Radek John
Když já jsem tam byl, tak byly soudní procesy s extrémisty. A extrémisti se opravdu zcela stáhli, do toho dubna 2011 byli naprosto rozprášeni. To, co se dělo potom, že vláda úplně selhala, když byl Šluknov, to já už jsem tam nebyl.
Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.
Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.
Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.
Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.
Oldřich Vlasák
Kupříkladu poslední řešený případ se týká záplav ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku, které tyto země zažily na přelomu října a listopadu 2012 a které si vyžádaly škody ve výši 381,1 milionu eur. Teprve v dubnu 2013 Komise navrhla vyplatit postiženým státům 14,3 milionu eur, přičemž Evropský parlament zatím stihl pouze jmenovat zpravodaje v rozpočtovém výboru a na jeho rozhodnutí, stejně tak jako na souhlas Rady, si tyto země budou muset ještě několik měsíců počkat.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě dostupných dokumentů Evropské komise a Evropského parlamentu.
Dle tiskové zprávy Evropské komise (pdf cs) ze dne 30. dubna 2013 komisař pro regionální politiku Johannes Hahn oznámil, že Komise navrhla poskytnout těmto zemím finanční podporu 14,6 milionu eur (ne Oldřichem Vlasákem zmiňovaných 14,3 milionu). Návrh čeká na první čtení v Evropském parlamentu.
Odpovědnost v otázce finanční pomoci má dle serveru mapujícího události v Evropském parlamentu Parltrack (html eng) zpravodaj z rozpočtového výboru EP José Manuel Fernandes z frakce EPP.
Pro bližší informace o celkových škodách těchto povodní v jednotlivých zemích viz seznam zásahů Fondu solidarity na stránkách Evropské komise.
Bohuslav Sobotka
Ale ty naše návrhy (na změnu Ústavy - pozn. Demagog.cz) vychází z kritiky Pavla Rychetského, předsedy Ústavního soudu. Protože Pavel Rychetský opakovaně kritizoval Parlament za to, že zavedl přímou volbu prezidenta republiky, ale neprovedl navazující změny Ústavy.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.
Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:
Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"
ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"
iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.
Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:
"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.
Pavel Bělobrádek
Stejně tak jako se říká o DPH. Neříkám, že snížíme hnedka dolní sazbu DPH, já říkám, že je to náš dlouhodobý cíl a říkáme, že minimálně do roku 2015 bychom chtěli o tomhle uvažovat.
V aktuálním volebním programu KDU-ČSL jsou problematice daně z přidané hodnoty věnovány dva body v sekci Hospodářská politika:
Podle svého programu chce KDU-ČSL skutečně v delším časovém horizontu uvažovat o snížení dolní sazby DPH.
Miroslava Němcová
My jsme, ráda bych poznamenala, že shodou okolností, aniž bychom věděli, že tedy padne Nečasova vláda, aniž bychom věděli, že bude rozpuštěna sněmovna, že budou předčasné volby, že vyvstane otázka, kdo případnou smlouvu podepíše nebo ne, tak shodou okolností jsem vedla parlamentní delegaci do Švédska někdy na začátku května, myslím, že to bylo, kde byli zástupci všech poslaneckých klubů tak, jak to obvykle bývá, jednali jsme s předsedou Poslanecké sněmovny Švédska, s výborem pro obranu Švédského parlamentu, protože tahle otázka (Gripeny - pozn. Demagog.cz) švédskou stranu samozřejmě velmi zajímala.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Miroslava Němcová skutečně vedla parlamentní delegaci do Švédska, která nicméně proběhla na konci nikoli na začátku května 2013. Je také pravda, že tato delegace byla tvořena zástupci všech poslaneckých klubů:
ODS - Miroslava Němcová ČSSD - Jeroným Tejc TOP 09 a Starostové - Petr Gazdík KSČM - Pavel Kováčik VV - David Kádner
Co se týče programu, delegace mimo jiné jednala Ministrem pro integraci Erikem Ullenhagem, dále pak s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem a představiteli politických stran, s Výborem pro obranu a Výborem pro zahraniční záležitosti.
Jiří Dienstbier
Ona byla zvolena za Věci veřejné. Dokonce se pyšnila tím, že podepsala jakýsi etický kodex, že nepřestoupí do jiné strany během volebního období a že pokud ano, že se vzdá mandátu.
Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.
Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.
V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:
Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."
V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "
Karolína Peake byla spoluautorkou tohoto kodexu. Při vzniku strany LIDEM vyzývalo předsednicto Věcí veřejných Karolínu Peake (a další poslance a poslankyně) ke složení mandátu, právě na základě zmiňovaného kodexu.
Vojtěch Filip
Tak to je úplné selhání premiér zaprvé, protože jemu jsou odpovědné služby. A zákon neumožňuje, aby toto svěřil nota bene ještě k tomu jaksi úřednici. To opravdu zákon neumožňuje.
Činnost zpravodajských služeb v České republice upravuje zákon 153/1994 Sb. Paragraf 7 tohoto zákona uvádí, že "za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda." (.pdf, str. 4).
Zákon dále upravuje podávání zpráv o činnosti zpravodajských služeb a jejich úkolování. Z paragrafu 8 vyplývá, že úkolování zpravodajských služeb přísluší vládě, případně prezidentu republiky s vědomím vlády. Stejně tak zprávy o své činnosti podávají zpravodajské služby vládě a prezidentu republiky.
Přímo předseda vlády je dle zákona zpravodajskými službami informován pouze v případech neodkladných zjištění (str. 4-5). S delegováním zmíněných pravomocí na jiné osoby a instituce zákon nikterak nepočítá.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož Vojtěch Filip v rámci tvrzení spíše nadhodnocuje úlohu předsedy vlády v procesu kontroly a činnosti zpravodajských služeb, ačkoliv zákon ve většině případů zmiňuje pouze vládu, tedy kolektivní orgán exekutivy.
Já si, já samozřejmě tu situaci nepamatuji, v té době (v době dokončení privatizace OKD - pozn. Demagog.cz) jsem ani nebyl ještě ve straně, pokud se nepletu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť není známo přesné datum, co se týká členství Pavla Bělobrádka v KDU-ČSL.
K dokončení privatizace OKD došlo v polovině září 2004, kdy vláda rozhodla, že státní podíl získá společnost Karbon Invest. Podle veřejně dostupných zdrojů vstoupil Bělobrádek do strany právě v roce 2004. Server Demagog.cz se ho proto pokusil kontaktovat, aby získal přesné údaje. V časové tísni nás odkázal pouze na svůj oficiální web, kde však tento údaj není úplný.
Helena Langšádlová
Velmi mě mrzí, že nejsem mezi vámi, protože určitě by bylo na místě, aby si pan Dienstbier připomněl, že posledními premiéry, které nám sociální demokracie nabídla, byl pan Gross a pan Paroubek. A tu situaci, která s tím byla spojena.
Výrok místopředsedkyně TOP 09 je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává situaci z volebního období 2002-2006.
Posledními 2 předsedy vlády, kteří byli ze sociální demokracie, byli skutečně Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Jejich vlády fungovaly v rámci volebního období 2002 - 2006 v koalici s KDU-ČSL a Unií svobody.
Helena Langšádlová zmiňuje také v negativní konotaci "situaci, která byla s vládami spojena". Připomeňme tedy specifika u obou zmíněných vlád. Je pravda, že u obou vlád bylo přítomno několik kauz, které obě vlády poškozovaly.
Stanislav Gross sám musel rezignovat na pozici premiéra poté, co nebyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde získal finance na svůj byt. Navíc nejasnosti provázely také podnikání jeho manželky. Při hlasování o nedůvěře vládě Grosse se kabinet udržel pouze tak, že jej podrželi opoziční komunisté. Ti se zdrželi hlasování a zachránili tak Grosse, nicméně nakonec premiér rezignoval.
Vláda Jiřího Paroubka navázala na kabinet Stanislava Grosse. Některé kauzy z této doby také ovlivňovaly vládu/vládní koalici - např. Unipetrol, Biolíh nebo Ghanské kakao. Nicméně Jiří Paroubek dovedl vládu až k řádným volbám a podařilo se mu vytáhnout preference ČSSD až nad 30 % ve volbách v roce 2006. Zajímavost u tohoto kabinetu bylo také to, že premiér Paroubek a ČSSD v poslanecké sněmovně u některých zákonu fakticky obcházel koaliční partnery a prohlasovával legislativu s KSČM - dohromady měli 111 hlasů. Konkrétně šlo např. o zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích.
Na závěr je třeba připomenout, že součástí těchto vlád byla také KDU-ČSL. Obě tyto vlády získaly důvěru i díky hlasu současného 1. místopředsedy TOP 09 a ministra financí, Miroslava Kalouska.
Jan Fischer
Ministerstvo financí, vláda a konečně i Poslanecká sněmovna poslala do Horní komory návrh, aby to byl, aby to byl kupující (kdo platí daň z převodu nemovitosti, pozn.).
Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.
8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.
(Pozn.)
Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.
Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.
