Bohuslav Sobotka
Ale ministr financí nemůže o své vůli nic privatizovat. Přečtěte si zákony České republiky, privatizaci rozhoduje pouze vláda.
Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.
Lubomír Zaorálek
Já jsem třeba zaregistroval včera vyjádření paní Merkelové, ve kterém řekla, že pokud by to příměří fungovalo, bylo trvalé, tak je možné mluvit o řekněme jakémsi uvolnění té druhé vlny sankcí anebo ne uvolnění, ale naopak, že by se mohla stáhnout ta druhá vlna sankcí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zpravodajství agentury Reuters.
Podle agentury Reuters (ang.) prohlásila německá kancléřka Merkelová po summitu NATO, že pokud bude dodrženo příměří a Rusko stáhne své vojáky z Ukrajiny, mohlo by být od další vlny sankcí upuštěno. Zprávu přejal i server Novinky.
Václav Láska
Já jsem opravdu ten boj s kmotry měl jako prioritní téma v 1. kole a chtěl jsem ho použít i v druhém, proto jsem zvažoval heslo "Láska vs. kmotři", pan Žáček se ozval, že se ho to osobně dotýká, a že to vnímá tak, že já ho označuju za kmotra (...), i proto jsem to heslo změnil.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož boj s kmotry a korupcí byl jedním z volebních hesel Václava Lásky. Heslo "Láska vs. kmotři" bylo pak použito i jako téma pro druhé kolo senátních voleb, avšak po reakci jeho protikandidáta Pavla Žáčka bylo staženo a nahrazeno heslem "Láska pro spravedlnost".
Karel Schwarzenberg
Nesmíme taky zapomenout, že se trošku přehání význam exportu do Ruské federace pro naše hospodářství. Zdaleka ještě nedosahuje obsah našeho exportu do Bavorska. Například. Musíme to trochu střízlivěji vidět.
Bavorsko jako nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky označuje například server Euroskop. Česko v roce 2012 vyexportovalo do Bavorska komodity v hodnotě 9,6 mld. eur (přesněji 9 584 mil. eur), zatímco do Ruské federace (.xls) ve stejném období putovalo pouze 4 696 mil. eur.
Kompletní údaje pro rok 2013 bohužel nejsou k dispozici. Pro doplnění dodáváme, že v roce 2013 činila hodnota do Ruska vyvezených produktů 116,2 mld. Kč.
Výrok Karla Schwarzenberga je tedy pravdivý.
Petr Vokřál
My (hnutí ANO, pozn. Demagog.CZ) už jsme jednoznačně řekli, že máme nulovou toleranci k hazardu.
Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou - sám Petr Vokřál jednoznačně prohlásil, že prosazuje nulovou toleranci k hazardu, jakákoliv zmínka o hazardu však v brněnském volebním programu hnutí ANO chybí a v celostátním programu je příslíbena pouze jeho přísná regulace.
Hnutí ANO ve svém celostátním programu slibuje “přísnou regulaci hazardu”, čímž míní plošnou regulaci heren, provozoven s hracími automaty a kasin. Andrej Babiš v souladu s programem ANO slíbil, že do konce roku připraví novelu, která by měla hazard regulovat.
Také členové jihomoravské organizace hnutí ANO vystupují proti hazardu. Předseda organizace Brno-jih Marek Janíček na začátku roku protestoval proti povolení hazardu v této městské části. Sám Petr Vokřál na svém facebookovém profilu uvedl, že je pro nulovou toleranci hazardu. Nutno však podotknout, že v brněnském volebním programu není o regulaci či nulové toleranci hazardu ani zmínka.
Václav Hampl
V Česku zatím naštěstí tyto případy (myšlena je tragédie ve Žďáru – pozn. Demagog.cz), je to vlastně poprvé, z Ameriky slýcháváme tyto případy častěji a tam taky míra zabezpečení těch škol je podstatně větší.
Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.
Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.
Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.
Jakub Mráček
(Reakce na Jaroslava Kuberu) Soud právě uznal to, co pan tajemník na magistrátu dlouhodobě neuznával, to znamená ty dva roky staré podpisy, protože nám tak ustavičně vracel ty podpisy, že to trvalo dva roky. (...) Chybělo pouhých 188 podpisů do kvóra.
Iniciativě Teplice proti hernám se poprvé nepodařilo vyvolat referendum v otázce zákazu hazardu v září 2012. Magistrát jim tehdy podpisový arch odmítl z důvodu řady nedostatků, které úřad v archu s přiloženými podpisy objevil. K dalšímu odmítnutí podpisového archu došlo v červenci 2014.
