Bohuslav Sobotka
Ale víte, stínová vláda je nástroj opoziční strany, sociální demokracie se chystá na vládní odpovědnost. A já už jsem před volbami řekl, že přirozeně adepty, pokud vyhrajeme volby, budu vybírat ze stínové vlády, ale že není žádné dogma.
Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě jeho vyjádření pro server Aktuálně.cz z předvolebního období jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka už před volbami, konkrétně 24. října 2013, prohlašoval, že žádný člen stínové vlády ČSSD nemá pozici v budoucí vládě jistou.
Na otázku v rozhovoru pro Aktuálně.cz:
" Znamenalo by to, že by se stínová vláda ČSSD jen přetavila ve vládu skutečnou, nebo počítáte s některými změnami? "
Bohuslav Sobotka odpověděl:" Neznamená. Automaticky ne. Já si samozřejmě vyhodnocuji práci členů stínové vlády, i během volební kampaně, míru jejich angažmá ve prospěch volebního úspěchu sociální demokracie. Protože rozhodně ne všichni stínoví ministři ve volbách kandidují, ne všichni jsou úplně aktivní tak, jak já bych si představoval. Takže nepochybně stínová vláda není dogma, ale je to jádro příští sociálnědemokratické vlády. Pokud ovšem dostaneme silný mandát."
Andrej Babiš
Naše hnutí volilo 927 tisíc občanů této země.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo hnutí ANO 2011 celkem 927 240 hlasů (18,65%).
Miloš Zeman
Ale skandinávský model, který vám doporučuji k úvaze, je typický nejenom vysokým zdaněním. Je typický tím, že se za prvé výnos daní nerozkrade, a za druhé tím, že tento výnos je rozumně investován. Je investován právě do oblasti lidského potenciálu, ať už je to školství, nebo ať už je to zdravotnictví. A právě tyto lidské investice mají dlouhodobý charakter.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dokument, který publikovala mezinárodní organizace World Economic Forum, popisuje rysy severského modelu, mezi něž patří mimo jiné vysoké daně (.pdf, str. 5) a investice do zdravotnictví a školství (.pdf, str. 17).
Skandinávský model prosazuje (.pdf, str. 40) sociálně-tržní principy. Státy uplatňující tento model se vyznačují propracovanou a štědrou sociální politikou s vysokými výdaji na zajištění sociální ochrany sociálního zabezpečení obyvatel. Sociální politika klade důraz na aktivní a rozsáhlé služby pro děti a mládež, tělesně postižené a staré občany, kteří se nacházejí v nepříznivé životní situaci. Tento model je rovněž velmi efektivní, neboť vykazuje vysokou úroveň zaměstnanosti i nízkou míru chudoby (.pdf, str. 46).
Část o nerozkrádání daňového výnosu neověřujeme, není jasné, jakým způsobem by měl být výnos případně rozkraden, ani neexistují žádné statistiky, které by k tomuto poskytly relevantní data.
Oldřich Vlasák
To, že je neustálé stěhování nákladné, je pravda, administrativa parlamentu odhaduje dodatečné náklady spojené se sídlem ve Štrasburku na 103 miliony eur.
Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.
Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.
Miroslav Kalousek
Podstatná je interpretace toho maastrichtského kritéria 3 % deficitu vůči HDP. Ta správná interpretace je, že musí být deficity dlouhodobě a věrohodně udržitelné pod 3 %.
Maastrichtská kritéria na webu České národní banky: “ Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě ”.
Jan Mládek
Ano, ovšem v této chvíli je situace taková, že tendr (na Temelín – pozn. Demagog.cz) stále běží, jeho vypisovatelem je veřejně obchodovatelná společnost ČEZ a její orgány musí rozhodnout o buď vybrání vítěze anebo o ukončení tendru.
Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín skutečně stále běží. V tendru stále zůstávají dvě společnosti rusko-české konsorcium MIR. 1200 a americký Westinghouse. Ve společnosti ČEZ, jež je zadavatelem celé zakázky, stále pokračují práce na vyhodnocování předložených nabídek.
Společnost ČEZ je veřejně obchodovatelnou společností a s jejími akciemi se tedy dá obchodovat na burze. O dostavbě Temelína by fakticky měla rozhodnout vláda České republiky, jelikož je většinovým vlastníkem této společnosti. Její vlastnický podíl tvoří k 31. 12. 2013 69,78 %.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Otázka: Můžete uvést příklady některých velkých investičních akcí spolufinancovaných za pomoci evropských fondů, jež jsou opožděny ve své realizaci nebo byly zastaveny či odloženy? A co se dá dělat pro zlepšení této situace? Mohu uvést jeden příklad za všechny. Tím je odložený miliardový projekt přestavby čistírny odpadních vod v Praze.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.
Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.
Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.
Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.
Centrální banka pro svůj základní cíl v měnové politice, to znamená, udržování cenového cíle, dříve to byl inflační cíl, dnes se říká cenový cíl, dvě procenta ročně, má dva nástroje. Má úrokovou míru jako reposazbu a má kurz...
Miroslav Kalousek správně poukazuje na fakt, že Česká národní banka má jako jeden ze svých základních cílů v rámci měnové politiky udržování tzv. cenové stability, který v současné době skutečně činí 2%. Ne zcela přesné je však již tvrzení, že ČNB má pouze dva nástroje.
Hlavním cílem České národní banky je opravdu udržování cenové stability, neboli stability spotřebitelských cen. S tímto cílem je také spojen zmíněný cenový či inflační cíl, který je od ledna 2010 stanoven ve výši 2% (pdf.).
Co se týče nástrojů měnové politiky, lze nalézt více než dva nástroje, které má ČNB k dispozici k zajištění tohoto cíle. Jedná se především o tzv. nepřímé nástroje monetární politiky, které zahrnují:
- diskontní nástroje - operace na volném trhu - povinné minimální rezervy - konverze a swapy cizích měn - intervence ve prospěch (neprospěch) devizového kurzu
Václav Moravec
Už dokonce existuje terminus technicus Putinkinovy vesnice.
Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.
Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.
Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.
Krym patří do územní celistvosti Ukrajiny a v roce 1994 byla mezinárodní dohodou potvrzena územní celistvost Ukrajiny. To souviselo s jadernými zbraněmi, já to nechci rozvádět.
Výrok označujeme na základě znění memoranda o bezpečnostních zárukách z roku 1994 za pravdivý.
V rámci Sovětského svazu byl Krymský poloostrov přeřazen pod administrativu Ukrajinské sovětské socialistické republiky v roce 1954 za doby vlády Nikity Chruščova. Po vyhlášení ukrajinské nezávislosti zůstal Krym pod ukrajinskou kontrolou jako autonomní republika.
5. prosince 1994 v Budapešti podepsali představitelé Ukrajiny, Ruské federace, Spojených států a Velké Británie memorandum (.pdf, str. 8) o bezpečnostních zárukách. V tomto memorandu se, ve spojení s Ukrajinou a jejímu připojení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968, zaručily tyto státy v šesti článcích k respektování nezávislosti a suverenity Ukrajiny a jejích existujících hranic. Slíbily se také zdržet použití nebo hrozby síly proti její územní celistvosti nebo politické nezávislosti. Tyto bezpečnostní záruky byly poskytnuty Ukrajině při příležitosti jejího závazku eliminovat ze svého území všechny jaderné zbraně (do Ruské federace) a přistoupení k NPT jako stát nedisponující jadernými zbraněmi.
