Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle reportáže České televize zasedlo v tomto volebním období v poslaneckých lavicích 118 nováčků.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě různých mediálních článků a vyjádření představitelů KSČM během několika let, v nichž se k přijetí eura staví obezřetně.

Ve volebním programu (.doc, str. 4) z roku 2006 deklarují, že přechod na euro by neměl být na úkor sociální a hospodářské stability země. V roce 2008 zmiňují možné negativní dopady na občany, v článku z roku 2010 komunisté přijetí eura neodmítají, ale podmiňují například konsolidací veřejných financí. A v roce 2013 vidí jako nebezpečí ztrátu důležitého strategického nástroje v době krize.

O návrhu tzv. Nového občanského zákoníka (NOZ) se skutečně jednalo i v době, kdy KDU-ČSL měla zastoupení v Senátu ČR, jak je uvedeno na stránkách vlády ČR věnovaných této tematice.

Projednávání finálního návrhu proběhlo v roce 2011, kdy došlo v únoru k vypořádání došlých připomínek, v dubnu byl návrh předložen Legislativnímu výboru vlády ČR a v květnu následně schválen vládou ČR a poté zaslán do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 362.

V této době byla KDU-ČSL zastoupena v Senátu ČR třemi senátory, Ing. Stanislavem Juránkem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Ing. Petrem ŠIlarem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Jiřím Čunkem (mandát 20.10.2012 - 20.10.2018).

Je také pravdou, že byly projednávány pozměňovací návrhy k NOZ zpracované jako tisk 362/3 ve druhém čtení.

V listopadu 2013 se také shodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL na tom, že je třeba podpořit přijetí zákonných opatření vlády v demisi k tomu, aby začal od ledna 2014 platit nový občanský zákoník.

Na základě dostupných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropský parlament se skládá ze 766 poslanců zvolených ve 28 členských státech rozšířené Evropské unie.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Česká republika ještě k fiskálnímu paktu nepřistoupila.

Vláda ČR v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou sice k fiskálnímu paktu přistoupila, avšak o její ratifikaci nebylo zatím rozhodnuto. Fiskální pakt totiž musí schválit obě komory Parlamentu ČR. Až poté se může hovořit o přijetí fiskálního paktu ze strany ČR.

Nejdůležitějšími body dokumentu (.pdf) je právě zmíněných 8 kritérií. Hlavní podmínkou je, aby strukturální schodek rozpočtu nepřesáhl 0,5 % HDP. Pokud je státní dluh vyšší, než povolených 60 %, může být schodek až ve výši jednoho procenta.

Jestliže stát nebude plnit kritéria, mohou následovat sankce. Ty mohou dosáhnout až 0,1 % HDP. Všechna kritéria by měla být splněna do jednoho roku od ratifikace.

Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.

Prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě Evropského parlamentu dne 26. února 2014. Ve svém projevu zdůraznil důležitost vytvoření společné evropské armády, společné fiskální politiky a harmonizaci zdanění. Dále hovoří o tom, že „je příznivcem přijetí eura v co nejkratším časovém horizontu“. Všechny již zmínění cíle jsou projevem hlubší evropské integrace.

20. února absolvoval premiér Bohuslav Sobotka svou první pracovní návštěvu v Bruselu, kde se sešel s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Jednalo se o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu či o zrušení české výjimky z Lisabonské smlouvy. Premiér Sobotka uvedl: „Nová vláda je přesvědčena o tom, že příležitostí pro další rozvoj České republiky, pro její hospodářský růst, tvorbu nových pracovních míst, prosperitu a pro nejlepší obhajobu našich národních zájmů je naše aktivní účast na pokračování evropské integrace“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Premiér Sobotka přímo nevystupoval na půdě Evropského parlamentu, pouze se v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise a s předsedou Evropského parlamentu. Avšak jak prezident Zeman, tak premiér Sobotka se přihlásili k myšlenkám hlubší evropské integrace.

Česká republika se skutečně zavázala přijmout euro, a to v rámci Aktu o podmínkách přistoupení (součást Smlouvy o přistoupení), kterou jednak ČR podepsala a o které se konalo jediné celostátní referendum v době samostatné České republiky. Toto referendum proběhlo podle speciálního ústavního zákona, který jej umožnil. Občané odpovídali na dotaz " Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" S přijetím vyslovilo souhlas zhruba 77 % lidí.

Konkrétní ustanovení týkající se jednotné měny je v článku 4 Aktu (.doc). Jeho přesná formulace zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ".

Ivan Bartoš se takto vyjádřil v rozhovoru publikovaném 1. února 2014 na webu Lidovky.cz.

