Přehled ověřených výroků

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v debatě kritizuje údajné svěření bezpečnostních pravidel, která se vztahují na ústavní činitele, do rukou soukromé společnosti.

O tom, že na Pražském hradě působí soukromá bezpečnostní společnost, mluvil 2. února 2023 nově zvolený prezident Petr Pavel. „Kromě toho takové flagrantní porušení veškerých pravidel je, že na Hradě teď funguje soukromá bezpečnostní agentura, která má přístup téměř neomezený ke všemu a nepodléhá policejní kontrole,“ řekl Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Respekt.

O den později pak Petr Pavel na své tiskové konferenci novinářům sdělil (video, čas 13:30), že se k němu dostala informace o působení soukromé bezpečnostní agentury na Hradě, která má dle jeho slov přístup do chráněných prostor a je vyňata z bezpečnostního režimu. „Pak mě samozřejmě zajímá, jestli je tato informace pravdivá a na základě čeho taková agentura na Hradě působí,“ dodal Petr Pavel.  

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na celou věc reagovala další den po zmíněné tiskové konferenci Petra Pavla. Ve svém prohlášení tvrdí, že nenajímala žádnou bezpečnostní agenturu, která by měla do prostorů Hradu „neomezený“ přístup. „Do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor na Pražském hradě a zámku Lány, kam nemají přístup běžné návštěvy, včetně režimových místností pro nakládání s utajovanými informacemi, nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura,“ upřesňovala dále KPR.

Deník N nicméně 6. února zveřejnil článek, v němž uvádí, že pražská společnost 3D Security, kterou zmiňoval také Petr Pavel v rozhovoru pro Respekt, v polovině ledna hledala odposlechy v kancelářích prezidentova poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. KPR ve svém dřívějším prohlášení napsala, že k provedení obranně technické prohlídky proti nelegálním odposlechům „nikdy nenajímala a z veřejných peněz neplatila soukromou bezpečnostní agenturu.“ Deník N k tomu dále dodal, že vyjádření Kanceláře prezidenta republiky neříká, že se např. nejednalo o soukromou objednávku (za níž by nestála přímo KPR).

Shrňme tedy, že podle Deníku N na Pražském hradě figurovala soukromá bezpečnostní agentura. Kancelář prezidenta republiky nicméně dříve uvedla, že do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor, kam nemají přístup běžné návštěvy, „nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura“. Jelikož se tedy tyto informace rozcházejí, není možné z veřejně dostupných zdrojů jednoznačně určit, zda a v jakém rozsahu soukromá bezpečnostní agentura na Hradě působila. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

V říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) hovoří o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla pověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením auditu na Pražském hradě. Dále uvádí, že Petr Pavel požaduje, aby byla kontrola dokončena ještě před jeho inaugurací, která proběhne 9. března 2023. Radim Fiala uskutečnění auditu v tak krátké době považuje za nerealizovatelné.

Petr Pavel se o auditu Kanceláře prezidenta republiky vyjádřil již 28. ledna 2023 na tiskové konferenci ve volebním štábu poté, co byl zvolen novou hlavou státu (video, čas: 31:15). Konkrétně řekl (video, čas: 32:42): „Je důležité, aby tam proběhl při předávání hluboký audit. Já si nedokážu představit, že bychom měli převzít úřad s tím, co se tam dělo, zavřít za tím dveře a předstírat, že se nic nestalo. (…) Pokud tam vzniknou jakákoliv podezření, tak samozřejmě budu trvat na tom, aby byla důsledně vyšetřena a dotažena do konce, protože není možné je nechat bez odpovědi.“ 

Svůj úmysl potvrdil i následující den v rozhovoru pro televizi Nova (video, čas 13:35), kde doplnil důvody k auditu, kterými má být především neoprávněné nakládání s utajovanými dokumenty, včetně jejich skartace. Petr Pavel také uvedl (video, čas: 14:35), že bude mít schůzku s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, na které se ho chce dotázat „jaká je možnost udělat teď nový audit, tak abych mohl mít klidné svědomí, že to, co přebíráme, přebíráme v pořádku.“

Tato schůzka následně proběhla 2. února. Miroslav Kala po jednání uvedl, že tak rychlá kontrola není možná. Nejdříve je totiž nutné podat podnět NKÚ, který poté musí projednat kolegium úřadu a případný audit naplánovat. Celý proces přitom dle Kaly trvá několik měsíců.

