Marian Jurečka
BK: Jak se Andrej Babiš na vládě věnoval projednávání této věci? Znovuzavedení zelené nafty? MJ: Tak on vždycky říkal, že se bude zdržovat hlasování u tohoto tématu, což vždy dodržel.
Byť Jurečka korektně uvádí, že Babiš se při projednávání znovuzavedení tzv. zelené nafty na vládě zdržel, výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to je sám Babiš, který z pozice ministra financí konkrétní řešení předkládá.
Prvně se o znovuzavedení tzv. zelené nafty jednalo 2. dubna letošního roku z popudu ministra zemědělství. Kabinet přijal rozhodnutí, že tuto vratku daně obnoví, a pověřil vypracováním návrhu Babiše a Jurečku, a to v poměru 15 pro, 1 se zdržel.
Dohledáme-li záznam (.doc, str. 4, usnesení 201) z tohoto jednání vlády, zjistíme, že Babiš se skutečně ze zmíněného hlasování zdržel s odkazem na svůj střet zájmů, který vyplývá z vlastnictví největšího agrokomplexu v zemi a na znovuzavedení zelené nafty by mohl mít podnikatelský záměr.
Záznam uvádí: " b) vzala (myšlena Vláda ČR) na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasováníz důvodu možného střetu zájmů." Opětovně se vláda věnovala tématu tzv. zelené nafty 28. května. Ministr Babiš předložil (předkladatelem je Ministerstvo financí) z pověření vlády materiál (.doc), v němž bylo znovuzavedení vratky daně zpracováno. Vláda tento návrh přijala poměrem 11 pro, 1 se zdržel (celkem 12 přítomných). Záznam z jednání neuvádí, kdo se zdržel. Nicméně vzhledem k Babišově prohlášení z 2. dubna lze usuzovat, že se zdržel opět on.
Dále spíše pro informaci k Babišovým postojům k věci dodáváme poměrně slavný záznam jeho vystoupení v pořadu Máte slovo z roku 2012, který se tzv. zelenou naftou zabýval.
Lenka Kohoutová
Václav MORAVEC: Promiňte, vy jste zpochybnila moji tezi, že se tam neškrtalo. Já vám říkám, že ty peníze byly nižší. Lenka KOHOUTOVÁ: To já vůbec neříkám, ale to bylo v roce 2012. Ano, ale v roce 2012. V roce 2013 ta částka byla asi 5,4 miliardy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož rozpočet na minulý rok skutečně počítal se zmiňovanou částkou, nicméně díky absenci závěrečného účtu nelze jednoznačně prohlásit, kolik prostředků bylo skutečně utraceno.
Podle státního rozpočtu (.pdf) pro rok 2012 (kapitola 313: Ministerstvo práce a sociálních věcí) byla skutečně v roce 2012 snížena po změnách celková suma přidělená na Aktivní politiku zaměstnanosti z celkové výše 6 098 786 000 Kč na 5 492 941 000 Kč. Částka přiřazena (.pdf) pro tuto Aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2011 byla 6 305 337 000 Kč (po změnách 6 196 156 000 Kč). V roce 2013 pak podle státního rozpočtu (.pdf) bylo na Aktivní politiku zaměstnanosti přiděleno 5 435 869 000 Kč, což odpovídá zaokrouhlené částce zmíněné Lenkou Kohoutovou. Vzhledem k chybějícímu závěrečnému účtu za rok 2013 ale dáváme Lence Kohoutové pravdu s výhradou.
Pavel Bělobrádek
Některé ty programy byly zastaveny jednoduše proto, že se tady kradlo.
Nepodařilo se nám potvrdit, že by byly některé operační programy pozastaveny z důvodu, že by se zde "kradlo". U některých programů došlo k jejich pozastavení z důvodu neschopnosti čerpat z nich finanční prostředky. Dotační program Severozápad byl pozastaven kvůli podezření na nedostatek nezávislosti auditních orgánů a podezřelé machinace.
