Ale kdo si přečetl Listinu základních práv, tak zjistil, že na jejím konci je ještě dokument, který se jmenuje Vysvětlení. A tam máte článek od článku ke každému tomu právu, které je v té Listině seznam jiných mezinárodních dokumentů, na nichž se to konkrétní právo zakládá.
Na základě dokumentů spojených s Listinou základních práv Evropské unie hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pro Listinu základních práv Evropské unie skutečně existuje dokument s názvem Vysvětlení k Listině (.pdf), který podrobně článek za článkem analyzuje návaznost na jiné mezinárodně právní dokumenty, ze kterých jednotlivé úpravy vychází.
Vysvětlení sice nenajdeme na konci Listiny samotné, ale například ministerstvo zahraničních věcí má na stránce věnované Listině základních práv EU odkaz na oba dokumenty - Listinu i Vysvětlení. Dají se tedy považovat za v jistém slova smyslu celek.
Pan poslanec tehdejší Vojíř například navrhoval pozměňovací návrh... navrhoval pozměňovací návrh, který chtěl prodloužit, který měl prodloužit dotace pro instalace nad 20 megawattů. Tehdy takovéto instalace měl pouze rozestavěné ČEZ (Liška mluví o zákonu o obnovitelných zdrojích energie - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě stenoprotokolu PSP ČR z 25.února 2010, kde je uvedeno, že autorem daného pozměňovacího návrhu novely zákona (pozn. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) je poslanec ODS Ondřej Plašil, nikoliv jeho stranický kolega Oldřich Vojíř.
Níže uvádíme konkrétní znění pozměňovacího návrhu: " Ustanovení § 6 odst. 4 věty druhé zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při stanovení výkupních cen neužije pro ty zdroje, které mají instalovaný výkon větší než 20 MW včetně a byly uvedeny do provozu do 30. dubna 2011.“ Tato novela zákona byla zamítnuta v hlasování 17.března 2010.Závěrem ještě podotýkáme, že jsme podobný výrok Martina Bursíka ověřovali v rámci OVM z 10. února 2013.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť Liška zaměňuje autora daného pozměňovacího návrhu.
Ten hlavní problém podle mého názoru spočívá v tom, že se příliš často mění parametry financování zdravotnických zařízení, že úhradová vyhláška dramaticky zvýšila během loňského a letošního roku zadlužení veřejných nemocnic.
Takzvaná úhradová vyhláška, neboli Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení, se skutečně mění téměř každoročně. Stav zadlužení nemocnic je však v současné době podle krizového štábu skutečně katastrofální. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich dává tento stav za vinu právě současné úhradové vyhlášce.
Za loňský rok skončila téměř třetina nemocnic ve ztrátě, jak ale upozorňuje idnes.cz, je to nejlepší výsledek za poslední tři roky. Tato statistika nicméně zahrnuje všechny nemocnice, včetně soukromých. Eduard Stolich k hospodaření nemocnic řekl serveru idnes.cz: "Podle mých informací je předlužená třetina nemocnic v zemi a reálně jim hrozí, že skončí (...)“.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já si pamatuji, jak jsme podávali stížnosti k Ústavnímu soudu proti vašim krokům, kterými jste tady válcovali opozici a Ústavní soud nám vyhověl, takže jsme měli pravdu
Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.
"(...) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“
Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
A samozřejmě ten jednotný trh a samozřejmě to, o čem je teď řeč hlavně, co souvisí s měnovou unií, fiskální kompakt bankovní unie, to z pohledu sociální demokracie anebo evropské socialistické strany je naprosto nedostatečné.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.
Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.
" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."
Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.
Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.
Evropská unie stále trpí to, že některé země, Lucembursko, Belgie a snad i Holandsko, že mají menší prostě sazby, daňové sazby a tak nízké, že tam utíkají některé firmy, převádějí tam svoje sídla.
Nejprve se zaměříme na porovnání sazeb korporátních daní (daní z příjmů právnických osob) u zmíněných zemí, které nám nastíní následující tabulka, jejíž zdrojem jsou údaje OECD (.xlsx) z letošního roku.
