Přehled ověřených výroků

Jak shrnuje server ceskenoviny.cz, Česká republika už zažila rozpočtové provizorium dvakrát, jednou si krátkým obdobím rozpočtového provizoria prošla Československá republika.

Poprvé zažila Česká republika rozpočtové provizorium na počátku roku 1999, státní rozpočet byl tehdy schválen 15. ledna 1999. Druhé provizorium nastalo hned v roce 2000 a trvalo tehdy více než dva měsíce (zákon byl schválen 3. března).

Za Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury kandiduje plný počet 343 kandidátů, nikoliv tedy 400 kandidátů.

Pravdu neříkal Tomio Okamura ani v počtu kandidátů s jinou stranickou příslušností, než je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

K Věcem Veřejným se hlásí osm kandidátů, konkrétně to jsou: Zdeněk Bakovský, Vít Bárta, Lydie Bayerová, Olga Havlová, David Kádner, Karel Pražák, Peter Spálenka a Josef Suchý

K Moravanům se hlásí deset kandidátů: Jiří Bílý, Milan Buček, Pavel Dohnal, Míla Hudečková, Tomáš Ingr, Tomáš Jarský, Veronika Kašpříková, Petr Puchnar, Radomír Šuhej a Vladimír Talla

Občané 2011 pět kandidátů: Tomáš Čedroň, Dušan Dostál, Karel Fiedler, Ariana Parýzková a Barbora Ruta

ČSSD: Eva Hingarová a Jaroslav Staník

Balbínova poetická strana: Jiří Hrdina

NO!: Marie Kindermannová a Josef Kronych

KSČM: Vladimír Smetana

Celkový počet členů jiných stran na kandidátní listině Hnutí Úsvit je tedy dvacet devět, nikoli patnáct.

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.

Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.

Zmíněná novela byla předkládána do sněmovny jako zákonodárná iniciativa poslanců Davida Kádnera (VV) a Radima Fialy (nezařazený, dříve ODS). Podle České televize i podle iDnes.cz skutečně Tomiem Okamurou zmínění poslanci spolupracovali na návrhu se starosty Šluknovska. “Vítáme tuto legislativní iniciativu a věříme, že nebude poslední. Plně podporujeme tuto snahu o prosazení změny zákona,“ řekl například starosta Varnsdorfu Martin Louka. Informace o podpoře zastupitelů Ostravska či Bystřice pod Hostýnem se nám však nepodařilo dohledat jinde než na blogu Tomia Okamury samotného.

Výrok jsme se i přesto rozhodli hodnotit jako pravdivý.

Mezi majetkové daně v České republice patří dle českých právních předpisů daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti.

Nízký výnos majetkových daní je obecnou skutečností, která se vyskytuje ve všech zemích OECD. V případě České republiky se dle OECD statistik ( v kolonce "Tax" namísto "Total tax revenue" nutné zvolit "4000 Taxes on property") pohybuje podíl majetkových daní na HDP v posledních pěti letech mezi 0,4 - 0,5% , což jsou jedny z nejnižších hodnot (statistiky končí rokem 2011). Celkový průměr členských států OECD se pohybuje v rozmezí mezi 1,8 -1,9 %, a tak, jak uvádí Ondřej Liška, zvýšením podílu majetkových daní na HDP v České republice o jedno, dvě procenta by zhruba odpovídalo průměru zemí OECD. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

(Pozn.)

Dle třídění (pdf.) OECD tvoří majetkové daně skupinu 4000, není k nim však zařazena daň silniční, naopak je jejich součástí daň z čistého bohatství, která se vyskytuje v některých státech. Český právní systém a OECD tedy rozdílně definují majetkové daně.

Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) č. 180/2005 Sb. (.pdf), ve kterém byla nastavena výkupní cena elektřiny z fotovoltaických elektráren stejně jak pro malé systémy na střechách, tak pro velké elektrárny na zemi, nabyl účinnosti 1. srpna 2005.

Výrok na základě informací serveru IHNed.cz z 14. 10. 2013 označujeme jako pravdivý. Původně se zprávou o souvislosti obou případů přišel již v květnu tohoto roku deník Insider.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace o počtu odcházejících policistů. Níže uvádíme alespoň informace týkající se odchodu policistů v době Pecinova působení ve vládě. Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Na webu Ministerstva vnitra je uvedené, že průměrná běžná roční fluktuace je cca 1 400 policistů (informace k roku 2010).

V tabulce jsou zaznamenány počty policistů v jednotlivých letech.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)Zdroj: Eurostat, MVCR,

Níže jsou zaznamenány proměny kapacity policejního školství v době

RokVyšší a střední policejní školstvíPolicejní akademie Črcelková kapacita200835517362091200929914561755201038218822264 Zdroj: Ministerstvo vnitra Čr

Z výše uvedených informací vidíme, že v roce 2009 tedy skutečně došlo k významnému poklesu kapacity policejního školství o více než 300 míst.

Jiří Pospíšil hovoří o Zákoně o obchodních korporací, který se mu podařilo v Nečasově vládě prosadit, a který od 1. ledna 2014 zčásti nahradí dosavadní obchodní zákoník. Tento zákon schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2011 a Senát v lednu 2012.

Změny, které nový zákon přináší, se týkají mimo jiné společností s ručeným omezeným (s.r.o). Dosud byla stanovena minimální výše vkladu na 200 000 Kč, ale díky tomuto zákonu postačí k jejich založení základní kapitál ve výši 1 Kč (§ 142 ZOK). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.