Petr Pavel později na twitteru zveřejnil, že o možnosti dalšího auditu budou s prezidentem NKŮ Miloslavem Kalou jednat případně až po zveřejnění výsledků kontroly hospodaření Hradu probíhající v loňském roce. O auditu v Kanceláři prezidenta republiky Petr Pavel znovu hovořil i 3. února na briefingu, kde od úmyslu vyžadovat audit v tak krátkém čase upustil (video, čas: 27:27). Dodal, že očekává, že budou v době inaugurace již zveřejněny výsledky výše zmíněné loňské kontroly.

Nově zvolený prezident tedy skutečně oznámil svůj úmysl pověřit Nejvyšší kontrolní úřad auditem Kanceláře prezidenta republiky. Petr Pavel přitom chtěl, aby tato kontrola byla uskutečněna ještě před jeho uvedením do úřadu. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) v debatě mluví o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla provést audit na Pražském hradě. Tento krok Fiala považuje za správný, jelikož je Kancelář prezidenta republiky součástí státního rozpočtu, která se dle jeho slov „kontrolovat musí.“

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolu Hradu zahájil v únoru 2022 a závěr předložil ke schválení v prosinci loňského roku. Cílem auditu dle úřadu bylo prověřit, zda Kancelář prezidenta, Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány hospodařily s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu „v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy.“

Podnět (.pdf) ke kontrole podala organizace Transparency International již v červenci 2021, a to kvůli velkému množství „podezření na porušování zákona či nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.“ NKÚ závěry auditu již schválil. Ke dni debaty je ovšem ještě nezveřejnil, jelikož nyní čeká na souhlas orgánů činných v trestním řízení, které si vyžádaly část dokumentů o pracovnících Hradu.

Dodejme, že nově zvolený prezident Petr Pavel po schůzce s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou uvedl, že z dostupných informací je zřejmé, že kontrola našla řadu pochybení, „ale nic tak zásadního, co by mělo přímo vést k trestnímu stíhání.“ Doplňme také, že více informací Kala nemohl poskytnout, protože je v případu vázán mlčenlivostí.

Nejvyšší kontrolní úřad tedy v roce 2022 provedl audit na Pražském hradě. Konkrétně prověřoval, zda Kancelář prezidenta republiky a další organizace hospodařily v souladu s právními předpisy. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Ve své odpovědi předseda hnutí ANO uvedl, že návrh na změnu pravidel pravomocí vlády pochází ještě „z jeho vlády“ a ve spojitosti s tímto návrhem zmínil jen případ záchrany Čechů v zahraničí.

Nyní projednávaný návrh novely Ústavy, která upravuje pravidla vysílání českých vojáků do zahraničí a přejezd spojeneckých vojsk přes území ČR, předložil kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně 22. června 2022. Podle této novely by vláda nově nepotřebovala souhlas Parlamentu k povolení pohybu cizích vojsk na území ČR (.pdf) ani k vyslání vojska na cizí území za účelem ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1, 14), tedy např. při záchraně českých občanů. Tato pravomoc by nicméně i nadále byla omezena na dobu 60 dní, poté by pobyt vojsk mimo ČR musel schvalovat Parlament, stejně jako je tomu nyní.

Současný návrh tak rozšiřuje okruh vymezených případů, kdy vláda může maximálně na 60 dní bez předchozího parlamentního souhlasu vyslat vojáky mimo české území. Dle stávajícího znění Ústavy totiž takto může rozhodnout jen ve třech situacích: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích.

