Přehled ověřených výroků

Zavadil mluví o výpadcích v systému vyplácení sociálních příspěvků v souvislosti s rozhodnutím ÚOHS (podrobněji vizte např. iDnes).

Pravdou je, že skutečně docházelo k dlouhodobějším výpadkům v dávkách, což v únoru 2012 postihlo např. obyvatele na Zlínsku nebo Havířovsku (podrobněji např. iDnes nebo Česká televize).

Jelikož se však jednalo o “pouhé” zpoždění ve výplatě (dávky nakonec vyplaceny byly), a navíc se jedná již o více než rok a půl starý případ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na kandidátce SPOZ ve Zlínském kraji v krajských volbách 2012 bylo skutečně na prvních 10 místech celkem 5 nestraníků.

Výrok Jiřího Dolejše je hodnocen na základě Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 17 Ústavy bod 2 zcela přesně uvádí: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění." Je tedy nepochybné, že Dolejš zmíněný článek interpretuje korektně, zmíněných 60 dnů je skutečně maximem, tato lhůta může být zkrácena.

Státní dluh České republiky podle statistiky Ministerstva financí z 2.čtvrtletí roku 2013 činil 1,6 bilionu korun.

Není úplně jasné, co Marta Semelová myslí pod pojmem “navrhovat přijetí zákona”. Při pohledu do sněmovních archivů vidíme, že při hlasování o platném služebním zákonu (218/2002 Sb.) hlasovali komunističtí poslanci většinou proti, zákon nepodpořil ani jeden z nich.

Podpořili zároveň téměř všechna hlasování o odkladu účinnosti tohoto zákona - při hlasování o zákoně č. 281/2003 Sb. o odložení účinnosti na rok 2005 se komunističtí poslanci zdrželi, zákon č. 626/2004 Sb. (odklad na rok 2007) i zákon č. 531/2006 Sb. (na rok 2009) převážně podpořili. Při hlasování o novele č. 381/2008 Sb. (odklad účinnosti na rok 2012) nefungovalo elektronické zařízení a není tedy k dispozici jmenný seznam (proti však bylo pouze 7 poslanců) a spíše proti hlasovali poslanci KSČM pouze u novely č. 445/2011 Sb., která prozatím naposled odložila účinnost služebního zákona na rok 2015.

Z hlasování komunistických poslanců tedy nevyplývá, že by podporovali přijetí totoho zákona a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravidelnou každoroční valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zastavil zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. V poslední době k valorizaci nedošlo.

Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010. Pokud tedy považujeme tři roky za mnoho (což pro rozpočet resortu může být), může být výrok hodnocen jako pravdivý.

Data o vývoji HDP v eurozóně a České republice potvrzují slova Vladimíra Dlouhého o tom, že naše ekonomiky zatím kopíruje dynamiku v eurozóně.

3Q10 4Q10 1Q11 2Q11 3Q11 4Q11 1Q12 2Q12 3Q12

EMU 2,1% 1,9% 2,6% 1,7% 1,3% 0,2% 0,3% -0,8% -0,8%

ČR 3,0% 3,3% 3,1% 2,1% 1,4% 0,6% -0,2% -1,6% -1,6%

Přikládáme také odkaz na grafické znázornění porovnání vývoje HDP v ČR a Eurozóně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.

Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.

Ministerstvo vnitra eviduje dvě občanská sdružení odpovídajícího jména: " Svaz mladých komunistů " a " Svaz mladých komunistů Československa ". Vznik prvního jmenovaného předcházel o měsíc druhému občanského hnutí. Jelikož o prvním jmenovaném hnutí a jeho aktivitách nelze dohledat žádné další informace a pravděpodobně tak nevyvíjí žádnou výraznější činnost, Vojtěch Filip pravděpodobně hovoří o Svazu mladých komunistů Československa.

