Některé ty věci se začaly dávat do pohybu, např. dětské skupiny, které se snaží alespoň částečně řešit ten problém péče o malé děti, a je pravda, že některé ty omezení narážejí na finanční možnosti.
Nedostatek míst v mateřských školách Nečasova vláda skutečně chtěla řešit uzákoněním dětských skupin.
Několik týdnů po vládním schválení návrhu však kabinet padl a změna legislativy se už nestihla projednat před rozpuštěním Sněmovny. Nyní návrh o dětských skupinách opět předložila ministryně práce a sociálních věcí Marksová-Tominová a zákon je ve stádiu projednávání výbory Poslanecké sněmovny.
Důvodová zpráva (.pdf, str. 69–72) uvádí, že dětské skupiny si ze státního rozpočtu vynutí dodatečné náklady (evidence poskytovatelů, daňové úlevy…). Přinést však zároveň mají i příjmy díky návratu rodičů na pracovní trh. Předpokládaný rozpočtový dopad pro rok 2015 je cca 175 mil. Kč (str. 80).
Pokud ten důl (Paskov) bude dál fungovat, tak pro stát je to každý rok spočítané, že z toho máme výnos 500 milionů.
Není jasné, jak to Andrej Babiš myslel, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Pokračování těžby na dole Paskov tedy nepochybně přinese státu nějaký příjem, není ale možné na základě veřejně dostupných informací vyčíslit tento efekt. Ministerstvo financí má však patrně k dispozici podklady od společnosti OKD, ze kterých vychází.
Státní pokladna má samozřejmě příjmy z daní právnických osob v případě, že tyto dosahují zisku. Tato daň tvoří 19 % ze základu daně (zisku po očištění o odečitatelné položky). Společnost OKD, která vlastní důl Paskov, dosáhla v roce 2012 zisku, výsledky za rok 2013 jsou zatím k dispozici jen konsolidovaně za celou skupinu NWR, ta ale hlásí propad do ztráty. Za ztrátovou označují těžbu na dole Paskov i média a i samotná NWR.
Dalším příjmem pro stát je pak odvod DPH.
Podle zpráv pracuje v dole Paskov 2500 zaměstnanců OKD, odvody z jejich mezd pak opět činí příjmy státu (jedná se o odvody na sociální pojištění – dohromady 31,5 % z hrubé mzdy – a daň z příjmu ze závislé činnosti – 15 % ze superhrubé mzdy). Zároveň stát ušetří na podporách v nezaměstnanosti pro případné propuštěné zaměstnance, kterým by se nepodařilo najít nové zaměstnání. Zároveň multiplikační efekty těchto příjmů mají pozitivní dopad na lokální ekonomiku, což vede k dalším vyšším příjmům státu.
My jsme šli z 16 na 33 územních jednotek, tím jsme zmenšili jejich velikost, snížili nároky na bankovní záruky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť bylo podle vyjádření generálního ředitele Daniela Szóráda [1] [2] původně plánováno 18 územních jednotek, nikoliv 16. Nově však soutěž proběhne skutečně na 33 jednotkách.
...ale dokonce i opozice, dokonce i sociální demokracie a komunisté byli ochotni přiznat, že se za poslední léta zvýšila efektivita výběru daní. Já jim zase musím přiznat, že mi podpořili legislativní návrhy, které k tomu vedly, to je fakt.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznali zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu. K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany volebního spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.
Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.
Evropská centrální banka za úrokovou sazbu 0,25 % poskytuje úroky bankám.
Evropská centrální banka skutečně snížila na zasedání 13. listopadu 2013 svoji hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %. Touto sazbou se úročí likvidita poskytnutá bankám ve formě úvěrů.
Co Vám, Petře Hannigu, říká sousloví Strategie Evropa 2020? Je to vlastně, teď bylo od 2007 do 2014 a teď bude vlastně období 2014 - 2020.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý z důvodu záměny strategie Evropa 2020 a víceletých finančních rámců.
Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. V tomto dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle, které by měly pomoci zvýšit konkurenceschopnost EU v globálním prostředí při zachování principů udržitelného rozvoje.
Období, o nichž mluví Petr Hannig, můžeme spojit s víceletými finančními rámci - nedávno doběhnutým pro období 2007 - 2013 a na konci roku 2013 přijatým novým rámcem pro roky 2014 - 2020. Víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Stanoví také jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.
...koalice se shodla na tom, že by měl být stanoven limit pro dárce (pol. stranám – pozn. Demagog.cz), tedy jak pro fyzické, tak právnické osoby.