V minulosti byly ve Sněmovně předloženy i další návrhy na úpravu pravomocí vlády v této oblasti (.pdf, str. 4). První z nich v době vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 podala skupina poslanců, mezi nimiž byl i tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický. Druhým pak byl návrh z roku 2019, který předložili poslanci ODS, hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Mezi předkladateli byl tehdy i někdejší premiér Andrej Babiš.

Zmíněné návrhy z let 2016 (.pdf, str. 16) i 2019 (.pdf, str. 22) přitom navrhovaly ze znění Ústavy odstranit výše uvedené tři podmínky, za kterých může vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu do zahraničí vojáky na max. 60 dní vyslat.

Mezi argumenty (.pdf, str. 2–3) pro zavedení této změny oba návrhy (v téměř totožném znění) uváděly, že „podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí“ (.pdf, str. 3–4).

Zároveň ale tyto materiály zmiňovaly (.pdf, str. 4–5), že úpravy jsou nutné také proto, aby ČR mohla bez souhlasu Parlamentu vyslat do zahraničí jednotky v rámci tzv. Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF) i v případech, které nespadají pod čl. 43 odst. 4 Ústavy. Tedy v situacích nad rámec „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“.

Navržené změny tak měly vládě umožnit „operativně rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR bez specifikace účelu vyslání, resp. pobytu“ (.pdf, str. 18).

Na závěr tedy shrňme, že úpravy pravomocí vlády při vysílání vojáků do zahraničí skutečně poslanci včetně zástupců hnutí ANO navrhovali v době, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády a později i v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO nicméně ve výroku návrh na rychlé vyslání českých vojáků do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu spojuje jen se situací záchrany českých občanů. Zároveň už však nedodává, že dokumenty, pod jedním z nichž je sám podepsán, zároveň navrhovaly, aby vláda mohla poslat Armádu ČR na 60 dní do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, a to bez jakýchkoli omezení. Z tohoto důvodu jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Prvně uveďme, že podle Ústavy Parlament vyslovuje souhlas s „vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky“ a také s „pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky“.

Vláda pak může bez souhlasu Parlamentu vyslat česká vojska na cizí území pouze v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, pomoci při živelných katastrofách, či na mírové mise. Zde je ovšem vláda limitována lhůtou šedesáti dní, poté je zapotřebí souhlasu Parlamentu.

Doplňme, že dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. O svém konání musí vláda neprodleně informovat Parlament, který tato povolení může svým usnesením zrušit.

Návrh (.pdf) novely Ústavy, již 22. června 2022 předložila vláda Petra Fialy, pak pouze upravuje (.pdf, str. 1) důvody k vysílání vojsk na cizí území. Konkrétně ke stávajícím přidává možnost vlády vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, přitom zůstává zachován (.pdf, str. 1). Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu hovoří (video, čas 25:36) o návrhu novely Ústavy, kterou kabinet Petra Fialy (ODS) předložil v červnu loňského roku. Návrh má konkrétně za cíl změnit podmínky pro vysílání českých vojáků do zahraničí (.pdf).

Ústava v současné době vládě umožňuje vyslat česká vojska na cizí území na dobu nejdéle 60 dní, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv, účast na mírové misi nebo o záchranné práce při živelních katastrofách. Dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. Parlament tato rozhodnutí ovšem může zrušit, k čemuž stačí nesouhlasné stanovisko jedné z komor.

Navrhovaná novela Ústavy upravuje důvody k vysílání vojsk na cizí území (.pdf, str. 1). K současným podmínkám by přidala možnost vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, nicméně zůstává zachován (.pdf, str. 1).

Pro kontext dodejme, že pro schválení změny Ústavy je ve Sněmovně zapotřebí nejméně třípětinová většina, tedy alespoň 120 hlasů. Už v červenci 2019 obdobný návrh (.pdf, str. 1) předložila skupina poslanců, mezi kterými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Tento návrh se však nedostal ani do druhého čtení a jeho projednávání skončilo s volebním obdobím minulé Poslanecké sněmovny.