Svaz mladých komunistů Československa je občanským sdružením založeným v roce 2008 v reakci na rozpuštění Komunistického svazu mládeže ministerstvem vnitra. Od Komunistické strany Čech a Moravy se částečně liší ideologickou orientací, SMKČ je například na rozdíl od KSČM členem maoistické Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací, a obecně se projevuje větší radikalitou při kritice současných společenských poměrů.

KSČM se tak například distancovala od letáků SMKČ oslavujících smrt Václava Havla. V následné tiskové zprávě pak se pak předseda Komise mládeže ÚV KSČM distancoval také od některým dalších akcí SMKČ. V neposlední řadě pak v tiskové zprávě vydané nedlouho po vzniku dvou komunistických mládežnických svazů Vojtěch Filip uvádí, že " není vhodné, aby práci výše uvedených sdružení zastřešoval někdo z funkcionářů KSČM, navíc opakuji, že jsem nedal žádný souhlas k tomu, aby se mou osobou některá z organizací zaštiťovala. " Člen ÚV KSČM Ludvík Šulda v nedávném rozhovoru dodává: " Ve své každodenní činnosti a výstupech se SMKČ dlouhodobě negativně a ostře kriticky vyhrazuje vůči politice KSČM a vůči závěrům a usnesením jejich nejvyšších orgánů včetně VIII. sjezdu KSČM. Na základě rozhodnutí VV ÚV KSČM byli členové KSČM, pracující v této organizaci, vyzváni oficiálním dopisem k tomu, aby respektovali program a usnesení strany a následně bylo těmto členům doporučeno, aby ve svém politickém angažování více využili struktur krajských komisí mládeže KSČM před aktivitami v SMKČ."

Ačkoliv jsou tyto subjekty organizačně odděleny a jejich názory na některé otázky se liší, je zde patrná personální provázanost. Například předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík kandidoval za KSČM ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, a to ve Zlínském kraji ze třetího místa.

Vztah těchto dvou subjektů tak lze označit za ambivalentní. Především z důvodu neexistence formálních či oficiálních vazeb mezi KSČM a SMKČ však hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.

Pravdivost tohoto tvrzení dokládáme na mediálních výrocích představitelů TOP 09 v uplynulých týdnech.

Již 16. června, tedy bezprostředně po oznámení rezignace Petra Nečase na post premiéra, řekl Miroslav Kalousek pro server Lidovky.cz: „Chceme učinit vše pro to, abychom získali důvěru Sněmovny a vláda rozpočtové odpovědnosti mohla pokračovat. Pokud by se to nepodařilo, pak jistě budeme hledat rychlou dohodu o předčasných volbách.“

Stejně se vyjádřil předseda strany Karel Schwarzenberg 17. června pro Aktuálně.cz: „Preferované je pokračování vlády ve stejné koalici s jiným premiérem, pokud se to nepodaří, pak by měly být co nejdřív předčasné volby.“

V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 27. června prohlásil předseda poslaneckého klubu Petr Gazdík: „My jsme řekli zcela jasně, že pokud nebude ve sněmovně většina, která by jaksi naši kandidátku na premiérku podpořila, pak jsou předčasné volby nejlepší, nejlepší řešení a nechtěli jsme protahovat agonii. Ty předčasné volby jsou určitě lepší, než úřednická vláda.“

Poslanec TOP 09 Jan Farský odpovídal na dotazy diváků v pořadu České televize Hyde Park 12. července mimo jiné těmito slovy: „(...) Jestli je ze zde důvod pro rozpuštění sněmovny já si myslím, ten důvod je a nastane ve chvíli, kdy tady není většina, která může schvalovat zákony a udržovat legislativní chod. Dokud je, tak není důvod rozpouštět sněmovnu“.

Petr Gazdík se pak vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“

Ještě v předvečer hlasování o důvěře vlády, 6. srpna, prohlásil Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Hradecký deník: „Náš pan předseda nemluví do větru. Kdyby se Poslanecká sněmovna něčeho takového dopustila (vyjádřila důvěru Rusnokově vládě, pozn. Demagog.cz), tak to nejlepší, co se s ní dá udělat, je okamžitě ji zrušit.“