Rámcově jsou programová témata zelených a některých dalších stran skutečně podobná. Nelze však spolehlivě doložit, zda se jiné strany inspirovaly programem zelených, nebo tomu bylo naopak, či zda proces tvorby programů probíhal zcela nezávisle. Podrobné programy danných stran se také samozřejmě v pozornosti věnované jednotlivým tématům a v konkrétních řešeních problémů liší. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Témata Strany zelených lze rozdělit do 10 okruhů, které jsme porovnali s programy jiných parlamentních stran.

1. ZDRAVÍ (kvalitní potraviny, přísnější kontrola kvality, podpora místních zemědělců)

Ve zkráceném programu ANO nalezneme oddíl týkající se zdravotně nezávadných, kvalitních a cenově dostupných potravin a také snahu o „...přímou podporu do živočišné výroby a intenzivních komodit rostlinné výroby, jako je například ovoce, zelenina a brambory.“

Program KDU-ČSL pak taktéž obsahuje téma kvalitní potraviny a potravinová soběstačnost.

2. DŮSTOJNÝ ŽIVOT (garantované místo ve školkách, dostupné bydlení pro mladé lidi a seniory, konec mzdového znevýhodnění žen)

Program ČSSD (podrobný program, oddíl Podpora seniorů a rodin s dětmi) obsahuje k tomuto tématu následující:

• S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.
• Prosadíme podporu zaměstnavatelů, kteří vytvoří pracovní místa pro matky a otce po rodičovské dovolené, a podporu služeb, které umožní lepší skloubení péče o dítě s pracovní aktivitou.
• Podpoříme výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny.

3. NIŽŠÍ ÚČTY ZA ENERGIE (snížení účtů domácností za energie a pokračování programu Zelená úsporám) ANO ve svém zkráceném programu (odstavec Zlevníme energie) počítá s omezením výdajů na energii snížením vývozu el. energie hlavně té vzniklé spalováním uhlí, která je nejvíce nákladná.

4. ČISTÉ PROSTŘEDÍ (ochrana krajiny, čistší vzduch, lepší využití surovin díky třídění odpadů)

V programu ČSSD je také oddíl (4. krajina) zabývající se ochranou krajiny a odpovědném hospodaření s lesy a půdou.

5. KVALITNÍ DOPRAVA (pohodlná a dostupná veřejná doprava, modernizace železnic)

Podobné téma lze nalézt v programu ČSSD (3. Regiony) věnující se efektivní dopravě.

6. EKONOMICKÉ OŽIVENÍ (nová pracovní místa, investice do šetrných technologií a školství)

Tento bod lze nalézt u všech výše zmíněných politických stran, např. i v programu ODS.
7. OCHRANA PŘED TĚŽAŘI A PLÝTVÁNÍM (ochrana obyvatel obcí před těžbou uhlí a uranu, nulová podpora investicí ČEZu)

V programu ODS (kapitola Energetika) lze vyčíst, že strana podporuje novelu horního zákona, který by nově definoval vztahy mezi občany a těžařskými společnostmi.

V tomto tématu však existuje rozdíl, který druh výroby elektřiny v budoucnu upřednostnit.

ČSSD (Zajištění energetických potřeb země) i ODS například podporují výstavbu dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany a zároveň chtějí omezit dotace na fotovoltaickou výrobu energie. Strana zelených přitom upřednostňuje pravý opak (bod 12).

8. ZKROCENÍ EXEKUTORŮ A HAZARDU (zastavení nespravedlivého navyšování pokut, posílení práv spotřebitelů a maximální omezení hazardu)

Přesně toto stanovisko nalezneme v programu ANO.

9. KULTURU A VZDĚLANOST (1% státního rozpočtu na kulturu a veřejné vysoké školy bez školného, zaměření na předškolní vzdělávání)

V žádném z programů jiných stran nelze nalézt takto specifický výdajový cíl, ale například ČSSD uvádí (oddíl Kultura jako součást veřejné služby) , že chce zajistit zvýšení výdajů na kulturu z výnosu odvodu z provozování loteriií. ČSSD také nepřipouští školné na vysokých školách.

10. DŮVĚRYHODNÝ A SPOLEHLIVÝ STÁT (majetková přiznání politiků, transparentní účty stran, povinné zveřejňování smluv, posílení nezávislosti veřejné správy a justice)

Transparentní vedení stran a elektronické majetkové přiznání politiků má ve svém programu hnutí ANO.