Navrhovaná novela Ústavy z června 2019 má tedy za cíl rozšířit důvody, kvůli nimž by vláda mohla vyslat české vojáky do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, přičemž lhůta v délce 60 dní zůstává neměnná. O vůli změnit tuto lhůtu (nad rámec aktuálně projednávané novely) veřejně neinformoval ani žádný z vládních poslanců. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:01) moderátorky, která se týkala vládního návrhu na změnu Ústavy, podle něhož by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Na otázku nejdříve odpovídal Andrej Babiš, Petr Pavel (video, čas 24:54) se k tomuto tématu vyjádřil po něm. Navržené rozšíření pravomocí vlády při rozhodování o vyslání vojáků do zahraničí je dle něj „v pořádku“, stejně jako to, že se „zkracují lhůty“ pro povolení transferů cizích vojáků přes české území.

Nyní projednávaná novela Ústavy nicméně v otázce průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR pouze upravuje znění ústavního www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl43-5">čl. 43 odst. 5. Konkrétně vyjasněním (.pdf, str. 1, 19–20), že o povolení průjezdu rozhoduje vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu.

Doplňme, že návrh zároveň upravuje (.pdf, str. 1, 19–20) původní ustanovení, podle něhož vláda rozhoduje „o průjezdu ozbrojených sil jiných států“ přes území ČR „nebo o jejich přeletu“. Z technických důvodů (.pdf, str. 7–8) se už více než 20 let „využívá praxe, že vláda o přeletech a průjezdech rozhodne každoročně jen obecně a konkrétní případy povoluje Ministerstvo obrany“. Nynější návrh (.pdf, str. 1, 19–20), aby vláda rozhodovala „o povolení ozbrojeným silám jiných států uskutečňovat“ průjezdy a přelety (v množném čísle), má podle důvodové zprávy reflektovat právě zmíněnou praxi (.pdf, str. 14–15).

Ústava ani případně schválená novela ovšem nijak konkrétní rozhodovací lhůty neupravuje.

Určité informace o časových lhůtách obsahuje Příručka diplomatického protokolu. Ta udává povinnost velvyslanci státu, jehož vojska se mají přesouvat přes Českou republiku, nahlásit potřebné údaje kontaktnímu místu nejméně 30 dní před uskutečněním přechodu. Přesunem cizích vojsk se myslí pobyt na území ČR kratší 48 hodin. O úpravě lhůt v Příručce diplomatického protokolu se nám ovšem nepodařilo dohledat žádné informace.

Příručka diplomatického protokolu (.pdf) dále říká, že „přesun a pobyt příslušníků ozbrojených sil NATO a států účastnících se Partnership for Peace musí být v souladu s předpisy NATO (STANAG 2456, SOFA, A Mov P-1 až A Mov P-4).“ Zmíněné předpisy jsou ovšem vnitřními předpisy NATO. Jejich znění není veřejně dostupné (viz STANAG 2456, A Mov P-1, A Mov P-2, A Mov P-3, A Mov P-4), ze záznamů na webu Severoatlantické aliance ale vyplývá, že v posledních letech k jejich změně nedošlo. Stejně je tomu i u zmíněné dohody SOFA.

Strategií a koncepcí NATO Petr Pavel zřejmě odkazuje na Strategickou koncepci NATO (.pdf), která byla aktualizovaná v červnu 2022 v Madridu. Ani v aktualizované koncepci NATO se nicméně přímo o lhůtě k povolení přesunu vojsk mezi zeměmi nic nepíše.

Projednávaná novela Ústavy ani žádný jiný dokument nezkracuje lhůty pro transfery cizích vojáků přes území ČR, nepodařilo se nám ani dohledat dokument NATO, který by přímo specifikoval lhůtu pro povolení transferu přes území jiné země. Výrok tak z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.