Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Miloš Zeman porovnává své zisky po prvním kole prezidentské volby v roce 2013 a v roce 2018.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2013 získal Miloš Zeman 24,21 % hlasů, což při volební účasti 61,31 % oprávněných voličů odpovídalo 1 245 848 platným hlasům.

V letošním prvním kole prezidentské volby, které proběhlo 12. a 13. ledna, získal Miloš Zeman 38,56 % hlasů při volební účasti 61,92 % voličů, což odpovídá 1 985 547 platným hlasům. Oproti výsledkům prvního kola v roce 2013 získal Miloš Zeman po letošním prvním kole o 739 699 hlasů více.

Miloš Zeman popisuje korektně pravomoce české hlavy státu, které jí v dané věci náleží. Ústava ČR ve čl. 64 uvádí:

„(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.

Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože z dostupných zdrojů je komplikované popsat, zda Havel projekt „nadšeně podporoval“. Lze dohledat, že Havel kuponovou privatizaci spíše „netlačil“ a pak také to, že ji následně poměrně ostře kritizoval. Jeho postoje z počátku 90. let lze ovšem komplikovaně hodnotit z pohledu „nadšené podpory“.

Hlavními strůjci kuponové privatizace byli Václav Klaus, Dušan Tříska a Tomáš Ježek. Cílem projektu bylo převést část státních firem do soukromého vlastnictví. Na základě zakoupení kuponové knížky mohl každý dospělý občan Československa, později České republiky, zakoupit akcie nabízené společnosti. Ona privatizace probíhala ve dvou vlnách od února 1992 do prosince 1994.

Ekonomická transformace spuštěná na začátku 90. let má na jedné straně silné příznivce, na druhé zatvrzelé odpůrce. Tehdejší prezident Václav Havel se k reformě vyjádřil neutrálně, nijak ji neznevažoval a výrazně proti ní nezbrojil. „Prezident kritiku hospodářské reformy v prvních letech každopádně nesdílel. I kdyby se Klausovi v roce 1992 nezavázal, že bude k jeho hospodářské politice loajální, stejně by ji nenapadl, neměl k ní totiž žádné výhrady“ (Kaiser, Daniel. 2014. Prezident: Václav Havel 1990-2003. Praha: Paseka. str. 138.).

Směrem k vládě Václava Klause zaujímal pozici zvědavého laika v otázkách ekonomiky i hospodářství, který přijímá prosazená ustanovení a rozhodování přenechává na povolanějších (Kaiser, 2014). Až později se Václav Havel od privatizace distancoval a začal s horlivou kritikou. V podstatě se přidal do dobového trendu, po pádu Václava Klause se nejvýrazněji odrážela argumentace, že privatizace byla šitá na míru podvodníkům a mafiánům (Kaiser, 2014: s. 139).

Podobně Havlův postoj popsala také Mladá Fronta v únoru 2004 nebo Ladislav Špaček, který popisoval Havlovy možnosti vlivu na danou problematiku jako limitované.

Miloš Zeman proti kuponové privatizaci vystupoval již od začátku. Avšak jeho pozdější vláda si s převáděním majetku do soukromých rukou taky zavdala, např. privatizace bank se nesla na vlně podpory ČSSD (Kaiser, 2014: s. 138-139). Nynější prezident označil „kupónovku“ za podvod století. Jeho krátké vyjádření z dané doby je dostupné i na YouTube.

Miloš Zeman se k postupu u podezřelých politiků vyjadřoval mnohokrát, svůj názor v průběhu let změnil, což zároveň sám potvrdil v debatě, ze které tento výrok pochází, a také dalších situacích.

