Ústecký a Karlovarský kraj, kde – Česká republika se blíží 90 % HDP, průměrného, Evropské unie – ale v těchto krajích se bavíme o 55 % a 65 %.
Dle dat za rok 2022 ČR dosáhla 90,4 % průměrného HDP na 1 obyvatele v EU. V Ústeckém kraji je to 63 %, v Karlovarském 54 %. Nerudová tak uvádí mírně nepřesná data a kraje zjevně zaměňuje, má ale pravdu v tom, že s podílem okolo 55–65 % oba regiony za průměrem výrazně zaostávají.
Kandidátka do Evropského parlamentu za hnutí STAN Danuše Nerudová v kontextu výroku hájí Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu. Říká, že jeho součástí jsou opatření týkající se lidí v českých regionech, kde podle ní není tak vysoká kvalita života. Jako důkaz uvádí porovnání hrubého domácího produktu (HDP) těchto regionů s průměrem Evropské unie.
Srovnání HDP v EU
Hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele se obvykle používá k porovnání životní úrovně, a to v tzv. paritě kupní síly. Jelikož je v různých zemích HDP počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Pro mezinárodní porovnání parity kupní sily se používá uměle vytvořená měnová jednotka PPS neboli standard kupní síly. Tato data sbírá statistický úřad Evropské unie Eurostat (.pdf).
Podle nejnovějších dat, která se týkají roku 2022, dosahuje Česká republika 90,4 % unijního HDP v přepočtu na jednoho obyvatele v PPS. V regionálním srovnání nejlépe vychází Praha, která se s hodnotou 207 % nachází výrazně nad průměrem EU.
Jak je vidět na následujícím grafu, nejhůře si vede Karlovarský kraj s hodnotou 53,8 %, Ústecký s hodnotou 62,8 % a následuje Liberecký kraj s 65,2 %. Pod hranicí 70 % se nachází také Kraj Vysočina a Jihočeský kraj.
Karlovarský a Ústecký kraj patří mezi tři tzv. uhelné regiony, přičemž posledním z nich je Moravskoslezský kraj. Kvůli přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku se dle EU potýkají se závažnými socioekonomickými problémy. EU tak pro tyto kraje vyčlenila finanční podporu, jejíž cílem je zmenšit dopady této transformace (.pdf).
Závěr
Česko podle posledních dostupných dat ČSÚ za rok 2022 dosáhlo 90,4 % průměru unijního HDP na jednoho obyvatele. Dokonce tedy mírně překročilo 90% hranici, kterou zmiňuje Danuše Nerudová.
Dále Nerudová ve výroku tvrdí, že oproti tomu v Ústeckém a Karlovarském kraji se jedná o 55 % a 65 %. Ve skutečnosti se v Ústeckém kraji jednalo o 62,8 % a v Karlovarském o 53,8 %. Nerudová tak uvádí mírně nepřesná čísla, která zvláště u Karlovarského kraje přesahují naši 10% toleranci, a zjevně zaměňuje hodnoty pro dané dva regiony.
Nerudová nicméně svým výrokem poukazuje na pravdivý fenomén – tedy že zatímco Česko se s 90 % blíží průměru EU, Ústecký i Karlovarský kraj za ním zaostávají s hodnotami jen okolo 55–65 %. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Šestice kandidátů do Evropského parlamentu v debatě od Zavolíme! diskutovala mj. o klimatu. Kolik emisí oxidu uhličitého produkuje lidská činnost? Přibývají ve světě lesy? Je vliv oxidu uhličitého na globální oteplování sporný?...