Přehled ověřených výroků

Česká pirátská strana byla registrována Ministerstvem vnitra ČR 17. června 2009. V roce 2010 se čeští Piráti připojili k nově formované Pirate Parties International (PPI), organizaci zastřešující pirátské strany z celého světa. V PPI jsou sdruženy pirátské strany 43 zemí, další pak mají pozorovatelský status.

S Německem (pdf. str.59) má česká ekonomika dlouhodobě nejužší vazby a obchod s tou zemí tvoří více než třicet procent veškerého obratu tuzemského exportu.

Podle analýzy Českého statistického úřadu pak do zemí Evropské unie míří dvě třetiny českého zahraničního obchodu (pdf. str.9), což dokazuje provázanost našeho trhu s členskými státy zmiňované instituce.

Protože ani odborná veřejnost nemá jasno v tom, jestli prezident Zeman neporušil jmenováním Jiřího Rusnoka ústavní zvyklost, zda jmenování premiéra ústavní zvyklosti podléhá a jakou má tato právní váhu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Článek 68 Ústavy ČR hovoří o pravomocech prezidenta takto: „(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.". Dále však nespecifikuje kritéria jaká má premiér splňovat. Protože Ústava ČR je stručným, rámcovým dokumentem, existují ještě nepsané tzv. ústavní zvyklosti, které Ústavu doplňují.

V současnosti existuje více pohledů na to, zda Miloš Zeman ústavní zvyklosti porušil a zda jsou tyto zvyklosti závazné. Například ústavní právník Jan Wintr z Karlovy Univerzity v pořadu Hyde Park hovořil takto: „Myslím, že na jmenování premiérů nikdy ústavní zvyklost jasná nebyla. Kromě ústavních zvyklostí ale vznikají ještě úzy, způsoby, jak bylo jednáno. Jedná-li se jiným způsobem, což je i případ jmenování premiéra, není to protiústavní, ale může to být předmětem kritiky.
Dosud byl premiérem jmenován ten, kdo v daném okamžiku měl největší šanci sestavit většinovou vládu. Ať už vítěz voleb, nebo v roce 2010 předseda druhé nejsilnější strany, který měl předjednanou většinovou koalici. Nebo úřednický premiér, u kterého bylo jasné, že za ním stojí podpora poslanecké většiny." Právník a politolog Marek Antoš pak zase tvrdí: „Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory,".

Co se týče druhé části výroku tak prezident skutečně dle článku 68 Ústavy ČR nejprve jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh teprve další členy a pověřuje je řízením jednotlivých ministerstev a úřadů. Vláda poté musí do třiceti dnů od jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.

V teletextu České televize v sekci „Z TISKU“ (str. 152, trvalý odkaz) byla 7. srpna 2013 publikována informace, že předsedkyni politické strany LIDEM Karolíně Peake byl výměnou za příslib podpory nabídnut post ministryně vnitra v případné vládě sestavované Miroslavou Němcovou. Jako zdroj této zprávy je uveden deník Mladá fronta DNES.

Dodáváme však, že tuto informaci Karolína Peake následně veřejně popřela.

Dělnická strana byla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem 17. února 2012, tj. v době vlády Jana Fischera, kde byl Martin Pecina ministrem vnitra. Celý rozsudek (.pdf) je také dohledatelný na webu Nejvyššího správního soudu. Návrh na rozpuštění DS podala vláda Jana Fischera. Obecně se dá říci, že vláda je českém systému právě ta, kdo dává podnět k NSS pro rozpuštění politických stran.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, a to s ohledem na účinný Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Miroslav Kalousek bude kandidovat jako jednička TOP 09 ve Středočeském kraji. V případě volebního úspěchu získá TOP 09 takový počet mandátů, který odpovídá poměru získaných hlasů v tomto kraji (celkový počet přidělovaných mandátů pro Středočeský kraj je odvozen z mandátového čísla pro celou ČR).

Zákon však umožňuje voliči ovlivnit i pořadí kandidátky volební strany a to udělováním tzv. přednostních (preferenčních) hlasů - jedná se o 4 hlasy. Zákon doslova uvádí: "Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi."

