Přehled ověřených výroků

Na základě uvedených zdrojů je výrok poslance Evropského parlamentu za ČSSD Pavla Poce hodnocen jako pravda.

Energetická bezpečnost je v oblasti energetiky důležitým tématem pro Evropskou unii jak od druhé poloviny (.pdf) 20. století, tak v současné době pro rok 2014.

Kromě diverzifikace energetických zdrojů patří mezi další cíle (.pdf) úspora energie spojená s energetickou účinností, zefektivnění evropského trhu s energiemi spojené s přijatelnými cenami energií, zdokonalení energetických sítí související s bezpečností dodávek energie a podpora nových technologií spojenou s podporou obnovitelných zdrojů. Všechny tyto dílčí cíle vedou k jednotnému cíli, a to snížit závislost na dovozu fosilních paliv.

To, že poslanec Fiala je ideově spojen s ODS již od první poloviny 90. let se nepodařilo ověřit, nicméně jeho postoje odráží konzervativní a pravicové smýšlení, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanec Fiala v minulosti o sobě řekl: „Měl jsem i v minulosti mnoho různých nabídek vstoupit do politiky, ale vždy jsem říkal, že pokud to jednou udělám, tak to bude s ODS, s níž jsem dlouhodobě spolupracoval od 90. let - a i v tomto smyslu jsem konzervativní člověk.“
Ideovou spjatost s ODS lze pozorovat i z jeho tvorby: „Ve svých knihách opakovaně formuloval pravicová stanoviska, čímž by mohl ODS pomoci překonat současnou ideovou vyprázdněnost.“
Poslanec Fiala také uvádí 17 principů moderní pravice.

Výrok hodnotíme s ohledem na data Českého statistického úřadu a vyjádření České národní banky jako pravdivý.

Od 2. 11. 2012 jsou úrokové míry ČNB na historickém minimu (xls.) a základní dvoutýdenní repo sazba se snížila na 0,05 %. Sama Bankovní rada ČNB označila tuto sazbu jako technickou nulu, což v praxi znamená, že další snižování už není možné.

To, že je česká ekonomika již „poměrně dlouho stagnující“, potvrzují i data z 1. a 2. čtvrtletí 2013, jež ukazují meziroční pokles o 2,4 %, respektive o 1,3 %. Ke stejnému poklesu došlo meziročně i v případě 3. čtvrtletí 2013, tedy o 1,3 %. Výsledky tak navazují na celoroční ekonomický pokles v roce 2012 (-0,9 %).

Centrální banka má více způsobů a nástrojů na uvolnění monetárních podmínek. Ty se dělí na přímé a nepřímé. Přímé se používají pouze zřídka při selhání nepřímých nástrojů. K uvolnění (expanzi) monetární politiky nepřímými nástroji dochází snížením úrokových sazeb ČNB, jak se stalo, nebo snížením povinných minimálních rezerv komerčních bank a kurzovými intervencemi.

Ke snížení minimálních povinných rezerv nedošlo a sama ČNB volbu využití kurzových intervencí komentuje následovně:
„Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť použití kurzových opatření skutečně vyvolalo žádoucí impuls směrem k měnovému uvolnění, jak komentuje také ČNB: „Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout“.

Tisková zpráva Evropského parlamentu výrok potvrzuje: „Parlament ve středu [5. února 2014, pozn. Demagog.cz] schváleném usnesení vyzývá Komisi a členské státy EU, aby stanovily pro rok 2030 cíl na snížení domácích emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. V souladu s výzkumy o nákladově efektivním potenciálu rovněž požaduje stanovit cíl na zvýšení energetické účinnosti o 40 %, a závazek, aby alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie pocházelo z obnovitelných zdrojů energie.“

Nová vláda Bohuslava Sobotky má čítat celkem 17 osob včetně předsedy vlády. Sobotka uvádí 2 pohledy na budoucí členy svého kabinetu – jednak volby a pak i veřejná činnost.

Z těchto 17 budoucích členů vlády prošlo volbami hned 16 lidí, tedy všichni mimo budoucího ministra dopravy Prachaře.

Předčasné volby 2013 (zvolení poslanci): ČSSD – Sobotka, Chovanec, Mládek, Zaorálek; ANO – Babiš, Jourová, Stropnický, Brabec, Válková; KDU-ČSL – Bělobrádek, Jurečka, Herman.

Z řad budoucích ministrů ČSSD prošli senátními volbami Chládek a Dienstbier, Němeček úspěšně kandidoval v krajských volbách 2012 a Marksová-Tominová získala mandát v komunálních volbách (v předčasných volbách zvolena nebyla).

Z tohoto výčtu je tedy zřejmé, že jediným z budoucích ministrů, který neprošel volbami, je kandidát na ministra dopravy za ANO, Antonín Prachař. Sobotka pravděpodobně volbami míní pouze předčasné, z přehledu je tedy patrné, že hned dvě třetiny nominantů prošly těmito volbami úspěšně.

Co se týče veřejné činnosti jednotlivých nominantů, namátkou lze jmenovat (výčet není vyčerpávající, svým způsobem má většina z kandidátů nějakou veřejnou historii), že Daniel Herman byl ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů, Helena Válková byla dlouhá léta vysokoškolskou profesorkou a z řad ČSSD lze jmenovat bývalé ministerské angažmá jak předsedy vlády, tak i Jana Mládka.

KSČM se ve svém aktuálním volebním programu věnuje daňové politice státu a jednotlivým pásmům. V rozhovoru pro server Podnikatel.cz uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš, že strana podporuje v případě dané z příjmu fyzický osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.

Předseda strany KSČM Vojtěch Filip v Interview Daniely Drtinové uvedl, že chápe, že vzhledem k české politické situaci nevyhraje nikdy jedna politická strana, takže ta částka 10 milionu korun je vyjednávací pozice KSČM, a tedy její výše může být předmětem vyjednávání.

Vzhledem k výše uvedeným informacím, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě vyhlášky č. 109/1994 Sb., zákona č. 293/1993 Sb. a informací zveřejněných v médiích hodnotíme výrok David Ratha jako pravdivý. V litoměřické věznici Davida Ratha dle zákona jako lékaře ani zaměstnat nemohli.

V deníku Právo byla v červenci 2012 zveřejněna informace z dopisu Davida Ratha, kde hovoří o svém zájmu pracovat jako vězeňský lékař.

"Já se nabízím k nějaké práci, třeba na zdravotním oddělení, ale nejde to. Lékaře tu přitom denně nemají, ale byl bych ochoten pomoci i jinak."

Ve vyhlášce 109/1994 Sb. paragraf § 59 odst. 1 je určeno, že obviněný může být zaměstnán, ale jen v případě, že tak není porušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb.

Podle § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb. se obvinění, u kterých je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, umisťují odděleně od ostatních (jde například o ovlivňování svědků, blíže specifikováno v § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb.).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropský parlament se skládá ze 766 poslanců zvolených ve 28 členských státech rozšířené Evropské unie.

Dne 23.1. 2014 se uskutečnila schůzka představitelů KDU-ČSL s předsedou Evropské lidové strany Josephem Daulem. Tématem schůze byla mimo jiné i situace na Ukrajině, která vedla Josepha Daula k vydání prohlášení, ve kterém apeloval na sankcionování ukrajinských představitelů zodpovědných za násilí, porušování lidských práv a dalších přečinů. To je rovněž obsaženo v rezoluci Evropské lidové strany. Mezi další členy strany, kteří se otevřeně vyjádřili k možnosti sankcí byli např. David Casa a Astrid Lulling, kteří navrhují okamžité sankce proti členům ukrajinské administrativy. Na základě tohoto prohlášení hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Stanovy KSČM se ke zmíněnému vyjadřují následovně: bod 70, písmeno e) “ ÚV KSČM schvaluje kandidátní listiny a kandidáty do Parlamentu ČR a EP ”.

Bod 62, písmeno b) pak uvádí, že “ Krajská konference KSČM (...) sestavuje kandidátní listiny a navrhuje kandidáty do Parlamentu ČR a EP, které předkládá ÚV KSČM ke schválení.”

Filip tedy vykládá stanovy KSČM korektně a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.