Miroslav Kalousek
A to nemluvím ani o vládě Miloše Zemana, kdy se na protipovodňová opatření neinvestovalo v roce nikdy víc než 200 milionů korun.
Vláda Miloše Zemana trvala od roku 1998 až do roku 2002. Konkrétně za jednotlivé roky bylo vyhrazeno na protipovodňová opatření:
- 1998: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 5) - 23 mil. Kč; Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 8: Výdaje státního rozpočtu České republiky na financování investičních programů) - 200 mil. Kč.
- 1999: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 30 mil. Kč (+ 5 mil. Kč v rámci Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 230,65 mil. Kč.
- 2000: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 50 mil. Kč. (+ 20 mil. Kč Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 201,332 mil. Kč.
- 2001: Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 5: Výdaje na financování programů) - 28,2 mil. Kč.
- 2002: Operace státních finančních aktiv (Příloha č. 4) - 990 mil. Kč (jedná se o program Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření).
Pokud vše shrneme, investice do protipovodňových opatření za vlády Miloše Zemana v každém roce (krom roku 2001) přesáhly 200 mil. Kč, o kterých mluví Miroslav Kalousek (za předpokladu, že v roce 2002 bylo na tyto opatření využito 200 mil. Kč a více z celkové částky 990 mil. Kč v dané výdajové kategorii, která byla ještě využita pro obnovou koryt vodních toků a vodohospodářských děl). Každopádně jsou ale roky, kdy na protipovodňová opatření bylo určeno více než 200 milionů ze státního rozpoču.
Radek John
Já jsem měl slíbeno, že po prvním roce poroste rozpočet Ministerstva vnitra každý rok o půl miliardu. (..). Místo toho ta realita byla taková, že ministr Kubice schválil rozpočtový výhled, kde klesalo příjmy Ministerstva vnitra o další miliardy každý rok.
Výrok poslance Johna je hodnocen jako pravdivý a to na základě veřejně dostupných výdajových rámců schválených za jeho působení na MVČR a také ze schválených výdajových rámců za působení ministra Kubiceho.
Celkové výdaje státního rozpočtu na léta 2011 až 2013 podle kapitol (.xls) ukazují výdaje pro Ministerstvo vnitra (tab. č.2b) - v tisících Kč:
Rok201120122013Výdaje pro MV 50 827 229
51 355 069
51 931 843
Je zde tedy patrný nárůst výdajů následujících letech zhruba o půl miliardy každý rok, jak uvádí Radek John.
Podíváme-li se na Celkové výdaje státního rozpočtu na léta 2012 až 2014, které byly schváleny již po odchodu poslance Johna z pozice ministra vnitra, vypadají pak výdaje ministerstva následovně (.pdf - tab. č.2):
Rok201220132014Výdaje pro MV 51 221 00446 940 30743 542 805
Je tedy patrné, že schválené výdajové rámce skutečně znamenaly významné oslabení financí pro resort vnitra v řádu miliard Kč každoročně.
Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.
Martin Kuba
Vzpomeňme si, kolik měla ČSSD preference, když si Stanislav Gross vzpomínal na strýčka Vika, bylo to kolem 8 %.
Stanislav Gross „vzpomínal“ na svého strýce Františka Vika podle serveru iDNES 17. ledna 2005. Podle výzkumu agentury STEM měla ČSSD v lednu roku 2005 podporu 13,9 % voličů. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se v lednu roku 2005 pohybovaly volební preference ČSSD kolem 14,5 %, v únoru téhož roku pak přesně 14 %. V době odstoupení Stanislava Grosse (25. dubna 2005) byly volební preference ČSSD 10,5%.
Miloslava Vostrá
Co se týká státního rozpočtu, tak ten je předkládán do Poslanecké sněmovny do 30. září.
Návrh zákona o státním rozpočtu je podle stránek Poslanecké sněmovny potřeba předkládat nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového (kalendářního) roku, tedy skutečně do 30. září. Předkládat jej může pouze vláda. Přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.
Vladimír Dlouhý
Podívejme se, protože ve stejné době taky Evropská unie a eurozóna publikovala data za první čtvrtletí. Španělsko zase stejně první čtvrtletí, k poslednímu čtvrtletí roku 2012. Mínus 0,5 po mínus 0,8 ve čtvrtém čtvrtletí. Itálie mínus 0,5 po mínus 0,9 ve čtvrtém čtvrtletí 2012. Francie mínus 0,2 po mínus 0,2 v předcházejícím čtvrtletí. I Německo, které mělo propad 0,7% ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012, má pouze v podstatě nulu. Plus 0,1.
Výrok Vladimíra Dlouhého hodnotíme jako pravdivý, neboť údaje o čtvrtletním vývoji HDP jsou uvedeny přesně.
Vladimír Dlouhý používá data vydaná Eurostatem dne 15. května 2013 v publikaci ' Flash estimate for the first quarter of 2013 ' (.pdf). Statistika čtvrtletního vývoje je k dizpozici na straně 2. Pro úplnost dodáváme data zmiňovaných zemí v tabulce níže.