Miroslav Kalousek tedy v případě volebního úspěchu TOP 09 nemusí získat mandát a může být "vykroužkován a přeskočen" svými spolustraníky či "spolukandidáty". Jeho "nezvolení" však mohou umožnit pouze voliči TOP 09 použitím preferenčních hlasů.

Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“

Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“

Dle každoroční zprávy (.pdf; a.j.) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Health at a Glance, vydané v roce 2012, dávalo Německo celkově do zdravotnictví v roce 2010 11,6% svého HDP, Česká republika pak 7,5% (viz. str. 123 citovaného materiálu). Na základě této publikace hodnotíme výrok bývalého ministra Hegera jako pravdivý.

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr vybraných daní (včetně odvodů na sociální pojištění) na HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu, která shrnují poslední dostupné údaje za rok 2011, byla tato kvóta v České republice v roce 2011 34,4 %, zatímco průměr EU byl 38,8 %. Při srovnání s jednotlivými zeměmi EU se dá říct, že je Česká republika zhruba v polovině pomyslného žebříčku, nižší kvótu mají především země východní a jižní Evropy. Podobně ČR dopadla ve srovnání OECD (.xls), které zahrnuje pouze data z roku 2010 v 34 světových zemích.

Zpráva Eurostatu také ukazuje srovnání s rokem 2000 a 2010, podle kterého má tento ukazatel v ČR stoupající tendenci.

Podobná tendence se dá vysledovat i na datech uvedených v příloze k návrhu státního rozpočtu (.pdf, strana 12) na rok 2013, kde je kvóta vyčíslena ministerstvem financí. Tato národní metodika sice dochází k mírně odlišným výsledkům než metodika Eurostatu, i tady je však patrná stoupající tendence posledních let, včetně predikce na rok 2013 na základě předkládaných rozpočtovaných hodnot.

Rok20052006200720082009201020112012*2013*Jednoduchá daňová kvóta21,119,820,420,118,319,019,319,520,0 Složená daňová kvóta36,434,936,035,633,334,134,635,135,6

Pro rok 2014 počítalo ministerstvo v červnu, tedy ještě pod vedením Miroslava Kalouska, s dalším růstem kvóty na 35,7 %. Novější údaje k rozpočtu předloženému Janem Fischerem zatím nejsou dostupné. Nedá se tedy zatím s jistotou říci, zda kvóta poroste či nikoliv.

Samotné výše složené daňové kvóty je čistě politická otázka, netroufáme si tedy i přes výše uvedené souvislosti soudit, zda je skutečně současná kvóta příliš vysoká a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Daná smlouva nezakazuje vládním institucím využívat software jiných firem, jednotlivá ministerstva si mají dané služby zajišťovat individuálně. Podle ministerstva vnitra či ČRo se navíc jedná o prodloužení na “pouhé” čtyři roky.

Usnesení Vlády ČR ze dne 25. září skutečně dokládá, že vláda schválila záměr uzavřít s firmou Microsoft smlouvu o strategické spolupráci a záměr uzavřít novou smlouvu mezi ní a českým státem. Usnesení vlády v této věci konkrétně zní:

“I. schvaluje (myšlena Vláda ČR)1. záměr uzavřít novou Smlouvu o strategické spolupráci se společností
Microsoft a záměr uzavřít nové smlouvy vytvářející obchodní rámec a definující
podmínky pořizování licencí k produktům Microsoft, smlouvy Microsoft Business and
Services Agreement, Enterprise Agreement a Enterprise Agreement Subscription,
Obchodní smlouvy a Servisní smlouvy se společností Microsoft,

2. realizaci významné veřejné zakázky zadávané formou centralizovaného
zadávání na uzavření rámcové smlouvy s jedním dodavatelem na poskytování licencí
k produktům Microsoft orgánům veřejné správy.”

Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí, že :” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svého působení ve Strakově akademii.Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky.” Toto potvrzuje rovněž vyjádření ministerstva vnitra (níže).

Celé vyjádření Úřadu vlády:

"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Celé vyjádření MV ČR: "Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat."