Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že všichni 3 zmínění aktéři v Mafře pracovali. Jan Macháček již dříve v týdeníku Respekt vyjádřil přesvědčení, že byl z deníku MF Dnes pod vedením šéfredaktora Pavla Šafra "odejit" kvůli svým článkům směřovaných proti Václavu Klausovi. Ve svém článku pro respekt.iHNed.cz se vyjádřil takto: „Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“

Sabina Slonková, dnes šéfreportérka serveru Aktuálně.cz, Demagogu.CZ potvrdila přímou souvislost svého odchodu z MF Dnes s cenzurovanými články o účasti tehdejších ministrů Vladimíru Mlynářovi a Liboru Ambrozkovi na MFF v Karlových Varech. Pobyt celé jejich rodiny jim tehdy financovaly státní firmy, které spadaly do jejich agendy, přesto vedení MFD jako sponzor festivalu články dovolilo vydat až po skončení celé akce. Potvrdila tak článek o celé kauza na blogu Filipa Rožánka, v té době vedoucího internetové redakce ČRo.

Pavel Šafr se k celé věci přes naši elektronickou výzvu nevyjádřil. Proto i přes výše uvedené informace hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hodnocení výroku bylo změněno po přijetí odpovědi Sabiny Slonkové.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaného vyjádření Miloše Zemana z listopadu 2012.

Miloš Zeman se v duchu Filipova výroku skutečně vyjádřil již před prvním kolem prezidentské volby. Mluvil o tom např. v pořadu Partie 4. listopadu 2012, kdy se konkrétně vyjádřil:

"Moderátor: je dost možné, že příští prezident bude jmenovat vládu, která by se nějak opírala o komunistickou stranu, ať už přímou účastí nebo tichou podporou, je to věc, která je pro vás i při tom, co jste říkal, co jste vzpomínal o své vlastní předlistopadové minulosti, je to pro vás představitelné?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta České republiky /SPOZ/:
Samozřejmě, je to pro mě naprosto představitelné, protože každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů."

Informuje o tom také článek serveru iDnes ze stejného dne.

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.

Slova ministra životního prostředí Chalupy (ODS) potvrzuje i ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha, který v říjnu roku 2011 řekl televizi Metropol (čas 0:39) následující :

"Ta nová jednotka znamená to, že z jejich odpadů potažmo, nějakých 270 tisíc tun, my jsme schopni vyrobit tolik elektrické a tolik tepelné energie, že tím zásobíme celoročně circa 18 až 20 tisíc pražských domácností." Ve stejném duchu se vyjádřil také bývalý náměstek primátora Březina (ČSSD), který v srpnu 2011 řekl serveru iDnes.cz :

"Při svozu přibližně 270 tisíc tun komunálního odpadu může ZEVO Malešice vyrobit asi 60 tisíc MWh elektřiny a 800 tisíc GJ tepla, což je dostatečné množství pro zhruba 20 tisíc pražských domácností." Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Chalupy jako pravdivý.

Celkové výdaje podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 jsou 1 180 767 603 000 Kč (.pdf - str. 1). To znamená, že se jedná o částku o 30 miliard Kč vyšší. V objemu financí, který však činí přes bilion korun, je to zanedbatelný podíl (asi 2,5 %).

K tomuto výroku Karla Schwarzenberga došlo na základě výtky Karolíny Peake, podle které byla Nečasova vláda málo pravicová. Na to Karel Schwarzenberg reagoval slovy: " My nejsme pravicová, my jsme konzervativní strana. " Tuto informaci přinesly Parlamentní listy 22. 8. Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako pravdivý.

Kompletní informace o všech sponzorech ČSSD se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Strana na svých internetových stránkách žádný takový seznam neuvádí.

Na serveru PirateLeaks.cz lze dohledat dokumenty, které uvádějí seznam sponzorů strany za roky 2009 a 2010 - v těchto dokumentech jméno Zdeňka Bakaly skutečně nefiguruje.

Vzhledem k nedostatečnému množství veřejně dostupných dat o sponzorech ČSSD hodnotíme výrok jako neověřitelný. Hodnocení toho, zda bude Zdeněk Bakala sociální demokracii sponzorovat v budoucnosti ponecháváme zcela stranou.

Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.

Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.

S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.

Důchodová reforma se v Poslanecké sněmovně projednávala celkem třikrát: 13. července 2011, 30. srpna 2011 a 9. září 2011. Po 1. čtení se opozice domluvila s vládou na vytvoření expertní skupiny, která se měla zabývat spornými částmi navrhovaných změn nebo také např. třetím pilířem důchodového spoření. Členy osmičlenné expertní skupiny měli být čtyři zástupci vládní koalice a čtyři zástupci ČSSD.

S opozicí tedy vláda o důchodové reformě jednala. Není nicméně možné dohledat, zda někdo konkrétně oslovil Karla Schwarzenberga a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.