Srovnání situace na Krymu s Kosovem skutečně odmítli představitelé Spojených států i Evropy, například bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul nebo bývalá ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová. Podle ní byl rozdíl v předchozím vývoji, kdy situace v bývalé Jugoslávii byla důsledkem domácího vývoje. Už tam navíc Rusko oddělení Kosova na půdě OSN blokovalo.
Ve svém projevu v Bundestagu pak německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že srovnání Krymu s Kosovem je "hanebné“ a dodala, že v Kosovu probíhaly nejdřív roky etnických čistek, než došlo k deklaraci nezávislosti. Zároveň řekla, že odtržení Krymu je pro ni porušením mezinárodního práva.
Naopak český prezident Miloš Zeman tvrdí, stejně jako například ruský ministr zahraničí Sergey Lavrov, že je potřeba měřit stejným metrem a že Krym je potřeba brát jako Kosovo.
Rozsudek (.pdf, en) Mezinárodního soudu, na nějž se Vladimir Putin odkazuje, sice o zmíněných etnických čistkách nehovoří, Soud však rozhodoval právě o tom, zda při vyhlášení nezávislosti nedošlo k porušení mezinárodních práv. Soud se zabýval hlavně identitou tzv. "Shromáždění Kosova" ("Assembly of Kosovo"), prozatímního orgánu samosprávy, které deklaraci nezávislosti vydalo.
V disentním stanovisku (str. 26–30) se navíc hovoří o vážné humanitární krizi a katastrofě spojené s vážným násilím proti civilnímu obyvatelstvu, etnickými čistkami či viktimizaci rozsáhlých segmentů obyvatelstva (zejména body 6 a 8).
Soud jako celek se tedy otázkou obětí skutečně nezabýval, v rozsudku se ovšem otázka oběti objevuje. Není tedy pravdou, že by v této souvislosti nebylo "uvedeno vůbec nic", výrok je tak hodnocen jako zavádějící.