„Já v tom nevidím znamení policejního státu. Já jsem velmi rád, že jak státní zástupci, tak i policie mají v dobrém slova smyslu volné ruce. A dokonce bych chtěl vyjádřit i určité uznání Petru Nečasovi za to, že jim tyto volné ruce dal. Nu a pokud jde o další pokračování této kauzy, tak samozřejmě záleží na výsledku vyšetřování a zejména na soudním jednání. Platí presumpce neviny. Pro běžného občana je posvátná a nedotknutelná. U politika ale platí presumpce viny proto, že politik má být prost jakýchkoliv podezření,“prohlásil Miloš Zeman v roce 2013 v rozhovoru pro Blesk.cz.

„Byl jsem pod vlivem Jiřího Paroubka ochoten diskutovat o takzvané presumpci viny u politiků. A víte, co mě z toho vyléčilo? Případ údajného budišovského dotačního podvodu, kde Věra Jourová, nynější eurokomisařka, byla ve vyšetřovací vazbě. Noviny běsnily, politici mluvili přinejmenším o šibalech, no a pak se ukázalo, že všechno je přesně naopak. Od té doby jsem přestal věřit na presumpci viny a zastávám naopak názor, že všem občanům včetně politiků se má měřit stejným metrem,“řekl Miloš Zemanběhem své návštěvy Olomouckého kraje v květnu 2016.

Při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně 10. ledna 2018 v narážce na vyšetřování dotace na farmu Čapí hnízdo Miloš Zeman prohlásil:„Od starořímských dob platí presumpce neviny. Nechte pracovat orgány činné v trestním řízení.“

K nárůstu úředníků ve Strakově akademii za posledních let skutečně došlo. V roce 2013 zde pracovalo 433 zaměstnanců (.pdf, str. 8). Na konci roku 2017 zde pracovalo už 768 zaměstnanců (.pdf, str. 29). Za pět let ve Strakově akademii tedy přibylo 335 zaměstnanců, nárůst tudíž nebyl stoprocentní, jak tvrdí prezident Miloš Zeman. Není jich ani tisíc, jak prezident uvádí.

Nárůst pracovníků proběhl i na ministerstvu práce a sociálních věcí. V roce 2013 zde pracovalo 1003 zaměstnanců (.pdf, str. 20). Na konci roku 2017 to bylo 1603 pracovníků (.pdf, str. 30). Na ministerstvu práce a sociálních věcí byl nárůst tedy výraznější (v absolutních číslech), ale opět se nejednalo o nárůst stoprocentní.

Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že by s výjimkou Petra Hanniga podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Uvedenou citaci pronesl Miloš Zeman dne 21. ledna 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu. Zeman ve svém projevu uvedl, že cituje slova psychiatra Cyrila Höschla. V projevu tvrdě kritizoval referendum a přímou demokracii, na podporu své argumentace přitom využil i zmiňovanou citaci, aniž by proti Höschlovým slovům sám cokoliv namítal. Zeman v projevu mimo jiné řekl:

„Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.


(...) Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...)“

Zeman své vystoupení ukončil následovně:

„A já se domnívám, že je to právě ona slabá, leč existující pozitivní deviace mezi parlamentem a veřejností, onen prostý fakt, že procento dementních mezi námi je o něco nižší, než je průměr, tento fakt zakládá moji důvěru k tomuto parlamentu. Proto bych chtěl varovat před nekritickým spoléháním na referendum. Proto bych si přál, aby tento i budoucí parlament byl natolik inteligentní, aby k referendu - pokud možno - nemuselo dojít.“

Z tohoto výroku plyne, že Zeman jednoznačně uváděl, že referendum není žádoucí z důvodu, že mezi poslanci „je menší procento dementních lidí než kolik jich je v běžné populaci.“ Pro doplnění dodáváme, že návrh zákona o referendu v závěrečném hlasování nebyl přijat ani jednou komorou Federálního shromáždění.

Jiří Drahoš citoval Höschlova slova ve veřejném vystoupení v Prezidentském interview ČT v prosinci 2017, kdy však tato slova využil pouze k tomu, aby citoval prezidenta Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o referendu ve Federálním shromáždění, jak dokládá tento námi ověřený výrok.