Tehdy Mráček uvedl: „Dostali jsme to zpět s tím, že ty původní podpisy, které už jsme dříve měli, nejsou nyní už platné. Po konzultaci s právníky ale mohu konstatovat, že to není pravda. Takže jim to budeme vracet ve lhůtě zase na magistrát zpět. Pokud se nedohodneme, tak pak to půjde k soudu". V případě části výroku, v němž se Jakub Mráček odvolává na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, ten uznal platnost podpisů, které byly sesbírané již před dvěma lety. 890 podpisů však z 4 776 odevzdaných označil za neplatné. Iniciativě tak ve výsledku chybělo, jak správně uvádí Jakub Mráček, 188 podpisů k dosažení 4 074 potřebných podpisů k vyvolání referenda.
Michal Kasal
Ve stejně velkém, resp. větším Frýdku-Místku to stojí 26 milionů korun navíc (řeč je o dotacích na MHD). Kdybyste si přečetl závěrečný účet města, tak zjistíte, že už dnes vynakládá město na dopravní obslužnost 75 milionů korun.
Podle závěrečného účtu Teplic 2013 (.xls – záložka 71 DŽP) město vydává na dopravní obslužnost cca 47 milionů. Údaj 75 milionů vychází pouze při připočtení podílu nájemného v kapitole městské dopravy, na samotnou dopravní obslužnost město vydalo v roce 2013 uvedených 47 milionů.
Ve stejném roce vydal Frýdek-Místek (viz. výroční zpráva 2013 – podrobný rozbor výdajů – PAR 2221) na dopravní obslužnost 67,5 milionu.
Z těchto čísel je patrné, že výrok Michala Kasala je nepravdivý, neboť se mýlí ve všech jeho částech.
Já bych zaprvé, já úplně si nemyslím, že to je tak, když jste řekl, že nikdo o tom (o Krymu - pozn. Demagog.cz) nemluví. Na těch jednáních NATO u těch kulatých stolů jsem zaregistroval, že na tom hlavním panelu, kde jednaly hlavy států, vlastně opakovaně zaznělo, že ty státy, že říkají, my nikdy nebudeme akceptovat to, že byl anektován Krym, protože to bylo porušení celé bezpečnostní architektury, která tady byla vytvořena a která je spojená a dokonce se týká Charty OSN, která se týká pařížské bezpečnostní konference z roku 1990, helsinského aktu a podobně. To znamená, to není tak, že o tom nikdo nemluví. Tahle věc byla diskutována a byla dokonce opakovaně zmiňována, že dokonce je možné vrátit ty vztahy ve chvíli, kdy Rusko bude respektovat tato mezinárodní pravidla hry. Takže to není, že to zmizelo.
Lubomír Zaorálek zde reaguje na Karla Schwarzenberga a jeho poznámku, že se na otázku Krymu zapomnělo. Ačkoliv se média v poslední době věnovala spíše východní Ukrajině, Krym se z mezinárodní politiky úplně nevytratil − i o něm jednaly hlavy členských států na summitu NATO ve Walesu.
Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).
Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.
Jaroslav Malý
Pokud je soudem nařízená ambulantní péče a pacient ji nedodržuje, pak je povinností psychiatra, aby takovou skutečnost oznámil, a soud musí konat – a musí konat okamžitě, nemůže mít žádnou prodlevu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tématem ochranného léčení se z právního hlediska zabýval prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který ve svém článku píše: "Zpravidla bude vhodné, aby se léčená osoba po ústavním léčení podrobila ještě ambulantnímu doléčení. Opačná změna bude přicházet v úvahu, např. jestliže léčená osoba nebude dodržovat stanovený režim léčby nebo bude jinak narušovat její průběh. Tyto otázky by měly být objasněny v návrhu zdravotnického zařízení na změny formy ochranného léčení, popř. je-li návrh podán jinou oprávněnou osobou nebo rozhoduje-li soud bez návrhu ve zprávě zdravotnického zařízení, ve kterém je ochranná léčba vykonávána. O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je zdravotnické zařízení, ve kterém se ochranné léčení vykonává."
Tato slova potvrzuje také web projektu Ligy lidských práv Férová nemocnice. Ten v případě neplnění podmínek ambulantní léčby uvádí: "Neplníte-li podmínky ambulantního ochranného léčení, může soud změnit formu ochranného léčení na ústavní. Musí být ale splněna podmínka, že váš pobyt na svobodě je v důsledku neplnění podmínek ambulantní ochranné léčby nebezpečný. Pokud soud nařídí změnu formy, může vás nechat vyhledat policí a ta vás dopraví do příslušného zařízení."
Pokud je osoba, které bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná, musí předseda soudního senátu podle § 351 odst. 2 trestního řádu nařídit její bezodkladné dodání do zdravotnického zařízení.
