Přehled ověřených výroků

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle informací zveřejněných Českým statistickým úřadem, česká ekonomika za posledních sedm čtvrtletí neroste a šest z nich dokonce klesá, jak je uvedeno ve zprávě Českého statistického úřadu z 12. června 2013:

"HDP tak celkově mezikvartálně neroste již sedm čtvrtletí v řadě, z toho celých šest klesá."

(Vývoj ekonomiky České republiky v 1. čtvrtletí 2013, .pdf, strana 5)

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v Poslanecké sněmovně skutečně jsou strany, které ve volbách v roce 2010 nekandidovaly. Je zde i skupina nezařazených poslanců.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 překročily 5% hranici následující strany - Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné.

V současnosti jsou někteří poslanci členy jiných stran, než za jaké byli do Poslanecké sněmovny zvoleni - LIDEM nebo Národní socialisté - LEV 21

K 17. červnu 2013 bylo v Poslanecké sněmovně 17 nezařazených poslanců (Lenka Andrýsová, Josef Dobeš, MIchal Doktor, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio, Jiří Paroubek, Karolína Peake, Roman Pekárek, David Rath, Jiří Rusnok, Jana Suchá, Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Martin Vacek, Radim Vysloužil).

Tisková zpráva SPOZ po jednání politické rady pouze obecně říká, že strana "osloví s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí", k dispozici je však několik mediálních prohlášení, která tuto kandidaturu potvrzují.

Server týden.cz cituje předsedu SPOZ Zdeňka Štengla, který po čtvrtečním jednání strany prohlásil: "(...) Jako prvního oslovíme s nabídkou kandidovat v Moravskoslezském kraji jako lídra Martina Pecinu.". Martin Pecina přitom ve vysílání České televize (video, od 3:30) dříve potvrdil, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji.

Web Českého rozhlasu doplňuje, že tuto informaci pro ně potvrdil i místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.

Výrok hodnotíme na základě informací z webu aktualne.cz, senat.cz i ceskatelevize.cz jako pravdivý. Strana ČSSD v druhém kole přímých voleb prezidenta podpořila úřadujícího prezidenta M. Zemana.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť čekáme na dodání dokumentů ze strany Rekonstrukce státu, které podloží aktivitu projektu v rámci tvorby jednotlivých návrhů. Prozatím alespoň následující informace:

Hned na úvod podotýkáme, že je velmi problematické stanovit jednoho konkrétního autora zákona, neboť každý zákon je většinou připravovaný kolektivem odborníků ve spolupráci s legislativci, nicméně z daného výroku Jeronýma Tejce vyplývá, že dle něho se zástupci Rekonstrukce státu nepodíleli na samotné tvorbě návrhů zákonů v jejich konkrétní hlasovatelné podobě. Zde pro lepší pochopení kontextu doplňujeme pokračování Tejcova výroku: ..."Ono jedna věc je ztotožnit se s tou obecnou formulací a druhá věc je napsat ten zákon a třetí věc je napsat ho v takové kvalitě a především shodě, abychom, abychom pro něj mohli hlasovat.." Oslovili jsme tedy přímo zástupce Rekonstrukce státu, aby se vyjádřili k Tejcovu výroku a níže uvádíme jejich reakci a později případně doplníme odkazy na konkrétní podoby jejich návrhů zákonů.

Lenka Petráková (Rekonstrukce státu) nám v reakci na výrok Jeronýma Tejce zaslala následující vyjádření (pozn.částečně upraveno). " (...)Upřesňuji formu spolupráce na přípravě novely služebního zákona. Rekonstrukce státu koncem minulého roku především iniciovala a aktivně se podílela na přípravě novely služebního zákona a to formou účasti na expertních kulatých stolech a připomínkováním vznikající novely. Novelu připravují legislativci Parlamentu ČR s přispěním expertů, především z řad Rekonstrukce státu, a dalších dotčených skupin(...)Dovolím si shrnout, že bez expertů z Rekonstrukce státu, by žádná novela služebního zákona pravděpodobně vůbec nevznikla a nebyla v následujících dnech předkládána do 1. čtení. "

Matěj Hollan (Rekonstrukce státu) potom napsal následující: " Dlouhodobě také spolupracujeme s Janem Farským na zákoně o registru smluv, či se zabýváme zákonem o rozšíření pravomocí NKÚ, kde byl Ekologický právní servis v minulém kole (než to zarazil senát) hlavní hybatelem legislativního procesu. " V tomto ohledu jsme kontaktovali Jana Farského, který nám potvrdil vyjádření Matěje Hollana, zde uvádíme jeho reakci: ".. .přesně uvedeno, jsem autorem původního návrhu zákona. Na jeho formulaci se podílely i neziskové organizace, které jsou sdruženy v projektu Rekonstrukce státu. I na poslední verzi mi byly konstruktivními oponenty.. "

Jaké konkrétní návrhy prosazuje projekt Rekonstrukce státu můžete najít na jejich stránkách.