Bohuslav Sobotka
Vácalv Moravec: Kdyby dnes přijel do České republiky Dalajlama. Přijal byste ho jako premiér? Bohuslav SOBOTKA: Já už jsem na tu otázku odpovídal před několika měsíci a odpovím úplně stejně. Nepřijal, protože by to výrazně poškodilo naše diplomatické vztahy, které máme s Čínou.
Nepodařilo se nám takové vyjádření dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit.
Aktualizováno 2. 7. 2014
Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.
Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ze vzorku Státní zemědělské a potravinářské inspekce z jejich kontrolních zjištění nám vyplývá, že nejméně pochybení je u českých potravin, na druhém místě jsou potraviny z původu Evropské unie a na třetím místě, kde už opravdu ta, ta zjištěná chybovost je výrazně vyšší, jsou země mimo Evropskou unii.
Ve zprávě o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 stojí:
"Nejnižší podíl nevyhovujících šarží s ohledem na zemi původu byl zjištěn u potravin z České republiky (17 % nevyhovujících šarží), vyšší procento bylo zjištěno u produkce pocházející ze zemí EU (28 % nevyhovujících šarží) a nejvyšší procento u produkce dovezené ze třetích zemí (38 % nevyhovujících šarží)."
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť rozdíl deseti procentních bodů je podle našeho názoru možné hodnotit jako výrazný.
Ondřej Liška
Tady ta zmiňovaná golfová hřiště, tam šlo prostřednictvím ministerstva zemědělství nějaký 287 milionů korun.
Výrok Ondřeje Lišky o investicích do golfových hřišť hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatku upřesňujících informací.
Z výroku není jasné, o kterých golfových hřištích Ondřej Liška hovoří.
Ministerstvo zemědělství má na starosti vyplácení dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
V seznamu příjemců dotací z těchto fondů je osm záznamů golfových společností. Jejich výše čerpání dotací činí 2 082 201.
Ze strukturálních fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo čerpání výrazně vyšší. Podle údajů z prosince 2013 se jedná o více než 350 milionů (pokud počítáme všechny společnosti čerpající peníze na aktivity spojené s golfem).
Petr Fiala
Když mluvíme o evropském komisaři, no tak evropský komisař z povahy věci nesmí hájit národní zájmy.
Na základě Smlouvy o Evropské unii hodnotíme výrok jako pravdivý.
V článku 17, ods. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25) je stanoveno: Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti. Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 18 odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů. Evropští komisaři jsou tedy podle primárního práva nezávislí a nemohou příjimat pokyny od národních vlád, tedy nemohou národní zájmy hájit.
Martin Schulz
Ono by se to mohlo změnit (dvě sídla Evropského parlamentu, pozn.), kdyby se změnila smlouva Evropské unie, ale k tomu potřebujete jednomyslný souhlas všech zemí a my jsme se o to snažili. Evropský parlament většinově takový návrh podpořil, a sice návrh změnit kalendář zasedání Evropského parlamentu, aby se zasedalo méně ve Štrasburku, ale Francie a Lucembursko podaly žalobu a bylo jim dáno zapravdu a Evropský soudní dvůr nás odsoudil k tomu nadále zasedat ve Štrasburku.
Výrok hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý.
Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna v usnesení z 29. března 2012 (.pdf, str. 105).
V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání, která probíhají ve Štrasburku. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.
Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlamentních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (.pdf, str. 673), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucemburku a zasedání probíhají také v Bruselu. Podobný rozsudek (.pdf) byl vydán i 1. října 1997.
Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.
Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušena či změněna.
..spoustu lidí ztratilo důvěru jak v evropské instituce, tak i v instituce národní..
Eurobarometr (.pdf, str. 5) potvrzuje, že důvěra v Evropskou unii i národní parlamenty a vlády výrazně za posledních deset let poklesla.
Zatímco na podzim 2004 se ještě EU těšila 50% a národní parlamenty 38% důvěře, nyní Unii důvěřuje 31 % a parlamentům 25 % občanů.