Z dlouhodobého hlediska klesá zájem studentů o technické, případně manuální obory. Výjimku tvoří učňovské strojírenské či zemědělské obory. Jihomoravský kraj se proto v této oblasti vzdělávání značně angažuje.

V roce 2013 Jihomoravský kraj založil společnost Intemac Solutions, s.r.o.. Jedná se o centrum poskytující vzdělání a spolupráci s firmami z oblasti strojírenství, potažmo obráběcími stroji. Tento projekt má podpořit (.pdf, příloha č. 1, odst. 2d) zejména vysokoškolské studenty, výjimečně i absolventy středních škol.

Výše zmíněný projekt (.pdf, str. 8) byl spolufinancován Operačním programem Podnikání a inovace.

Další z center odborného vzdělávání pak vyroste ve Znojmě, tentokrát se zaměřením na zemědělství.

Centrum odborného vzdělávání pro strojírenství by mělo být otevřeno v roce 2019. Klíčovým má být v tomto kuřimském projektu (.pdf) spolupráce mezi firmami a studenty, pravděpodobně ve formě praxe.

Michal Hašek má tedy o připravovaném strojírenském centru pravdu. Projekt má prostupovat napříč všemi stupni vzdělání (.pptx, slide č. 1) od předškolního až po terciární.

Současně je pravdou, že v březnu 2016 se v Brně-Bosonohách otevřelo Regionální vzdělávací centrum stavebních řemesel, které má zlepšit dovednosti žáků a připravit je na praxi. Centrum vzniklo v areálu Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy. Tento projekt byl financován z evropských dotací, konkrétně v rámci skupiny 11 ROP NUTS II Jihovýchod.

Díky Regionální inovační strategii je spuštěn projekt Excelence ve výzkumu zajišťující konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. V Jihomoravském kraji fungují 4 centra excelence (.pdf, str. 10):

• CEITEC (nano/mikrotechnologie, strukturní biologie, veterina ad.)
• CzechGlobe (klimatické analýzy, globální změny klimatu ad.)
• FNUSA-ICRC (medicína)
• IT4Innovations (multimediální data, architektury, sítě a protokoly)

Tzv. Centrum excelence pro vinohradnictví vznikne nově ve Valticích, kde se nachází jediná vinařská škola v ČR.

Vít Jedlička patrně naráží na analýzu předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha. Ten v roce 2012 na svém blogu vyčíslil náklady členství v EU na 200 miliard ročně. Do těch kromě 41 miliard, které posílá ČR jako příspěvek do rozpočtu EU zahrnuje dále například zmíněné dotace na solární a větrné elektrárny (podle Macha 40 miliard), dotace na biopaliva (10 miliard), náklady na kofinancování evropských projektů (19 miliard) nebo cla, která se odvádějí do rozpočtu EU (6 miliard). Nezohledňuje však peníze, které naopak ČR dostává z rozpočtu EU v rámci přerozdělování, přičemž v roce 2011, o kterém Mach píše, to bylo 72 miliard.

Je ovšem nutné dodat, že ne všechny tyto náklady vyplývají z členství v EU. Například zavedení dotací na fotovoltaiku sice navazuje na evropský klimaticko-energetický balíček, podle kterého se má do roku 2020 snížit podíl skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) o 20 % (oproti stavu z roku 1990). Výši dotací a jejich pravidla už si pak ale nastavovala Česká republika sama a právě chyby při tvorbě národní legislativy mají velký vliv na částku, která se ročně vyplácí jako podpora OZE.

Oproti výpočtům Petra Macha je pak možné postavit například analýzu vlády u příležitostí výročí 10 let členství v EU. „Členství České republiky mimo jednotný trh EU by vedlo k nižšímu HDP v roce 2013 o 2,5 % a nižší zaměstnanosti o 1,5 %. V absolutních číslech se jedná o zhruba 100 miliard korun, což v přepočtu na jednoho obyvatele představuje zhruba 9 200 korun,“ píše se v analýze. Dále zmiňuje, že ČR coby nečlen EU by ročně dosahovala růstu HDP zhruba o 1,1 procentního bodu nižší, než jako člen Unie. To by mělo další ekonomické dopady.

Toto téma je široké a skutečné zhodnocení přínosů či nákladů členství v EU přesahuje možnosti tohoto textu. O nákladech a přínosech členství se debatuje například i ve Velké Británii v souvislosti s možným odchodem z EU a ani tady se ekonomové zdaleka neshodnou. I my tedy hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Je pravdou, že Česká republika je v jistém smyslu svébytná v čerpání evropských peněz. Co se týče 45 miliard, je to opravdu újma přičitatelná českému parlamentu. Zavedení dotací na fotovoltaiku sice navazuje na evropský klimaticko-energetický balíček, podle kterého se má do roku 2020 snížit podíl skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) o 20 % (oproti stavu z roku 1990).

