Prezident Miloš Zeman mluvil o své podpoře zvyšování minimální mzdy v pořadu Týden s prezidentem, a to například v dílu, který byl na TV Barrandov odvysílán 13. dubna 2017 (přibližně 14. minuta), ale i přednedávnem v dílu odvysílaném 3. května 2018 (přibližně 9. minuta).

Andrej Babiš se na návrh ODS rozhodl uspořádat schůzku předsedů sněmovních stran, která se uskutečnila 15. března 2018. Jednání se zúčastnili všichni předsedové stran s výjimkou Vojtěcha Filipa (KSČM), který za sebe poslal zástupce.

Výrok premiéra se točí kolem situace, která nastala během jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše. Před budovou dolní komory českého parlamentu demonstrovali lidé a Babiš byl vyzván, aby mezi ně vyšel ven. Konkrétně jej k tomu vyzval předseda KDU-ČSL Bělobrádek.

Babiš se odvolal na znění usnesení Poslanecké sněmovny (na to upozornil během jednání místopředseda PSP Pikal), které ukládá členům vlády, aby při jednání o důvěře zůstali v jednacím sále. Následovala dvě hlasování, která inicioval Zbyněk Stanjura z ODS. Ta měla přerušit jednání na 15 (resp. 14) minut tak, aby se Babiš mohl s demonstranty setkat.

Obě hlasování byla ovšem zamítnuta (především hlasy poslanců Babišova hnutí ANO). ODS si tedy vzala přestávku na jednání svého klubu, a Babiš tak mohl vyjít mezi demonstranty ven. To skutečně učinil. Vyšel před budovu Poslanecké sněmovny, kde ovšem zcela objektivně nebyla možná diskuze mezi ním a davem, neboť ten na něj bučel, pískal a z davu na něj letěly i předměty. To dokládají svědectví novinářů i videa médií (za všechny DVTV). Babiš se tedy vrátil do budovy.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Zmíněný zákon v § 2 označuje režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Dále uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla 31. března 1990 jako nástupce Komunistické strany Československa, a to po jejím rozdělení na slovenskou KSS a českou KSČM, ještě před rozdělením Československa. Uvnitř KSČM existuje několik názorových proudů. Dělicí čára ve straně podle Josefa Skály prochází mezi stoupenci radikálnější politiky a těmi, kteří ustrnuli v 90. letech, kdy stačilo kritizovat následky tehdejších rozhodnutí. Právě on spolu s například Martou Semelovou reprezentuje radikálnější část uvnitř KSČM. Velký rozruch vzbudilo její tvrzení, kdy si se spolustraníky a příznivci KSČM připomínala výročí komunistického puče. „Únor 1948 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem,“ vysvětlovala a dodala, že zločinný režim nastal až po roce 1989. Je ale nutné podotknout, že oficiální usnesení KSČM odmítá stalinismus a jiné nedemokratické praktiky.

V pražském sídle KSČM byla v únoru 2015 k vidění výstava Ke dni zářící hvězdy – neboli ke dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce, soudruha Kim Čong-ila. Takový byl oficiální název expozice, kterou přichystal první místopředseda KSČM Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. O dva dny později výstava vypadala jinak, protože název byl odstraněn spolu s obrazy bývalého severokorejského diktátora. „Je to výstava k životu v Korejské lidově-demokratické republice,“uvedl pro iDNES.cz mluvčí KSČM Robert Kvacskai.

Dalším kontroverzním krokem byla také kondolence kúmrtí Kim Čong-ila.

Poslanecká sněmovna na své květnové schůzi měla jako 1. bod projednávat kauzu Novičok. Schůze začínala 22. května a na tento termín byl v návrhu programu zařazen právě bod s názvem Novičok.

Po zahájení schůze navrhl ovšem poslanec Leo Luzar (KSČM), aby byl bod o Novičoku vyřazen z jednání. Pro tento návrh hlasovali poslanci ANO, SPD, KSČM a poslanec Foldyna z ČSSD.

Tím pádem se bod neprojednával a Sněmovna jako celek nemohla přijmout k věci žádné usnesení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož vláda Bohuslava Sobotky, mimo jiného, prosazovala také levicová opatření. Zimolou jmenované problematické výroky, byly vnímány skutečně rozporuplně. Výhradou k hodnocení ovšem je, že data agentur neukazují odmítnutí těchto zákonů plošně.

Co se týče programových levicových cílů, ty můžeme charakterizovat jako cíle v sociální oblasti nebo směřující k sociálnímu zabezpečení. Je pravda, že minimálně dva takové se za vlády Sobotky prosadily.

Jedním z nich je celkem čtyřikrát zvýšení minimální mzdy. Ta se nejdříve od roku 2015 zvýšila z původních 8500 Kč na 9200 Kč. Podruhé se zvýšila na 9900 Kč, poté na 11 000 Kč a před koncem Sobotkovy vlády se schválilo zvýšení na 12 200 Kč od ledna 2018.

Dále vstoupil v účinnost zákon o prokazování původu majetku v prosinci 2016.