ČSSD zase prosazuje (oddíl Demokratický právní stát ) „...zákon o státní službě v podobě, která zajistí plně transparentní, odpolitizovanou, profesionální, stabilní a efektivní státní správu. Zákonem omezíme dosavadní svévoli při udělování vysokých a neodůvodněných odměn na některých úřadech.“

Na základě provedeného srovnání lze tedy pozorovat podobnost témat Strany zelených a jiných politických stran. Mezi podrobnými verzemi stranických programů však rozdíly samozřejmě existují. V podrobném programu (.pdf) Strany zelených se dá oproti jiným stranám např. vysledovat větší důraz na obnovitelné zdroje (s. 12) nebo ochranu přírody (s. 9).

Hodnocení výroku Vladimira Putina stanovujeme na zavádějící na základě různých zpravodajských článků a také s použitím informací z vlastního factchecku deníku The Washingtion Post.

Důvodem je fakt, že ačkoliv role extremistických a nacionalistických skupin při nedávných událostech v Ukrajině je patrná a podstatná dodnes, je tato ve výroku Vladimira Putina nadsazena. Uchylování demonstrantů k násilí se pak také nedá označit jako "teror, vraždění a pogromy". Při protestech na Ukrajině figurovaly mezi těmi aktivními také strany a skupiny profilující se (případně jsou tak označování) jako extrémistické, nacionalistické či krajně pravicové. Jednou takovou skupinou je radikálně nacionalistická koalice Pravý Sektor, jež byla podle prohlášení (angl.) založena z několika menších radikálních skupin (Trident, Ukrajinští patrioti, White Hammer a Ukrajinské národní shromáždění-Ukrajinská lidová sebeobrana UNA-UNSO a další) v listopadu 2013.

Ve svých prohlášeních na sociálních sítích vyzývala také své stoupence k přinášení materiálu pro výrobu zápalných lahví. Ve svém interview (angl.) pro anglický deník TIME uvedl lídr této skupiny Dmytro Jaroš, že skupina disponuje i zbraněmi. Členové byli opravdu velmi aktivní na barikádách v centru Kyjeva. Přes velmi vysokou aktivitu členů Pravého Sektoru vůdce skupiny odmítá účast na politickém rozhodování (o což zase naopak usilují jiné nacionalistické skupiny).

Rovněž odmítá označení antisemita (Jaroš se 26. února potkal s izraelským velvyslancem Reuvenem Dinelem a ujistil jej, že se organizace vzdá projevů xenofobie a šovinismu), zároveň ale " prohlašuje, že za nepřátele považuje všechny menšiny, které „brání Ukrajincům být pánem ve své vlastní zemi“. Zpravodajský portál BBC označuje předsedu Pravého Sektoru Dmytro Jaroše jako klíčového hráče, který " považuje politiku krajně pravicové strany Svoboda za příliš liberální ".

Uveden je také Oleh Ťahnibok, předseda krajně pravicové strany Svoboda. Strana Svoboda reprezentuje nacionalistickou složku v ukrajinském parlamentu, kde drží 33 mandátů z celkového počtu 450 po posledních volbách z roku 2012.

Oleh Ťahnibok je svými protiruskými a antisemitskými postoji poměrně znám. Organizace The Wiesenthal Center jej ve svém žebříčku největších antisemitů z roku 2012 umístila na páté místo. Známý je například jeho výrok, že Ukrajina by měla být osvobozena od vlády " moskevsko-židovské mafie " nebo vyzdvihování nacistických vojáků SS za to, že bojovali s " Rusy, Němci, Židy a dalším svinstvem ". V současné situaci a po nedávných událostech je tedy vliv krajně pravicových a extrémistických organizací či skupin patrný a je na něj upozorňováno, problematické je nicméně označení " hlavní vykonavatele převratu ". Tyto skupiny patří mezi ty s podstatným vlivem na současnou situaci, jejich role v označení Vladimíra Putina je, jak uvádí také ve svém vlastním factchecku The Washington Post, ale přehnaná. Prokazatelně se pak různé skupiny, a mezi nimi i ty nacionalistické, jak bylo zmíněno výše, uchylovaly k použití násilí. Ačkoliv mezi mrtvými lze nalézt jak protestující, tak příslušníky policejních sil, z vraždění byli obviněni také bývalý prezident Viktor Janukovyč a příslušníci jeho bývalé administrativy.

Zcestné je pak užití termínu pogrom, což podle definice z Merriam-Webster znamená "organizované zabíjení mnoha bezbranných lidí obvykle kvůli jejich rasy nebo náboženství" (cit. z anglického originálu, užíváno především ve spojení se zabíjením a pronásledováním Židů).