Nejsilnější opoziční strana ČSSD proti druhému pilíři vehementně vystupuje. Několik příkladů za všechny: 1. Videoklip proti druhému pilíři (dostupný zde). 2. Článek Bohuslava Sobotky (dostupný zde). 3. Vystoupení v Událostech, komentářích (dostupné zde).

Druhý pilíř byl podroben intenzivní kritice i v médiích, tato kritika přitom vždy nepřicházela nutně ze strany ČSSD - na serveru České pozice (zde a zde), na serveru FinExpert.cz, na iDnes.cz nebo v Českém rozhlasu. Proti druhému pilíři se velmi kriticky vyjadřoval i bývalý prezident Václav Klaus, který zákon vetoval, velmi kriticky se k ní staví odbory (.pdf), reformu kritizuje i iniciativa ProAlt.

Výrok Jiřího Pospíšila je na základě kandidátky ODS v Plzeňském kraji hodnocen jako nepravdivý.

Na webu ODS lze dohledat kandidátní listinu strany v Plzeňském kraji. Celkem zde kandiduje 20 lidí. Z nich je aktuálně (podle samotné kandidátní listiny) celkem 8 v pozici starosty či místostarosty. Jde tedy pouze o necelou polovinu kandidátů.

Pokud bychom připočítali také bývalé starosty/místostarosty na kandidátce ODS, tak zjistíme (při analýze životopisů kandidátů na webu ODS, webu Našipolitici.cz a místních médiích), že pouze 1 další byl v minulosti dlouhodobým starostou, resp. primátorem Plzně a byl jím Jiří Šneberger, sedmička na této kandidátce.

Podle webu poslanecké sněmovny leží v tuto chvíli ve sněmovně 203 návrhy zákonů v různém stadiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákona, pod kterou jsou podepsáni Jeroným Tejc či Bohuslav Sobotka, tato novela byla předložena 12. července 2011 a nyní je ve druhém čtení.

Ve sněmovně leží také návrh zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církevními a náboženskými společnostmi předložený skupinou poslanců KSČM v březnu 2012, který byl zatím projednán pouze v organizačním výboru, nebo například návrh zákona o majetkovém přiznání z května 2012.

Nedá se však říci, že by ve sněmovně ležely už dva roky předlohy, které by vůbec nikdo neprojednával, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Oficiální webové stránky vlády České republiky uvádějí dne 25. června 2013 zprávu, že Jiří Rusnok " dostal od prezidenta republiky Miloše Zemana pověření sestavit vládu odborníků ".

Na návrh předsedy vlády jmenuje prezident republiky také " ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů " (Ústava ČR, článek 68 odst. 2). Stejně tak je vláda povinna podle odstavce č. 3 předstoupit do 30 dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Dle těchto informací lze tedy výrok Jiřího Rusnoka označit za pravdivý. Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem lze zhlédnout také na videu.

Václav Klaus vedl Občanskou demokratickou stranu do čtyřech voleb do Poslanecké sněmovny, respektive v případě voleb prvních ještě do České národní rady: 1992, 1996, 1998, 2002.

V roce 1992 získala ODS (v koalici s KDS) 29,73 % hlasů a s přehledem zvítězila. V roce 1996 obdržela vítězná ODS 29,62 % hlasů, o více něž tři procentní body více než druhá ČSSD.

V roce 1998 se ODS pod vedením Václava Klause podařil překvapivě dobrý výsledek, ačkoliv krátce předtím nastal rozkol ve straně provázený skandály, rozpadem vládní koalice a odchodem mnoha vlivných členů. Strana tehdy dosáhla výsledku 27,74 % hlasů, necelých pět procent za vítěznou sociální demokracií. V takto komplikované situaci lze dosažený volební výsledek považovat za úspěch.

Výsledek voleb 2002 - tj. 24,47 %, takřka o šest proc. bodů za vítěznou ČSSD - však interpretujeme jako prohru, byť Václav Klaus hovořil o "jen" nevýhře. ODS byla v té době již opětovně konsolidovaná, nejsilnější stranou pravice a v logice opoziční smlouvy mělo dojít k prohození vládní a opoziční role mezi dvěma největšími stranami. Zároveň se procentem získaných hlasů jednalo o do té doby nejhorší výsledek strany.

Václav Klaus se také dvakrát ucházel o úřad prezidenta republiky, v obou případech (2003, 2008) byl zvolen.

Dodejme také, že Klaus byl úspěšný při své kandidatuře na předsedu Občanského fóra v roce 1990 i při všech svých kandidaturách na předsedu ODS.

I přes řadu nepopiratelných výher Václava Klause musíme označit výrok Pavla Béma z důvodu výsledku voleb 2002 jako nepravdivý.