Jan Skopeček
Prezident Miloš Zeman se od své inaugurace snaží demonstrovat svoje silné prointegrační a eurofederalistické postoje. Po vyvěšení vlajky Evropské rady na Pražském hradě se dalším jeho krokem stalo prohlášení, že by Česká republika měla v horizontu nadcházejících pěti let přijmout evropskou společnou měnu euro.
Vlajku EU vyvěsil (ČT) na Pražském hradě prezident Miloš Zeman společně s předsedou Evropské komise José Barrosem 3. dubna letošního roku.
20. dubna pak pro německý list Passauer Neue Presse (něm.) skutečně prohlásil, že si myslí, že v horizontu asi 5 let by Česká republika mohla do eurozóny vstoupit. Z českých médií převzal toto vyjádření např. server Aktuálně.cz.
Jan Fischer
Já jsem včera byl mimochodem a předvčírem v Litvě na neformálním summitu ministrů financí, i v Evropě se počítá oživení, křehké, velmi křehké s určitými riziky, ale nicméně těch 0,8.
V litevském Vilniusu se skutečně ve dnech 13. a 14. září konalo neformální setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí EU (neformální ECOFIN), kterého se zúčastnil i ministr financí Jan Fischer.
Nepodařilo se nám však dohledat žádné výstupy, které by zmiňovaly předpokládané oživení Eurozóny či Evropy. Ve svém projevu (en) sice hovořil komisař Olli Rehn o tom, že čísla za druhé čtvrtletí, která hlásila v EU27 meziroční nárůst HDP o 0,4 %, byla poněkud nad očekávání, a že se v nadcházejících měsících očekává další růst, konkrétní číslo však nezmínil.
Zatím poslední jarní predikce počítala s růstem o pouhé 0,1 %, upravená podzimní predikce je očekávaná v listopadu.
Na základě dostupných zdrojů tedy nedokážeme posoudit, zda je výrok pravdivý a hodnotíme jej jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
Sám víte, že ona rozhodnutí (při volbě ústavních soudců, pozn.) jsou v Senátu, byť tam má sociální demokracie většinu, tak jsou v zásadě velmi těsná. I nezvolení pana Výborného, který byl tedy odmítnutým kandidátem z těch, které navrhl prezident Zeman, bylo velmi těsné, naopak tuším, zvolení paní Šimáčkové rovněž bylo velmi těsné.
Protože k vyslovení souhlasu se jmenováním ústavního soudce prezidentem není podle ústavy nutná žádná jinak specifikovaná většina, stačí senátu pro schválení většina přítomných senátorů. Kateřina Šimáčková získala 20. června 2013 v tajné volbě za přítomnosti 73 senátorů 59 hlasů. Miloslav Výborný obdržel 36 hlasů a k jeho schválení tak chyběl pouze jeden hlas.V případě Šimáčkové se na rozdíl od Výborného jednalo o poměrně jasnou většinu.
Stenozáznam z 11. schůze senátu: "Dr. Kateřina Šimáčková, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Kateřinu Šimáčkovou bylo odevzdáno 59 platných hlasů.""Dr. Miloslav Výborný, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Miloslava Výborného bylo odevzdáno 36 platných hlasů."
Tereza Bernardová
Tereza BERNARDOVÁ: Tak například kvóty pro ženy v politice. Daniela DRTINOVÁ: Ty jsem v programu neviděla. Tereza BERNARDOVÁ: Jsou v programu.
Strana LEV-21 skutečně má ve svém dlouhodobém programu (.pdf, s. 167) podporu kvót pro ženy v politice.
Tato část se nazývá " Politická participace žen", kde strana píše: " Nízká účast ženv zastupitelských orgánech prokazuje, že u nás nedochází k naplnění pasivního volebního práva. Ideálním nástrojem, jak ústavu skutečně i v tomto bodu naplnit, je nastavení systémů kvót."
Program byl vytvořen na Programové konferenci 9. června 2012.
Miroslav Tancoš
Tak takhle, je pravdou, že my máme ústřední výbor, z každého regionu máme tři lidi v ústřední výboru, my jsme v neděli měli zasedání ústředního výboru, to byl první sjezd, byli tam významní lidi jako prostě z Ostravska, pan Malar tam byl. Den předtím tam byl pan Lučanský.
Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.
Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.
Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
(..) prostě prošlo to (Poslaneckou sněmovnou, pozn.). A sice že korporátní daní jsou fondy, investiční fondy budou daněny sazbou pět procent a dál už nic. Jenom těch pět procent.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě projednávání vládního balíčku změn daňových zákonů.
V současné době jsou investiční fondy zdaněny dvojím způsobem: platí 5% daň ze zisku a podílníkům jsou dividendy zdaňovány 19%. Vláda připravila balíček změn daňových zákonů, který obsahoval – mimo jiné – právě zrušení daně z dividend. Pokud by byl přijat, investiční fondy by byly zdaněny už pouze pětiprocentní sazbou.
Vládní návrh prošel Poslaneckou sněmovnou díky hlasům poslanců bývalé vládní koalice. Senát však návrh 12. září zamítnul, když 50 senátorů hlasovalo pro zamítnutí a pouze 8 proti.
Tomáš Hudeček
Vzhledem k tomu, že bylo 7 volebních obvodů a v každém obvodu bylo 9 kandidátů každé strany a každá strana měla asi ještě čtyři, pět náhradníků pod těmito 9 kandidáty.
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.
Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.
Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.
(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.
Ondřej Liška
Zákon o regulování financování politických stran (...) my jsme ho předložili a všechny parlamentní strany včetně té vaší (myšlena ČSSD) ho odmítly.
Strana Zelených opravdu v květnu 2011 předložila parlamentním stranám novelu zákona o financování politických stran, spolupracovala na ní s několika neziskovými organizacemi a také se dvěma experty – tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem a advokátem Václavem Láskou, který v předčasných volbách vede kandidátku Zelených ve Středočeském kraji.
Žádná z parlamentních stran na tento návrh tehdy nereagovala, výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
Michal Hašek
Je tam například zákon o sociálních službách (v legislativním procesu - pozn. Demagog.cz), to je věc, která je nesmírně důležitá i z hlediska termínu. Tam má být účinnost už k 1. lednu příštího roku.
V legislativním procesu (konkrétně ve výborech Poslanecké sněmovny) je skutečně dohledatelná novela zákona o sociálních službách. Tento vládní návrh byl předložen do PSP 29. května 2013 jako tisk 1058.
V samotném návrhu (.pdf - str. 43) pak lze dohledat také navrhovanou účinnost tohoto opatření. Je zde navrhnuta na 1. leden 2014.
Výrok Michala Haška je tedy hodnocen jako pravdivý.
Miloš Zeman
Tak zaprvé jsem to řekl svým voličům už v prezidentské kampani (vyvěšení vlajky EU na Hradě - pozn. Demagog.cz), čili splnil jsem jeden ze svých slibů. Za druhé řekl jsem jim, že jsem přesvědčený eurofederalista, i když nesouhlasím s některými blbostmi, které dělá bruselská byrokracie, ale to dělá pražská byrokracie taky.
Výrok Miloše Zemana je na základě jeho vlastního vyjádření z doby prezidentské kampaně hodnocen jako pravdivý.
18. listopadu 2012 byl Miloš Zeman hostem Událostí České televize, která v tomto pořadu položila vždy na závěr reportáže o každém jednom kandidátu stejnou sadu otázek. Jedna z nich se týkala právě vyvěšení vlajky EU na Hradě:
"Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?"Ano, zcela určitě." Zemanův eurofederalismus je jím samotným často a konzistentně zmiňovaným postojem. Např. 10. prosince 2012 Zeman mluvil o svých evropských postojích pro server Euractiv.cz. Obecně lze uvést, že svůj postoj deklaroval Zeman po celou dobu kampaně. Stejné vyjádření lze dohledat však již v roce 2008, kdy pro server Euroskop.cz uvedl 28. prosince 2008 následující:
"Zeman také zdůraznil, že respektuje euroskeptický názor současného prezidenta a svého dlouholetého politického rivala Václava Klause. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," vysvětlil expremiér."
