisíc korun na 300 tisíc korun. Obě změny sociální a pracovní politiky jsou vzhledem k jejich absenci v prvním programovém prohlášení patrně výsledkem vyjednávání s ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Konkrétně z nového programového prohlášení:

“Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.”

“Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč. Zasadíme se o poskytnutí včasné podpory rodinám s dětmi, které potřebují pomoc.“

Jak přesně došlo ve věci vydání Nikulina k jeho extradici, není veřejně dohledatelné. Všechny aspekty této události nejsou jasné, a není tedy možné posoudit, nakolik je výrok Filipa přesný.

O tom, že k vydání Nikulina a jeho odjezdu ze země těsně před svátky skutečně došlo, svědčí vyjádření samotného ministra Pelikána. Ten pro server iROZHLAS.cz uvedl:

„Vylučujete tedy, že by načasování vydání na noc před svátky bylo účelové? Šlo skutečně o nejbližší možný termín?Byl to nejbližší možný termín. Tak to prostě vyšlo.

O vydání svého klienta se právní zástupce Sadílek podle svých slov dozvěděl až z médií. Proč jste ho předem neinformoval?
Právní zástupce pana Nikulina je skutečně právní zástupce, není to jeho opatrovník, není to někdo, koho bychom se chodili ptát před tím, než učiníme nějaké opatření, které máme právo učinit. Nevidím na tom nic divného.

Nebyla potřeba z vašeho pohledu informovat právního zástupce předem?
Absolutně ne. Zároveň je nutno říci, že z bezpečnostních důvodů bylo vhodné, aby o tom, že bude pan Nikulin transportován na letiště, vědělo co nejméně osob.“

Prezident Miloš Zeman mluvil o své podpoře zvyšování minimální mzdy v pořadu Týden s prezidentem, a to například v dílu, který byl na TV Barrandov odvysílán 13. dubna 2017 (přibližně 14. minuta), ale i přednedávnem v dílu odvysílaném 3. května 2018 (přibližně 9. minuta).

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Karel Schwarzenberg skutečně krátce před volbami řekl, že by voliči neměli volit strany, u kterých je riziko, že by se nedostaly do sněmovny a hlasy voličů by tak přišly vniveč. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na svém twitterovém účtu 25.9 připomněl tato slova Karla Schwarzenberga, když ze zveřejněného průzkumu CVVM vyplynulo, že by TOP 09 měla získat pouze 4,4 procenta.

Karel Schwarzenberg 26.7.2017 v rozhovoru pro server E15 řekl " V Praze bude tvrdý souboj, to je naprosto jasné. Samozřejmě Piráti jsou nový fenomén a spoustu hlavně mladších lidí přitahují podobně jako kdysi zelení. Přesto doufám, že ctění voliči nebudou plýtvat svými hlasy v situaci, která je tak vážná. Neměli by volit strany, kde je riziko, že jejich hlasy propadnou. Navíc Piráti mají bohužel jednu chybu, kterou je trochu slabý vztah k právu."

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného 25.9 vyplynulo, že TOP 09 by získala pouze 4,4 procenta a nedostala by se tak do Poslanecké sněmovny. Piráti měli získat podle průzkumu 6,4 procenta. Podle průzkumu agentury Median ze stejné doby vyšlo, že by TOP 09 získala 7 procent a Piráti 6 procent.

Parlamentní volby se uskutečnily 20. a 21. 9. TOP 09 ve volbách získala na poslední chvíli 5,31 procenta hlasů a Piráti skončili na třetím místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. Vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta hlasů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.