Otázka: Můžete uvést příklady některých velkých investičních akcí spolufinancovaných za pomoci evropských fondů, jež jsou opožděny ve své realizaci nebo byly zastaveny či odloženy? A co se dá dělat pro zlepšení této situace? Mohu uvést jeden příklad za všechny. Tím je odložený miliardový projekt přestavby čistírny odpadních vod v Praze.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.
Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.
Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.
Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.
A průzkumy ve Velké Británii ukazují, že většina Britů je pro vystoupení Británie z Evropské unie.
Výrok Petra Macha odpovídá údajům z britských i evropských médií. Na základě výzkumu veřejného mínění bylo zjištěno, že 56% Britů by hlasovalo pro vystoupení z EU, o této skutečnosti informoval 17.11.2012 TheGuardian.Obdobné informace uvádějí také servery Presseurope, Independent.co.uk a express.co.uk (z 5.6.2013).
Ten soud prvostupňový řekl, že se skutek nepodařilo prokázat, čili že pan Lessy je nevinný, že nepáchal trestný čin. Potom se státní zástupce odvolal a těsně před volbama, tuším 26. nebo 26. minulého měsíce nebo teď už vlastně předminulého, října, vyšel rozsudek Městského soudu v Praze, čili druhostupňového soudu, pravomocný rozsudek, který hovoří, který se nezabývá věcně tím, jestli skutek byl spáchán nebo ne, ale tam bylo skutečně jako rozsáhlé dokazování už v tom předchozím stupni, ale říká, že ten soud vůbec neměl proběhnout a že to řízení vůbec nemělo proběhnout.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledek k rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze.
Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal.
26. října 2013 pak pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“.
V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť:
„Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě obě výše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já i s jednou takovou konkrétní (smlouvou – pozn. Demagog.cz) budu mít co do činění velmi brzo, a to je ostraha skladů například, která je uzavřená dlouhodobě a dlouhodobě nevýhodně.
Vzhledem k rozporům ve vyjádřeních a výsledcích auditů nemůžeme pravdivost výroku dostatečně ověřit.
Úvodem je třeba říct, že zakázka na střežení vojenských muničních skladů obsahuje množství dílčích smluv obdobného typu. Smlouvy byly uzavřeny mezi lety 2003 a 2013, kdy společnost Trade Fides a.s. prakticky drží monopol na tyto zabezpečovací služby. Kontroverzními zakázkami se zabývala mj. i Česká televize. Smlouvám z roku 2003 nyní končí platnost a budoucí ministr obrany tedy skutečně bude muset tuto situaci řešit.
V souvislosti s miliardovou zakázkou z r. 2009 byl r. 2010 zpracován nezávislý audit společností KPGM (částečně k nahlédnutí zde), který kritizuje nejen neveřejnost jednání, ale i cenovou přemrštěnost zakázek Trade Fides a.s. Přesto Ministerstvo obrany na konci roku 2012, v návaznosti na kritický článek Pavla Otty (str. 1 a 2,) deklarovalo tuto zakázku jako vyhovující a výhodnou.
Argumentuje několika vlastními nezávislými audity, které jejich stanoviska obhajují, ty ale nebyly blíže určeny ani zveřejněny. Navíc bylo údajně dosaženo snížení ceny, doporučené auditem KPGM, a prodloužení kontraktu za těchto podmínek je tak nejvýhodnější možností.
Pro korektní posouzení nastavení smluvních vztahů ve věci ostrahy skladů jsme kontaktovali Ministerstvo obrany, které samo tvrdí, že disponuje jistými nezávislými audity. O poskytnutí těchto auditů jsme ministerstvo požádali. Výrok bude doplněn po zisku dalších relevantních informací.
Za mě žádní policisté do funkcí náměstků, dokonce, dokonce poradců nebo bývalí policisté do funkcí ministrů nejmenovali.
Langer korektně uvádí část výroku o funkci náměstků ministra, nicméně jsme nebyli schopni dohledat profesní minulost poradců ministra. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Na základě dokumentu Parlamentního institutu, který vypracoval přehled (.pdf) náměstků na ministerstvech až do roku 2009, mediálních informací a tiskových zpráv Ministerstva vnitra ČR jsme zjistili, že za ministra Langera působili na ministerstvu následující náměstci:
Jaroslav Salivar - dříve působil jako krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje
Zdeněk Zajíček - bývalý poslanec za ODS
Vladimír Zeman - dříve náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a bývalý senátor
Blanka Vysoužilová - dříve ředitelka Finančního úřadu v Prostějově
Jiří Jirka - kvestor Univerzity Palackého v Olomouci
Lenka Ptáčková-Melicharová - dříve náměstkyně na Ministerstvu informatiky ČR
Podle veřejně dostupných informací ani jeden z nich dříve nepůsobil na žádné pozici v Policii ČR.
Langerem zmíněné pozice poradců v souvislosti s profesní příslušností (či minulostí) se nepodařilo dohledat.
Protože celkový veřejný dluh naší země už je na jiné úrovni, než byl před sedmi lety. Je kolem 48 % hrubého domácího produktu. Proto, abychom si neznemožnili přijetí společné evropské měny, tak si musíme dávat velký pozor, abychom nepřekročili hranici 60 % hrubého domácího produktu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.
Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.
Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.
...to jednání jde velice rychle. My jsme, ani to není dva týdny, my jsme začali před dvěma nedělemi v 18:00.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, veřejné zdroje dokládají jeho časové vymezení vyjednávání o budoucí vládě.
V neděli 10. listopadu začala povolební vyjednávání týmů sociální demokracie a hnutí ANO.
Krátce před začátkem schůze uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Je to vlastně první jednání širších vyjednávacích týmů po volbách. Já jsem se zatím s panem Babišem viděl jenom jednou od voleb do Poslanecké sněmovny, takže předpokládám, že dnes budeme hlavně mluvit o struktuře dalšího jednání“.
O výsledcích svých jednání chtějí vyjednavači ČSSD a hnutí ANO seznámit lidovce. S KDU-ČSL, možným třetím koaličním partnerem, zasednou poprvé, a to ve Sněmovně po skončení zasedání nových poslanců.
Po schůzi sněmovny dnes (25. listopadu) začnou první trojstranná jednání mezi ČSSD, hnutí ANO a lidovci.
Zákon o státní službě nemá žádný vliv na lustrační zákon. Poprvé byl projednáván ve sněmovně 12. března 2002 a pan Kalousek hlasoval dvakrát pro to, aby ministr nepotřeboval lustrační osvědčení.
Tento výrok zazněl po schůzce Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem na Hradě, v období před jmenováním členů vlády.
Výrok hodnotíme v kontextu tvrzení Miloše Zemana, že služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů.
Služební zákon 218/2002 z roku 2002 ani současná novela služebního zákona, projednávaná ve Sněmovně, otázku lustrační zákon skutečně sama o sobě neupravuje. Otázka lustrací je řešena až doprovodným zákonem č. 309/2002, který upravuje lustrační zákon tak, že z jeho působnosti vyjímá členy vlády (část 47.). Doprovodný zákon zde odkazuje na § 9 odst. 1 služebního zákona, který hovoří o „představených" pracovnících, v odst. 3 jsou pak vyjmenovány služební místa určená pro představené a ministerská pozice mezi nimi chybí. Samotný zákon o státní službě tedy skutečně žádný vliv na lustrační zákon nemá, tento vliv je zprostředkován až zákonem doprovodným.
Právě tento zákon skutečně Miroslav Kalousek celkem 2x (12. března a 13. června 2002) v hlasování podpořil.
Služební zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé 1. března 2001 a nikoli 12. března 2002, jak tvrdí Andrej Babiš (tehdy prošel třetím čtením ve Sněmovně). Kvůli této chybě a nepřímé souvislosti služebního zákona se zákonem lustračním hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
My když jsme zakládali stranu, tak jsme se chtěli vyvarovat těm nešvarům, které jsme pozorovali v jiných stranách (...) A zavedli jsme systém takzvaných primárek. Takže u nás ti kandidáti jsou vybíráni v primárkách.
Svobodní své kandidáty vybírají skutečně v primárních volbách. Před letošní kampaní jich vyžili také, což lze dokládat ze samotného webu strany. Ve stanovách (.pdf) Svobodných jsou body zabývající se volbami ve straně také. Obecný princip hlasování je popsán následovně:
"Volby se konají elektronicky (korespondenčně) s prodlouženou dobou hlasování tak, aby bylo umožněno hlasování všem, kdo mají právo hlasovat. Zvoleni jsou ti, kdo získali nejvyšší počet odevzdaných platných hlasů bez ohledu na počet hlasujících. Je-li počet kandidátů menší nebo roven počtu volených, hlasuje se o každém kandidátovi zvlášť „pro návrh“ a „proti návrhu“, vtakovém případě je kandidát zvolen, pokud variantu „pro návrh“ podpoří více hlasujících."
Necítím se ohrožený, ale Petr Nečas byl výjimka. Tak jak jsem se díval do historie, tak premiéři a i úspěšní premiéři, které Česká republika měla, tak v zásadě využívali možnosti tedy ochrany ze strany ochranné služby a popravdě řečeno...
Předseda vlády by musel ochranku výslovně odmítnout, nezjistili jsme pak, že by to kromě Nečase některý premiér udělal.
Zákon o Policii ČR dává vládě možnost (§49) stanovit seznam ústavních činitelů s nárokem na ochranu. Vláda svým nařízením (č. 468/2008 Sb., dříve č. 138/1998 Sb.) nejméně posledních 15 let premiéra do tohoto seznamu osob zařazovala. Vládní nařízení pak vůbec nepočítají s možností odmítnout, v praxi je však ochrana na souhlasu osoby závislá a právě Petr Nečas (Lidovky.cz) ji díky tomu odmítnout mohl.
Nepodařilo se nám dohledat, že by služby Útvaru pro ochranu ústavních činitelů odmítl nějaký další předseda vlády ČR. Kupř. Jiřího Paroubka měla ochranka hlídat ještě několik měsíců po demisi (Novinky.cz). Soudíme tedy, že Nečas opravdu představoval výjimku.