ZeměZákladní či specifická sazba daně z příjmů právnických osobBelgium*33.99 (33.0) %Czech Republic19 %Luxembourg*22,47 (21,0) %Netherlands*25 %Zdroj: OECD 2013
*všechny z uvedených zemích mají v této oblasti různá specifika. Např. výše obratu právnické osoby atd. (viz zdroj dat).
Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) dlouhodobě sleduje počet českých společností s vlastníkem z daňového ráje. Dle údajů této společnosti patří Nizozemí (vůbec nejvyšší počet firem) a Lucembursko (čtvrtá v pořadí) mezi země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí. Belgie mezi tzv. "daňové ráje" vůbec zařazena není.
Důvodem, proč si České firmy vybírají (vybíraly) dvě výše zmíněné země byla původně "daňová optimalizace" (čti: nižší daňové odvody). Dnes však vzhledem k vyššímu tamějšímu zdanění (viz údaje výše) jsou především lepší podmínky pro podnikání a jednoduchá daňová administrativa.
Výrok vzhled k výše uvedenému označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že dvě z uvedených zemí (Belgie nikoliv) jsou země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí, je příčinnou tohoto stavu nikoliv výše daní (jsou vyšší než v ČR), ale např. jednoduchost daňové administrativy či stabilita právního prostředí.
Spousta politických stran i vláda v demisi říká, komu všemu ze státního rozpočtu dá nějaké peníze.
Je pravda, že politické strany před volbami a také vláda v demisi říkají, že výdaje ze státního rozpočtu mají v plánu zvýšit. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.
Z politických stran jmenujme např. ČSSD a SPOZ:
ČSSD (.pdf) - ve svém programu mimo jiné slibuje zvýšit minimální mzdu z 8500 Kč na 12 tisíc (str. 14). Dále chce strana zavést valorizaci příspěvku za státního pojištěnce (str. 8) nebo návrat k valorizačnímu schématu penzí, které zrušila Nečasova vláda (str. 11).
SPOZ (.pdf) - Zemanovci plánují například každoroční valorizaci příspěvků za státní pojištěnce či uvažují nad zavedením bezplatné vlakové dopravy mimo špičku.
Rusnokova vláda např. již stihla schválit zvýšení minimální mzdy o 500 Kč, zvýšila také plánované výdaje státního rozpočtu o 2 miliardy, počítá také se zvýšením výdajů kvůli nárůstu platby za státního pojištěnce.
Suverenita je jediná strana, která toto prosazuje (trest smrti - pozn. Demagog.cz)...
Zavedení trestu smrti ve svém programu (část II.) požaduje také Dělnická strana sociální spravedlnosti. Konkrétně se zde uvádí: "Požadujeme trest smrti pro masové vrahy a za těžké zločiny na dětech a starých lidech. Požadujeme znovuobnovení trestu smrti za zvlášť závažné a brutální zločiny, mezi které patří především násilí na dětech. Jsme toho názoru, že vrahové nemají ve slušné společnosti místo a žádné polehčující okolnosti v rámci falešné humanity nejsou přípustné."
Suverenita tedy není jediná strana, která by deklarovala tento záměr, jak tvrdí Petr Hannig.
Potřeba na to, abychom prohlasovali cokoliv s vámi (TOP09, oslovuje Tomáše Hudečka, pozn.), bylo 7 hlasů. Ty jste měl vždycky. Nikdy se nestalo, že by nějaký váš návrh spadl pod stůl. Zato spadlo několik návrhů dokonce i primátora, které shodila TOP 09 svými hlasy.
Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.
Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.
Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.
Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.
Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.
(My napřed musíme něco udělat s ekonomikou, která je tady šestý kvartál v propadu,) což je nebývalé v České republice, přitom že okolní země jsou na tom mnohem lépe než my. A mnohé z nich rostou.
Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zatímco Česká republika je již šesté čtvrtletí za sebou v propadu (pdf, strana 5), naši sousedí jsou na tom lépe, jak lze vidět v následující tabulce:
Hrubý domácí produkt (čtvrtletně)
Země/Období4. Q 20111. Q 20122. Q 20123. Q 20124. Q 20121. Q 2013Německo650 500.0657 700.0661 210.0664 870.0662 200.0669 920.0Polsko88 624.093 301.293 435.196 833.697 578.096 905.0Rakousko76 139.676 962.877 509.677 972.378 301.778 732.3Slovensko17 627.217 724.417 819.317 941.317 978.018 045.9