Q4 2012Q1 2013Španělsko-0,8 %-0,5 %Itálie-0,9 %-0,5 %Francie-0,2 %-0,2 %Německo-0,7%0,1%
František Bublan
Je rozdíl mezi kriminálkou a třeba i dopravní policií nebo nějakým specializovaným útvarem, takže taková ta základní, ta pořádková služba na to za mého času byla, myslím, 12 měsíců, teď se to snížilo asi na 5 nebo na šest, ale pokud se jedná o nějakého kriminalistu, tak tam se to počítá na roky, to není věc měsíců (František Bublan hovoří o délce výcviku policistů, pozn.).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nejsou dohledatelné informace o výcviku kriminalistů.
Délka základní odborné přípravy policistů, kterou se kvalifikují všichni policisté přijatí do služebního poměru, se liší v závislosti na dosaženém vzdělání policisty; jako určující bereme výcvik policisty s dosaženým středním vzděláním s maturitou.
Pro příslušníky pořádkových a dopravních sil trvá základní odborná příprava devět měsíců.
Průběh výcviku příslušníků služeb kriminální policie a vyšetřování není v oficiálních zdrojích k nalezení.
Tomáš Chalupa
...malešická spalovna v Praze v debatách o zplodinách má stanoven limit dioxinu obdobný jako je v celé Evropské unii, dosahuje 10 % tohoto limitu. Má 90% rezervu a platí to pro všechny ostatní látky, které jsou buď 50 nebo 90.
Výrok ministra Chalupy je na základě dohledaných informací o malešické spalovně v Praze hodnocen jako pravdivý.
Od roku 2011 je v normálním provozu kogenerační jednotka v ZEVO (Závod/Zařízení na Energetický Využití Odpadu) Malešice. Z tiskové zprávy na stránkách hlavního města Prahy je vidět, že ZEVO Malešice limity opravdu splňuje v rozsahu, o jakém mluvil ministr Chalupa.
Konkrétně zpráva uvádí: „ZEVO Malešice v průběhu uplynulých pěti let výrazně snížilo své emise. Zejména u prachových částic, u těžkých kovů, dioxinů a furanů se to podařilo o více než 70 % oproti roku 2006. Významný podíl na tom mají zrealizované investice do de-diox technologie a do vylepšování adsorpčních metod v technologii čištění spalin. S novou technologií de-nox již bylo ve zkušebním provozu dosaženo emisních hodnot pod 50 % zákonem povoleného limitu. U většiny monitorovaných emisí se dosahované hodnoty pohybují na úrovni do 10 % povolených emisních limitů,“ informoval Aleš Bláha, ředitel ZEVO, a doplnil: „Emisní hodnoty malešického gigantu jsou nyní srovnatelné s emisemi, jichž dosahují obdobná zařízení u našich nejbližších zahraničních sousedů, Německa a Rakouska. Udržení tohoto stavu je budoucím úkolem Pražských služeb.“
Pro porovnání zde přikládáme popis stavu včetně měření z roku 2005, který je uveřejněný na stránkách VŠCHT. V tomto popisu je patrné, že limity byly splňovány již dříve, avšak s modernizací došlo ke značnému vylepšení situace.
Výrok s ohledem na tiskovou zprávu na stránkách Hl. m. Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Martin Pecina
No tak v prvé řadě musíme říct, že za ty 4 roky tady pokleslo, poklesl reálný počet policistů zhruba o 3 tisíce.
V roce 2009 (tedy před 4 lety) byl tabulkový počet policistů v ČR 43 572. Pro letošní rok počítá ministerstvo vnitra s 38 996 služebními místy. Rozdíl v tabulkových místech tedy činí 4 576 policistů. Bohužel nemáme dostupné informace o reálném počtu policistů. S žádostí o něj jsme oslovili policejní ředitelství a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
Miloš Zeman
V některých zemích máte, a ty taky prožívají ekonomickou krizi, máte DPH na potraviny 5 %, v jedné zemi, tuším, že je to Velká Británie, je dokonce nulová sazba DPH na potraviny.
Výši DPH pro jednotlivé druhy zboží v zemích EU shrnuje zpráva Evropské komise (.pdf, s.4, položka "foodstuffs") z ledna 2013. Nulovou daň na některé potraviny najdeme ve Velké Británii, v Irsku a na Maltě. Sazba 5 % pak platí např. v sousedním Polsku (byť toho se krize nedotkla stejně jako ČR - Patria.cz).
Karel Schwarzenberg
Pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici.
Prezident Miloš Zeman explicitně nezakázal straně ČSSD uzavřít koalici s TOP 09, avšak kategoricky odmítl koalici na takovémto půdorysu v budoucnu jmenovat do úřadu (což by v důsledku znamenalo stejný efekt). Koncem srpna na adresu této koaliční alternativy prohlásil: "Pokud by byla uzavřena koalice mezi ČSSD a TOP 09, nejmenuji předsedou vlády ani Miroslava Kalouska, ani Bohuslava Sobotku, protože bych takovou koalici považoval za zradu na voličích obou těchto stran."Možnou spolupráci obou stran jejich vysocí představitelé jako Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Petr Gazdík vzápětí odmítli.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý.
