Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k tomu, že žádný zdroj tato čísla neuvádí. Informaci o tom, že by v roce 2030 měla Belgie více jak polovinu obyvatel muslimského vyznání, se nám nepodařilo dohledat.

Nejblíže danému stavu je prohlášení spoluzakladatele belgické muslimské strany ISLAM Redouane Ahroucha z 22. dubna 2018, který se vyjádřil v tom smyslu, že věří v to, že v roce 2030 bude Brusel majoritně muslimským městem. Tuto domněnku pak převzala média jako RT či křesťanský konzervativní Gatestone institut, z něhož následně článek v upravené podobě přejaly Parlamentní listy. Nikde se ale nepíše, že by se mělo jednat o celou Belgii.

Pokud jde o stav muslimské populace v Belgii v roce 2030, tak se většina zdrojů shoduje na mnohem nižších číslech. Časopis TIME odhaduje tento počet na 10,2 %. K podobnému číslu došly ve svém článku i New York Times. Tato média vycházela z výzkumu amerického Pew Reseach Center, které v roce 2011 odhadovalo stejná čísla - 10,2 % (. pdf, str. 20). V roce 2017, během probíhající migrační krize, svoje odhady upravila. A předpoklady i při započítání možnosti extrémní migrace dosahují "jen" 18,2 % muslimů v belgické populaci v roce 2050.

Server Seznam Zprávy jako první informoval o podezření bývalého ministra Petra Krčála z plagiátorství v pondělí 16. července, načež Petr Krčál pouhý den poté připustil možnost svého pochybení a zároveň oznámil rezignaci na svůj ministerský post.

Ta byla o další dva dny později doplněna o rezignaci na jeho post předsedy krajské organizace ČSSD na Vysočině.

První informace o podezřeníTaťány Malé z plagiátorství přišly od portálu iROZHLAS 28 .června. Taťána Malá to odmítla a toto podezření, následně rozšířené i o její druhou diplomovou práci, odmítla i při rezignacina post ministryně. Svůj odchod oznámila 9. července, tedy jedenáct dní po zveřejnění informací o jejím obvinění. Při jisté míře tolerance lze konstatovat, že rezignovala také poměrně záhy.

Orgány činnými v trestním řízení se podle legální definice obsažené v § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.

Vyšetřovací komise je upravena v čl. 30 Ústavy a § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jde o komisi, kterou je možné zřídit na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců a jejímž účelem je vyšetření věci veřejného zájmu.

Vyšetřovací komise k OKD, zmíněná ve výroku, byla zřízena na základě návrhu (.pdf), který byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 12. prosince 2017.

Pro doplnění lze také citovat § 48 odst. 9 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny „Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.“, ze kterého jasně vyplývá, že vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízením.

Během vyjednávání o podpoře nové vlády vznikl tzv. “ toleranční patent,” který obsahoval podmínky, při jejichž splnění bude KSČM vládu Andreje Babiše tolerovat. V původní verzi tohoto “tolerančního patentu” KSČM mimojiné také požadovala, aby měla právo navrhnout obsazení postů v některých státních firmách. Web deníku E15 píše, že podle poslance KSČM Jiřího Dolejše mělo jít o subjekty jako “ČEZ, státní lesy, pošta nebo správci vodních toků.” I když tento požadavek byl nakonec z konečné verze “tolerančního patentu” odstraněn, stalo se tak až nedlouho před jeho podepsáním. Hodnotíme tak výrok jako nepravdivý.