Přehled ověřených výroků

ČSSD uvažovala nad dvěma termíny předčasných voleb: 6. a 7. září či 13. a 14. září.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.

Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.

V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.

Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute (CERGE-EI, ang.), se na svých internetových stránkách prezentuje jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR s cílem zajistit moderní vzdělání a výzkum v oblasti ekonomie.

Podle švýcarské ústavy (čl. 59, něm.) je vojenská služba povinná pro všechny muže. Pro ženy je dobrovolná. Aktivní věk pro vojenskou službu je od 18 do 34 let. Pokud je osoba po vstupní prohlídce shledána schopnou vojenské služby, absolvuje základní výcvik (něm.) v tzv. škole pro rekruty (Rekrutenschule), který trvá 18 až 21 týdnů.

Osoby, které jsou v aktivní vojenské službě, obdrží zbraň (ang.), kterou si ponechávají doma po celou dobu své služby. Nejedná se však o kompletní výzbroj, jak uvedl Petr Cibulka, ale pouze o osobní zbraň (něm.). Od roku 2010 (něm.) platí, že kdo si chce ponechat svou zbraň i po skončení vojenské služby, potřebuje k tomu speciální certifikát.

Z důvodu chybného přepisu jsme původně uvedli, že Petr Cibulka pronesl "15 dnů". Za tuto chybu, nezpůsobenou lidských faktorem, se čtenářům omlouváme.

Principem systému contract for differences je vyrovnávání cenových výkyvů tím, že se stanoví pevná smluvní cena. Pakliže by tedy cena vyrobené energie byla vyšší, než stanoví smlouva, pak by musel výrobce vyplácet odběrateli rozdíl a naopak.

V Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) České republiky z listopadu 2012, je tento mechanismus skutečně přímo označen jako contract for differences (str. 81). Mezi dílčími cíli je zde uváděno i ,,Podporovat omezení tržních deformací a jejich vlivu na trh s elektřinou. Do doby odstranění těchto deformací umožnit zavedení kompenzačního mechanismu pro jaderné technologie.” V dokumentu se ale také píše, že mechanismus by mohl být zaveden pouze pakliže ,,evropský či regionální trh s elektřinou nebude díky tržním deformacím schopen generovat dlouhodobě stabilní signály pro investice”. (str. 90)

Na základě dokumentů spojených s Listinou základních práv Evropské unie hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro Listinu základních práv Evropské unie skutečně existuje dokument s názvem Vysvětlení k Listině (.pdf), který podrobně článek za článkem analyzuje návaznost na jiné mezinárodně právní dokumenty, ze kterých jednotlivé úpravy vychází.

Vysvětlení sice nenajdeme na konci Listiny samotné, ale například ministerstvo zahraničních věcí má na stránce věnované Listině základních práv EU odkaz na oba dokumenty - Listinu i Vysvětlení. Dají se tedy považovat za v jistém slova smyslu celek.

Jiná řešení se mezi lidmi těší větší oblibě.

Podle agentury SANEP vidí 24,2 % dotázaných jako řešení současné politické situace sestavení vlády s podporou 101 poslanců pod vedením Miroslavy Němcové a její dovládnutí do řádných voleb v roce 2014. Větší podporu veřejnosti mělo řešení “sestavení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka a co nejrychlejší vyhlášení předčasných voleb” (38,6 %) a “okamžité rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb” (31,1 %).

Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi by s vládou na základě nynější koalice souhlasilo 21 % obyvatel

V prosinci 1989 mimořádný sjezd KSČ (od r. 1990 KSČS) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. K tomu došlo na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990. KSČM tedy je nástupkyní KSČ.

Fischer hovoří o limitech výdajů na volební kampaň dle §37 odst. 2 zákona (.pdf) o volbě prezidenta. Pro účely těchto limitů se počítá nikoli cena, kterou kandidát za jednotlivé položky kampaně skutečně zaplatil, nýbrž "cena obvyklá".

Fischer zároveň říká, že cenu obvyklou lze počítat dle nákladů ostatních kandidátů, nepůjde tedy vždy o "ceníkovou" cenu dané služby aj.

Daň z převodu nemovitosti se nemá v následujících letech rušit, ovšem v souvislosti s novým občanským zákoníkem se má výrazně upravit.

Od roku 2014 by ji měl státu místo prodávajícího odvádět kupující. Nový zákon pak měl v souladu s novým občanským zákoníkem používat místo pojmu "nemovitost" výraz "nemovitá věc". Sazba daně by se nezměnila tak jako tak a zůstala by na současné úrovni čtyř procent. Tuto změnu ovšem neschválil v září Senát.

Nyní má vláda možnost tento zákon prosadit pomocí zákonného opatření. Náměstek ministra financí v demisi Minčič nicméně namítá, že ministerstvo financí není schopno v řádu jednoho či dvou měsíců zpracování takové normy stihnout.

Podle senátora Jiřího Dienstbiera v takovém případě zbývá jediná varianta – navrhnout zákonným opatřením odklad celého občanského zákoníku.