Poslanec Jaroslav Bašta (SPD) hovoří o podzimu 2021, kdy byl prezident Miloš Zeman hospitalizován kvůli komplikacím souvisejícím s jeho chronickým onemocněním.

Nejprve uveďme, že Miloš Zeman byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice 10. října 2021 (tedy den po skončení voleb do Poslanecké sněmovny). V krátkém čase se jednalo o Zemanovu druhou hospitalizaci.

Senátor a tehdejší předseda Stálé komise Senátu pro ústavu Zdeněk Hraba (nyní nestr. za STAN) již 11. října 2021 avizoval, že se tato komise sejde, aby kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Zemana vyřešila další postup. Hospitalizace prezidenta Zemana totiž tehdy vyvolala otázky ohledně jmenování nové vlády.

Senátní komise pro Ústavu podpořila 19. října 2021 aktivaci ústavního článku 66, kterým by byl prezident dočasně zbaven některých pravomocí. Tyto pravomoci by se převedly do rukou premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny.

Senát nicméně článek 66 nakonec neaktivoval a jeho aktivaci podmínil případným zhoršením zdravotního stavu Miloše Zemana.

Prezident Zeman v únoru 2022 označil toto jednání Senátu za pokus o puč. Jmenovitě přitom zmínil předsedu Senátu Miloše Vystrčila a senátora Pavla Fischera. Zmiňme, že Miloš Vystrčil nařčení odmítl s odůvodněním, že pouze dodržoval Ústavu. Podobně se tehdy vyjádřil i Pavel Fischer, který uvedl, že kroky horní komory představovaly ústavní kontrolu. Oba zmínění senátoři se také hájili tím, že jejich postup plynul z nedostatku informací o zdravotním stavu prezidenta.

Miloš Zeman tedy skutečně obvinil některé senátory – konkrétně předsedu horní komory Miloše Vystrčila a senátora Pavla Fischera – z pokusu o puč. Stalo se tak kvůli úvaze Senátu aktivovat článek 66 Ústavy, který by v době Zemanovy hospitalizace dočasně převedl prezidentovy pravomoci na ostatní ústavní činitele. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.