Je skutečně pravdou, že zmíněný závazek obsahuje jak koaliční smlouva, tak i programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Oba zmíněné dokumenty (koaliční smlouva i programové prohlášení vlády – obě .pdf) uvádí zmíněný bod, tedy zavedení limitu pro dárce politickým stranám. Konkrétně je tento závazek dohledatelný v části (u obou dokumentů stejně) 9.7 Rekonstrukce státu a opatření proti korupci. Konkrétně pak zmíněný příslib vypadá následovně:
" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volebníkampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní účty."
Já jsem se zúčastnil několikrát za sebou jednání mezi evropskými politickými stranami a Komunistickou stranou Číny (...), tam zasedá 80 představitelů pol. stran z celé Evropy odleva doprava (...) Hostem takové akce na např. předsedkyně frakce strany lidové nebo předseda EP Martin Schulz.
Dle námi dohledaných informací o účastnících vysokého fóra čínsko-evropských politických stran hodnotíme Filipův výrok jako pravdivý.
Toto fórum se koná každoročně od roku 2010. Zasedá na něm kolem 80 představitelů 43 politických stran z 26 zemí Evropy a přibližně 100 evropských i čínských expertů. Podrobný seznam účastníků třetího fóra, které se konalo v roce 2012, můžete nalézt zde (.pdf).
Druhého fóra, které se konalo v Bruselu v roce 2011, se zúčastnil současný předseda Evropského parlamentu Martin Schulz i nynější předseda (nikoliv předsedkyně, jak uvedl Filip) frakce strany lidové Joseph Daul.
Zároveň se Filip tohoto fóra opravdu již několikrát zúčastnil.
Ten nález, o kterém hovoříte, pane ministře, je z roku 2012. NKÚ z roku 2012 prokázal formální pochybení tří rozpočtových pravidel. Neprokázal nehospodárnost.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, protože kontrolní akce NKÚ, která probíhala od března do října 2012, konstatuje tři pochybení týkající se rozpočtových pravidel, a to poskytnutí dvou záloh na období delší než jedno čtvrtletí, jejich nevyúčtování ke konci roku 2011 a neuvedení záloh dodavateli v závěrečném účtu za rok 2011.
Mimo porušení těchto rozpočtových pravidel bylo jako chybné shledáno také neprovedení zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách a neúplné účetnictví dle zákona o účetnictví. Ve zprávě však není uvedeno, že by byl projekt státní pokladny nehospodárný.
Helena ŠULCOVÁ: Ale to by mohlo znamenat, že ČSSD by přišla o jeden mandát, pokud se nepletu? Jiří DIENSTBIER: Pokud mám správné informace, tak ty dva poslední mandáty připadly ČSSD a lidovcům, čili to tam čistě teoreticky hrozí, ale nyní už je to jenom v právní rovině, nyní prostě budeme muset počkat na rozhodnutí Ústavního soudu.
Při hodnocení daného výroku je nejprve třeba se zaměřit na způsob rozdělování mandátů kandidujícím politickým stranám. V rámci voleb do Evropského parlamentu je na území ČR používán listinný poměrný volební systém, kdy celé území státu tvoří jeden volební obvod o velikosti 21 mandátu. K rozdělení mandátů politickým stranám je používána tzv. d´Hondtova metoda volebního dělitele (dělení absolutních volebních zisků jednotlivých stran řadou čísel 1; 2 ; 3; 4; ...n). Mandáty se tedy přidělují v rámci jednoho skrutinia, do něhož postupují pouze politické strany, jejichž volební zisk přesáhl 5 % všech hlasů. Právě tato uzavírací klauzule je předmětem současného soudního sporu.
Na základě matematických výpočtů můžeme porovnat rozdělení mandátů s aplikací uzavírací klauzule a bez ní.
Politická stranaPočet mandátů s 5% klauzulíPočet mandátů bez 5% klauzuleANO 201144TOP 0944ČSSD43KSČM33ODS22KDU-ČSL32SVOBODNÍ11SZ01PIRÁTI01Data: volby.cz Software pro výpočty: ElectMach
Stejnému tématu se pak na svém blogu věnoval také ústavní právník Marek Antoš.
Z předkládaného srovnání je jasně patrné, že bez uzavírací klauzule by nově mandáty připadly také Straně zelených a Pirátům, a to na úkor ČSSD a KDU-ČSL. Pokud se blíže podíváme na přidělení mandátů jednotlivým poslancům, zjistíme, že v případě ČSSD by mandát ztratil Miroslav Poche. V případě KDU-ČSL by se pak jednalo o poslance Tomáše Zdechovského.
