Pro účely vyrovnání majetku státu s církvemi byla ustanovena Komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. První jednání se uskutečnilo v roce 2007. Vládní komise byla založena jako poradní orgán se šesti členy. Předsedou byl tehdejší ministr kultury Václav Jehlička. Dalšími členy byli ministr financí Kalousek, ministr zemědělství Gandalovič, ministr zahraničních věcí Schwarzenberg, ministryně, v jejíž působnosti jsou lidská práva a národnostní menšiny, Stehlíková a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Němcová. Jednalo se tedy o zástupce vlády.

Jednání této komise se ale účastnili i zástupci církví, příkladem může být biskup Tomáš Holub (.pdf., str. 2). Církev byla při těchto jednáních zastoupena Církevní komisí.

V roce 2013 pak byla stanovena další expertní komise složená ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a představitelů církví za účelem realizace zákona o vyrovnání s církvemi. Činnost této komise byla v roce 2014 ukončena. Církevní komise ukončila svoji činnost 25. března 2014.

Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.

Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.

Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.

Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.

Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.

Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.

Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.

Už v srpnu 2017, tedy předtím, než byly známy výsledky podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, se Jiří Drahoš k otázce jmenování Andreje Babiše v případě vítězství hnutí ANO vyjádřil pro online rozhovor IHNED.cz.

Uvedl: „Prezident je povinen postupovat podle ústavy a při pověření sestavením vlády musí vycházet z výsledků voleb – vůle voličů. Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost.“

Z tohoto vyjádření vyplývá, že první pokus jmenování vlády by Jiří Drahoš zřejmě ponechal vítězi voleb - tedy hnutí ANO.

Ani v rozhovoru pro Aktuálně.cz v listopadu 2017 Drahoš explicitně neuvedl, že by Babišovi první pokus k sestavení vlády nedal. Požadoval by ale vládu s vyslovením důvěry. „Jsem člověk, který je přesvědčený o tom, že vláda by měla mít důvěru Poslanecké sněmovny. Samozřejmě, není neobvyklým modelem ani menšinová vláda, ale i taková vláda by měla mít důvěru sněmovny. Očekávám, jak se bude situace vyvíjet. Byl bych nerad, kdyby tady také vládla dlouho vláda v demisi, není to dobré ani pro parlamentní demokracii, ani pro tuto zemi. Sám čekám, jak se situace vyvine. Byl bych ale rád, aby vláda, ať by byla jakákoliv, získala většinu ve sněmovně.“

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média, aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

„Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

„Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami ale BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Miloš Zeman byl skutečně zakládajícím místopředsedou české pobočky Římského klubu.

Římský klub je mezinárodní myšlenková platforma založená již roku 1968 a její členové z řad akademické i komerční sféry si dávají za cíl vést dialog o globálních problémech lidstva, zejména o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí.

Jeho československá pobočka vznikla v roce 1991 a jedním z jeho místopředsedů se stal skutečně tehdejší poslanec Miloš Zeman, který pro vznik Asociace horoval podle informací nalezených týmem prezidentského kandidáta Michala Horáčka již ve svém projevu k poslancům o rok dříve. Podle stávajícího předsedy Pavla Nováčka se však současný prezident aktivit klubu již od poloviny devadesátých let neúčastní.

Formálním členem je dodnes prý také Jiří Drahoš, vyzyvatel Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby se však podle Nováčka přestal účastnit klubových akcí po jeho zvolení do čela Akademie věd.

Církve, respektive církevní diecéze, kongregace a řády opravdu v reakci na církevní restituce hromadně podávaly (.pdf) na kraje a obce žaloby. Většina žalob na kraje byla stažena poté, co k tomu Česká biskupská konference řády a kongregace v tuzemsku působící vyzvala, a to po svém vzoru, kdy žaloby sama stáhla také. ČBK, sbor českých biskupů, se opravdu vyjádřila tak, neměla pravomoc diecézím stažení žalob nařídit, zároveň však byla ráda, že tak učinily.

Saldo zahraničního obchodu netvoří většinu HDP. V tomto tradičním pojetí výpočtu HDP se ale jedná o obchodní bilanci, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem. ČR má dlouhodobě kladnou obchodní bilanci, což znamená, že více exportujeme než importujeme.

V roce 2016 tvořilo saldo zahraničního obchodu cca 7,5 % HDP (saldo obchodu bylo 357 203 mil.Kč). V tomto roce bylo HDP rovno 4 773 240 mil.Kč v běžných cenách. Český export byl v roce 2016 ve výši 3 974 043 mil.Kč v běžných cenách (pdf.,str.35). Poměr mezi absolutní výší českého vývozu v roce 2016 a absolutní výší českého HDP téhož roku je roven 83,26 %. Tato interpretace je ale poněkud zavádějící, neboť HDP se tímto způsobem nepočítá.

Nicméně česká ekonomika je poměrně otevřená zahraničnímu obchodu a vzhledem k malé velikosti naší ekonomiky (ve srovnání s velkými státy např.Německa) je pro české hospodářství export klíčový.

Není jasné, jakou “anketu” má Jiří Drahoš na mysli, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Jiří Drahoš může myslet výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění, které tuto otázku sleduje. Například výzkum z února 2017 (.pdf, strana 2) se zabývá mírou naléhavosti různých oblastí veřejného života. Problematika migrace se zde skutečně nevyskytuje na prvním místě (to patří korupci), ovšem až na druhém s 61 % občanů považujícími ji za do nějaké míry naléhavou.

Církevní restituce se na prvních 20 příčkách opravdu nenacházejí, daný průzkum se však zaměřil na konkrétních 29 oblastí, které byly určeny CVVM, restituce nebyly do seznamu vůbec zařazeny.