EET vstoupila v platnost v dubnu 2016. Není ovšem pravda, že by byla veřejností přijata zcela negativně. Podle výzkumů agentury STEM je dlouhodobě EET podporována zhruba dvěma třetinami dotázaných. Střídmější čísla pak dokládá průzkum agentury Median, ve kterém se pro podporu vyslovilo 58 procent lidí. Tento zákon byl ale přijímán negativně zejména u podnikatelů a živnostníků, kdy ze 616 dotazovaných 49 procent uvedlo, že EET bude mít na jejich podnikání negativní vliv a dokonce likvidační dopad čeká 14 procent. Pozitivní vliv pak očekává jen desetina dotazovaných podnikatelů, 59 % se obává, že by mohlo dojít ke zneužití informací o firmách, což rovněž můžeme považovat za negativní přijetí zavedení EET.

Protikuřácký zákon vzešel v platnost v březnu 2017 a dle průzkumu agentury STEM znovu většina lidí spíše vítá. Dokonce nevadí ani většině občasných kuřáků. A 78 procent lidí jej považuje za správný, pokud se zrovna servíruje jídlo. Podle dat agentury Focus ovšem 58 procent dotázaných nevěří v jeho prospěšnost a nepomáhá, dle nich, chránit zdraví.

Podle CVVM je proti začleňování dětí se speciální potřebami do běžných základních škol (inkluzi) zhruba dvě třetiny dotázaných. Průzkum agentury EDUin pak dopadl víceméně pro inkluzi, vyhraněných odpůrců inkluze je 31,5 %, podporovatelů pak 14,5 %. Více než 53 % respondentů pak inkluzi za určitých podmínek zcela neodmítá.

Výrok předsedy Kalouska je hodnocen jako zavádějící, jelikož se přisuzuje komunistům automatický vzorec chování, jenž však nemusí platit vždy zcela absolutně.

V pátek, 1. června 2018 probíhala v Poslanecké sněmovně diskuse o vládním návrhu zahraničních misí pro léta 2018 až 2020. Celý návrh z dílny ministerstva obrany byl schválen, proti byli pouze komunisté a SPD.

Během rozpravy k návrhu předseda klubu KSČM Kováčik podotkl, že návrhy, které pochází od Rady bezpečnosti OSN komunisté podpoří. Ostatní mise plynoucí ze spolupráce na bilaterální či unijní úrovni jsou pro komunisty problematické.

"Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém."

Pro kladné stanovisko Rady bezpečnosti OSN je třeba alespoň 9 z 15 hlasů přičemž žádný z pěti stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) nesmí být proti.

Pro Radu bezpečnosti platí mnoho pravidel a v korektní argumentaci není možné vybrat (jakkoli nahodile či promyšleně) jedno z nich a tvrdit, že komunisté chtějí aktivovat právě tuto normu, ačkoli pro to není relevantní důkaz. Ad absurdum, stejně by se v konkrétním případě dalo tvrdit, že KSČM nechce souhlasit s ničím, co nepodpoří Spojené státy americké.

Co se Ruska jako bezpečnostní hrozby týče, Severoatlantická aliance nemá pocit, že by Rusko představovalo pro NATO vojenskou hrozbu či opačně, avšak na obou stranách přetrvávají pochyby o záměrech a politice toho druhého (pdf. str. 10). Naopak se Aliance hodlá v následujících letech snažit o lepší vztah NATO a Ruska (pdf. str. 27). Strategický dokument ovšem pochází z roku 2010, od té doby se vztahy zejména díky událostem na Krymu a východní Ukrajině eskalovaly.

V konkrétních vyjádření členů a zástupců NATO lze ovšem slova o hrozbách skutečně identifikovat. Za všechny můžeme jmenovat Petra Pavla, který Rusko spolu s terorismem označuje za hlavní hrozby pro NATO. Pavel je předseda vojenského výboru NATO.

Česká republika podle zprávy (bod 2.3) Bezpečnostní informační služby z roku 2016 čelí kontrarozvědné činnosti ruských zpravodajských služeb, což lze jako bezpečnostní hrozbu považovat.

"Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. (...) Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR."

V posledním článku Jána Kuciaka, který vydalo několik slovenských a českých zpravodajských portálů 28. února 2018 přesně o půlnoci, psal o působení čtyř italských rodin s vazbami na mafii pocházejících z Kalábrie, tedy domovů N'dranghety na východním Slovensku.

Má se jednat o rodiny Vadalovců, Cinnanteovců, Rodovců a Catroppovců. Márie Trošková měla mít podle článku přepojení na Antonina Vadalu, s kterým v roce 2011 založila společnost GIA. Z té však po roce odešla a později se stala asistentkou poslance za stranu SMER Viliama Jasaňa.

V březnu 2015 se dostala na Úřad vlády jako asistentka Roberta Fica. O rok později se dostal na Úřad vlády i Viliam Jasaň, protože ho Robert Fico jmenoval jako ředitele kanceláře a tajemníka bezpečnostní rady státu. Vialiam Jasaň byl také spojen s Antonínem Vadalem přes byznys.

Mária Trošková a Viliam Jasaň odešli z Úřadu vlády do vyšetření vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

V médiích se objevují zprávy o možném propojení slovenských politiků a jejich spolupracovníků na italskou mafii. Toto podezření se týká i Marii Troškové a z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Zda tomu tak skutečně je, nehodnotíme, posuzujeme pouze, zda se podobné otázky veřejně řeší.