Nebylo jím však nijak konkrétně stanoveno, jak je třeba tohoto podílu dosáhnout a realizace tedy byla v režii České republiky. Výši dotací a jejich pravidla už si pak nastavovala Česká republika sama a právě chyby při tvorbě národní legislativy mají velký vliv na částku, která se ročně vyplácí jako podpora OZE.

Premiér Sobotka se 30. listopadu 2015 setkal na Mezinárodní klimatické konferenci v Paříži s premiérkou Norského království Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů, spolupráce v NATO a v hospodářské oblasti. Jednali rovněž o případu bratrů Michalákových a postupu Barnevernetu.

Web Vlády ČR popisuje jednání následovně: „Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány. Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině.“

Nejednalo se sice o jediný bod jednání, šlo ovšem o dominantní agendu setkání premiéra Sobotky s premiérkou Solbergovou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k tomu, že témat na okraj tohoto jednání bylo více.

Andrej Babiš se skutečně v některých případech sám vzdal práva zúčastnit se hlasování během jednání vlády kvůli možnému střetu zájmů. Četnost těchto zdržení mapoval server Česká justice a to v období od vzniku vlády do března 2015. Zbývající data dohledal přímo v záznamech z jednání vlády Demagog.cz.

Od prvního zasedání současné vlády 29. ledna 2014 do 7. prosince 2015, ze kterého je k dispozici poslední záznam o jednání vlády, nahlásil Babiš svůj střet zájmů sedmnáctkrátna desíti jednáních (všechny zápisy jsou ve formátu .doc):

19. února 2014 (bod 17 jednání)

1) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.

2. dubna 2014(body 8 a 27 jednání)

2) Zachování vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

3) Schválení míry kofinancování ze státního rozpočtu pro Program rozvoje venkova na období 2014-2020 ve výši 25 %.

23. února 2015 (body 4 a 5 jednání)

4) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv.

5) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

9. března 2015(bod 15 jednání)

6) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

8. dubna 2015 (body 8, 9, 10 a 11 jednání)

7) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními.

8) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření.

9) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

10) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství.

25. května 2015 (body 1, 18 a 41 jednání)

11) Návrh na jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

12) Usnesení o informacích o významných veřejných zakázkách zadávaných v roce 2015 v resortu Ministerstva zemědělství ČR.

13) Projednávání informací o veřejné zakázce Odstranění následků kalamitní situace.

8. června 2015 (bod 17 jednání)

14) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

29. července 2015(bod 56 jednání)

15) Pravidla pro poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

20. srpna 2015(bod 26 jednání)

16) Výroční zpráva o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. za rok 2014, s přehledem čerpání finančních prostředků a poskytnutých záruk k úvěrům.

2. prosince 2015 (bod 3 jednání)

17) Návrh zákona o hnojivech.

Během funkčního období současné vlády proběhlo 95 jednání vlády. Případy, kdy došlo k tomu, že se Andrej Babiš zdržel hlasování kvůli možnému střetu zájmů (tedy zmíněných 10 jednání), tak představují zhruba desetinu celkového počtu, a proto je nutno hodnotit výrok o "téměř každé vládě" jako nepravdivý.

Výrok je nepravdivý, jelikož nelze tvrdit, že do programu daňového zvýhodnění budou připuštěna pouze "Babišova paliva".

Evropská unie schválila v roce 2009 finální verzi klimaticko-energetického balíčku, v němž se členské země zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Česká vláda schválila v roce 2012 materiál s názvem Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020 a uložila ve svém usnesení (2012, .pdf) ministru zemědělství Chalupovi postupovat v souladu s přijatým snižováním emisí.

Co se týče daňových slev na biopaliva, ze zákona č. 353/2003 Sb. (paragraf 49) o spotřebních daních vyplývá, že biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. V roce 2009 byl zákon novelizován a na základě zákona č. 362/2009 Sb. (.pdf) došlo ke zvýšení sazeb daně z biopaliv. 30. června roku 2015 by však daňová úleva pro biopaliva skončila. Ministerstvo zemědělství v roce 2014 vypracovalo prodloužení daňové úlevy (.pdf, str. 18), které bude prodlouží daňovou úlevu do roku 2020. Toto prodloužení následně schválila vláda.

Andrej Babiš otevřel svou továrnu na bionaftu Preol v roce 2009. Česká republika ale dotovala výrobu biopaliv již před vstupem do Evropské unie. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se na výrobě v ČR podílí minimálně 11 firem, které jsou členy sdružení. K největším výrobcům bionafty podle Dotyk.cz patří Preol, Kratolia, Oleo Chemical a Primagra, přičemž součástí Agrofertu jsou Preol a Primagra, které dohromady vyprodukují za rok 135 tisíc tun bionafty oproti 170 tisícům tun, které vyprodukují Kratolia a Oleo Chemical. Ze Směrnice 2009/28/ES vyplývá, že EU např. doporučuje, aby státy biopaliva získávaly nejen z domácí, ale i zahraniční výroby (.pdf, čl.16). Poslední část výroku, kde Miroslav Kalousek tvrdí, že se stát zavázal podporovat pouze biopaliva z továren Andreje Babiše, tak není pravdivá.